Postřehy ze života


29. září 2016
Je to oficiální. Let MH17 sestřelil komplet Buk separatistů, kterým ho dodalo Rusko. Ačkoliv jsem si zpočátku myslel, že šlo spíš o Buk z kořisti, vina separatistů byla poměrně brzy zřejmá. Konspirační teorie všeho druhu, které někdy dosahují až komické úrovně, na tom nic nezmění. Sestřel MH17 bylo nepochybně největší selhání "Novorusů" a Kremlu. Nebýt něj, situace na Donbasu by dnes možná byla úplně jiná. Nepochybuji, že se opět vynoří spousta dalších teorií (protože fanatiky přesvědčit prostě nelze), ale stejně tak nepochybuji, že skutečné viníky této tragédie se (bohužel) nikdy nepodaří potrestat. Tak už to chodí.

28. září 2016
V tento den musím přiznat, že se v průběhu posledních let (do velké míry díky tvorbě Honzy Drnka) poněkud změnil můj pohled na svatého Václava. Dřív jsem jej považoval za slabocha a kolaboranta a jednoznačně jsem byl příznivcem jeho energického bratra Boleslava. Postupně jsem ale dospěl k trochu pozitivnějšímu názoru na našeho prvního světce, jehož kult mimochodem založil právě Boleslav. Vůči svatému Václavovi lze mít lecjaké výhrady, ale je to koneckonců náš patron a symbol naší státnosti (ačkoliv o její faktický vznik se více zasloužil jeho bratr) a učinil mnoho kroků pro spojení našich zemí s křesťanskou Evropou. Pro české dějiny jsou prostě důležití a potřební oba, duchovně Václav a materiálně Boleslav.

26. září 2016
Filipínský prezident Rodrigo Duterte má mou stoprocentní podporu v totální válce s narkomafií. Proti nepříteli, jako je tento, nemá smysl dodržovat jakákoli pravidla. Funguje jedině exemplární brutalita, po níž zůstávají jen zločinci mrtví nebo k smrti vyděšení. Kritika ze strany tzv. ochránců lidských práv je absurdní a jen prokazuje jejich naivitu a neznalost situace na Filipínách, kde organizovaný zločin a terorismus ohrožuje samotné základy státu. Na hrubý pytel hrubá záplata! A půjdu ještě dál: Jsem přesvědčen, že tvrdé, schopné a důsledné politiky, jako je Rodrigo Duterte, potřebuje také Západ, aby zvítězil nad islamisty. Pět takových v čele pěti nejsilnějších zemí NATO by totiž znamenalo, že jsme už v podstatě vyhráli.

24. září 2016
Při hledání informací jsem přišel na docela zajímavou věc. Sovětské obrněné automobily BTR‑40, BRDM‑1 a BRDM‑2 patří mezi nejznámější a nejrozšířenější typy ve své kategorii, existuje však pouze naprosto nepatrný počet knih, které by se jim speciálně věnovaly. Teď nemyslím oficiální předpisy či příručky, jde mi o takříkajíc "autorské" publikace. Proč? Nevím. Zrovna u toho skvělého BRDM‑2, který je tak oblíbený i mezi "civily", to vůbec nedává smysl. K daleko méně známým a méně podařeným typům existuje daleko více literatury. Pokud máte nějaké vysvětlení, budu velmi rád, když se o něj se mnou podělíte.

22. září 2016
Znovu jsem si přečetl knihu Bestie se probouzí. Není dokonalá, místy přehání a je extrémně zaujatá, ale přesto jde o cenné a komplexní dílo. A přestože zpravidla hovoří o (neo)fašismu a (neo)nacismu jako o krajní pravici, ve skutečnosti z ní vyplývá, že jde o specifický fenomén, který leží trochu mimo klasické spektrum a který má levicových rysů minimálně stejně jako pravicových. Jenom pro pořádek dodávám, že se považuji za "pravého" pravičáka, resp. pravicového konzervativce "staré školy". Koneckonců i proto je mi fašismus odporný, protože ho vnímám jako revoluční ideologii primitivní lůzy.

21. září 2016
Zdraví a počasí mi bohužel zabránily, abych se zúčastnil letošních Dnů NATO v Ostravě, a tudíž jsem je mohl sledovat jenom nepřímo. V každém případě šlo o událost rekordní a opravdu povedenou. Navíc už nejde "jen" o velkou leteckou a vojenskou show pro veřejnost, nýbrž také o výtečnou příležitost pro prezentování českého zbrojního průmyslu, jak ukázala expozice Czechoslovak Group a Tatra Trucks. Považuji za nesmírně důležité, aby si Česko udrželo domácí vývojové a výrobní kapacity, resp. aby stát podporoval naše značky, mezi něž se (kromě zmíněných) řadí např. Česká zbrojovka, Aero či ERA. Zbrojní průmysl prostě potřebujeme, protože je to jeden z klíčových sektorů jak bezpečnosti, tak ekonomiky.

18. září 2016
Viděl jsem televizní reklamu na projekt Elektronické evidence tržeb. Nečekal jsem zázrak, ale nečekal jsem ani něco tak stupidního a naivního. Tohle je také příležitost, abych řekl, co si o celém projektu EET myslím. Jsem ochotný připustit, že základní myšlenka může být v jádru dobrá, současně jsem však přesvědčen, že v praxi to nebude fungovat a způsobí to víc škody než užitku. Nepoctivým se to vždycky povede obejít, poctivým to jen zkomplikuje život a státní byrokratická kontrola znovu naroste. Bude však zajímavé sledovat, jak se to projeví na ochotě drobných živnostníků opět tak silně podporovat ANO.

15. září 2016
Víte, co dnes slaví rovných sto let v akci? Tank! Právě před sto lety začal první tankový útok v historii. Hodně věcí se změnilo, ovšem tanky zůstávají ohromně účinnou a důležitou zbraní. Veškeré fantasmagorie ve smyslu, že jsou zastaralé a že bychom se bez nich obešli, zásadně odmítám. Tankové vojsko potřebujeme! A rozhodně početnější a modernější než dnes. Zatím ještě máme čas, ale po roce 2020 už bychom si skutečně měli ujasnit, kolik a jakých tanků bude pod českými barvami sloužit.

13. září 2016
Zajisté nepřekvapí, že návštěvu Norberta Hofera na Hradě a porozumění s Milošem Zemanem vítám a projekt integrace střední Evropy plně podporuji. Dosavadní V4 by se klidně mohla rozšířit na V5 a posléze bychom do tohoto spolku mohli přibrat i další, např. Pobaltí, Slovinsko či Rumunsko. Opakuje se situace, která tu již byla, jak výstižně napsal Honza Drnek. Tlak na střední Evropu vede k integraci a k budování celku, který se dokáže tlaku bránit, aniž by příliš spoléhal na jiné velmoci. Tato země už totiž byla párkrát hozena přes palubu, a tudíž nastal čas změnit strategii. Musíme být součástí celku, který dokáže s Berlínem i Moskvou jednat jako rovný s rovným. Podobný projekt už tady ostatně fungoval, pamatujete? :‑)

12. září 2016
V sobotu postihla naši vědu velká a smutná ztráta. Zemřel profesor Ivo Možný, patrně nejlepší český sociolog, vynikající univerzitní učitel a také výborný člověk. Věnoval se především výzkumu úlohy rodiny, varoval před spoustou hrozeb pro společnost a nikdy se nebál hovořit tzv. politicky nekorektně. Jeho esej Proč tak snadno... zůstává dodnes nepřekonaným vysvětlením důvodů pádu minulého režimu. Ani nejlepší pojednání politologů a ekonomů nedávají smysl tak perfektně jako to, co ukázal Ivo Možný, který rozebíral myšlenky, slova a skutky "normálních lidí". Jeho brilantní mysl tu bude moc chybět.

11. září 2016
Letošní postřeh ke dni tohoto smutného výročí bude zase trochu jiný. Žádná velká slova, žádné vzletné výzvy. Bezpečnostní situace jde takřka ke všem čertům, takže bychom se měli začít chovat jako Izraelci. Nemá smysl živit v sobě falešnou naději, že "tady se to stát nemůže". Může. A stane. Velký teroristický útok v Česku je jen otázkou času. Smiřme se s tím a připravujme se na to. Každý by měl vědět, jak se v takové situaci chovat, jak nepropadnout panice, jak se bránit a pomáhat ostatním. A zejména se nesmíme bát! Strach je to, co oni chtějí, a pokud se jich nebudeme bát, nemohou nad námi nikdy zvítězit.

9. září 2016
V Rusku probíhá vojenské fórum Armija‑2016. Předvedla se řada zajímavých novinek, další ještě nepochybně přibudou a intenzita diskusí v komunitě znalců a fandů vojenství dosahuje astronomických hodnot. (Tak to má být.) Podobně jako v případě výstavy RAE si však nemohu odpustit poznámku, že působivost této akce hodně zvyšuje rozsah a kvalita dech beroucích pozemních dynamických ukázek, v nichž se užívá i ostrá munice. Rád bych věděl, zda/kdy se něčeho takového dočkáme i na Západě. A mohu si sám odpovědět: Až se tu změní celá politická garnitura a postoje společnosti, která začne přikládat obraně státu podobný význam jako Rusové. Pak logicky získají jiný charakter i military akce pro veřejnost.

8. září 2016
Při sledování kampaně před americkými volbami a toho, jak drtivá většina médií útočí na Donalda Trumpa, se občas zamýšlím nad dvěma otázkami: Za prvé, co bude liberální mainstream dělat, pokud Trump vyhraje? Jak se k tomu postaví? Za druhé (a to bude možná ještě zábavnější), co pak budou dělat všichni ti, kdo si postavili kariéru na bezmezném obdivu k USA+EU a nenávisti k Rusku, resp. obráceně? Mám na mysli na jedné straně spolky typu Evropské hodnoty a na straně druhé falangy (pro)ruských trollů. Jsem zvědav, jak se asi vyrovnají s prezidentem USA, který bude usilovat o partnerství s Ruskem. :‑)

6. září 2016
Kdo bude v roce 2018 zvolen prezidentem ČR? Zatím nemám důvod cokoli měnit na podpoře Miloše Zemana a seznam kandidátů tzv. Kroměřížské výzvy mě jen utvrdil v tom, že zde lepší kandidát zkrátka není! Seznam obsahuje řadu zvučných jmen, ale tvoří ho zejména osoby s nulovou politickou zkušeností (což ale nic nemění na tom, že si některých vážím třeba jako vědců a umělců) či sluníčkáři, kteří by zajisté nadělali více škody než užitku. A mezi těmi několika zkušenými (a pro mě hypoteticky volitelnými) politiky nevidím žádného, který by se vyrovnal současnému prezidentovi, kterému tedy i nadále fandím.

4. září 2016
Zdá se, že Baracku Obamovi jedna Nobelovka (kterou dostal fakticky za nic) nestačí. Jinak by zřejmě nepřišel s dojemně naivním nápadem regulovat mezinárodní obchod s vyzbrojenými drony. Netuším, k čemu přesně to podle jeho představ má vést, ale zato jsem si jistý, že se tento nápad dočká nadšené podpory zejména z Ruska a Číny, které (zcela nezávisle na tom, zda nějakou dohodu podepíší) budou samozřejmě prodávat dál, zatímco Západ na sebe uvalí idiotské omezení. Doufám, že alespoň Izrael se tomu vzepře... Nikdy jsem nechápal, proč bych se měl zatěžovat podepisováním nebo dodržováním jakékoli smlouvy, kterou (skoro) nikdo nerespektuje, ale to je asi tím, že nejsem (naštěstí) politik ani diplomat.

3. září 2016
Řekl bych, že letošní Přehlídka elegance historických vozidel v Tišnově a Lomnici měla rekordní rozsah. Mám aspoň tenhle dojem podle počtu zaparkovaných automobilů. Kromě pravidelných účastníků přijela (jako vždy) řada unikátů, zajímavostí či kuriozit. Zmínku zaslouží např. sanitka IMV 1000, vůz Škoda 1050 L (tj. exportní obměna "stopětky" pro Francii), kabriolet Trabant 601 Ostermann (doplněný stylovou vlajkou NDR), poněkud větší kabriolet Jaguar XJS V12, řada skvělých "amerik" nebo několik aut firmy Mercedes-Benz. A samozřejmě i krásná vůně benzínu, která zajisté potěší každého milovníka techniky. :‑)

1. září 2016
Stále si říkám, že to groteskní zoufalství liberálního mediálního mainstreamu už muselo dosáhnout vrcholu, ale zas a znova se přesvědčuji o opaku. Tvrzení o vztahu rychlosti internetového připojení a politických názorů se řadí do téže kategorie jako řada dalších výzkumů, které "dokazují" korelaci čehokoli s čímkoli, protože obecně platí, že pokud máte dostatek údajů, můžete všechno prokázat statisticky. Nelze pochybovat, že existuje hodně lidí, kteří nesledují názorově široké spektrum médií, a tudíž se stále jen utvrzují ve svých postojích, ale celá ta rádoby‑vědecká konstrukce je jedním slovem absurdní. Zajímalo by mě, co s tím "sluníčkáři" udělají. To snad budou chtít lidem s "nesprávnými" názory zpomalovat připojení?

30. srpna 2016
Jakže je to v té písničce Mešita? Cítit se budou v právu, ti v tom černým hávu... Tak už je to tady! Muslimové v Česku už počítají s žádostí o výkon tzv. zvláštních práv a nelíbí se jim, že by něco takového mohly zkoumat zpravodajské služby. Že by potrefená husa zakejhala? Ano, s muslimskou komunitou v Českou nejsou (téměř) žádné problémy, ale hlavně proto, že je (zatím) malá. Příklady ze zemí západní Evropy však patrně dostatečně varují. Aha, tohle asi bude ten... jak se to... rasyzmus, vole!

29. srpna 2016
Drobný podvodník, ateistická farářka a čerstvě propuštěný vrah, který však záhy najde upřímnou víru v Boha, to je sestava hrdinů, resp. anti‑hrdinů knihy Zabiják Anders a jeho přátelé (a sem tam nepřítel). Ve svém třetím románu se úspěšný Jonas Jonasson pustil do poněkud odlišného žánru, byť stále sází na svůj výborný satirický humor. Vtipná kritika tentokrát míří mj. na švédskou byrokracii, církve či organizovaný zločin. Zabiják Anders není úžasnou historickou komediální freskou jako Stoletý stařík a nemá ani geniální promyšlenost Analfabetky, ovšem kvalitnější humornou četbu na letošní léto byste zřejmě nenašli.

27. srpna 2016
Nedávno byla odtajněna podoba cvičných letounů pro výběrové řízení T‑X od společnosti Northrop Grumman a od týmu Saab‑Boeing. Oba vyhlížejí (jak se asi čekalo) celkem konvenčně, chovám ovšem jistou skepsi vůči jejich reálným šancím. Na místě USAF bych sázel spíše na už zavedený a odzkoušený stroj, tj. LM/KAI T‑50 nebo Raytheon/Alenia M‑346 (alias T‑100). V případě vítězství druhého by ale nastala hodně komická situace, jelikož M‑346 je derivátem typu Jak‑130, což platí i o čínském L‑15, takže by USA, Rusko i Čína používaly v podstatě jeden design cvičného letadla. Že by globalizace v praxi? :‑)

26. srpna 2016
Film X‑Men: Budoucí minulost znamenal fakticky restart celého "vesmíru" a nový snímek X‑Men: Apocalypse je prvním příběhem zasazeným do tohoto změněného univerza. Staří (mladí) známí hrdinové se proto objevují v trochu jiném podání a pochopitelně přicházejí nové postavy, ale celé to (podobně jako excelentní První třídu a výbornou Budoucí minulost) "táhne" dokonalý Magneto neboli Michael Fassbender, který opět prokazuje, že patří mezi nejlepší herce současnosti. Zápletka není v podstatě moc složitá, vyžaduje však pozornost a znalosti nejen z celé filmové série, ale k plnému vychutnání i z historie. Z hlediska provedení je to vynikající práce, jež dokládá, jak vysoké úrovně superhrdinské filmy dosáhly.

24. srpna 2016
Írán představil nový komplet protivzdušné obrany Bavar‑373, údajně vyspělejší než ruský S‑300. Na rozdíl od některých jiných případů to (asi) není propagandistická maketa, ovšem srovnání s "třístovkou" opravdu neberu vážně. Íránci určitě nejsou hloupí či neschopní a dokážou poměrně dobře kopírovat, kombinovat a vylepšovat, takže jsem ochoten věřit, že ten Bavar‑373 patrně cosi umí. Ale na to, aby se mohli v tomto oboru srovnávat s Rusy, ještě Peršanům chybí nějaké to půlstoletí zkušeností.

22. srpna 2016
Navštívil jsem Muzeum čs. opevnění z let 1936‑1938 "Na Kočičáku" u Chomutova. Ke zhlédnutí je připraven překrásně zrenovovaný "řopík", tedy lehký objekt vz. 37, vyzbrojený dvěma kulomety. Kromě toho lze spatřit řadu jiných pozoruhodných exponátů, vesměs také z oboru vojenských fortifikací a překážek. Vše je doplněno výkladem, který je nejen odborně velice zasvěcený, ale i působivý ve smyslu apelu na vlastenectví. Slova jako vlast, čest a hrdinství totiž nejsou jakési historické kuriozity, ale skutečné hodnoty, a proto si vážím všech, kdo udržují památky z dob, kdy to většina lidí takhle opravdu prožívala. A sem nesporně patří i opevnění, jež bylo vybudováno pro ochranu poslední demokracie na východ od Rýna.

21. srpna 2016
Také kvůli pokusu o puč v Turecku se rozpoutala diskuse o tom, jaký smysl mají americké nukleární pumy na území států NATO. Není to jen relikt studené války? Osobně si to nemyslím, avšak zcela souhlasím, že nemají co dělat na území současného Turecka (a toto islamofašistické Turecko nemá co dělat v NATO). Osobně bych celý "nuclear sharing" řešil přímým dotazem na všechny členy Aliance, jestli chtějí mít na svém území jaderné zbraně USAF. Kdo nemá zájem, nemusí. P.S. Bomby z Turecka bych přesunul do Polska, jež by zájem určitě mělo. Jak říkají politici, tento krok by vyslal velmi jasný signál. :‑)

18. srpna 2016
Současný styl chování Ruska byl velmi výstižně přirovnán k imperiálnímu soupeření velmocí v 19. století, tzn. k čistě zájmovému postupu bez vlivu ideologie. Podle mě to perfektně sedí. Putinovo Rusko nehodlá opakovat chyby SSSR (k jehož konci výrazně přispělo to, že uvěřil vlastní propagandě), takže jedná zcela pragmaticky a realisticky (až cynicky). A onen často zmiňovaný eurasianismus není žádná komplexní ideologie, nýbrž bizarní zmatená směska, která se hodí leda pro okouzlování "užitečných idiotů". Na reálné kroky Vladimira Putina má asi podobný vliv jako postavení Jupiterových měsíců.

17. srpna 2016
Člověk musí investovat také do osobního štěstí, což znamená pořizovat si věci, které nemají žádnou souvislost s prací. Proto jsem se rozhodl koupit si dvě knihy k tématu, které bylo kdysi mým velkou zálibou, potom kvůli práci ustoupilo do pozadí, ale díky jednomu z mých přátel se teď zase jaxi "vrátilo". (Díky, Tome!) Ti, kdo mě znají blíže, už asi tuší. Ano, znovu mě začínají lákat dinosauři. Nyní si tak nějak aktualizují svou bázi znalostí, neboť čerstvá zjištění řadu věcí změnila. Ty knihy napsal Vladimír Socha, náš dnes asi nejlepší "dinosaurolog". Jde o zajímavé "dospělácké" výjimky v záplavě převážně dětských titulů a nesou názvy Úžasný svět dinosaurů a Encyklopedie dinosaurů ve světle nejnovějších objevů. Tak uvidíme.

15. srpna 2016
V Rusku skončil druhý ročník Armádních mezinárodních her. Fakt, že Rusko zvítězilo ve 20 z 23 disciplín, asi moc nepřekvapí, očekávat se daly i výborné výsledky Číny a velmi slušné výkony Bělorusů. Docela překvapili Kazaši a Srbové. Lepší výkony jsem čekal od Íránců, naopak předpoklady zcela naplnily týmy ze zemí třetího světa (typu Zimbabwe či Venezuely), které mohly sloužit coby tragikomické odstrašující příklady. Na rozdíl od loňského roku chyběl převrácený tank (protože pachatelé z Kuvajtu se letos nezúčastnili). Byl bych rád, kdyby na takovou "vojenskou olympiádu" zavítala i Armáda ČR.

13. srpna 2016
Jestliže je někdo překvapen závěry zprávy o stavu ruské a britské armády, já to tedy zajisté nejsem. Jsem však velice zvědav, kdy země NATO konečně pochopí, že za poslední roky udělala ruská armáda obrovský pokrok, v řadě oborů smazala náskok Západu a v některých oblastech si náskok vytvořila, a to vše s podstatně menším rozpočtem než NATO. Tahle situace je ještě více alarmující, pokud uvážíte, že mnohé evropské státy investují do své obrany až absurdně malé částky. A upozorňuji, že bez ohledu na výsledek prezidentských voleb v USA to takhle pokračovat nemůže a nebude. Američané už nebudou dále hrát ve frašce, jež podle Evropanů vypadá zhruba takto: Vy nás budete chránit a my vám za to budeme nadávat.

11. srpna 2016
Další diskuse o Donaldu Trumpovi. Pořád trvá řada mých výtek proti němu, některé jeho výroky pokládám za nevhodné či nešťastné (ne‑li přímo hloupé), ale také pořád trvá mé přesvědčení, že je to prostě lepší volba než Hillary a její (nyní už zjevně katastrofálně neúspěšná) politika. Každopádně ovšem nesouhlasím s tvrzením, že Trump je nějaká bezpečnostní hrozba. Dle mého názoru je zejména faktor změny, ačkoli ta změna nemusí být tak dramatická, jak by se nyní mohlo zdát. Bez ohledu na výsledek listopadových voleb však považuji za jisté, že Trumpova kampaň bude skvělé téma pro diplomové práce. :‑)

10. srpna 2016
Konečně Slavkov! Tak trochu neplánovaně jsem se dostal na zámek Slavkov u Brna (který však celý svět zná pod jménem Austerlitz) a mohl jsem obdivovat jeho architekturu i expozice. Nejvíce mě samozřejmě lákalo to, co je spojeno s napoleonskými válkami a takřka legendární bitvou, která se tam odehrála roku 1805. Mé kroky proto mířily především na výstavu Austerlitz - Malé město velkých dějin, která se zaměřuje právě na válečnou historii, vojáky a zbraně. Kromě krásných exponátů musím pochválit i moderní multimediální pojetí a možnost si některé zbraně přímo vyzkoušet. (Tahat ty těžké muškety muselo být strašlivé!) Také jsem navštívil výstavu Dracula a ti druzí, která se (nečekaně seriózně) zabývá upíry a u které musím vyzvednout výborné prostředí a atmosféru. Zámek Slavkov se prostě řadí na českou kulturní špičku.

8. srpna 2016
Americká armáda hodlá v rámci programu MPF získat nový lehký tank. Dobře tak. Určitě jde o správný krok, jelikož silně vyzbrojené "pásovce" jsou a budou nezbytné. Neodpustím si ovšem poznámku, že něco takového US Army měla, resp. mohla mít už před dvaceti lety! Nazývalo se to M8 Buford AGS a byl by to patrně jeden z nejlepších strojů této kategorie na světě, jenže vojáci na jeho sériovou produkci nedostali finance. Kdyby ten pakůň, jehož manželka teď z nějakého důvodu chce být prezidentkou, tehdy neudělal tolik pitomých škrtů, tak by se spousta současných problémů asi nemusela řešit.

6. srpna 2016
Paměti Josifa Piljušina patří v Rusku k nejoblíbenějším válečným memoárům, a tudíž je dobře, že se dočkaly i české podoby, jež nese název Rudý snajpr na východní frontě. Autor popisuje brutální boje o Leningrad, kvůli kterým přišel o rodinu a o pravé oko, dokázal se ovšem přeučit na levorukého střelce a nadále pokračoval jako odstřelovač, což byl skutečně výjimečný výkon. Kniha potřebuje jakýsi ideologický filtr, ale každopádně se čte jako působivé osobní svědectví o válce, přátelství a hrdinství.

5. srpna 2016
Debata o čínských letadlech. Jestliže podrobně zkoumáte produkty čínského leteckého průmyslu, zjišťujete, že originálních konstrukcí mezi nimi příliš mnoho není. To, co není rovnou (licenční nebo nelicenční) kopie, to se přinejmenším významně opírá o cizí technologie (případ strojů J‑20 a FC‑31). Je ale hodně zajímavé (přestože ne tolik známé), že v minulosti probíhalo v ČLR i několik víceméně originálních programů, např. Chengdu J‑9, Nanchang J‑12 nebo Shenyang J‑13, které ale z různých důvodů neuspěly. Je možné, že soudruzi tehdy trochu přecenili své síly, takže následně vsadili na zahraniční zdroje a tohoto přístupu se drží. Problém spočívá v tom, že z dlouhodobého hlediska si tímhle pod sebou podřezávají větev.

3. srpna 2016
V hračkářstvích si můžete všimnout (mj.) široké nabídky detailních figurek (nebo spíše sošek) zvířat od firem, jako je Schleich, Collecta, Bullyland, Papo nebo Mojo. Nabídka zpravidla obsahuje i spoustu dinosaurů a další vymřelé zvířeny. Potěšilo mě, že se své figurky dočkala i řada méně známých tvorů (třeba Herrerasaurus) a že se do vzhledu promítají i nové vědecké objevy. Spinosaurus už chodí po čtyřech a Velociraptor dostal peří. Co na mě působí trochu zvláštně, to je nové ztvárnění Tyrannosaura, který nevypadá jako opeřenec, ale spíš jako punker. Přesto však tvůrcům přiznávám body za snahu.

2. srpna 2016
V Rusku probíhá II. ročník Armádních mezinárodních her, do nichž patří i oblíbený Tankový biatlon. Ochotně přiznávám, že na tomto podniku lze ledacos kritizovat, např. účast krajně pochybných zemí nebo to, že Kreml vojenskou propagandu někdy přehání a zneužívá. Ale bylo by také vhodné si uvědomit obrovské přínosy téhle akce, jež sahají od soutěživého procvičování dovedností po podporu vlastenectví a ochoty bránit svou zem. Je líbivé a pohodlné si stěžovat, že "zlí Rusové" dělají to nebo ono, podstatně těžší je přiznat, že toho taky hodně dělají správně. Nepochybuji, že drtivá většina Rusů by za svou vlast nadšeně bojovala, kdežto u obyvatel řady (ne všech) zemí EU bych si o tom dovolil silně pochybovat.

31. července 2016
Arnold Schwarzenegger je mi sympatický mj. tím, že se (až na vzácné výjimky) drží toho, co mu jde, a pořád odvádí jako herec výbornou práci. Dokazuje to mj. film Konečná, kde vystupuje jako postarší šerif, jenž musí zastavit zločince na útěku do Mexika. Zní to trochu jako klasický western? Právem, protože tenhle film je sice zasazený do současnosti, celkovým stylem a provedením řady scén však představuje v podstatě western "staré školy". To je ovšem vymoženost, nikoli chyba, jelikož taková poctivá akce z amerického Západu nabízí velice příjemný relax. P.S. Je to úžasná pastva pro milovníky palných zbraní!

29. července 2016
Zdá se, že liberální mainstream postupuje dál a dál po žebříčku šílenství při představě, že by se Donald Trump měl stát prezidentem USA. Upřímně řečeno, ta mediální "palba" proti němu znamenala nikoliv malý příspěvek ve prospěch mé podpory pro Trumpa (ačkoli řada mých výtek zůstává v platnosti). Bylo by každopádně velmi zajímavé sledovat jeho počínání v Bílém domě. Někdo říká, že Trump by byl vcelku konvenční, kdežto podle jiných se máme připravit na něco úplně nekonvenčního. Každopádně myslím, že Trump je schopný a ochotný lhát, blufovat a porušovat smlouvy, pokud to je nutné. Jinak řečeno, má aspoň některé předpoklady, které jsou vysoce významné pro úspěch na tvrdém hřišti mezinárodní politiky. :‑)

28. července 2016
Česká literární scéna se konečně dočkala kvalitního vědeckého thrilleru! Nese jméno Poslední dny dinosaurů a napsal jej Mgr. Vladimír Socha, jeden z našich největších expertů na dinosaury. To také napovídá, kolem čeho se děj točí. Nebudu prozrazovat moc detailů, ovšem vězte, že se čtveřice lidí dostane do minulosti vzdálené 66 milionů let a musí tam jistou dobu přežít. Zápletka je celkem zajímavá a konec zaručeně neuhádnete, ale kniha stejně stojí hlavně na špičkovém popisu pravěkých reálií. Pokud pořád máte (jako já) onu nostalgickou lásku k dinosaurům, pak je tohle román opravdu přesně pro vás.

26. července 2016
Na základě dlouhých zkušeností s psaním článků (a luštěním informací v letácích a prospektech) si tu dovolím formulovat tři rady, určené zvláště pracovníkům PR a marketingu ve zbrojovkách jisté nejmenované mocnosti na východ odsud: 1. Prospekty je vhodné dávat k tomu, k čemu patří. Vypadá jaxi trapně, když se nacházejí u jiného typu techniky. 2. Zkuste každý rok neměnit parametry. Působí zvláštně, pokud mám kolekci tří letáků k jednomu typu se třemi různými sadami hodnot. 3. Když už něco pojmenujete, tak ten název držte. Není nutné dát něčemu tři jména a každou chvíli některé měnit. Díky.

24. července 2016
Konečně jsem přečetl román Třetí světová válka (v originále Ghost Fleet), onen techno‑thriller, který si během krátké doby získal mimořádnou pozornost. Bývá označován za "Rudou bouři pro 21. století", tedy jistý etalon svého žánru. A já to teď mohu jen potvrdit. Ano, je to opravdu excelentní kniha, jež velmi realisticky popisuje válku mezi USA a Čínou zhruba za deset let, a sice na moři, ve vzduchu, na zemi, v kosmu i v kyberprostoru. Stovky faktografických odkazů dokazují úroveň rešerší a popsané zbraně a technologie jsou již otázkou blízké budoucnosti (ne‑li dneška). Četba to není snadná, ale určitě stojí za to, protože tato kniha podrobně a naléhavě analyzuje, předpovídá, navrhuje a (pozor, důležité!) důrazně varuje.

23. července 2016
Situace je vážná, protože teroristé stačí útočit rychleji, než Evropa stačí pořádat pochody za mír a toleranci. Je sice pořád nejasné, co přesně se v Mnichově stalo, ale nepochybně to ukázalo slabomyslnost snahy EU omezit přístup ke střelným zbraním. Jediná funkční cesta je ta izraelská. Předcházet útokům jednotlivců nebo malých skupinek je velice obtížné a i ty nejlepší zpravodajské služby to dokážou jen omezeně, a tudíž je třeba zastavit útok ve chvíli, kdy začne. A jelikož policie prostě nemůže být všude, musí to provést ozbrojení civilisté. Proto je žádoucí, aby co nejvíce slušných občanů vlastnilo střelné zbraně a umělo s nimi efektivně zacházet, protože ozbrojená společnost je všeobecně slušná a bezpečná společnost.

22. července 2016
Britské listy opět nezklamaly. Jejich reakce na text o genocidě bělochů v Evropě je přesně taková, jaká se dala čekat, tj. hysterická a ve své intelektuální povýšenosti směšná až trapná. Krásně ukazuje, jak zastánci politické korektnosti zoufale ztrácejí pozice a kontakt s realitou. Ten článek v Lidových novinách je sice kontroverzní a (patrně schválně) provokativní, jenže z hlediska zdravého rozumu pořád přijatelnější než sluníčkové absurdity. Zatím pozoruji jediný konkrétní výsledek toho, jak Jan Čulík a jemu podobní kdekoho označují za "rasistu", a sice ten, že lidem už slovo "rasista" prostě přestává vadit.

20. července 2016
Debata o stíhačkách 5. a 6. generace. Letouny F‑22 Raptor a F‑35 Lightning II představují z hlediska své ceny a náročnosti extrém, to jistě, zároveň je však hodně podivné stavět proti nim extrém úplně opačný. Tvrzení, že odpovědí má být jednoduchý, v tisícových sériích vyráběný "létající Kalašnikov", mi připadá jako odtržené od technologické, logistické a ekonomické reality. Ano, i velmoci by měly mít větší počet méně náročných letadel, nemůže však jít o věci téměř na úrovni zemí třetího světa, resp. něco jako MiG‑29, jenž byl vytvořen de facto "na jedno použití". Pokud by někdo chtěl jít touto cestou, pak už by rovnou mohl stíhačky zrušit a spoléhat na to, že vše dokážou vyřešit desetitisíce "spotřebních" dronů.

19. července 2016
Nikdy jsem nepochyboval, že Britové si zachovají strategické odstrašující síly. Opravdu jsem nebyl schopný si představit Británii bez jaderné výzbroje. Ale chtělo by to ještě jeden krok, resp. napravení jedné chyby, kterou bylo vyřazení taktických zbraní. Na rozdíl od Francie má teď Británie na výběr vlastně mezi Tridenty a ničím, což není zrovna vzor flexibility. Vím, že existuje "nuclear sharing", avšak přesto si myslím, že by Británie měla opět mít i vlastní taktické letecké pumy (a)nebo rakety.

18. července 2016
Na filmovou verzi herní ságy Warcraft se čekalo přibližně deset let. Nepatřím sice k jejím skalním fandům, ale na snímek Warcraft: První střet jsem byl zvědavý, protože jsem doufal, že se konečně podaří udělat film podle hry, který bude mít úspěch u fanoušků. A stalo se. Filmový Warcraft je výtečná válečná fantasy, která celý ten svět (od hlavních postav až drobné detaily typu zbraní) perfektně převádí na plátno, aniž by šlo o přímou kopii hry. Vizuální provedení orků a bitev je úžasné, celé to má skvělou atmosféru a konec je hodně otevřený, takže už se můžeme těšit na pokračování. Tento film si ho určitě zaslouží.

16. července 2016
Včerejší zprávy o vojenském převratu v Turecku jsem vítal s velkým nadšením, ovšem dnešní zprávy už moc pozitivní nebyly. Pokus bohužel nevyšel. Tedy pokud to byl opravdový pokus, nikoli zinscenované divadlo, za nímž stál Erdoganův islamofašistický režim, který je schopný asi všeho. Nesporné je, že se to nyní využije pro další posílení moci, čistky a budování islámské totality. Pokud to ale byl skutečný pokus o převrat, je to aspoň důkaz, že v turecké armádě stále existují lidé, kteří si zachovávají zdravý rozum a úctu k sekulárnímu dědictví Kemala Atatürka. Fandím jim. Well, at least they tried it.

15. července 2016
Po slabomyslné snaze o zákaz střelných zbraní se teď EU patrně bude snažit zakázat nákladní auta, protože to je už to jediné, na co se zmůže. Nepochybně uslyšíme spoustu odsouzení a pohoršení, kdekdo si změní status na Facebooku, udělá se nějaký pochod za mír, mainstreamová média a sluníčkáři budou opakovat, že to nemá nic společného s islámem... Jako obvykle. A za týden nebo dva bude vše zpátky ve starých kolejích, dokud se neodehraje další takový útok. Nebo snad ne? Ve skutečnosti je to i další kapka do poháru trpělivosti, který má velmi blízko k přetečení. A pak, až se Západ skutečně probudí a naštve, tak všichni ti, kdo tohle způsobují, se budou hodně divit. A budou si přát, aby se raději nikdy nenarodili!

13. července 2016
Rusko přišlo v Sýrii o vrtulník Mi‑35M, kdežto Čína zaznamenala ztráty v Jižním Súdánu. Na první pohled to spolu moc nesouvisí, ve skutečnosti však jde vlastně o to samé. Angažmá v expedičních vojenských operacích logicky znamená, že se vojáci (dříve či později) začnou vracet domů v černých pytlích. Zároveň však platí, že bez operací v zahraničí nelze být globální velmocí. USA už dávno pochopily, že tahle role "policajta" je krajně nevděčná (což na Středním Východě a v Africe platí dvojnásob), jenže vyhnout se jí dost dobře nejde. Teď ta samá nepříjemná, ale nezbytná lekce čeká i na Moskvu a Peking.

12. července 2016
Kromě císaře a krále Karla IV. slaví letos kulaté narozeniny také Igráček. Je pozoruhodné, že si tenhle koncept hračky pořád udržuje popularitu, ačkoli je proti dnešnímu mainstreamu takřka "hloupý", ale začínám mít pocit, že za jeho trvající oblibou stojí hlavně nostalgie. Když vidím, kdo si Igráčky prohlíží a kupuje, tak to zpravidla nejsou děti, nýbrž dospělí. Ti, pro které je tato hračka jednou z ikon jejich dětství, které si tímto chtějí alespoň na chvíli připomenout. A ano, já k nim patřím taky. :‑)

11. července 2016
Ve víru událostí v polovině června jsem jaksi zapomněl komentovat téma, jež hýbalo českou politickou scénou a málem i položilo vládu. Mám pochopitelně na mysli reorganizaci Policie ČR a vše, co se kolem ní spustilo. Je zajímavé sledovat, jak tato kauza rozdělila i média, ale já se nehodlám postavit ani na jednu stranu, jelikož můj názor je takový, že o policii tady ve skutečnosti moc nejde. Fakt, že se z odborné bezpečnostní záležitosti stalo téma předvolebního boje stran, jen opět dokazuje trvající nevyspělost české politiky. Paradoxní situace, kdy se dvě nejsilnější strany musí vymezovat proti sobě v krajích a současně spolu vládnout státu, zde patrně připraví ještě další překvapení. Inu, co jsme si zvolili, to teď máme.

9. července 2016
Nevím, zda za to může blížící se kulaté výročí úmrtí, ale v každém případě sleduji, jak roste zájem o dílo, pod nímž je podepsán H. P. Lovecraft. Přiznávám, že jsem žádný jeho text nečetl (fandové, prosím, neposílejte na mě kletby Cthulhu, někdy to napravím), ale o jeho "kosmu" jsem si dle různých zdrojů udělal jistou představu. Ten opět rostoucí zájem možná souvisí i s tím, že Lovecraftova tvorba má (ačkoli dosti zvráceným způsobem) silnou duchovní rovinu, po jaké dnes mnoho lidí touží. "Kosmický horror" ale každopádně stále nabízí spoustu podnětů a inspirací, jak demonstrují např. Černá křídla Cthulhu.

8. července 2016
Diskuse o sekundární výzbroji tanků. Vždy jsem se díval se sympatiemi na tanky, které kromě svého hlavního děla nesou i malorážový automatický kanon. Takových typů existuje několik a zdá se, že tato myšlenka znovu získává popularitu. Tvrdím, že pěchotní vozidla by měla nést kanony střední ráže (mezi 40 a 80 mm), zatímco na tank bych umístil zbraň ráže mezi 20 a 40 mm proti "měkkým", méně obrněným či vzdušným cílům. Mohl by to být podnět pro tvůrce západních tanků nové generace?

7. července 2016
Jelikož Den nezávislosti považuji za Nejlepší Film Všech Dob, očekával jsem film Den nezávislosti: Nový útok se směsí těšení a strachu. Kvůli zdraví jsem jej mohl zhlédnout až včera, ale to čekání za to každopádně stálo. Jak je dnes běžné, nejde "jen" o pokračování, ale tak trochu i o remake, což prokazuje i kombinace původních (logicky zestárlých) a nových postav. (Nejvíce na mě zapůsobil africký bojovník Dikembe Umbutu.) Pochvalu zaslouží (mj.) příjemné herecké výkony, úchvatné efekty, designy letadel, svižný (ač poměrně komplexní) děj, několik dobrých hlášek a hromada zajímavých nápadů. Jen bych řekl, že se film snaží místy dělat dojem, že je "větší", než opravdu je. Nechápejte to špatně, Den nezávislosti: Nový útok je opravdu výtečná akční sci‑fi, ale první díl určitě nepřekonává. Otázka zní, zda ho vůbec překonat lze.

5. července 2016
V souvislosti s dnešním svátkem Cyrila a Metoděje se znovu otvírá i otázka Moravy, moravské identity, vlajky a souvisejících témat. Debaty o nezávislosti Moravy na mě vždy dělaly spíš dojem folklóru, který se nedá brát moc vážně, což není v rozporu s tím, že se (jako Čechoslovák) pokládám za lokálního patriota. Přestože bych (čistě teoreticky) rád viděl obnovení zřízení na bázi historických zemí (Čech, Moravy a Slezska), problém je v tom, že současné kraje už tyto staré hranice nerespektují, a tudíž by se jednalo se facto o kompletní přestavbu území samosprávy. Obávám se, že by to nakonec způsobilo víc škody než užitku, takže ačkoli vím, že systém čtrnácti krajů je problémový, asi bych ho už neměnil.

3. července 2016
Připomínáme si dvě veliká kulatá výročí. Před 150 lety se odehrála bitva u Hradce Králové, jejíž výsledek měl zásadní důležitost pro další vývoj Evropy, a před 40 lety provedl Izrael fenomenální záchranu v Entebbe, z níž se stal jeden ze vzorů protiteroristických operací. Tento den bychom tedy měli věnovat vzpomínkám na muže, kteří v roce 1866 nasadili a obětovali životy za své říše a panovníky, a také na Izraelce, kteří roku 1976 prožili to drama v Ugandě. Hrdinství, odvaha, povinnost, čest, to vše jsou hodnoty, jimž se sice postmoderní svět rád posmívá, ale které mají svou trvalou váhu. Vzdávám poctu padlým.

2. července 2016
Nakladatelství Osprey Publishing je jistě pojmem pro všechny znalce a fandy vojenství a historie. Jeho knížky, které tady vydává zejména Grada a Computer Press, většinou představují přehledné a úplné sestavy informací o vybraných zbraních, jednotkách, lidech a bitvách. Před časem se však Osprey vydal na poněkud jinou půdu, než na jaké se rodí vysoce odborné texty. V sérii Dark Osprey začaly vycházet knihy, které patří v podstatě do žánrů sci‑fi, fantasy, horroru, konspirací či tzv. skryté historie, pořád si ovšem udržují faktografický styl, takže rafinovaně svádějí k víře, že je to pravda. Je to dosti zvláštní, ale originální a osvěžující nápad, a pokud prostě chcete vyzkoušet "něco nového", tak rozhodně doporučuji.

1. července 2016
Někdy už je dost únavné vysvětlovat některým lidem elementární geopolitické zákonitosti. To, že právě Němci zahájili vývoj nového letadla FCAS a "táhnou" projekt nového tanku MGCS, není jakási abnormalita, ale zcela logický stav. Není důležité, jestli (či jak) mám Němce rád nebo nerad, důležitá je jen geopolitická konstanta, že Německo bylo, je a bude největší evropskou kontinentální velmocí. Odráží se to i ve vojenství a nějaká EU na to nemá prakticky žádný vliv. Nedá se to nijak ukecat, je třeba to brát na vědomí jako daný fakt a zařizovat se podle toho, jinak bychom se mohli brzo hodně divit.


Postřehy z dubna, května a června 2016

Archiv postřehů



Na úvodní stránku





WebZdarma.cz