Postřehy ze života


30. března 2015
Hned na začátku musím říci, že sci‑fi román Marťan od Andyho Weira je jedna z nejzajímavějších knížek za poslední dobu. Příběh astronauta, jenž zvláštní shodou okolností zůstal sám na Marsu, spojuje prvky klasické sci‑fi a "robinzonády", to všechno podkládá detailními faktografickými údaji a silně koření skvělým ironickým humorem. Kniha vás často rozesměje, také vás často napne jako čtyřky kozy dvojkovou podprsenku, a navíc díky ní získáte (popř. si zopakujete či prověříte) mnoho vědomostí z fyziky, chemie, biologie i konstrukčního inženýrství. Celým dílem pak prostupuje neochvějná víra v lidské schopnosti, optimismus a snaha nevzdat to, ať je situace jakkoli zlá. Zcela jistě silný kandidát na Knihu roku!

28. března 2015
Konečně jsou na světě první záběry nového ruského tanku T‑14 Armata a těžkého bojového vozidla pěchoty T‑15 Armata. Zatím víme málo, vlastně ještě není známa kompletní podoba, ale přece jen bych si zde dovolil prezentovat pár zjištění: Za prvé, tank T‑14 je zatraceně velký, zvláště na ruské poměry. Soudím, že v zájmu ochrany osádky šla tradiční ruská koncepce malé siluety do háje. Za druhé, vozidlo T‑15 (a všimněte si, že je to formálně "tank") má podle mého soudu plnit podobnou roli, jaká byla kdysi vymyšlena pro BMPT, tj. cosi mezi těžkým pěchotním obrněncem a pomocníkem tanků (jak známo, přeprava pěchoty potom ze specifikací BMPT vypadla). A za třetí, nové obrněnce dokazují, že se Rusko připravuje (mj.) na konvenční symetrickou válku. Nechám na každém, jaké poučení z toho vyvodí.

26. března 2015
Po mega‑hitu World of Tanks a trochu méně podařené hře World of Warplanes je zde už třetí pokus jménem World of Warships. Vydáme se tedy na oceán a dáme si pár námořních bitev, do kterých se zapojí letadlové i bitevní lodě, křižníky a torpédoborce. Podobně jako od prvních dvou her očekávám zejména šíření informací o málo známých zbraních, jakož i "podpůrné" věci typu grafiky atd. Jen ode mě prosím nečekejte, že to budu taky hrát, protože na takový luxus jsem fakt moc vytížený.

25. března 2015
Nejčastější téma diskusí či otázek na mě teď není Ukrajina, nýbrž průjezd amerického konvoje. Dovolil bych si jenom krátkou poznámku pro ty, kdo si neustále stěžují, že to je demonstrace síly. Ano, pochopitelně to JE demonstrace síly, avšak primárně pozitivní. Není to vyhrožování komukoli, je to jen názorná ukázka toho, že náš největší spojenec je připraven nám pomoci s obranou. Pokud z toho má někdo špatný pocit, pak se podle mě podobá někomu, kdo cítí špatné svědomí při spatření policisty. Co se týká mě osobně, celá akce má z mé strany maximální podporu a pochvalu. Nehodlám naše americké spojence vítat s květinami, rozhodně se však na ně zajedu podívat. Tohle si přece militarista nemůže nechat ujít! :‑)

23. března 2015
Odešel státník výjimečného formátu, ačkoli tady trestuhodně málo známý. Lee Kuan Yew, tvůrce moderního Singapuru, který zůstává politologicky velmi zvláštním případem. Není to liberální demokracie, ale není to ani diktatura. Každopádně to funguje výtečně. Ale podobně jako model Švýcarska (za jehož asijský ekvivalent je často označován) je i model Singapuru úzce svázaný s tamními tradicemi a kulturou, a tudíž není "přenosný". Naivní liberály a fanatiky doktríny lidských práv Singapur pochopitelně dlouhodobě irituje, ovšem ode mě má velké sympatie. Smekám a vyjadřuji upřímnou soustrast.

21. března 2015
Kniha Americký sniper se mi hodně líbila, takže jsem se těšil na její filmovou verzi. A ta opravdu nezklamala, neboť pořád skvělý Clint Eastwood odvedl standardně perfektní práci a vytvořil jednu z nejlepších kombinací válečného a psychologického filmu, jaké existují. Chris Kyle, přestože je sympaťák a hrdina, není dokonalým supermanem, a ačkoliv jej vedou velké ideály, válka je pro něj zejména krutou a krvavou prací, která mu ničí duši a osobní život. Oproti knize (resp. skutečnosti) byla řada věcí změněna, vlastně tam přibyla celá zápletka "duelu" s odstřelovačem Mustafou, což ale filmu na kvalitě neubírá a základní myšlenku to vůbec nenarušuje. Pokud si máte z Amerického snipera něco odnést, pak poučení, že odstřelovače nemáme hodnotit podle toho, kolik lidí zabil, nýbrž podle toho, kolik jich zachránil.

20. března 2015
V rámci bouřlivých diskusí o nových bojových obrněných vozidlech (mj. o BMPT) se v Rusku znovu objevil i koncept "útočného tanku" pro boj ve městech. Ihned mi to připomnělo, že můj kolega Tomáš Foldyna přišel před lety s podobnou myšlenkou, když navrhl "pěchotní tank" a "městský tank". Dnes již existuje několik sad pro použití tanků ve městech (např. Abrams TUSK a Leopard 2 PSO), existuje kontroverzní BMPT a máme k dispozici spoustu nových technologií (jako zbraně Metal Storm). Uvážíme‑li, jaký význam zřejmě získá boj v městské zástavbě (podle US Army jedno z klíčových bojišť budoucnosti), pak by jistě bylo vhodné věnovat ideji "městského tanku" alespoň studii proveditelnosti.

18. března 2015
Po zhlédnutí několika epizod už asi můžu okomentovat seriál Transformers: Robots in Disguise. Je‑li opravdu něčím výjimečný, pak je to grafické provedení, které zcela originálně spojuje 2D a 3D technologii. Co se týče obsahu, no... Sám o sobě je ten seriál docela dobrý, ale když jej srovnám s fenoménem Transformers: Prime, který měl jak skvělou CGI grafiku, tak překvapivě "dospělý" obsah, tak R.i.D. z toho srovnání vychází pouze jako ucházející "kid‑friendly" show. Ale stejně se budu dívat dál. :‑)

16. března 2015
Komu a proč vadí Stephen Covey? Spustil se povyk, protože ministerstvo školství schválilo program, který je založen na vysoce užitečné knize 7 návyků skutečně efektivních lidí. Příčinou povyku je zejména to, že autor knihy byl mormon, avšak mohu zodpovědně říci, že ačkoliv tuto knihu dobře znám a těmi zásadami se řídím, tak jsem vůbec nevěděl, že autor byl mormon, jelikož z knihy to absolutně není poznat. A copak vůbec záleží na tom, jakého byl vyznání? Mám zvyk posuzovat rady podle jejich užitečnosti, nikoli podle toho, jak nazývá Boha ten, kdo je přináší. Podle logiky těch, kterým vadí Coveyho zásady, bychom asi mohli přestat vyučovat i algebru, protože tu přece kdysi vynalezli muslimští matematici...

15. března 2015
Začala 66. sezóna Formule 1. Kromě nepříjemného faktu, že přenosy odsunuly na placené kanály (naštěstí to tady vždycky jistí rakouská ORF), se opět hodně změnila technická pravidla, což se zjevně dost podepsalo na průběhu VC Austrálie. Hrůzo, tvé jméno je spolehlivost... Osobně však pokládám za ještě horší, že pokračuje trend minulých let, kdy se vše zaměřuje na důvtipné vymýšlení a obcházení technických regulí, avšak závody samy jaxi pozbývají zábavnost. Nevím, kam to nakonec s F1 dojde.

14. března 2015
Knižní svět postihla veliká ztráta. Opustil nás Terry Pratchett, jedna z největších osobností moderní literatury a tvůrce kultovního fenoménu Zeměplochy. Odešel člověk, jehož genialita vytvořila úchvatný fantastický svět a spoustu oblíbených a propracovaných postav. Pratchettovy knihy přinášely smích a zábavu, avšak vždycky měly i zajímavou zápletku a nesly v sobě nějaké vážnější poselství. Dokázaly spojovat humoristickou fantasy s řadou jiných žánrů a pozorný čtenář v nich nacházel víc než dost odkazů na reálný svět. Někdy satirických, někdy kritických, ale vždy hodnotných. R.I.P., Terry.

12. března 2015
Ať už si o současném vedení Prahy myslím cokoli, mám velikou radost z plánu rekonstrukce Malostranského náměstí, který předpokládá i návrat sochy maršála Radeckého. Její stupidní odsun je bohužel klasická ukázka nedospělého vztahu Čechů k vlastní historii, z níž byl vlastně "vymazán" náš nejslavnější vojevůdce jen kvůli tomu, že byl loajálním vojákem císaře pána. Pro mě patří maršál Radecký mezi velké osobnosti, díky kterým cítím opravdu upřímnou hrdost na svou zemi a národnost.

11. března 2015
Zhůvěřilost jménem "politická korektnost" opět hlasitě zachrochtala. Tentokrát si ale vybrala zatraceně špatný cíl, protože je jasné, že Jeremy Clarkson prostě tuhle hru hrát nebude. Milá BBC si patrně ještě neuvědomuje gigantické rozměry té strašlivé chyby, kterou udělala. Top Gear je jeden z nejúspěšnějších TV pořadů vůbec, avšak bez Clarksonova drsného (a ano, politicky totálně nekorektního, což plně podporuji!) humoru by to byl obyčejný pořad o autech, jakých je tolik, že na nich ani neutíráme prach. Tuto hozenou rukavici bychom teď měli zvednout, a proto říkám: Vyprávějte všechny ty tzv. rasistické, xenofobní a diskriminační vtipy a hlášky, které pár sucharů nedokáže ustát! Stejně jako v kauze Charlie Hebdo platí, že humor má být svobodný a bez omezení! Smrt politické korektnosti! Bring Back Clarkson!

9. března 2015
Debata o nejsilnějších sportovních vozech (označovaných i jako "hypersportovní"). Přestože se mi tyto stroje líbí, pragmatik ve mně už dosti pochybuje o jejich užitečnosti. Dřívější supersporty s rychlostí přes 300 km/h (typicky např. Lamborghini Diablo) ještě měly smysl i v normálním provozu, zatímco při pohledu na šílenosti s rychlostí nad 400 km/h (jako kreace značky Koenigsegg) si vážně kladu otázku, k čemu přesně jsou. Sice je můžete poslat na silnici, mimo závodní dráhu ovšem jejich výkony nevyužijete. Tahle auta už jsou tak trochu samoúčelné, ačkoli samozřejmě nesmírně fascinující kousky techniky.

7. března 2015
Zajímavá sonda do fungování médií, veřejné debaty a společenských nálad. Tak lze vystihnout případ zprávy o údajném vyslání amerických vojáků do Česka, která začala jako zcela nevinná nezávazná poznámka, avšak během několika hodin nabrala takřka "výbušný" charakter. Já mohu pouze zopakovat svůj dlouhodobý názor, že si trvalou přítomnost ozbrojených sil USA v Česku velice přeji, ovšem nikoli kvůli Rusku (z něhož nemám [na rozdíl od mnoha lidí] strach), nýbrž zkrátka z principu, kvůli celkovému zajištění bezpečnosti naší země a symbolickému potvrzení přátelství se Strýčkem Samem. A kdybych si mohl vybrat, úplně nejraději bych tady viděl usazenou letku legendárních "zabijáků tanků"! :‑)

6. března 2015
Diskuse o herních automatech. Současná mladá generace asi jen matně tuší, že něco takového existovalo a že to kdysi byly právě automaty na mince či žetony, na kterých "běhaly" ty graficky nejkrásnější hry, protože na ně výkon běžných domácích počítačů ani videoherních systémů nestačil. Já si však přesně pamatuji, jak jsem před lety s úžasem koukal na nádherné automatové hry typu Virtua Fighter 2 nebo Sega Rally. A vzpomíná si někdo na staré automaty z 80. let? Třeba na hru Battlezone, která přinesla 3D vektorovou grafiku... Někdy je opravdu příjemné se ponořit do vzpomínek na takovou klasiku. :‑)

4. března 2015
Moji blízcí vědí, že jsem v uplynulých dnech prošel (a vlastně pořád ještě trochu procházím) velice obtížným obdobím, co se týče zdraví. V takových situacích si člověk uvědomí, co je opravdu důležité a na čem nejvíce záleží. Proto nesmírně děkuji své životní partnerce, své rodině, přátelům a známým, kteří mi poskytli a pořád poskytují podporu a oporu. Děkuji každému, kdo mi pomohl, modlil se za mě, potěšil mě a navštívil mě. Bez této neocenitelné pomoci bych to asi všechno nezvládl.

2. března 2015
Diskuse o klonování, resp. "vzkříšení" vymřelých zvířat. Jsem optimistou z hlediska technické proveditelnosti a myslím si, že pokud by se našel ochotný sponzor, pak bychom se živého mamuta mohli dočkat za pár let (u dinosaurů je problém v tom, že zatím nemáme kompletní DNA). Ona debata se však netočila primárně kolem toho, zda to dovedeme udělat, ale spíše okolo toho, zda to udělat máme. Morálních dilemat tady totiž existuje víc než dost a doporučil bych opatrnost. Mohl by se z toho lehce stát další dobře míněný, ovšem ve výsledku katastrofální lidský zásah do komplexního přírodního systému.

1. března 2015
Průběh sjezdu hnutí ANO 2011 patrně nikoho moc nepřekvapil. Zesiluje technokratický charakter a projevují se tendence vystupovat spíš pravicově, což ale ve skutečnosti nedokazuje, že by se ANO opravdu profilovalo jako pravicový subjekt. "Skutečná" pravice se totiž stále potácí v krizi a nepředstavuje vážnější konkurenci, a proto se Andrej Babiš musí logicky vymezovat proti levici, přestože s ní sedí v koaliční vládě. ČSSD se (a asi hodně brzo, přesněji příští rok při krajských volbách) bude divit, s kým se vlastně dohodla. Podobně zákonitě se pak dostaví i probuzení a vystřízlivění voličů.

27. února 2015
Kniha Do temnoty: Zpověď českého vojáka v Afghánistánu mě samozřejmě ihned zaujala, jelikož podobných publikací domácího původu je u nás málo. A již po prvních stránkách jsem pochopil, že jde o výjimečné dílo, napsané úžasným stylem, jenž má propůjčuje fenomenální opravdovost a lidskost. Pavel Stehlík zde popisuje své začátky v AČR, pobyt v "Afgoši" a následný boj se zákeřnou chorobou, a to vše tak věrně a působivě, že někdy budete jen lapat po dechu. Opravdu vzácně se najde kniha, která čtenáře tak silně vtáhne a umožní mu všechno prožívat s autorem tak realisticky. Navíc je to kniha vysoce inspirující, která člověku nabízí motivaci pro boj s jeho vlastními životními problémy. Zdar a díky, zabijáku!

26. února 2015
Masová vražda v Uherském Brodě bohužel představuje typický příklad toho, čemu by nedovedla zabránit ani ta nejlepší policie či tajná služba na světě. Čím větší spiknutí, tím snazší je jeho odhalení, zatímco osamělého psychopata můžete objevit a zastavit leda náhodou. A jak se dalo očekávat, okamžitě se začali ozývat všichni ti, kdo chtějí zpřísnit pravidla pro získání zbrojního průkazu, resp. zmenšit počty soukromých zbraní či jejich majitelů (přestože už nyní jsou podmínky u nás značně tvrdé). Je to absurdní a nebezpečná snaha. Já uvažuji přesně opačně: Čím více slušných a zákona dbalých občanů bude mít zbraň, tím vyšší bude šance, že dalšího takového šíleného střelce dokáže někdo rychle zneškodnit.

23. února 2015
Několik střípků z oblasti kultury. Jsem velice zvědav na seriál Transformers: Robots in Disguise, protože jeho technické provedení, kombinující 2D a 3D grafiku, působí skutečně mimořádně nezvykle. Dlouho očekávaný film Padesát odstínů šedi se stal totálním debaklem, ale hezky ukazuje, nač lidé myslí. (Malá rada: Všimli jste si, že na Internetu se dá najít lepší porno lehce a zdarma?) A na knihu Žáby na prameni, tj. na finále kultovní "žabí" ságy Honzy Drnka, si ještě nějakou dobu počkáme. Ach jo.

21. února 2015
Debata o firemní kultuře, konkurenci a byznysu vůbec. Všimněte si, jak spolehlivě se opakuje scénář nástupu a úspěchu nové, zpočátku malé firmy s revolučním nápadem. Nejprve sbírá úspěchy, roste a bojuje proti těm zavedeným arogantním gigantům, avšak ruku v ruce s tím růstem jde plíživé přebírání způsobů chování těch, proti komu bojovala. Když poté získá na trhu silné postavení (či dokonce monopol), stane se přesně takovým gigantem. Zřejmě nejlepším příkladem je Google a styl prosazování systému Android. Když si vzpomenu, jak se kdysi nadávalo na Windows... (Naštěstí se bez Androidu dokážu krásně obejít.) Jak říká klasik (jen zrovna nevím který): Co jste vy, byli jsme i my. Co jsme my, budete i vy.

19. února 2015
Hodnocení ruského filmu Bílý tygr by asi mělo začít tím, že rozhodně není pro každého. Už samotný žánr ho činí specifickým, protože mix válečného dramatu a mysteriózní kvazi‑fantasy není zrovna běžný. Současně je to ale právě ten vysoce originální nápad, za co si film zaslouží jedno velké plus. To druhé získává díky skvěle natočeným bojovým scénám a spoustě historických obrněných vozidel, díky kterým budou fandové vojenství plesat štěstím. Celkově to je však dílo dost podivné; to, že na spoustu otázek nedává odpovědi, resp. nechává je na zamyšlení diváka, mi nějak zásadně nevadí (to k mystickému filmu koneckonců asi patří), ovšem smysl některých scén ze závěru mi jaksi uniká. Posuďte sami.

18. února 2015
Stručné odpovědi na několik ČKD (Často Kladených Dotazů): Ano, ta práce mě baví a dokážu se tím celkem slušně uživit. Ano, jsem workoholik, ale mám také docela bohatý osobní život a spoustu koníčků. Ne, nejsem z Prahy, nebydlím tam a vyskytuji se tam dosti vzácně. Ne, nejsem placený agent Mossadu, CIA ani Kremlu. Ne, nejsem na Facebooku, nikdy jsem nebyl a nebudu. Ano, mám také určitou sexuální zkušenost se stejným pohlavím, ale detaily bych si s dovolením nechal pro sebe. That's all.

16. února 2015
Když jsme před lety hrávali Need for Speed, tak policejní Lamborghini Diablo nás nejspíše přimělo zaťukat si na čelo. Poldové z NFS však vypadají jako chudí příbuzní proti Dubai Police Force, v jejímž vozovém parku najdeme absolutní špičku super‑sportovních aut dneška. Ferrari, Lamborghini, McLaren, Bugatti... Ale aby tu nedošlo k mýlce, tato autíčka většinou neslouží pro reálnou policejní práci, nýbrž ke zlepšování image! To by mi samo o sobě ještě tolik nevadilo, značně mi však vadí fakt, že se tyhle srandičky ve skutečnosti financují z našich peněz za paliva z předražené ropy. Ale všeho dočasu...

14. února 2015
Gesto "Dominátora" Haška je zcela určitě krásné, avšak osobně si myslím, že mnohem lepší motivací by byla nabídka několika (desítek) milionů korun tomu, kdo unesené děti dopraví zpět do ČR. Ani v nejmenším bych se nestaral o to, jestli by to bylo "legální", protože pokud někde zákon umožňuje unášet děti, pak by mělo být věcí cti takový zákon porušovat. V každém případě jsem si jistý, že s dostatečnou finanční motivací by nebyl návrat dětí otázkou moc dlouhé doby. Osobně bych to však ještě vylepšil tím, že bych našel ty, kdo si udělali z únosů dětí byznys, a nechal bych jim podobnou památku, jakou nechával Hanebný panchart Aldo Raine na čelech nacistů. Norský Barnevern totiž nic jiného není!

13. února 2015
Dohoda o příměří na Ukrajině. Kdekdo skáče štěstím, já však zůstávám velmi opatrný. Na papíře to všechno vypadá báječně, jenže to je tak s mírovými dohodami vždycky. Bude dost problematické vynucovat to, co se dohodlo, zejména zastavení střelby a stažení těžké techniky, protože na obou stranách najdete dost takových, jimž vyhovuje pokračování násilného konfliktu. Už loňská dohoda z Minska působila hezky, ale to příměří se stejně nedodržovalo. Také tentokrát to vlastně závisí jen na dobré vůli a já mám značné pochybnosti, jestli se ta dobrá vůle v této chvíli opravdu vyskytuje v dostatečném množství.

11. února 2015
Řekl bych, že tu máme hezký vnitrostranický převrat, avšak jelikož Úsvit (formálně vzato) není strana, nýbrž hnutí, je to spíš převrat "vnitrohnutní". Každopádně si všimněte, jak se krásně realizovala Okamurova hesla o přímé demokracii a odvolatelnosti politiků. Ti, kdo prosazují radikální systémové změny, stále zapomínají, že se takové změny s nechutnou pravidelností obracejí proti svým tvůrcům. Avantgarda revoluce mnohdy končí na revolučním popravišti a ti, kdo chtějí místo demokracie zřídit diktaturu, ustavičně zapomínají, že by v oné diktatuře mohli být klidně i těmi, kterým bude diktováno.

9. února 2015
Ruské letectvo zkouší Il‑76MD v roli provizorního bombardéru, který má nosit výzbroj pro podporu výsadků na nepřátelském území. Montáž zbraní na vojenské transportní letouny není špatný nápad, vlastně to ani není nic nového, neboť řada ex‑sovětských "dopraváků" má závěsníky a některé (jako An‑26 a An‑72P) ty zbraně opravdu někdy nosí. Naneštěstí je zde i varovný příklad v podobě ukrajinského An‑26 "Modrá 19", který byl přesně při takové činnosti sestřelen. Osobně bych zajisté dal přednost naváděným zbraním s větším dosahem, ovšem celá ta idea nepochybně nabízí zajímavé možnosti aplikace. Že by se od neoznačených vojáků plynule přešlo třeba k neoznačeným vojenským letounům? :‑)

8. února 2015
Jestliže existuje nějaký arabský politik, jehož nepokládám za "menší zlo", ale kterého si naopak vysoce vážím jako velkého státníka, je to zaručeně jordánský král Abdalláh II. Mé sympatie a respekt k němu ještě vzrostly po jeho reakci na nelidskou vraždu jordánského pilota. Král tvrdě, ovšem přesně vystihl jediný možný postup proti těmto zrůdám. A to naprosto nelítostnou, totální a vyhlazovací válku, v níž bychom se neměli ohlížet na žádné konvence a omezení. Proti IS je adekvátní cokoli, co tato monstra smete s povrchu zemského a přinutí je šílet hrůzou. Bez nejmenších výčitek svědomí bych na ně hodil nervový plyn, a kdyby se našel vhodný cíl, zvážil bych i taktickou jadernou pumu. Můžete mě doslovně citovat.

6. února 2015
Debata o životě a tak vůbec... Podle mého názoru je nesmírně důležité umět se radovat z různých maličkostí, které život přináší a které pro člověka něco znamenají. Pro mě osobně jsou to mj. knihy, neboť jsem vášnivý (téměř závislý) milovník četby a sběratel knih. Pokud tedy získám nějakou hledanou či očekávanou knihu, ať už v papírové nebo digitální podobě, způsobuje mi to obrovskou radost, kterou neumím (a zřejmě ani nechci) skrývat. Toto malé potěšení mi prosím dopřejte. :‑)

4. února 2015
Doprava vojenských vozidel z Ostravy do Nigérie za pomoci gigantického letadla An‑225 Mrija opět vzbudila zájem o to, co se v té zatracené Africe vůbec děje. Kvůli terorismu v Evropě a Islámskému státu na Středním Východě totiž máme nebezpečný sklon africké islamisty podceňovat, Boko Haram je však sběř přinejmenším stejného kalibru. Aniž bych si tedy dělal jakékoli iluze o vládě Nigérie, tak jsem skutečně rád, že právě tam se dostávají zbraně z Česka. Kdokoli kdekoli inhumuje islamisty, má moje upřímné sympatie. Ano, vím i o tom, že v Nigérii spadl čínský bezpilotní bojový letoun, a proto se nedá vyloučit, že tam operují čínští vojáci. Proti islamofašistickým zrůdám s černou vlajkou budu totiž fandit i Číně.

3. února 2015
Nad hrami série Need for Speed jsem svého času strávil celé dny (i noci), a tak jsem byl zákonitě zvědavý na filmovou podobu. Recenze vyznívaly rozpačitě, za sebe však musím říci, že jsem byl zcela spokojen. Nevím, co od toho kdo čekal, ale já jsem očekával nenáročnou adrenalinovou zábavu se super‑sportovními vozy, což se také naplnilo. Film stojí (pochopitelně) na automobilových honičkách, které jsou natočeny skvěle, všechno ostatní (herecké výkony, zápletka, logika apod.) je prostě druhořadé. Na sérii Rychle a zběsile to určitě nemá, ovšem sám o sobě je film Need for Speed překvapivě dobrý.

1. února 2015
Debata o Ukrajině. Dostal jsem otázku, proč NATO nebo Rusko prostě nevyřeší konflikt přímou a rozsáhlou vojenskou intervencí ve prospěch "své" strany. Vypadá to jako dobrý nápad, že? Obávám se, že výsledky by příliš dobré nebyly. Ano, ruské tanky by za pár dnů mohly být v Kyjevě a analogicky by tanky NATO za pár dnů převálcovaly "Novorusko"... A co dál? Myslíte si snad, že by to tak druhý externí "hráč" nechal a v klidu by si sbalil kufry? Samozřejmě ne, logicky by musel reagovat podobně. Jinak řečeno, toto by mohl být docela úspěšný recept na vyvolání skutečné války mezi NATO a Ruskem, jenže mám pocit, že to asi není přesně to, co rozumíme pod pojmem "vyřešení ukrajinské krize".

31. ledna 2015
Po přečtení knihy Skrytá moc mohu říci, že se geniální Tom Clancy rozloučil opravdu brilantně. Kromě toho, že s téměř děsivou přesností předpověděl ozbrojený konflikt na Ukrajině s účastí Ruska, opět vytvořil úžasný příběh s mnoha rovinami, které se až v závěru dokonale propojí. Toto je koneckonců něco, co vždycky uměl fantasticky, ale snad žádný jiný román nepopisuje tak výstižně splývání vysoké politiky, finančních transakcí, organizovaného zločinu, zpravodajských služeb a vojenských operací. Ano, i na válčení dojde, a to v nejlepší Clancyho tradici a s účastí té nejmodernější techniky. Skrytá moc dokazuje, že Tom Clancy nejen v podstatě vytvořil žánr techno‑thrillerů, ale také do konce života pokračoval v jeho rozvíjení a dopracoval jej na úroveň odpovídající dnešnímu komplexnímu pojetí bezpečnosti. Bravo!

29. ledna 2015
Velmi originální, obtížně předvídatelný, skvěle provedený a vysoce zábavný, to je film Velká šestka. Výtečný CGI "animák", který skládá poctu superhrdinským filmům a současně je lehce paroduje. Musím velice chválit i výrazné postavy, které si divák zapamatuje, dobrou hudbu a obrovskou spoustu nápadů, z nichž vás některé ohromí a jiné rozesmějí. Celý film navíc silně akcentuje význam vědeckého a technického rozvoje ve spojení s morální zodpovědností, což je určitě vysoce potřebný apel.

27. ledna 2015
Zajisté nikoho nepřekvapí, že plně souhlasím s tím, o čem dnes hovořil prezident Miloš Zeman na konferenci k výročí osvobození Osvětimi. Holocaust by se mohl opakovat, islamismus je (podobně jako kdysi nacismus) stále tragicky podceňován a proti Islámskému státu by měly vojensky zasáhnout všechny vyspělé země. Proti terorismu se musí bojovat, tak prosté to je. O to smutnější je, že existuje pouze málo politiků, kteří to chápou a vyslovují. Také proto jsem rád, že Miloš Zeman je můj prezident.

26. ledna 2015
Při brouzdání Sítí kolikrát narazíte na pozoruhodné technické nápady. Mezi ty nejlepší určitě řadím Modulor, projekt "šnekochodu", jenž původně vznikl jako diplomová práce nadaného designéra z FSI VUT Brno. Jeho tvůrce jej navrhl coby záchranářské vozidlo, ale já samozřejmě vidím široké využití i ve vojenské oblasti. Dle mého názoru by se Modulor mohl uplatnit jako levnější alternativa vznášedla. Hodně zajímavé věci ale vzešly i od ruského týmu Dahir Insaat. Vize městského bojového robota Skorpion je zajisté perspektivní a zasloužila by si podporu, ale dost dobře nevím, co si myslet o jejich koncepci "létajícího děla". Tento nápad se jeví jako téměř šílený, což však ještě neznamená, že je špatný. Přinejmenším si myslím, že by se tomu mohla věnovat pozornost ve smyslu nějaké nezávislé studie proveditelnosti.

25. ledna 2015
Zajímavé spojení s předchozím postřehem. Včera uplynulo 50 let od úmrtí Winstona Churchilla, muže, jehož příslovečná tvrdost zásadně přispěla k tomu, že Velká Británie neustoupila a vydržela. Vždy jsem jej pokládal za největšího politika 20. století (a možná moderních dějin vůbec), a přestože jsem si vědom toho, že zdaleka nebyl dokonalý, ve svém názoru se jen utvrzuji. Titán Churchill smutně kontrastuje s tím, jak se nyní Západu nedostává podobně silných státníků. Tváří v tvář hrozbám, jimž teď čelíme, bych byl vděčný třeba i za jednu osobnost s formátem ve stejné třídě, ve které byl "Buldok".

23. ledna 2015
Reálný život jen zřídka přináší zářivý happy‑end a nepřináší jej ani skvělý román Nadvláda, jehož autorem je C. J. Sansom. Špionážní a psychologický thriller z alternativní historie, ve které Británie v roce 1940 uzavřela mír s Třetí říší, nabízí ne snad výslovně pesimistický, ale spíš chladně realistický pohled na to, jak by svět po této změně vypadal v roce 1952. Z románu navíc mimořádně silně vyzařuje odpor nejen proti fašismu (jehož vzestup připouští autor prakticky kdekoli), ale i proti všem předsudkům, kolaborantství a kariérismu, z jejichž spojení se může vyvinout opravdu smrtelně nebezpečná směs. V současné krizové situaci, ve které se Evropa nachází, zní toto varování o to vážněji a naléhavěji.

21. ledna 2015
Pořád se něco děje, a to i ve vojenské oblasti. Jestli něco není vůbec překvapivé, tak jsou to např. události na Ukrajině, kde pokračuje ozbrojený konflikt, jehož dynamiku zjevně nekontroluje ani jedna strana, jelikož obě vsadily tolik, že nemůžou couvnout, a proto zde máme vyhlídku na dlouhodobé pokračování. Přibývá rovněž konkrétních důkazů o přímé účasti Ruska. Co je trošku překvapivé, to je přibývání rozumu ve vztahu k Sýrii, resp. pochopení, že Asad je sice darebák, ale pořád je to menší zlo. Ale co mi naopak způsobilo upřímné (a o to více potěšující) překvapení, to je oživení možnosti nákupu bitevních vrtulníků pro Armádu ČR! Teď bych se rád něčím pochlubil, ale bohužel nesmím. Chytrému napověz... :‑)

19. ledna 2015
Koncept některých filmů vyhlíží zvláštně až úchylně, ale výsledek je daleko lepší, než by se dalo čekat. To je i případ snímku Jeníček a Mařenka: Lovci čarodějnic, v němž se klasická pohádka rozvíjí do podoby akčního fantasy‑horroru. Sourozenecká dvojice inhumuje čarodějnice za pomoci kung‑fu a arzenálu retro‑sci‑fi zbraní a vzduchem létají kouzla, litry krve a potenciálně kultovní hlášky. Nehledejte v tom všem jakoukoliv logiku či myšlenku, jen se prostě hodinu a půl bavte, na to je ten film ideální.

17. ledna 2015
Občas uvažuji o pořízení nějakého dálkově ovládaného vozítka. Ale nechtěl bych, aby to byla jenom klasická "bugina", rád bych něco speciálního. Nabízelo se tedy např. vozidlo pásové, ale nedávno jsem narazil na něco ještě lepšího, a to prostředek Terrain Twister. Tenhle dálkově řízený "šnekochod", jak se v ruštině (a někdy i v češtině) říká vozidlu se dvěma Archimédovými šrouby, zvládne téměř jakýkoli povrch, dovede jezdit takřka jakýmkoli směrem, a jelikož má slušný výtlak a je vodotěsný, snadno zvládá i vodní překážky. Je to skutečně perfektní hračka pro milovníky bizarních vozidel! :‑)

16. ledna 2015
V této zemi jsem zvyklý už na ledacos, ale autor nápadu zpoplatnit Wi‑Fi připojení k Internetu by se opravdu mohl ucházet o ocenění Idiot měsíce (snad i Idiot roku). V době, kdy je žádoucí rozšiřovat přístup k Síti mezi co nejvíce lidí, někdo přijde s návrhem vlastně speciálně zdanit jednu z hlavních metod připojení. Zřejmě mu připadá, že je v Česku stále ještě málo daní a poplatků nebo zbytečně levné energie, benzín atd. Srovnatelnou kravinu vymysleli snad jen v Maďarsku (a zase od ní rychle ustoupili), a tak doufám, že se rychle zapomene i na tuhle zhůvěřilost, jinak by to někoho mohlo opravdu hodně mrzet.

14. ledna 2015
Musím říci, že jsem se trochu bál, jak dopadne remake takového popkulturního fenoménu, jakým určitě jsou slavní Želví nindžové, ale rychle se ukázalo, že skepse nebyla na místě. Geniální Michael Bay jako producent evidentně udělal všechno pro to, aby vznikla (podle mého názoru) vůbec nejlepší podoba "želváků". Film sice začíná poněkud zdlouhavě, ale pak se rozjede úžasná vlna adrenalinu, akce a hlášek, na jakou jsme u Želvích nindžů zvyklí. Film je efektově zpracovaný absolutně dokonale, samotní "želváci" vypadají velmi uvěřitelně a akční scény (v čele s honičkou na sněhu) vyráží dech. Mám sice i drobné výtky (např. Trhačovo brnění je už fakt "přeplácané"), ale jinak jsou noví Želví nindžové skvělá podívaná.

13. ledna 2015
Diskuse o Afghánistánu. Nemám důvod měnit skeptický názor na budoucnost této primitivní země, kde nikdy nebyl klid, o vládě nemluvě. "Afghan" je v podstatě stejný už stovky let a nikdy se nezmění. Můžete tam leda stavět Potěmkinovy vesnice ve jménu čehokoli, ale reálnou moc budou vždy držet místní autority, náčelníci a warlordi. Očekávám tak rychlé přepnutí do tradičního osvědčeného režimu "válka všech proti všem". Pardon, jedna věc se změnila. Teď se tam angažuje kdekdo (včetně Ruska a Číny), takže se to nejspíše aktualizuje na verzi "proxy válka všech proti všem". Chcete další optimistické zprávy?

12. ledna 2015
Dovolil bych si trochu upřesnit, co jsem nedávno myslel tím koncem ústupků vůči islamismu. Je to v principu jednoduché: Existují jisté základní náležitosti moderního západního státu (mj. svoboda slova a vyznání, vláda práva, odluka náboženství od státu apod.), které nejsou (opakuji, NEJSOU) předmětem diskuse a přijímají se tak, jak jsou. Žádné kdyby, jestli, možná, jako. Pokud chce někdo nesouhlasit, může, avšak musí nesouhlasit jinde než na Západě. Jinými slovy, kdokoli má s těmito náležitostmi problém (a pochopitelně to vůbec nemusí být muslim, tohle platí naprosto obecně), pak tady nemá co dělat. A pokud už tady je, měl by hned vyfasovat jednosměrnou letenku do Íránu nebo Severní Koreje.

10. ledna 2015
Když se Izraelci do něčeho pustí, zpravidla to dělají skutečně pořádně. Platí to nejen o válčení či o průmyslu, ale třeba také o zemědělství. Při šlechtění nového citrusu se tedy nespokojili s ničím menším než s nejlepším, resp. nejzdravějším citrusem na světě. Tak vznikl sweetie neboli sladký grep, hybrid grapefruitu a pomela, po stránce živin opravdu jednička mezi citrusy. Taktéž chuťově je výtečný, navíc nemá semena. Pokud na tento izraelský ovocný klenot někde narazíte, určitě jej ochutnejte.

8. ledna 2015
Zajímalo by mě, kolik masakrů podobných tomu, jenž proběhl včera v Paříži, se ještě bude muset stát, aby si Evropa konečně uvědomila, že její přístup k islámu je fatálně a sebevražedně chybný. Hysterické reakce toho druhu, jaké lezou z Úsvitu, jsou samozřejmě stupidní, ovšem stejně tak je neudržitelná teze, že drtivá většina všech muslimů je mírumilovná a tolerantní, zatímco násilničtí radikálové tvoří pouze mizivý zlomek. Opakuji, že nemám nic proti muslimům, kteří berou víru jako soukromou osobní záležitost, avšak nikdy se nesmířím s islamismem jako totalitní politickou ideologií. Té se musíme energicky postavit, a to nejen v Sýrii či Iráku, ale také (nebo spíše zejména) v Evropě. Konec všech ústupků! Nenávist, netoleranci a fanatismus je nutno tvrdě a exemplárně trestat, ať má vlajku hnědou, červenou nebo zelenou.

7. ledna 2015
Silně se vnucuje otázka, proč satirická komedie Interview vyvolala tak hysterické reakce KLDR. Odpověď je překvapivě prostá. Způsob, jakým je ve filmu zobrazený Kim Čong‑un, opravdu ohrožuje samotnou podstatu tamní fašistické despocie. A to myslím zcela vážně. Severokorejský diktátor vzbuzuje směs smíchu, pohrdání a (to je asi nejvíce překvapivé) lítosti, což jeho reálný předobraz muselo přivést k šílenství. Na černém trhu v KLDR je o film gigantický zájem, takže ty následky budou patrně ještě vysoce zajímavé. Mimochodem, jako drsná sebe‑parodická taškařice je to velice povedený kousek.

5. ledna 2015
Komunistický nacisti si zase vyskakují. Nyní ale nemyslím koalici v Duchcově nebo nacionální bolševiky, ale Argentinu, která se (navzdory tomu, že má ekonomickou úroveň jedlové šišky), snaží modernizovat vojenské letectvo, aby mohla znovu otravovat okolo Falkland. Studovala řadu možností, např. Mirage F1 ze Španělska či Jordánska, Super Étendard SEM z Francie, FC‑1 z Číny, Kfir Block 60 z Izraele či Gripen‑E z Brazílie, ale nic (naštěstí) nevyšlo. A nyní Moskva (údajně) nabízí zapůjčení taktických bombardérů Su‑24, což by mohlo v jižním Atlantiku znamenat značný problém. Hádám, že kluci z SAS by pak (jako už kdysi) dostali úkol, aby tam zavítali na návštěvu a postarali se o nějakou nehodu. :‑)

4. ledna 2015
Jak je mi odporné, že jsem měl zase pravdu. Od začátku jsem byl přesvědčen, že pomoc Řecku (stejně jako i dalším rozhazovačným jižním ekonomikám) je velkou chybou, která mrtvole jménem euro dokáže zajistit jen pár let navíc. Aktuální politický vývoj to perfektně potvrzuje. Řecko zkrátka mělo padnout, odejít z eurozóny a dát se dohromady. Nyní hrozí v Řecku a Španělsku vláda pouliční komunistické sběře. Zcela vážně tvrdím, že v tom případě vidím jako nejlepší (resp. nejméně špatné) řešení pro obě země vojenské převraty a posléze dočasnou autoritativní vládu. Jinak bude ještě hůř.

2. ledna 2015
Nastává čas pro každoroční hodnocení kulturních počinů roku minulého. V případě filmů jsem se dost bál, že budu muset složitě vybírat z mnoha výtečných filmů (např. Godzilla, 300: Vzestup říše, Transformers: Zánik, Na hraně zítřka či Postradatelní 3), avšak na samém konci roku do toho jako "černý kůň" vpadla mega‑pecka Železná srdce. A ta na mě svou koncepcí, atmosférou a provedením zapůsobila natolik silně, že nemám jinou možnost než za Film roku 2014 prohlásit právě toto skvělé dílo, jež ostatně patří i mezi nejlepší válečné filmy všech dob. V případě knih to bylo snadné, tam drtivě dominuje zážitek z kompletní podoby eposu Valhala od Františka Novotného, pro mě nejlepšího českého románu vůbec.

1. ledna 2015
Vítejte v novém roce a stále méně klidném světě. V poslední době častěji dostávám otázku, jestli máme čekat novou velkou válku. Není žádné tajemství, že nový rozsáhlý ozbrojený konflikt očekávám, ovšem i navzdory značně vyhrocené situaci silně pochybuji o scénáři "Západ vs. Rusko". Daleko spíše bych upíral pozornost na Střední Východ a východní Asii, protože tam vidím podstatně větší konfliktní potenciál. Moje intuice mi říká, že v tomto roce bychom si měli skutečně mimořádně pečlivě všímat detailů či náznaků, jelikož v těch se bude ukrývat klíčová nápověda pro předvídání dalšího vývoje.


Postřehy z října, listopadu a prosince 2014

Archiv postřehů



Na úvodní stránku