Postřehy ze života


28. června 2018
Diskuse o tankových kanonech. Vím, že existuje velice silná opozice proti zvyšování ráže (např. na 130, 140 či 152 mm), která argumentuje, že nové principy (zejména ETCG) mohou dramaticky zvýšit účinnost kanonů při zachování kalibru 120 či 125 mm. To je pravda, ovšem i tak se zákonitě dojde na jakési fyzikální limity a bude nutné ráži zvýšit. Programy tanků v SSSR z 80. let počítaly se 152mm děly, na Západě se svého času zkoušely 140mm kanony, Švédsko kdysi plánovalo 150mm dělo, nyní se hovoří o 130mm kanonu... Osobně bych proto (samozřejmě bude‑li to mít vojenský smysl) nebyl proti větší ráži.

27. června 2018
Česká republika má novou vládu, tentokrát s realistickou šancí na důvěru, ač je dosud otázkou, jak to dopadne s (ne)jmenováním ministra zahraničí. Jak známo, koaličního partnera není potřeba milovat, jenže tady je už od počátku konflikt, nehledě k tomu, že koalici dvou stran musí tolerovat ještě strana třetí. Navíc to fakticky bude dozorovat prezident Miloš Zeman, který jako ohromně zkušený státník evidentně hraje další složitou politickou hru, což Andrej Babiš asi ještě nepochopil. Bude to zajímavé.

25. června 2018
Na román Osudový konvoj jsem se nesmírně těšil, pochopitelně hlavně proto, že ho napsal František Novotný, který je autorem cyklu Valhala, podle mě nejlepšího českého románu vůbec. (A napsal i Křižník Thor, který už si konečně musím zatraceně přečíst!) V knížce Osudový konvoj sledujeme dvě propletené časové linie, z nichž jedna se odehrává v naší současné realitě, kdežto druhá v alternativním světě, který jistě zahřeje srdce každého monarchisty. V obou probíhá plavba přes bouřící Atlantik, v obou vystupují stejné postavy, všechno to do sebe geniálně zapadá a vytváří to úžasné dílo, které spojuje historii, boj, romantiku a psychologii. František Novotný nezklamal a vytvořil vážného kandidáta na Knihu roku. Luxusní!

24. června 2018
Na brněnském výstavišti se kdysi závodilo a tato tradice byla loni obnovena. Včera jsem proto zavítal na druhý ročník této akce, jež nese název Brno Revival a točí se především okolo sportovních a závodních automobilů a motocyklů. Největší část pochopitelně tvořily vozy domácích firem Škoda a Tatra či malé formule, ale k vidění byla např. také řada výrobků značek Bugatti, Alfa Romeo či Volvo. Kromě rychlých strojů, které měřily síly na závodním okruhu, přijela na sraz veteránů pestrá škála vozidel, mezi kterými bylo i několik vojenských, a tudíž jsem mohl obdivovat mj. vzácný Land Rover Minerva nebo téměř zapomenutý džíp Alfa Romeo AR51. Byl to každopádně nádherný zážitek pro milovníky rychlých kol.

22. června 2018
Do seznamu soudobých hrozeb je nutno připsat plastikový model nacistického létajícího talíře. Tak se to aspoň jeví podle hysterie, která se rozpoutala v Německu a která asi demonstruje jakousi kolektivní ztrátu příčetnosti. Pokud někdo nedokáže pochopit takovou nadsázku, je to opravdu smutné, ačkoli v současném Německu už to vlastně ani moc nepřekvapuje. Historií se nejčastěji zabývají vědci, ale v Německu je to spíše práce pro soudy. Já bych ovšem doporučil, aby se na tom podíleli především psychiatři.

21. června 2018
Pseudo‑liberálním neomarxistům začíná téct do bot, jelikož volby zas a znovu nedopadají podle jejich představ a kromě států V4 už se začínají "cukat" i staré členské země EU. K smrti je straší myšlenka, že by se prosadila zcela jiná vize Evropy než tenhle idiotský multikulturní rudozelený byrokratický moloch, a sice vize spoléhající na konzervativní, národní a křesťanské hodnoty Západu, tzn. právě to, co chtějí vlády V4 a tzv. krajní pravice. Ačkoli je to paradoxní, nové členské země teď nabízejí poslední šanci na záchranu toho pozitivního z evropské integrace. Jedinou alternativou je totiž vzkaz, ať poslední zhasne.

19. června 2018
Průběh jednání o vládě prokazuje, že většina českých politiků dosud nechápe situaci. Andrej Babiš není nějaké démonické monstrum, které chce zničit demokracii. Je to naprosto racionální hráč, který usiluje o maximalizaci své moci a (v širším smyslu) zisku, je pragmaticky ochoten hovořit s kýmkoli a (tady pozor) je ochoten porušit psané i ústní dohody, je‑li přesvědčen, že mu to přinese prospěch. Je ale chybou z toho vyvodit, že s ním nelze vládnout. Někdo s ním totiž nakonec vládnout musí. Správný závěr zní tak, že s ním lze vládnout pouze tehdy, má‑li druhá strana páky, jak jej přinutit dohody dodržovat. Jinak řečeno, je potřeba postupovat stejně jako on a předvést mu, že tuhle reálpolitickou hru můžou hrát dva.

18. června 2018
Jsem znám (mj.) jako rozhodný odpůrce konspiračních teorií, a to samozřejmě včetně těch, jejichž tématem je atentát na J. F. Kennedyho. Přesto (nebo právě proto?) jsem byl hodně zvědav na román Třetí výstřel, v němž tyto dramatické chvíle expert odborník nad jiné povolaný, a sice Stephen Hunter, jehož všechny knížky se točí kolem zbraní a odstřelovačů. Musím přiznat, že jeho teorie (která vlastně není v pravém smyslu "konspirační") dává snad větší smysl než cokoliv jiného, a to z technického i lidského hlediska. Působí to tak věrohodně, že si člověk musí stále připomínat, že je to jen románová fikce. Tedy snad.

15. června 2018
Jsou to již více než tři roky, co Donald Trump oznámil kandidaturu na prezidenta USA, a téměř tak dlouho mu vychází jeho promyšlená mediální strategie. V kampani skvěle využíval a v úřadu stále využívá média, jež jsou proti němu nepřátelsky zaujatá. Nesnaží se získat liberální mainstream na svou stranu (což by stejně nešlo), ale používá všechny slabiny novinářů ve svůj prospěch. Nádherně je poráží v jejich vlastní hře a oni jsou naprosto neschopní s tím cokoliv udělat, o čemž svědčí i to, že teprve teď si toho někdo z nich všiml. Gratuluju, to je na medaili. Já jsem si už říkal, že jim to asi v životě nedojde. :‑)

13. června 2018
Děkuji za možnost si důkladně prohlédnout Moravskou zemskou knihovnu v Brně. Vždycky jsem tuto budovu pokládal za jednu z nejlepších ukázek moderní architektury (resp. mého oblíbeného stylu "sklo, beton, ocel") a roky jsem kolem ní jezdil, ale až nyní jsem zavítal dovnitř. S výjimkou trochu zanedbaného pokusu o atrium je ta budova zevnitř minimálně stejně povedená jako zvenku a má skvělou atmosféru, protože ačkoli je to studijní (a tedy "tichá") knihovna, dýchá z ní aktivní život. MZK rulez! :‑)

12. června 2018
Sci‑fi summit DJT‑KJU je za námi. Většina novinářů samozřejmě napadá Trumpa, že ničeho nedosáhl, že Kim dal jen vágní sliby a že to bylo jenom divadlo pro fotografy. Podle mě je obrovským úspěchem již to, že se ten summit konal. Je to jen začátek dlouhého procesu, který vůbec nemusí vést k úspěchu, ovšem samotné setkání politiků tváří v tvář reprezentuje ohromně důležitý symbol. Nevíme, co dalšího z toho vzejde, a nemůžeme mít naivní očekávání, ovšem Trump i tak dokázal něco mimořádného, ačkoli mainstream se usilovně snaží podávat to jako neúspěch. Upřímně řečeno, čekal snad někdo něco jiného? Trumpa budou vždycky ukazovat jako toho špatného, aniž by jim došlo, že pořád hrají jeho hru. Bravo, Donalde!

10. června 2018
Summit G7 ukázal, kdo hraje fér a kdo je lhář. Donald Trump navrhl zrušit veškerá cla a subvence, což politici EU odmítli. (Doporučuji si dohledat, jaká cla uplatňuje Amerika vůči Evropě a jaká Evropa vůči Americe, je to velice zajímavé čtení.) Lepší přiznání neschopnosti Evropy si asi neumím představit. Naopak Trumpovi se daří přesně to, co sliboval. Energické vedení, silná armáda, chráněné hranice, výkonná ekonomika, národní zájmy a asertivní kroky na světové scéně. Trump dělá velmocenskou politiku 19. století a já mu za to nesmírně fandím. To, že neomarxistická verbež totálně šílí, je luxusní bonus. :‑)

9. června 2018
Prohlášení z výboru NATO, že nemůžeme koupit izraelské radary kategorie MADR, působí jako úplná kravina pouze na první pohled. Přesněji řečeno, ona to samozřejmě kravina je (uvědomte si, kolik se v Alianci používá techniky z neutrálních států, mj. letouny Saab, obrněnce Patria či pistole Glock), ale jsem si celkem jistý, že za tím je něco víc. A ne, není to antisemitismus, tím se dnes zabývá hlavně EU, nikoliv NATO. Podle mě tu jde o prostý konkurenční boj, resp. úsilí jistých firem kompenzovat své klesající šance na exportní úspěchy. Stačí se podívat na české výběrové řízení, aby byl původ zřejmý. Každopádně je to něco, co se musí rázně odmítnout, protože špičkový radar EL/M‑2084 MMR sem patří. Stand for Israel!

7. června 2018
Že by Rusko obnovovalo Azovskou flotilu? Něco takového naznačuje přesun několika lodí z Kaspického moře do blízkosti Kerčského mostu, jehož ochranu by měly zajišťovat. Na pohled sice vypadají trochu jako muzejní exponáty, ale bylo by hloupé jejich palebnou sílu podceňovat. Každopádně jde o dobré připomenutí Ukrajiny a Krymu jako tématu, které se takříkajíc vytratilo z prvních stránek, což ale vůbec neznamená, že tam je a bude klid. Tento "zamrzlý" konflikt se může kdykoli opět rozhořet, pokud se to bude Moskvě (a)nebo Kyjevu hodit, a intuice mi napovídá, že to možná ani dlouho trvat nebude.

5. června 2018
Jako fanda alternativní historie jsem si pochopitelně nemohl nechat ujít román Spojené státy japonské, který se zároveň řadí do již zmíněné "vlny" více či méně podivných a multi‑žánrových knih. Dosti složitý a na psychice postav založený příběh se odehrává ve světě, v němž Japonsko vyhrálo druhou světovou válku a ovládá západ USA. Na jedné straně impozantní pokrok v elektronice, informatice a medicíně, na straně druhé totalitní režim, brutální tajné služby, "božský" císař a skryté soupeření Japonska s nacistickým Německem. Vzniká tak vysoce propracovaná dystopie, která je však jakýmsi zvráceným způsobem i přitažlivá a neodbytně klade otázky, které se týkají vztahů různých hodnotových systémů a loajality vůči nim.

3. června 2018
Pro letošní ročník rekonstrukce bitvy z občanské války u Železného byla vybrána bitva u Cedar Mountain, kde v roce 1862 zvítězili "naši", tedy Jižané pod velením legendárního Thomase "Stonewalla" Jacksona. Opět nelze než pochválit dobrý scénář, dramatické provedení, skvělé uniformy a nádherné repliky zbraní, avšak zřejmě až letos jsem v plné síle pochopil, o čem tyhle akce jsou. Strávil jsem totiž takřka půlden v táboře vojsk, kde jsem mohl plně ocenit gentlemanství Texasanů, drsnou otevřenost Louisianských Tygrů a vřelost Seveřanů. Nejde tu jen o to střílení, ale hlavně o chvíle se skvělými lidmi. Těm všem patří moje velké díky. Bylo to výtečné, dámy a pánové! (Brzy samozřejmě vyjde reportáž na webu RadioDixie.cz.)

2. června 2018
Fingovaná vražda novináře Arkadije Babčenka mohla na první pohled vypadat jako výborný trik, avšak já plně souhlasím s těmi, podle kterých šlo naopak o krátkozrakou kolosální pitomost. Ukrajinská tajná služba SBU se projevila jako spolek amatérů, který si plete skutečnou zpravodajskou práci s laciným špionážním filmem. Dalo by se to shrnout i jako "kauza Skripal, verze pro chudého muže". Fenoménem dneška jsou fake news, takže se Kyjev zřejmě rozhodl kráčet s (pokřivenou) dobou a přidat se k manipulační hře, jejímž finálním produktem je tragikomický stav, kdy nic není pravda a všechno je možné.

31. května 2018
Schůze Sněmovny na téma novičok skončila totálním debaklem, jelikož na ni zjevně nepřišli ani někteří z těch, kteří ji iniciovali. Je to jen třešnička absurdity na dortu ubohosti, který představují pokusy využít kauzu Skripal k dalšímu napadání Miloše Zemana. Prezident jen oficiálně potvrdil něco, co muselo být dávno jasné každému odborníkovi. Popravdě řečeno, byl bych dost znepokojen, kdyby se zjistilo něco jiného, jelikož je pochopitelně třeba všechny chemické zbraně znát, a to tím spíš pro Armádu ČR, jež v ochraně před ZHN patří na světovou špičku. Dále odkazuji na Ing. Ladislava Středu, CSc., jednoho z našich největších expertů na chemické zbraně, s nímž jsem měl nedávno tu čest spolupracovat. Super, Láďo! :‑)

30. května 2018
V poslední době se u mě jakousi zvláštní shodou náhod střídají knihy, které kombinují různé žánry. Patří mezi ně i obskurní román Republika: Příběh československé ponorky od Miroslava Meloty, jenž se točí kolem jedné podivné historické záhady. Potěší fandy napínavé špionáže, exotických dobrodružství i milostné romantiky, ale jeho nejsilnější stránkou je rozhodně humor, někdy laskavý, jindy sžíravě ironický, ale takřka vždy vycházející z odlišnosti pohlaví, generací či národností, a tudíž v nejhlubším smyslu lidský. Společně s hrdinou až na konci pochopíte, že to není o ponorce a že cílem bývá někdy sama cesta.

28. května 2018
Pod vlivem několika doporučení jsem si přečetl román Moskva od Jacka Grimwooda. Musím ale přiznat, že to bylo poněkud jiné, než jsem čekal. Zvláštní směs politického, kriminálního a psychologického thrilleru, v níž se ohromně složitě proplétá minulost a současnost několika (na začátku zdánlivě nesouvisejících) postav. Místy se to čte dosti složitě a konec mě možná poněkud zklamal. Není to vlastně špatné, jen to prostě asi není můj šálek čaje. Takže Moskvu vyzkoušejte, třeba se vám bude líbit.

26. května 2018
V posledních týdnech mě několik úkolů přivedlo k Ukrajině a Srbsku, resp. k jejich vojenské technice. Logicky to vedlo k nutnosti studovat zdroje v ukrajinštině a srbštině, což ale není zase tak strašné, jak se může někomu jevit. Když máte průpravu v ruštině (což já naštěstí mám), jde to docela snadno, jenom je samozřejmě potřeba pochopit příslušné varianty cyrilice. Přece jen platí, že slovanské jazyky jsou si relativně blízce příbuzné. Kolik řečí (resp. jejich abeced) znáš, tolikrát jsi analytikem. :‑)

25. května 2018
Film Tvář vody se mi ohromně líbil, a proto jsem se těšil i na knižní verzi. Každopádně doporučuji toto pořadí, tedy nejprve zhlédnout film a pak přečíst román. Příběh je v podstatě stejný, ovšem knižní podoba je složitější a přidává několik dalších rovin. Prozrazuje daleko víc o pozadí událostí a o minulosti postav, díky čemuž se dá lépe porozumět jejich motivacím. Teď mohu ještě silněji ocenit tento mimořádný umělecký počin, který v sobě kombinuje několik žánrů, jež dohromady utvářejí naprosto geniální kompozici. Kniha i film Tvář vody skládají poctu lásce, která navzdory překážkám znovu a znovu bojuje a vítězí.

23. května 2018
Izrael jako první nasadil v boji stíhačky F‑35 Lightning II. Musím přiznat, že můj názor na toto letadlo prodělal velký vývoj. Dříve jsem patřil spíš mezi kritiky tohoto stroje, ale pak jsem mu takříkajíc "přišel na chuť". Ano, jde o projekt provázený technickými, časovými i finančními potížemi a muselo se udělat i mnoho kompromisů, ale také je nutno uvážit, že F‑35 je stroj technologicky tak nesmírně pokročilý, že by byl vlastně zázrak, kdyby šlo všechno od začátku hladce. Myslím, že po překonání "dětských nemocí" to bude opravdu efektivní zbraň a jedna z důležitých záruk pokračování americké vzdušné dominance.

21. května 2018
Politická agitace a propaganda ve filmech mi moc nevadí, pokud je otevřená a neskrývá se. Právě to je i případ filmu Black Panther, který přesně tímto způsobil velký rozruch. Jistě, je to film od černochů, o černoších a pro černochy, jenže ani nepředstírá, že by to bylo jinak. Pokud ovšem odhlédnu od této roviny, pak je to i výborný superhrdinský snímek, jenž funguje i nezávisle na světě Marvelu a spojuje motiv Hamleta s debatou o tradicích a o (ne)uzavírání se vůči světu. Chválím i skvělou choreografii soubojů a ztvárnění hlavního padoucha, jenž se řadí mezi nejzajímavější záporné charaktery za poslední dobu. Chápu, že Black Panther je velmi kontroverzní, ale mně se navzdory té drtivé "Nigga" propagandě opravdu líbil.

19. května 2018
Severní Korea je světová IT velmoc. Ano, vím, že to vypadá jako dobrý vtip nebo odkaz na příběh počítačové hry Homefront: The Revolution, jenže podle čerstvých zjištění to tak opravdu je! KLDR založila a řídí globální síť počítačových firem, které nabízejí mj. správu serverů, šifrovanou komunikaci, rozpoznávání biometrických dat nebo hosting webů, aniž by koncový zákazník věděl, s kým má tu čest. Kimovi kluci zjevně nejsou tak blbí a zaostalí, jak mnohá média ráda opakují. Pokud summit DJT‑KJU selže (což je pořád velice pravděpodobné), mělo by se to brát v úvahu při realizaci následných opatření.

18. května 2018
Mezi důvody Trumpova úspěchu na mezinárodní scéně údajně patří to, že kdysi byl v kontaktu s mafií, čemuž se v realitním byznysu koneckonců asi vyhnout nelze. Možná to na první pohled působí podivně, dává to však perfektní smysl. Trump zkrátka chápe, jak myslí lidé, jimž je morálka víceméně cizí a kteří jsou ochotni užívat i brutální násilí, což se podezřele shoduje s řadou aktérů mezinárodní politiky. Znovu se potvrzuje, že Doník tu kvalifikaci na prezidenta má (a rozhodně lepší než intelektuál Obama).

16. května 2018
Mnoho recenzí označuje Počátek od Dana Browna za jeho nejslabší knihu, já však patřím mezi ty, podle nichž jde naopak o jeho nejlepší dílo. Od předchozích děl série s Robertem Langdonem se hodně odlišuje, protože se tady nejedná o luštění symbolů a řešení historických záhad, nýbrž o samotné jádro sporu vědy a víry, který ale ve skutečnosti nemusí být sporem. Začíná hledání odpovědí na největší otázky lidské existence, ale ty, které se objeví, se nemusí všem líbit. Pro někoho patrně nebudou úplně překvapivé (pro mě nebyly), ovšem zápletka je postavená skutečně excelentně a to odhalení si každopádně vychutnáte. P.S. Pro ty, kdo již přečetli: Také byste Brownovi doporučili v nejbližší době nejezdit do Španělska? :‑)

14. května 2018
Před 70 lety byla vyhlášena nezávislost Státu Izrael, který od té doby pořád čelí útokům jak ze strany sousedů, tak odjinud. Za zmínku stojí hlavně idiotské chování řady členů EU, které ostatně perfektně koreluje s tím, jak znovu sílí antisemitismus, a to zvláště u neomarxistické levice. O mnohém vypovídá i fakt, že největší podporu Izraeli dnes vyjadřují strany, které mainstream nálepkuje jako "krajně pravicové". Ostatně také proto jsem rád, že Česká republika udržuje s Izraelem velmi vřelé vztahy a zastává se ho i na evropské půdě. Ale chtělo by to i brát od Izraelců inspiraci, tzn. investovat do (nejen) zbrojního výzkumu, dělat pragmatickou zahraniční politiku a především asertivně hájit své národní zájmy. Šalom! :‑)

13. května 2018
Debata o KSČM a (údajné) nebezpečnosti této strany. Samozřejmě zcela odmítám ideologii a program KSČM, ale zároveň si myslím, že prvoplánový (a někdy až hysterický) antikomunismus je již poněkud zastaralou věcí, která jaksi ztrácí praktický smysl. Předseda komunistů Vojtěch Filip je zejména bytostný pragmatik a technolog moci, což prokazují mj. jeho aktivity na domácím i mezinárodním kapitalistickém trhu či politická spolupráce s miliardářem. Na otázku, zda bych jako politik jednal i s KSČM, musím samozřejmě odpovědět kladně, protože reálná politika se odehrává v reálném světě, nikoli ve vzdušných zámcích.

11. května 2018
Konečně jsem si přečetl knihu Boje ve Východní Africe za světové války 1914‑1918, jejímž autorem je známý německý generál Paul von Lettow‑Vorbeck. Africké bojiště "Velké války" se zde netěší velké pozornosti, což je ale hrubá chyba, neboť se tam odehrály nesmírně zajímavé události. Kniha ve skutečnosti není příliš čtivá, spíš působí jako převyprávěná hlášení či učebnice, ale nabízí unikátní svědectví německého důstojníka, který nebyl nikdy poražen, daleko silnějším Britům působil velké škody, vždy dodržoval zákony války a choval se s úctou i k domorodcům. Opravdu výjimečný voják a člověk. Respekt!

10. května 2018
Děkuji ruským ozbrojeným silám za uspořádání velkolepých přehlídek v Moskvě a v dalších městech. Děkuji i týmu redakce iDNES.cz za perfektní a profesionální spolupráci při přenosu. Děkuji za všechny pochvaly, jichž se mi za můj výkon (snad zaslouženě) dostalo. Naopak vůbec neděkuji společnosti Reuters za otřesnou kvalitu streamu, kvůli které se s tím takřka nedalo pracovat. (Jak se říká: You Had One Job!) Děkuji také separatistům z Doněcku za ukázky zajímavých zbraní. Brzy se dočkáte reportáží.

7. května 2018
Diskuse o Číně a Tchaj‑wanu. Jak známo, strana Kuomintang se stále drží principu "jedné Číny" a usiluje o to, aby získala vládu i nad pevninou. Její cíl vychází ze dvou předpokladů: 1. Režim KS Číny kvůli řadě problémů padne. 2. Nacionalisté z ostrova pak budou mít "zákonitý nárok" to v Pekingu převzít. Ten první předpoklad je správný, ale druhý pokládám za fatálně mylný. Ano, Čínu čeká ekonomická krize, která pravděpodobně položí stávající režim, jenže to vůbec neznamená, že by se Kuomintang stal automaticky "pretendentem trůnu". Podle mě bude daleko spíš následovat scénář románu Ghost Fleet, takže to po "rudých" vezme do pevné ruky nějaká (víceméně) apolitická skupina úředníků, byznysmenů a generálů.

5. května 2018
Shodou okolností se mi dostalo do rukou pár podařených kovových modelů letadel, aut a vojenské techniky od firem jako DeAgostini či Eaglemoss. Zdá se, že především v Rusku mají velký úspěch sběratelské série modelů a časopisů Legendarnyje samolety, Avtolegendy SSSR, Tanki mira a jiné. Patrně není zcela ideální upsat se jim jako předplatitelé, spíše bych radil kupovat jednotlivě to, co se vám líbí. Ty modely totiž mají vynikající poměr výkon/cena a hodí se mj. jako stylová dekorace nebo dárek.

4. května 2018
Ten Putin má skutečně mimořádně schopné agenty‑diverzanty, když vyřadili téměř celé německé letectvo! Ale vážně: Tristní stav techniky Bundeswehru není ničím novým, ale čerstvá čísla jsou opravdu děsivá, protože už budí vážné pochyby o reálné bojeschopnosti evropských členů NATO. (Já pořád říkám, že z hlediska operační připravenosti má nejlepší armádu v okolí Polsko.) Divíte se ještě Trumpovi, že nemá zájem to dotovat? Jak by vůbec někdo chtěl s takovým cirkusem bránit Evropu? Nemusím mít Němce nějak zvlášť rád, ale vždy jsem k Německu cítil respekt jako k vojenské velmoci. V tomto stavu ovšem Bundeswehr není hoden respektu, nýbrž jen smíchu (a)nebo lítosti. Nevím, co z toho je pro velmoc horší.

2. května 2018
Robert Harris se samozřejmě proslavil hlavně geniální Otčinou, napsal toho však daleko více. Jeho nový román s titulem Konkláve nás zavádí do zákulisí volby papeže. Za knihou evidentně stojí obrovská rešeršní práce, jež se odráží v silném smyslu pro detail, ovšem to vůbec neznamená, že by šlo o nudné čtení. Právě naopak, jde o čtivý román s gradujícím napětím a řadou zvratů, který navíc kritizuje různé problémy v církvi, aniž by opustil platformu křesťanské víry. Doporučuji číst hodně pozorně, protože i maličkosti mohou mít velký význam, a po přečtení se zamyslet, jaká je role církve a papeže v dnešním světě.

1. května 2018
Dnešek není jen svátkem práce (a tudíž příležitostí demonstrovat pro cokoli i proti čemukoli), ale také svátkem lásky. Ačkoli to může znít pateticky, láska patří mezi úhelné kameny života, jelikož bez lásky nemůže fungovat rodina a bez rodiny nemůže fungovat společnost. Pseudo‑liberální cenzura se pochopitelně pokouší nabourávat smysl rodiny, ale v tomto boji (naštěstí) nemůže zvítězit. Až přijde chvíle, kdy ta stále napínaná guma praskne, budou se zastánci politické korektnosti asi hodně divit.

29. dubna 2018
Letošní Přehlídka automobilové techniky v depozitáři Technického muzea v Brně proběhla skutečně výborně a dovolil bych si ji označit za vůbec nejlepší ročník. Zejména děkuji za vystavení spousty zajímavých exemplářů vojenské techniky, jako byl např. vyprošťovací tank VT‑55A, různé varianty Pragy V3S či Tatry 813, nákladní vůz ROSS R210.12 nebo kanony a kulomety z éry první republiky. Také zaujalo široké spektrum hasičských a policejních aut, popelářský vůz Škoda 706 RTK "Bobr" nebo autojeřáby na šasi Tatra. Na závěr jsem si dopřál jízdu historickým autobusem Škoda 706 RTO MTZ. Ještě jednou díky!

27. dubna 2018
Diskuse o ANO a volbách. Přes veškerý nesouhlas s Andrejem Babišem kategoricky odmítám (a nikdy bych si netroufl prohlásit) to, co se stalo módou mezi tzv. intelektuály (či spíš těmi, kdo tak chtějí vystupovat), tedy že voliči ANO jsou hloupí, tupí, naivní, zmanipulovaní apod. Ačkoli nejsem "duší demokrat", chovám silný odpor k takové přezíravé aroganci vůči voličům. Můžu mít tisíc výhrad vůči nějaké straně, ale vždy se snažím chápat motivy těch, kdo jí dali svůj hlas. Stejně tak se mi může nelíbit výsledek voleb, ale vždy ho budu respektovat a snažit se s ním pracovat. Zdůrazňuji, že zde vůbec nejde o Andreje Babiše, nýbrž o základní pravidla systému. Co se dá dělat... Jsem analytik a na věci se jinak dívat neumím.

26. dubna 2018
Lockheed Martin navrhuje pro japonské letectvo "hybrid" stíhaček F‑22 Raptor a F‑35 Lightning II. Zřejmě by to byl základní design F‑22 spojený s elektronikou F‑35. (Nezapomínejte, že navzdory všem svým problémům je "Blesk Dvě" novější a technologicky výrazně modernější než "Dravec".) Kdyby to vyšlo, vznikl by naprosto ultimátní trhač, ale paradoxně nikoli pro USAF. Znovu se ukazuje, jak velkou chybou byl konec výroby F‑22 a zákaz jeho vývozu. Dnes už mohla nabíhat produkce onoho "hybridu" pro Ameriku, Izrael, Japonsko, Austrálii a možná i další země. Przyjaciele, co o tym myślicie? :‑)

23. dubna 2018
Děkuji za doporučení knihy Mussoliniho žraloci. Italské ozbrojené síly za druhé světové války bývají zpravidla terčem posměchu, ale existují i světlé výjimky, mezi něž patří právě téma této publikace, tedy ponorky. Musím přiznat, že jsem se dozvěděl mnoho dříve neznámých věcí a opravil jsem si i některé omyly. Ve skutečnosti byl italský přínos k ponorkové válce vysoce důležitý, zejména jejich oceánské ponorky si v Atlantiku vedly skvěle, navíc Italové patřili mezi průkopníky miniponorek a v neposlední řadě se snažili vést gentlemanský boj, ačkoliv ostatní mocnosti již pravidla ignorovaly. Jde tak vlastně o dobrý doplněk dvoudílné Hitlerovy ponorkové války, kterou jsem nafasoval k narozeninám. Sakra, to už je mi tolik? :‑)

21. dubna 2018
Debata o totalitních ideologiích a režimech. Nehodlám se zase a znovu zabývat tím, zda byl komunismus horší než nacismus, ovšem jednu věc člověk musí "náckům" (chca nechca) přiznat. Kdyby nic jiného, měli skutečně úchvatný a dodnes jakýmsi zvráceným způsobem přitažlivý vizuální styl. Jejich práce se symbolikou byla zcela výjimečná, jak demonstrují všechny možné vlajky, znaky, řády či medaile. V tomto směru zůstávají komunisté i islamisté za nacisty vzadu takříkajíc o světelné roky.

20. dubna 2018
Po knižní verzi jsem zhlédnul i film Nejtemnější hodina, jenž pojednává o nástupu Winstona Churchilla do čela britské vlády. Od knihy se poněkud liší svým tónem, který je skutečně "temný" (s čímž souvisí nádherná práce s barvami), avšak úhelným kamenem filmu je ohromující herecký výkon Garyho Oldmana. Nebojím se říci, že jde o jeho životní roli, protože to, jak zvládl Churchillovy grimasy a řeč, prostě bere dech. Působivé jsou však i další postavy, a ačkoli film není historicky zcela přesný, podstatné je, že dokonale vystihuje atmosféru a skládá poctu státníkovi, který obstál v nesmírně těžké zkoušce.

18. dubna 2018
Stručně k sobotnímu úderu v Sýrii. Delší text (a také něco o ruských chemických zbraních) bude v květnovém ATM, ovšem pokud jde o můj osobní názor, značně pochybuji, že opravdu šlo o "potrestání" Asadova režimu. Daleko spíše bych to četl jednak jako důraznou zprávu, že USA mohou zaútočit kdekoli podle své vůle (slyšíš, Kime?), a jednak jako součást kampaně s cílem vytlačit Peršany, kteří se v Sýrii hodně roztahují. Hlavně si ale prosím neidealizujte motivy žádného z "hráčů", protože mocnosti nepostupují podle pravidel slušného chování, nýbrž podle racionálních, někdy až cynických zákonitostí geopolitiky.

16. dubna 2018
O Tibetu, jeho historii a čínské nadvládě se stále hovoří, pořád se však poměrně málo ví, že se tam svého času odehrával i dosti intenzivní partyzánský boj Tibeťanů proti Číňanům. Proto mě velice potěšilo, že na toto téma vyšla originální česká publikace Padáky nad Tibetem, jež se zaměřuje hlavně na americkou podporu tibetského odboje. Rozhodně nepatřím mezi "kavárenské" milovníky Tibetu a vyvěšování vlajek pokládám za zbytečnost, kdežto ozbrojený odpor by tam mohl Pekingu nadělat hodně problémů. Pokud by tedy někdo chtěl soudruhům trochu přiškrtit kyslík, tohle se tady ideálně nabízí. Bohužel se ale bojím, že by Tibeťané dopadli podobně jako Kurdové, které velmoci také (a opakovaně) využily a odhodily.

14. dubna 2018
Při rozhovorech o summitu Trump‑Kim vyjednavači KLDR údajně předložili pět požadavků, jejichž splnění je podmínkou denuklearizace. Největší překvapení spočívá v tom, že jde o požadavky velice rozumné, protože o prvních třech lze seriózně jednat a zbylé dva lze (víceméně) bez problémů splnit. Kdyby nešlo o KLDR, asi by šlo všechno hladce, jenže problém je právě v tom, že o KLDR jde. Pchjongjangu nemůžete věřit ani pozdrav a lze od něj čekat téměř cokoli. Ta nabídka zní vskutku krásně a jsem ohromně zvědavý, co opravdu sledují, ale hodně pochybuji, že na Doníka budou takové laciné triky fungovat.

13. dubna 2018
Poslanci ANO kupodivu nemají velký problém s podporou či tolerancí od KSČM, avšak tím víc jim vadí SPD. Tzv. demokratické strany zpravidla popisují Okamurovu stranu jako "extrémistickou", ovšem suterénní užívání cizích termitů je velké rizoto. "Extrémista" je ten, kdo se pohybuje mimo mantinely demokracie a sahá k násilí, ale nevšiml jsem si, že by SPD a KSČM (obě řádně zvolené) páchaly něco takového. Nepochybně jde o strany radikální, ovšem nikoli extrémistické. Mám k SPD své výhrady, její vize přímé demokracie se mi zdá utopická, ale úplně souhlasím s jejími dalšími tématy (jako je odpor vůči ilegální imigraci či likvidace exekutorské mafie), ostatně jsem ji málem i volil a jsem rád, že v parlamentu je.

11. dubna 2018
Množí se spekulace o plánovaném americkém úderu v Sýrii a možné reakci Ruska. Samozřejmě se "recykluje" i oblíbené tvrzení, že tím začne třetí světová válka, jenže podle lidí, kteří to obvykle říkají, začíná třetí světová válka pomalu každý lichý týden kvůli čemukoli, na čem se USA a Rusko neshodnou. Je dost možné, že Trump nějakou akci nařídí, stejně tak lze čekat nějakou odpověď z Moskvy, avšak dělat z toho další karibskou krizi je naprosto absurdní. Pokud jde o mě, já jsem naprosto v klidu. :‑)

9. dubna 2018
Oceňovaný film Nejtemnější hodina jsem ještě neviděl, ale již jsem přečetl knihu, podle níž vznikl a ve které je představen poněkud méně obvyklý pohled na Winstona Churchilla. Největší státník 20. století zde nevystupuje jako polobožská ikona, nýbrž především jako člověk. Kniha tedy zmiňuje i jeho slabiny a omyly, popisuje jeho názorový střet s Edwardem Halifaxem, líčí vznik jeho slavných projevů a hlavně zkoumá provokativní otázku, jestli reálně uvažoval o míru s Hitlerem. Churchill však z toho všeho vychází pozitivně, protože právě takovéto "slabé chvíle" prokázaly sílu tohoto výjimečného muže.

7. dubna 2018
Krach vládních jednání ANO a ČSSD může vypadat jako totální zvrat, ale ze systémového hlediska se toho ve skutečnosti změnilo vlastně jen málo. Ani jedna strana totiž neudělala onen zásadní ústupek, který by byl nutný pro dohodu. Babišova pozice se zhoršila, protože se jednak zúžilo jeho spektrum variant (které bylo na začátku poměrně široké), jednak si pošramotil image a jednak hlavní slovo opět získal prezident. Stále však platí, že ten rozhodující faktor (ne)dohody, tedy Babišova (ne)přítomnost ve vládě, musí být nějak vyřešen, jelikož jedinou alternativou jsou nové volby, které (zatím) (asi) nikdo nechce.

6. dubna 2018
Vůči uděleným Oscarům mám často námitky, což platí i v případě filmu Tvář vody, avšak úplně jinak, než je u mě zvykem. Byl nominován na třináct Oscarů a obdržel čtyři, ale podle mě by si zasloužil všech třináct, možná ještě víc, protože jde o absolutně geniální dílo. Kombinuje mysteriózní "monster" film a romantické drama, má v sobě několik myšlenkových rovin a využívá různé klasické motivy (takřka klišé) originálním způsobem, který vytváří úchvatný celek. Nesmí se (a ani se nedá) brát doslova, protože je to trochu i alegorie, ve které je leccos jenom naznačeno a která nabízí různé interpretace. Guillermo del Toro odvedl krásnou a fascinující uměleckou práci a Tvář vody bych dodatečně označil za další Film roku 2017.

4. dubna 2018
V souvislosti s "bratrskou okupací" ze srpna 1968 jsem narazil na zajímavou kuriozitu, a sice fotografii, která v ulicích města Příbram zachycuje sovětské samohybné dělo SU‑122‑54. Jde o opravdu velkou vzácnost, kterou znají vesměs jen experti a fandové, protože vznikl jen malý počet a tato vozidla se přísně utajovala, ačkoli se o nich na Západě něco tušilo. Přítomnost v ČSSR ale jen potvrzuje, že operace Dunaj byla zejména improvizace a že se do ní vyslalo všechno, co kde komu přišlo pod ruku.

3. dubna 2018
Ještě něco k tomu, co o nás vědí velké IT společnosti. Přestože největší kritika dnes cílí (a nikoli neoprávněně) na Facebook, který asi čekají velmi krušné časy, nemělo by se zapomínat ani na to, co o nás ví strejda Google. Schválně si ověřte, jak vypadá váš reklamní profil, aplikace, historie aktivit či historie lokací. Zvláště obsáhlé je to u majitelů mobilů s Androidem; u mě zná Google jen věk, pohlaví a zcela nepřesně zájmy, někdo však najde v profilu i např. tělesnou váhu či příjem! Je fascinující, jak se lidé bouří proti narušování soukromí, ale sami na Internetu sdílejí (v dobré víře) takřka všechno. Úřadům by takové informace zajisté nikdy nesdělili, ale velkým firmám je klidně podávají na zlatém talíři. A kdo hlídá hlídače?

1. dubna 2018
Na tento den se asi hodí něco vtipného. Filmová černá komedie Ztratili jsme Stalina by taková patrně měla být, můj dojem je však hodně rozpačitý. Podání mocenských bojů po Stalinově smrti tohle formou mi zkrátka příliš nesedlo, jelikož se mi zdálo, že tvůrci pořád tápali mezi věrností hraného dokumentu a drsným humorem. Čistě "řemeslné" filmařské zpracování je kvalitní, u několika scén jsem se pořádně smál, ovšem jako umělecký celek to působí značně podivně. Obrovský vliv nesporně měl zákaz filmu v Rusku, který mu zajistil velikou reklamu, takže se možná tak trochu opakuje kauza filmu Interview.


Postřehy z ledna, února a března 2018

Archiv postřehů



Na úvodní stránku





WebZdarma.cz