Postřehy ze života


30. června 2014
Vědeckotechnická rozvědka je snad nejméně známou složkou zpravodajských služeb z období ČSSR. O to větší hodnotu má kniha Pomohli jsme sestřelit Powerse, kterou sepsala skupina bývalých pracovníků VTR. Nabízí řadu informací o způsobu práce i úspěších této specifické služby, která dělala de facto průmyslovou (civilní i vojenskou) špionáž v zájmu státu. Je to kniha občas překvapivá, často provokující, rozhodně však cenná a svým zaměřením vlastně ojedinělá. Opravdu doporučuji.

28. června 2014
Vedle Dne s hasiči a integrovaným záchranným systémem (kde byla k vidění i nějaká starší technika a také něco ze zásob Správy státních hmotných rezerv) jsem dnes navštívil i sraz "své" třídy z gymnázia. Od naší maturity uplynulo už neuvěřitelných 13 let! Jak ten čas letí... Někdo se značně změnil, někdo vypadá skoro stejně, ale samozřejmě přibylo svateb a dětí (kupodivu žádný rozvod). Každopádně takové setkání přiměje člověka k alespoň malému bilancování, co se mu v životě (ne)podařilo a z čeho se má poučit. Neúspěchy a špatná rozhodnutí nás totiž také obohacují. Každý dělá chyby, ale ne každý si z nich dovede i něco odnést. Pořád plakat nad chybami nemá smysl, úplně stačí je neopakovat.

27. června 2014
Film X‑Men: Budoucí minulost představuje velice důvtipný "reboot" série, aniž by se však popřela původní kontinuita. Stačí si trochu pohrát s časem... Herecké výkony jsou (dle očekávání) skvělé, tradičně dominují drsňák Hugh Jackman a tajemně démonický Michael Fassbender. Bojové scény správně pobaví (průnik do Pentagonu nemá chybu!) a dialogy nenudí, tedy pokud znáte předchozí díly (jinak jste ztraceni) a chcete se nad nimi zamýšlet. X‑Men: Budoucí minulost nám totiž připomínají, že každý krok má svoje důsledky a že za každé svoje rozhodnutí musíme nakonec nést odpovědnost.

25. června 2014
Román Cílená hrozba, jenž se nedávno dočkal svého českého vydání, znovu ukazuje, proč se Tom Clancy vypracoval na absolutní světovou spisovatelskou špičku. Nejde tady jen o excelentní, dokonale promyšlený a vysoce napínavý příběh. Za Clancyho romány vždy stojí gigantická odborná rešeršní práce, díky které se jednak pracuje s podrobnými a věrnými reáliemi a jednak se sděluje vážné varování. Tentokráte se jedná o hrozbu čínské kybernetické války proti USA, jež by mohla lehce přerůst ve válku i v reálném světě. Clancy silně apeluje na posilování kybernetické bezpečnosti a také jasně říká, že na kybernetické útoky by se mělo vždy důrazně odpovídat, a to třeba i fyzickou silou.

23. června 2014
Plány Armády ČR na obnovení odvodů získávají konkrétnější formu. Nedostatek vojáků je jasným faktem a já jsem se nikdy netajil názorem, že čistě profesionální armádu nepokládám za optimální řešení, současně jsem ale kategoricky proti povinné službě či nařízeným odvodům. Armáda by měla mít profesionální jádro, podporované dobrovolnou službou a zálohami. A neexistuje‑li u obyvatel dostatečný zájem, znamená to, že vojsko nenabízí dostatečně lákavé pobídky. Místo donucování (které by mohlo být i kontraproduktivní) by to chtělo laskavě zapracovat na zvýšení atraktivity armády.

22. června 2014
Jen málo událostí nabízí pro konspirační fantasmagorie tak vděčné téma jako vražda Kennedyho. O to více musím chválit knihu Zavraždění JFK: Atentát na amerického prezidenta, jež se takovým žvástům vyhýbá a předkládá na nesporných faktech postavený, přesto ovšem velmi přitažlivý a čtivý dokumentární příběh. Je to jakýsi "dvojitý" životopis úspěšného politika a jeho vraha, ve kterém nechybí dramatické scény z válek a zahraničních i domácích krizí, stejně jako pohledy do soukromí. Kennedy je popisován jako člověk, který i navzdory některým osobním chybám představoval výjimečnou a vzácnou osobnost s potenciálem skutečně "změnit svět". Také proto je paradoxní, že nezemřel kvůli "velkému spiknutí" politických protivníků, nýbrž kvůli činu jednoho zoufalého a narušeného ztroskotance.

21. června 2014
Je asi dobře známo, že vůči charitativnímu sponzorování čehokoli ve třetím světě mám velkou averzi, mj. i proto, že tzv. rozvojová pomoc se obvykle rozkrade. Ale přece jenom platí, že výjimka potvrzuje pravidlo. Existují i skutečně férové a dobře zaměřené projekty podpory. Chcete-li tedy účinně přispět na dobrou věc, doporučuji sbírku Oči dokořán. Řídí ji lidé, jež osobně znám, a jedná se o peníze na školu, což je vždycky správná investice. Odměnou budiž dobrý pocit z dobrého skutku. :‑)

19. června 2014
Zastupitelstvo Brna vykazuje pozoruhodný stupeň naivity, pokud se domnívá, že zákaz prostituce na všech veřejných místech bude dodržován více než dosavadní zákaz téhož na některých místech (který se, jak lze asi uhodnout, nedodržuje skoro vůbec). Snaha vymýtit prostituci má zhruba podobné šance na úspěch jako snaha zrušit změny ročních období. Já mohu pouze opakovat svůj dlouhodobý názor, že prostituci je nutno legalizovat jako speciální podnikání, zřídit licence, povinné prohlídky, pochopitelně zdanit atd. Nynější stav fakticky znamená jen únik zisků a zdroj doprovodné kriminality.

18. června 2014
Legenda zvaná Wolfenstein pokračuje. V nové hře Wolfenstein: The New Order se tentokrát vydáváme do alternativní historie, v níž nacisté vyhráli válku pomocí retro‑sci‑fi technologií. Vše opravdu stojí na hi‑tech "hračkách", naopak úplně absentuje okultismus a magie, což mi trošku vadí, protože právě tento mix, který byl pro nacismus vlastně typický, dával "Wolfovi" jeho specifickou atmosféru. Vynahrazuje to až nečekaně silný příběh, jenž vysílá důrazné varování. Vítězství Třetí říše by přineslo jenom tmu, smrt a zkázu, byl by to konec civilizace, jak ji známe. A proto: Kill Nazi!

16. června 2014
Vážnost hrozby, kterou představuje ofenzíva organizace ISIL v Iráku, dokazuje i fakt, že se proti ní patrně zformuje spolupráce USA a Íránu. Je ovšem otázkou, zda to není jenom "vyhánění čerta ďáblem", protože navzdory prezidentu Rúhánímu se podstata íránského islámsko‑nacistického režimu nemění. Přitom je celá ta situace absurdní, jelikož striktně geopoliticky by Írán měl být blízkým spojencem USA a Izraele. Ostatně jím skutečně byl až do roku 1979, kdy se prezident Carter dopustil té katastrofální blbosti a nechal padnout šáha. O tom si sice nelze dělat nějaké velké iluze, ale byl to sekulární vládce, jehož režim se mohl postupně vyvíjet a reformovat. Zatímco dnes... Škoda mluvit.

15. června 2014
Velice doporučuji návštěvu rodinného pensionu Zámecký mlýn u Lomnice. Je to skvělé místo nejenom pro delší dovolenou, ale i pro krátký výlet. K dispozici je restaurace s vysoce kvalitní domácí kuchyní (a řadou neobvyklých specialit), spousta zábavných atrakcí a aktivit pro dospělé i děti, v neposlední řadě též spousta zvířat od morčat po koně. To vše realizováno v působivém venkovském stylu a umístěno v krásné přírodě, kde si můžete báječně odpočinout od každodenního stresu.

13. června 2014
Téma: Irák. Po jisté době relativního klidu má před sebou Irák existenční hrozbu v podobě organizace ISIL (Islámský stát v Iráku a Levantě), která už postupuje na Bagdád, aniž by ji irácká armáda (což ostatně není příliš překvapivé) dokázala zastavit. Už není čas na disputace, teď je čas udeřit. Prezident Obama váhá, ale jinou možnost teď nevidím. ISIL není nějaká vygumovaná banda otrhanců, je to vysoce schopná, a proto i vysoce nebezpečná organizace. Je nezbytné zahájit masivní letecké údery na její postavení, totálně ji zničit, rozdrtit na prach a zadupat do země. A kdy? Nejlépe včera!

11. června 2014
Kultovní série románů Valhala od Františka Novotného nepochybně patří do zlatého fondu české literatury, ale já jsem se k ní kupodivu dostal až v podobě nového jednosvazkového vydání. Valhala je něco skutečně mimořádného, protože v dokonale promyšleném schématu spojuje (mj.) nordickou mytologii, kabalistickou mystiku, nacistický okultismus, čínskou filozofii, sexuální magii, paralelní vesmíry, cesty časem, kvantovou fyziku, letecké bitvy, námořní plavbu, špionáž, politiku... Pro plné pochopení a vychutnání žádá výjimečně pozorné čtení, kvalitní paměť a dobré znalosti. Nelze ji asi doporučit každému, ten zážitek však vážně stojí za to. Valhala je zaručeně ta nejnáročnější kniha, kterou jsem kdy četl, ale také jedna z nejlepších. A půjdu ještě dál: Pro mě je to vůbec nejlepší český román všech dob.

10. června 2014
Obdržel jsem dotaz, co říkám na to, že Česko navštívil Noam Chomsky. Upřímně řečeno, snad nejlepší by bylo aplikovat zde tzv. nejkratší kritiku na světě: "Přijel k nám Noam Chomsky. Proč?" Jinak už nevím, co dalšího mám říct, protože je hluboko pod mou úrovní vyjadřovat se k různým anarchistickým, fašistickým, antisemitským a konspiračním žvástům. Při srovnání se žvaněním jakéhosi irelevantního intelektuála je pro mě mnohem důležitější, že konečně začalo opravdové léto. :‑)

8. června 2014
Začátek června (jako každý rok) přinesl rekonstrukci bitvy z války Severu proti Jihu u obce Železné. Letos byla vybrána bitva u Grovetonu, jedna ze součástí druhé bitvy u Bull Runu (1862). Nejzajímavější zážitek, který tento ročník přinesl, ale nepochybně představovala jedna úžasná technická premiéra. Kromě pěchoty, jízdy a kanonů se totiž předvedla nádherná funkční replika slavného kulometu Gatling vz. 1862. Tato zcela revoluční rychlopalná zbraň měla ve své době potenciál sama rozhodovat bitvy a stále je třeba ji obdivovat. Stát za tou zlověstně se blýskající zbraní a otáčet klikou je fantastický pocit. Jak napsal Harry Harrison: Ať se děje, co se děje, kdo má Gatling, ten se směje! :‑)

6. června 2014
Připomínáme si 70 let od invaze Spojenců v Normandii. Obvykle se hovoří o odvaze vojáků, schopnostech velitelů či kvalitě zbraní, ale já bych nyní připomněl ještě něco, bez čeho by tato operace v žádném případě nebyla myslitelná, a sice logistiku. Takový gigantický podnik vyžadoval i gigantické materiální zabezpečení, jež bývá mnohdy opomíjeno. Ale byla to právě obrovská síla amerického průmyslu, díky které mohlo začít osvobozování západní Evropy a které Německo (podobně jako lidské a materiální síle SSSR) přes všechny své výhody jednoduše nemohlo dlouhodobě vzdorovat.

5. června 2014
Miloš Zeman se vůči znalostem premiéra Sobotka o zahraniční politice vyjádřil velmi diplomaticky. Já bych na hodnocení nejspíše použil výrazivo, které by se před 22. hodinou muselo cenzurovat. Opravdu bych rád věděl, co si Američané musí o některých našich předních politicích myslet (a pevně doufám, že své mínění nezobecňují na celý národ). Já samozřejmě stále trvám na tom, že si přeji nejen posílení jednotek NATO v Evropě, ale že bych vítal i trvalou přítomnost vojáků USA v Česku, protože to z faktického i symbolického hlediska vnímám jako vysoce důležitý příspěvek k naší bezpečnosti.

3. června 2014
Nigel Farage, předseda strany UKIP, je mi velice sympatický. Musím s ním navíc zcela souhlasit v tom, co je jeho snad nejvíc kritizovaným výrokem, totiž v tom, že obdivuje Vladimira Putina. Nikoliv jako člověka, ale jako státníka a stratéga. Pod to se podepisuji, protože trvám na tom, že ruský prezident je v současnosti nejschopnějším světovým politickým vůdcem. Západ zjevně "usnul na vavřínech" liberalismu a idealismu a zapomněl, že mezinárodní politika se hraje podle trochu jiných pravidel, jež určuje pragmatický realismus s cílem prosazování (vel)mocenských zájmů. Právě proto si tolik přeji, aby se do čela západních zemí dostali státnici, kteří by západní zájmy a hodnoty bránili a prosazovali aspoň z poloviny tak cílevědomě, důrazně a tvrdě, jako to Vladimir Putin činí s těmi ruskými.

1. června 2014
Šetřete naše lesy! Nevím, jak často si vzpomenete na tenhle slogan, ale já vždycky, když při volbách vidím ty hory použitých i nepoužitých volebních lístků a obálek. Máme přece rok 2014. Hovoří se o elektronizaci veřejné správy (a pomalu, ale jistě se daří ji i realizovat), ovšem samotný proces hlasování a počítání hlasů závisí na tunách papíru. Snad nejsem sám, komu to připadá docela absurdní. Elektronické volby již zvládla řada zemí, tak proč tady v Česku pořád volíme jako v 19. století?

31. května 2014
Víte, co mají společného filmy 300: Vzestup říše a Godzilla? Oba jsou výtečnými indikátory (ne)schopnosti recenzentů. Opravdu mě udivuje, že lidé, kteří se psaním recenzí prakticky živí, mohou sledovat a hodnotit filmy tak povrchně a "konzumně", resp. nevšimnout si jejich hlubokého myšlenkového poselství. Možná se domnívají, že silné myšlenky mohou být sdělovány jen v různých postmoderních podivnostech, nikoli však v technicky perfektně provedených velkofilmech. Další možnost je, že se jim prostě jenom nechce vidět za tím nádherným zpracováním nějakou (více či méně skrytou) ideovou rovinu, pozorně poslouchat, snažit se chápat náznaky a uvažovat o významu metafor. Každopádně je to poněkud smutné. Skutečně žádám tolik, když chci, aby lidi v kině někdy taky přemýšleli?

29. května 2014
Nedávná zpráva o cvičném scénáři Pentagonu na téma útoku zombies vyvolala po světě zejména smích. Já osobně bych ovšem byl s tímto humorem poněkud opatrnější. Pokud se nad tím zamyslíte s odstupem, tak to, co ukazovala Světová válka Z, byla vlastně jakási "super‑vzteklina". Může někdo zaručit, že se někde v džungli neukrývá něco podobného? Taková pandemie by zajisté rozvrátila civilizaci, takže bych přemýšlení o tomto scénáři vůbec nevnímal jako směšné či hloupé. Ozbrojené síly tady koneckonců nejsou "jen" kvůli válkám, ale i kvůli zvládání jiných nečekaných krizových situací.

27. května 2014
Ještě něco k Aqualandu Moravia, resp. k wellnessu Forum Romanum. Tu nádhernou atmosféru, díky které byste se mohli cítit opravdu jako Římané, poněkud kazí lidé, kteří se neustále zabalují do prostěradel (ač je nápisy i personál vyzývají k opaku). Evidentně nechápou, že tím nejen devalvují celý zdravotní a relaxační efekt saun a lázní, ale poškozují i ten "římský" styl. Společná a naprosto přirozená nahota žen a mužů byla totiž v antickém Římě chápána i jako projev jakési rovnosti občanů. Jinými slovy, zahalovat se v římských lázních je asi podobné jako jít do Národního divadla v plavkách.

26. května 2014
Další volební zemětřesení. Z očekávaného triumfu ANO (a)nebo ČSSD je nakonec faktická hubená remíza obou s TOP 09. Téměř šokem (ale velice příjemným) je mandát pro Svobodné, kterým musím tímto velmi pogratulovat k vlastně prvnímu úspěchu v celostátních volbách. Ale doufám, že Svobodní teď "neusnou na vavřínech" a budou na sobě i nadále pracovat, aby byli připraveni jako "záloha" pro případ, že se nepovede "vzkříšení" ODS. Pokud jde o celou Unii, úspěch různých euroskeptických či krajně pravicových subjektů se očekával. Svým způsobem je to velmi dobře, neboť asi jen taková "facka" od voličů dokope mainstream evropské pravice k zamyšlení nad tím, že něco patrně dělá špatně a že voliči vyjádřili s vývojem EU ostrou nespokojenost. P.S. Kdybych byl Brit, zcela jistě bych volil UKIP.

24. května 2014
Tak dlouho jsem před eurovolbami váhal mezi ODS a Svobodnými, až jsem tam nakonec vsunul lístek pro TOP 09 a STAN. Vzhledem k mým názorům na EU je to asi trochu zvláštní, ale tentokrát jsem se rozhodl primárně nikoli podle strany, ale podle konkrétní osoby. Podpořil jsem tedy Michala Buriana, jehož osobně znám jako skutečně schopného a slušného člověka. Jinými slovy, jako někoho, kdo by opravdu měl a mohl zastupovat voliče, a to na prakticky jakékoli úrovni.

22. května 2014
Bez většího zájmu médií proběhla zpráva o prvním vypuštění rakety komplexu Aegis Ashore. Ano, to je to skutečné řešení otázky protiraketové obrany. Přesně to, po čem volám už roky a roky, tedy pozemní verze excelentního námořního systému Aegis, jistě nejlepšího prostředku protivzdušné (a protikosmické!) obrany na Západě (a dost možná i nejlepšího vůbec). Pokud bych si měl vybrat, co bych si tady v České republice nejvíce přál jako trvalou americkou základnu, pak jednoznačně právě pozemní Aegis. (Jako další v řadě by to byla letka stíhaček nebo bitevních vrtulníků.) A pořád se otevřeně hlásím k tomu, že by se na tyto střely měly umístit malé a "čisté" jaderné či plasmové hlavice.

21. května 2014
Vím, že se budu opakovat, ale dění v Libyi opět dokazuje, že arabské, potažmo islámské země jsou ve své většině naprosto nezpůsobilé pro demokracii (resp. pro to, co my demokracií nazýváme). Vojenský převrat (nebo co to je) je fakticky zákonitou reakcí na růst vlivu islamistů. Doufám, že generál Chalífa Haftár bude tím, čím se nyní jeví, totiž sekulárním "osvíceným diktátorem", který potlačí hrozbu islamistů a udrží Libyi (samozřejmě v rámci možností) víceméně jednotnou a stabilní.

19. května 2014
Remakům se daří! Po skvělém RoboCopovi to jednoznačně dokládá i nová Godzilla, které se povedlo něco opravdu výjimečného, a to propojit poselství japonského originálu s hollywoodským "rodinným" příběhem, aniž by výsledek působil nepřirozeně. Godzilla (jejíž design vypadá i navzdory obrovským rozměrům zcela uvěřitelně) ztělesňuje sílu přírody, jež se sama stará o udržování "dynamické rovnováhy" a proti níž lidstvo vypadá jako nepříliš podstatný detail. Tahle monstra prostě hrají úplně jinou ligu! Film by si určitě zasloužil ocenění nejen za efekty (přestože je jich méně, než byste asi čekali), ale i za výtečnou kameru. Z herců mě zdaleka nejvíce oslovil charismatický Ken Watanabe. Právě on sděluje myšlenku, jež udělala z Godzilly ten unikátní fenomén, který jen těžko hledá konkurenci.

18. května 2014
Den otevřených dveří na základně Náměšť nad Oslavou nakonec nebyl příliš pokažen počasím, takže jsem si mohl vychutnat spoustu statických i dynamických ukázek jednotek a techniky nejen Armády ČR. Pokud mám konkrétně jmenovat, co mě nejvíce zaujalo, pak letové ukázky vrtulníků, letouny Su‑7BM, Su‑22M4 a Su‑25K, maketa stíhače Spitfire, letištní technika či úžasní draví ptáci. Rád bych poděkoval všem, kdo se na akci podíleli. Byl to opravdu užitečně strávený a povedený den.

16. května 2014
V souvislosti s novým RoboCopem ještě něco k vojenským robotům. Možná to někoho překvapí, avšak já jsem zásadně proti tomu, aby se autonomie robotů zvyšovala natolik, aby dokázali i samostatně rozhodovat o použití zbraní. Autonomní pohyb a sbírání informací nepochybně ano, ale střelba prostě kategoricky NE. Letadla, vozidla i plavidla bez osádky jsou určitě vysoce účinné zbraně, ale i nadále musejí zůstat právě jen tím, tedy vyspělými nástroji v rukou cítících lidských bytostí. Jen člověk totiž chápe, že válka musí být tak strašná, protože jinak by se nám mohla začít líbit.

14. května 2014
V krizi na Ukrajině (která již nemá moc daleko od občanské války) se objevuje také fenomén, který známe z dalších vnitrostátních konfliktů (nyní třeba v Sýrii) a kterému lze říkat "glokalizace konfliktu". Vlastně jde o to, že zpočátku vnitrostátní boj o moc v zemi expanduje na úroveň globální (tedy mocenský střet Západu a Ruska, v případě Sýrie i zapojení džihádistů s globálními ambicemi) a současně lokální. Projevem toho je aktivita nejrůznějších místních domobran a milicí, popř. prostě kriminálních gangů. A nemyslete si, že se to nějak snadno či rychle uklidní; spíše očekávám opak, protože po blížících se prezidentských volbách hrozí, že se ten konflikt bude ještě stupňovat. Možná se blíží situace, kdy jedinou alternativu k horrorům zcela ve stylu Jugoslávie bude představovat vojenská intervence.

13. května 2014
Diskuse o fenoménu Fair Trade. V záplavě různých postmoderních multi‑kulti‑eko‑zhůvěřilostí bych ho asi považoval za vzácnou výjimku, která přinejmenším ničemu neškodí, resp. snad opravdu i pomáhá (ačkoliv asi ne tak, jak si jeho zastánci myslí). Spíše se bojím, že se postupně rozroste na úroveň, kam dospěla řada jiných projektů, jež byly zpočátku myšleny dobře, ale z nichž se nakonec stala byrokratická monstra, která se zabývají fakticky už jen svými vlastními problémy a polykají peníze, jež končí v kapsách pár šikovných tunelářů. Jestli snad někoho napadlo, že tím myslím dokonalou, svatou, neomylnou Evropskou unii, pak se musí mýlit, neboť jakákoli podobnost je čistě náhodná. :‑)

11. května 2014
Konečně jsem navštívil Aqualand Moravia, nejmodernější a patrně nejkrásnější aquapark v Česku. Najdete v něm nejen několik bazénů a fantastické adrenalinové skluzavky, ale také excelentní bezplavkový wellness Forum Romanum, jenž (jak již název naznačuje) napodobuje římské lázně a nabízí různé sauny a koupele. Vlastně celý aquapark je pojat ve stylu antického Říma, což mu dává zajímavou atmosféru. Každopádně je to asi nejlepší areál tohoto druhu, jaký znám. Absolutní nádhera! :‑)

9. května 2014
Tak napůl jsem čekal, že nový RoboCop potlačí psychologii, drama a satiru originálu ve prospěch akce, ale kupodivu je to spíš naopak, jelikož po těchto stránkách remake vyniká. José Padilha se zhostil svého úkolu opravdu skvěle. Akční scény, efekty a designy jsou výborné, ale přesto tvoří jen "třešničku na dortu", jímž je hluboký a myšlenkově silný příběh. Základní idea spojení a současně střetnutí člověka a stroje se rozvíjí do kritiky toho, jak velký byznys a média manipulují politikou a veřejností. Nejde však o jakousi primitivní "agitku", protože jasnou odpověď na aktuální otázku bojových robotů film vlastně nedává. Nový RoboCop se nebojí kontroverzních témat, provokuje, nutí přemýšlet o kladech a záporech, což mu v mých očích jen přidává na už tak vysoké kvalitě. Možný kandidát na Film roku!

8. května 2014
Tento Den vítězství bych rád věnoval něčemu, co se (podle mě) občas ne zcela adekvátně zdůrazňuje. To, že na porážce Německa měly největší podíl SSSR, USA a Velká Británie, ví snad každý, avšak právě kvůli tomu se často zapomíná na důležité příspěvky dalších zemí a národů. Zvláště Češi jako malý národ by měli vědět, že kromě nich statečně a významně bojovali (mj.) Poláci, Norové, Holanďané, Australané, Brazilci i mnozí další. Když si tedy připomínáme oběti všech těch, kdo padli za (nejen) naši svobodu, vzpomeňme si tedy prosím také na vojáky jiných zemí než velmocí.

6. května 2014
Opět s vědomím toho, že si od rusofobních liberálů patrně vysloužím nejrůznější "nálepky" (ne že by mi to nějak vadilo), musím podotknout, že z čistě technického hlediska nemohu neobdivovat ruskou strategii, jak je nyní realizována. Rusko boduje prostě díky tomu, že dovede v takřka dokonalé synergii nasadit všechny možné politické, diplomatické, ekonomické, vojenské, zpravodajské, mediální a psychologické nástroje pro dosažení svých mocenských cílů. Je to jakýsi komplexní "Blitzkrieg 21. století". A funguje to! (Tedy aspoň do chvíle, kdy někdo zastřelí prvního "zeleného mužíčka".) Každopádně platí, že stejně jako by měl Západ hledat "svého Putina" (tzn. nějakého srovnatelně schopného státníka), měl by se inspirovat ruskou strategií, příslušně ji adaptovat a příležitostně "naostro" vyzkoušet.

4. května 2014
Generál Jan Votruba patří v naší vojenské historii mezi osoby takřka zapomenuté, ač to byl veliký vizionář, jehož lze porovnávat s Guderianem, de Gaullem či Fullerem. Díky shodě úsilí a náhod se mi povedlo získat jeho knihu Jsme připraveni? Armáda blízké budoucnosti, kde předkládá vizi plně motorizované armády, jež vítězí díky rychlým průlomům frontových linií. Votruba prostě navrhnul "bleskovou válku", a kdyby se mu dostalo sluchu, tak by svět dnes pravděpodobně vypadal úplně jinak.

3. května 2014
Za tři týdny bude po volbách do Evropského parlamentu a já pořád váhám, kterou stranu volit. Patrně není překvapivé, že se nemůžu opravdu plně ztotožnit s žádnou z nich, resp. nevidím tu subjekt, který bych měl volit s nějakým velkým potěšením. Bude to tak zase o "nejmenším zlu". Konzultace s Volební kalkulačkou víceméně podpořila váhání mezi ODS a Svobodnými, byť vůči oběma stranám mám velké výhrady. Navíc u ODS stále váhám, zda si zaslouží ještě jednu šanci, kdežto Svobodní znamenají riziko "propadení" hlasu. Tyto volby ovšem v každém případě budou pro EU přelomové a bude skutečně záležet na každém hlasu, a proto si právě na tomto rozhodnutí chci nechat obzvláště záležet.

1. května 2014
Jelikož stav mé knihovny (papírové, nikoliv elektronické) se stále více propadal do chaosu, rozhodl jsem se oslavit letošní Svátek práce (a lásky) právě tou prací, a sice knihovnickou. Knihovna prošla velikou revizí a rozdělením dle důležitosti a potřebnosti. Celkem vlastním zhruba 180 tištěných knih o politice, bezpečnosti, vojenství a letectví. Děkuji značce IKEA za výborné skladovací boxy Trofast a zejména své partnerce, bez jejíž pomoci bych tu knižní inventuru asi nezvládl. :‑)

29. dubna 2014
Hudba Ivety Bartošové mě vůbec neoslovovala, prostě šla úplně mimo mě, avšak je mi pochopitelně lidsky líto její smrti. Nepochybuji také o tom, že se na jejím konci sice nepřímo, ale zásadně podílel bulvární tisk, který z ní udělal "celebritu" a současně neustále cílil na její soukromý život. Někdo takový nátlak snese, ale někdo na to nemá sílu. Lze předpokládat, že bulvár bude ukázkově parazitovat i na zpěvaččině sebevraždě, v čemž má koneckonců bohatou praxi. V situacích jako tato jsem každopádně rád a hrdý na to, že bulvární média vůbec nesleduji a o většině tzv. celebrit nic nevím (a nijak mi to nechybí), jelikož mi zkrátka připadá neskutečně ubohé podrobně zkoumat osobní život cizích lidí.

28. dubna 2014
Debata o první světové válce (u příležitosti blížícího se 100. výročí vypuknutí). Jistě existovaly války, jimž se dalo vyhnout, avšak "Velká válka" mezi ně podle mého názoru nepatří. Boj o kolonie, suroviny a trhy se prostě dostal do stavu, kdy již mírové prostředky nestačily. Ano, ta válka mohla začít o něco později, třeba i s trochu jinou sestavou protivníků (ačkoliv Británie by zcela určitě stála proti Německu), ale chtěli ji skoro všichni. První světová válka byla (asi) jedním slovem neodvratná.

26. dubna 2014
Je opravdu zvláštní, že už 31 let bydlím poměrně blízko Královy jeskyně v tišnovské hoře Květnice, avšak teprve dnes se mi podařilo ji navštívit. Využil jsem totiž Den otevřených dveří, který zorganizovali tišnovští jeskyňáři, jimž současně patří mé veliké poděkování. Prohlídka dolních pater byla dosti náročná a poněkud nebezpečná, protože je třeba prolézat úzkými tunely a komíny, ale stálo to za to, jelikož kromě nádherných dómů a krasových jevů jsem měl možnost sledovat spící netopýry. Byl to neobvyklý zážitek, adrenalinový, obtížný a rizikový, ale vysoce působivý a přínosný.

24. dubna 2014
Ještě k filmu The Sky Crawlers. Pokud odhlédnu od krajně podivné koncepce a způsobu podání myšlenek, co zůstane? Ano, úžasné bojové scény s bizarními vrtulovými letouny. Na nich je ale velmi zajímavé, že se (podobně jako u letadel z Crimson Skies) ve většině případů jedná o zcela reálné designy, popř. kombinace jejich součástí. Doporučuji prostudovat sérii krásných knih Secret Projects, leccos vám asi bude povědomé a přesvědčíte se, že realita může být podivnější než fikce.

23. dubna 2014
Američané se stále významněji angažují v ukrajinské krizi. Prodej vojenského vybavení Kyjevu se mi příliš nelíbí (protože vůči té vládě mám více než dost hlasitých námitek), avšak jednoznačně vítám plány provést v Polsku a Pobaltí vojenská cvičení, popř. i trvale rozmístit jednotky. Ale všimněte si, jak se historie (zase) opakuje. Celá ta krize je pochopitelně hlavně evropskou záležitostí, USA na Ukrajině fakticky žádné přímé zájmy nemají, avšak situace se (ačkoli to asi nikdo neměl v plánu) vyvinula tak, že si evropské země prostě nevědí rady a budí (a bohužel asi oprávněně) dojem neschopnosti. Takže je to opět na dobré vůli Ameriky, resp. na její obdivuhodné ochotě pořád "žehlit" evropské průšvihy.

21. dubna 2014
Děkuji své partnerce, rodině a přátelům za účast na mé oslavě narozenin a za skvělou porci překvapení. Už to je hodně dlouho, co jsem dostal tolik opravdu nečekaných dárků! Celkově všem přeji veselé Velikonoce, jež by měl každý strávit právě v tom duchu a stylu, jaký mu nejvíc vyhovuje. Pro někoho je to oslava jara, života a nového začátku, pro někoho jeden z dvou hlavních křesťanských svátků, pro někoho prostě volno na zábavu... Každý podle svého vkusu. Jen bych byl rád, kdyby kromě obligátních vajíček a panáčků měly nějakou šanci i nějaké duchovní a citové hodnoty. :‑)

19. dubna 2014
Mám pocit, že mnozí Ukrajinci se ke komunismu, resp. sovětskému režimu stavějí dost podobně jako řada Čechů, tj. profilují se do role "nevinných obětí", jimž všechno způsobili "zlí Rusové". Ano, nikdo nepopírá, že se na Ukrajině za sovětské éry děly strašlivé věci, jenže ten komunismus nebyl jen nějaký "zlý import" z Moskvy a všechny ty hrůzy se děly za hojné účasti četných Ukrajinců v čele s nějakým Chruščovem. Není tedy moc konzistentní "zaklínat" se tím, že Krym patří Ukrajině z titulu rozhodnutí Ukrajince Chruščova, a zároveň odsuzovat sovětský režim, v jehož čele stál právě ten Chruščov, což byl mj. masový vrah, který si v době represí namočil ruce v krvi "svých" Ukrajinců až po ramena.

18. dubna 2014
Japonský film The Sky Crawlers patří mezi nejpodivnější filmy, jež jsem v poslední době viděl. Platí to jak o formě, tak zejména o obsahu. Zavádí nás do alternativního světa letecké války (o které se však něco více dozvíme až později) a krutého života bojových pilotů, kteří se snaží v tom všem najít nějaký smysl. Co má zdaleka největší sílu, to jsou ohromující vzdušné souboje zpracované dech‑beroucí 3D grafikou, kdežto při konverzačních scénách se používá klasická technika 2D anime. Film prakticky nemá "normální" napínavou zápletku, místo ní nabízí myšlenky, jež ale výslovně nesděluje, spíše naznačuje, klade otázky (a zdaleka ne vždy dává odpovědi) a nutí k zamýšlení. Celkově působí skutečně značně depresivně, ovšem tak to zřejmě má být. The Sky Crawlers je temná výpověď o světě, v němž jedinou svobodnou volbu znamená smrt, jež ale stejně nic nezmění. P.S. Extra body za designy letadel!

16. dubna 2014
Debata o literatuře a alternativní historii. Specifický žánr tvoří tzv. invazní literatura, tj. fiktivní popis jakési invaze nějaké zahraniční mocnosti. Velmi příznačně se takové knihy týkají hlavně zemí, jež se obvykle cítí před invazemi bezpečné díky moři, tedy v USA a Velké Británie. Kromě celkem obligátní nacistické invaze do Anglie či sovětské/čínské do Ameriky ale existuje řada dalších zajímavých témat, např. válka císařského Německa proti USA. Just a taste of things to come. :‑)

15. dubna 2014
Už nejednou mi bylo podsouváno, že s postupem Ruska vůči Ukrajině, resp. Krymu vlastně souhlasím. To se (údajně) projevuje tím, že vyjadřuji jakési pochopení či argumenty pro to, co Kreml dělá. Proto bych na tomto místě chtěl jednoznačně konstatovat: Ne, nesouhlasím! Zcela jinou věcí ovšem je, že (coby zastánce realistického pohledu na mezinárodní vztahy) mohu chápat pohnutky Ruska, když se na věc dívám optikou ruské mocenské politiky. Rozumět neznamená souhlasit. Stejně tak čistě "zájmově" chápu i přístup Západu vůči Kosovu, avšak přesto jsem odpůrcem nezávislosti Kosova. A chcete-li opravdu extrémní příklad, tak z hlediska Třetí říše rozumím důvodům okupace Sudet a potom i zbytku Československa, ale snad mě nikdo nebude podezřívat, že s tímto postupem Německa souhlasím.

13. dubna 2014
Včera jsem se zúčastnil krásné akce Procházka po Rakousku‑Uhersku. Zejména musím pochválit perfektní výkon Přemysla Kubišty jako Švejka. Potěšila i dobová hudba, kostýmy, suvenýry... A pokud někdo čekal výsměch vůči Habsburské monarchii, asi byl velice zklamán. Podnětů k smíchu sice bylo více než dost, ale vše mělo spíše ráz živé historie a nostalgickou atmosféru. To pak zdůraznilo vzdání pocty padlým vojákům říše včetně zpěvu její hymny. Kaiser dreimal hoch! :‑)

12. dubna 2014
Jestliže si myslíte, že dobře znáte tvorbu Michaela Baye, podívejte se na film Pot a krev. Tentokrát se totiž nejedná o žádnou efektovou adrenalinovou podívanou, nýbrž o poměrně zvláštní mix černé komedie, krimi a dramatu, navíc podle skutečného příběhu (ačkoli příběhu leckdy tak šíleného, že se člověku nechce věřit, že se to opravdu stalo). Film o trojici ne zrovna nejchytřejších svalovců, kteří chtějí získat hromadu peněz, je současně provokativním zobrazením světa prakticky bez kladných hrdinů, světa náhod, rizika a marných nadějí. Michael Bay to dokázal zpracovat svým osobitým stylem a s notnou dávkou černého humoru, čímž jen potvrdil svou pozici jednoho z nejlepších režisérů všech dob.

11. dubna 2014
Záměr Armády ČR koupit šestnáct víceúčelových vrtulníků obecně vítám, ale trochu pochybuji, že tohle je správná cesta k náhradě bitevníků Mi‑24/35. Univerzální helikoptéry by jistě měly být schopné nosit slušný arzenál zbraní a zapojovat se do bojových akcí, ale přesto si myslím, že součástí výzbroje moderní armády mají být i specializované bitevní "mixéry". Mi‑24/35 mám rád a jejich případného vyřazení bych litoval, ale současně jsem pragmatik a jsem ochotný se pobavit i o jiných typech.

9. dubna 2014
Windows XP již není podporovaným systémem. A víceméně souhlasím s názorem, že to je i příznak velké změny ve filozofii počítačů obecně, jelikož skutečností je, že zhruba 80 % lidí pro to, co doma s počítačem dělají, stačí výkonnější tablet. (A na hry mohou mít PlayStation nebo Xbox.) Už se hovoří o "post‑PC éře" s dominancí tabletů a "chytrých" mobilů, kdežto klasické stolní počítače a notebooky budou tvořit menšinu s primárně pracovním určením. Já jakožto člověk pracující z domu nepatřím k mainstreamu, mně by tablet zaručeně nestačil (a telefon používám [překvapivě] zejména pro telefonování), ale pokud to takhle někomu vyhovuje, určitě mu nebudu bránit. Změna je život.

7. dubna 2014
Japonský zákaz exportu zbraní fakticky skončil. Nová pravidla o exportu jsou totiž (zjevně záměrně) psaná tak, aby se dala aplikovat prakticky na kterýkoli stát světa (Česko jako vnitrozemský stát je jedním z mála, u něhož to ASI nepůjde). Že je to další významný krok k remilitarizaci Japonska, resp. k jeho návratu mezi "normální" velmoci, asi netřeba zdůrazňovat, ne každý si ale hned uvědomí, který stát coby první dokonale splňuje ta pravidla a současně nutně potřebuje moderní zbraně. Všechno nejlepší z Tchaj‑wanu do Pekingu přejí japonské zbrojovky, sponzor vašeho vážného znepokojení. :‑)

6. dubna 2014
Občas je potěšující podívat se na filmovou klasiku. Třeba na film Firefox, který pořád pokládám za jeden z nejlepších v celé tvorbě Clinta Eastwooda. Nejde zdaleka jen o to, že se vše točí okolo supertajné sovětské stíhačky MiG‑31, jejíž akční nasazení tvoří druhou polovinu filmu (s efekty, které dnes vypadají úsměvně, ale v roce 1982 vyrážely dech). Skvělá je i první polovina filmu, jež má úžasnou (a věrohodnou) atmosféru klasických špionážních filmů "staré školy". Clint Eastwood nehraje jakéhosi "supermana", ale naopak velmi realistickou a lidsky sympatickou postavu, jež si občas neví rady, dělá chyby a má leckdy velké štěstí. A co je vskutku unikátní, to je slyšet Eastwoodovu ruštinu. :‑)

4. dubna 2014
Výjimečnou a velikost postavy Winstona Churchilla dokládá i fakt, že se neustále objevují nové pohledy na něj. Příkladem je kniha Churchill: Vizionář, státník, historik, jež nepředstavuje životopis, ale spíše cosi jako historickou esej, která zkoumá některé méně známé aspekty Churchillova života, názorů a činů, mj. vztahy se Stalinem či Eisenhowerem, vidění Evropy nebo historické práce. A pochopitelně skládá velký hold muži, jehož zvláštní charakter pomohl v nejtemnější hodině zabránit porážce civilizace. Bez Churchilla by se svět naprosto jistě ubíral jinou a téměř jistě horší cestou.

2. dubna 2014
Napjatá situace kolem Ukrajiny má i pozitivní důsledky. Např. jakési "probuzení" západních zemí, které už (tedy alespoň se zdá) začínají klást důraz na kolektivní teritoriální obranu, tzn. na to, kvůli čemu bylo kdysi vytvořeno NATO. Velmi správně! V téhle souvislosti bych si dovolil upozornit i na vysoce zajímavou studii Central European Security After Crimea, v níž se navrhuje vybudovat v zemích střední a východní Evropy alianční (zřejmě tedy americké) základny. To samozřejmě nejen vítám, ale chápu to i jako jistou satisfakci, jelikož po americké základně v ČR jsem volal dávno před nápadem postavit tady protiraketový radar. Jinak řečeno, k té studii mohu stručně poznamenat: Been there, done that.

1. dubna 2014
Musím přiznat, že jsem aprílovým žertíkům nikdy moc nepřišel na chuť. Možná to je i tím, že jsem člověk velmi veselý od přírody a neodpustím si takřka žádnou příležitost, abych udělal vtip, takže se mi patrně zdá zbytečné se nějak výjimečně snažit zrovna v tento den. Obecně však mám pocit, že lidem v současné době schází humor, dobrá nálada a optimismus. Mám tedy jeden návrh: Zkuste dnes místo nějakého žertu udělat někoho šťastným, potěšit jej a dodat mu chuť do života. :‑)


Postřehy z ledna, února a března 2014

Archiv postřehů



Na úvodní stránku