Postřehy ze života


30. března 2014
Jasné vítězství Adreje Kisky (kterému upřímně blahopřeji) ve slovenských prezidentských volbách dokládá nespokojenost (zdaleka ne jen slovenských) voličů s politikou. Tradiční štěpení na pravici a levici doplňuje, místy snad i nahrazuje nová rovina, na níž proti establishmentu stojí "protest". A toho využívá velmi široké spektrum subjektů od populistů přes oligarchy po celebrity. To všechno se záhy silně projeví ve volbách do Evropského parlamentu, od kterých lze čekat, že politickou mapu EU převrátí nevídaným způsobem. Moje intuice analytika cítí, že se blíží velké a opravdu zásadní změny.

29. března 2014
Zase Ukrajina, stále Ukrajina... Důsledky krymské krize, potažmo krize ve vztazích Západu a Ruska už lze pozorovat i v ekonomice, jelikož na ni zákonitě reagují měny, akcie, komodity a investice. Doufám, že z té záležitosti nevznikne "hospodářská válka", na které by patrně všichni prodělali. Otázka za tisíc bodů zní, co by se teď mělo dělat. Jsou na místě ústupky a kompromisy, nebo by se na ruský tlak mělo reagovat rovněž tlakem? Toto je klíčové dilema v jakémkoli konfliktu a nedá se najít obecné pravidlo. Každopádně je nutno chápat ruský styl jednání, v němž je počáteční tvrdý nátlak zkrátka standardním prvkem, po němž přichází víceméně normální vyjednávání "co za co". V této chvíli bych proto neradil konflikt eskalovat; vyčkal bych na další kroky Moskvy, resp. na konec té "dělostřelecké přípravy" (tu je prostě třeba vydržet), po níž by se konečně mohlo dospět k seriózní racionální debatě.

27. března 2014
Diskuse o bizarních letadlech. Když už existují ty překrásné repliky Me 262, tzv. Stormbirds, mohlo by být zajímavé se posunout ještě o krok dále a postavit něco ze stejného období, co buď zůstalo jen prototypem, nebo dokonce jen "papírovým" návrhem. Prostě něco z toho, čemu se říká Luftwaffe 1946. Mám na mysli třeba nějaký stíhací "nadzvuk", samokřídlo, asymetrický letoun... Muselo by to být zejména dost atraktivní pro sponzory, protože takový projekt by byl logicky velmi nákladný. Ale předpokládám, že podobně jako v mnoha dalších případech vzdušných kuriozit by to jistil Red Bull. :‑)

25. března 2014
Další hřebíček do rakve představy, že "animáky" jsou leda pro děti. Tak mohu stručně shrnout film Rango, v němž ožívají (a současně jsou parodována) snad všechna témata a klišé westernů (a nejen jich), ovšem v dokonale zpracovaném "zvířecím" světě. Rangovi lze vytknout snad jedinou věc, a to trochu předvídatelný příběh, ale z hlediska všeho ostatního je to výborný film. Spoustu narážek a (někdy překvapivě hlubokých) metafor děti evidentně nepochopí, což jen podtrhují (slovy mé partnerky) ne zrovna "kid‑friendly" designy, velice dobře vykreslené charaktery postav (velké plus má chřestýš Jake!) a i navzdory všem vtípkům místy poměrně vážná atmosféra. Takhle se to má dělat.

24. března 2014
Diskuse o internetových prohlížečích. Osobně se nadále držím Firefoxu, na který jsem si zkrátka zvykl, ale kvůli kontrole vzhledu svých webových stránek občas používám i Chrome. Velmi specifickou roli má u mě Opera, která mě nikdy moc nenadchla, ale má tři vynikající "fíčury". Za prvé, nejlépe řešené stahování. Za druhé, nejlépe řešenou cache (hodí se pro získávání "schovaných" souborů). A za třetí, režim Opera Turbo (de facto proxy) umožňuje vysoce zajímavé věci. ;‑)

22. března 2014
Krize ve vztazích Západu a Ruska pokračuje. Sankce z obou stran mají spíše symbolický charakter, což se nedá pokládat za překvapivé, jelikož v současném světě by cokoliv jiného znamenalo pouze vysoce efektní sebevraždu. Co je podle mě důležitější, to je fakt, že většina lidí tady asi stále nechápe Putinovu motivaci a styl jednání, resp. jeho ultra‑realistický přístup k mezinárodní politice (který mimochodem sdílím). Evropa, která se zatím zmohla leda na fňukání, jak je ten Putin zlý a ošklivý, by měla pochopit, že on prostě jenom tvrdě, důsledně a cílevědomě prosazuje zájmy Ruska jakožto supervelmoci. Místo toho fňukání bychom se spíše měli poohlédnout po nějakém "svém Putinovi".

20. března 2014
Obavy byly zbytečné! 300: Vzestup říše je více než důstojným pokračováním kultovního filmu 300, byť se vlastně odehrává před ním, současně s ním i po něm. A co vlastně nabízí? Ohromující vizuální zpracování, úžasné námořní bitevní scény, charismatické postavy (Artemisia je pro Evu Green asi životní role), skvělou kameru a střih, výtečnou hudbu... Hodně lidí asi zůstane u tohoto, ale 300: Vzestup říše představuje daleko víc než "jen" epickou starověkou "řežbu". Obsahuje totiž i hlubokou významovou rovinu, ve které se jedná o volbu, svobodu a odpovědnost, o konflikt osobních tužeb a velikých ideálů, o zásadní střet hodnot, jehož výsledek může rozhodnout o osudu světa. Podobně jako první film tak vysílá i "dvojka" silný morální apel, jenž zvláště v dnešním světě zní o to naléhavěji. Také (či spíše zejména) proto jde o výjimečně hodnotné a kvalitní dílo, které se zajisté bude ucházet o titul Filmu roku.

19. března 2014
Objevily se konkrétní informace o nástupci přepadového stíhacího letounu MiG‑31. Ponese jméno MiG‑41 a má dosahovat rychlosti přes Mach 4, ale bude ze současného typu odvozen. Osobně bych odhadl, že se z hlediska koncepce bude jednat o analogii vztahu Su‑35S a Su‑27, takže MiG‑41 bude patrně podobný typu MiG‑31, ale bude využívat technologie a materiály 5. generace. Nejvíce jsem však zvědavý na jeho pohon, protože klasické proudové motory to prakticky určitě nebudou. Viděl bych to na hybridní proudo-náporový pohon. Každopádně jsem rád, že "pěrechvatčiky" budou žít dál.

17. března 2014
Výsledek krymského referenda odpovídá očekávání, což ovšem nemění nic na tom, že je velice obtížné ho považovat za legitimní (a)nebo legální. Od začátku říkám, že o statusu Krymu jsem ochoten vést debatu na téměř jakékoli bázi, ale (podobně jako v případě Kosova) pokládám jednostranné odtržení za nepřijatelný a principiálně chybný krok. A navíc si pořád myslím, že nevíme všechno, resp. že nám uniká nějaký důležitý prvek toho všeho. Myslím, že něco významného je jinak, než se zdá.

16. března 2014
Kolotoč zvaný Formule 1 se opět roztočil. Pokud minulé sezóny bývaly místy docela nudné (zejména kvůli dominanci týmu Red Bull), tak letošní nová pravidla, díky nimž je vlastně každý "na začátku", slibují velmi zajímavou podívanou. Hodně mě těší zavedení mnoha "vychytávek", hlavně v pohonné soustavě (což opět umožní využívat F1 pro vývoj technologií pro civilní provoz), ale stále mi vadí ta spousta příkazů a zákazů kolem toho. Podle mě by pravidla měla jen určit výsledek (např. spotřebu paliva) a každý by si mohl klidně zvolit cestu k jeho dosažení. Ale i tak to asi letos bude akční! :‑)

15. března 2014
Náhodou jsem zaslechl nějakou složitou debatu o módě, resp. oblékání. Nikdy jsem si nebyl jistý, zda jsem na tohle téma až moc blbej, nebo až moc chytrej, ale každopádně mě fascinuje, kolik času dovedou někteří lidé ztratit jen úvahami o tom, co si obléknout, popř. hodnocením oblečení jiných lidí. (Mně úplně stačí má elegantní "all black". Člověk ušetří docela dost času, protože když máte všechno černé, tak se vám k sobě i všechno krásně hodí.) Jenom by mě teda zajímalo, co tihle "módní experti" říkají na tu spoustu špičkových inženýrů, vědců, učitelů, ajťáků, manažerů nebo umělců, kteří se (někdy záměrně, někdy prostě z nezájmu o "módu") oblékají způsobem, jaký by potěšil každého bezdomovce. :‑)

13. března 2014
Můžeme slavit. Vláda schválila pokračování Gripenů na dalších dvanáct let s tím, že stroje budou postupně modernizovány. (Neví někdo, co může být to "noční vidění"?) Jsem si pochopitelně dobře vědom, že tohle není zdaleka ideální stav, že by těch stíhaček mělo být více (pokud uvažuji o společném česko‑slovenském letectvu, tak jsou třeba nejméně tři letky), jenže zkrátka žijeme v reálném světě a jsme omezeni výběrem z reálně dostupných možností. Bez ochrany vzdušného prostoru v podobě nadzvukových strojů samozřejmě zůstat nemůžeme, Gripeny se velmi osvědčily a mají potenciál, takže tohle je nejlepší dostupná varianta, se kterou se pak dá nějak pracovat. Šťastný let!

11. března 2014
Děkuji za doporučení dvou zajímavých deskových her. První se nazývá Twilight Struggle 1945‑1989 (byla vydána i česky jako Studená válka 1945‑1989) a je to v podstatě "simulace" mocenského boje mezi USA a SSSR, v níž jde hlavně o získávání kontroly nad státy světa. Druhá hra nese název The Manhattan Project a (politicky silně nekorektně) se zaměřuje na soupeření národů ve vývoji jaderných pum. Ti, kdo mě znají, asi vědí, že kdysi jsem se ve světě počítačových i stolních her orientoval docela dobře, postupně jsem však "ztratil kontakt". Možná bude čas ho začít obnovovat. :‑)

10. března 2014
Vzniká návrh, podle něhož bezpečnost mezi Izraelem a Palestinou hlídaly mezinárodní jednotky za garance USA. Vypadá to dobře? Na první pohled ano. Asi nejsem sám, komu to poněkud připomíná geniální řešení z Clancyho knihy Nejhorší obavy. Klíčové je tu bohužel to "poněkud", protože Clancyho plán byl mnohem komplexnější; zahrnoval např. silné americké jednotky v Izraeli, přímé angažmá Vatikánu, rozumný přístup islámských zemí a (což byl hlavní kámen úrazu) souhlas Izraele s tím vším. Osobně si myslím, že skutečně komplexní mezinárodní plán (podobný tomu od Clancyho) by mohl fungovat. Sice by nebylo snadné nalézt vyvážený a pro všechny přijatelný model, ale jak se říká: Kde je vůle, je i cesta. Bohužel bych řekl, že vůle je (alespoň zatím) právě to, co všem zúčastněným citelně chybí.

8. března 2014
Mezi nejzajímavější naučné publikace, které jsem v poslední době četl, patří Češi v srdci temnoty od Petra Zídka. Jde vlastně o sbírku reportáží o komunistickém režimu v letech 1948‑1970, jež pokrývají rozmanité aspekty a události, ať se už jednalo o zahraniční vztahy ČSSR, činnost StB, kulturu, politické procesy nebo odboj. Zpravidla se jedná buďto o méně známé záležitosti, nebo o nezvyklý pohled na témata známá. Řada věcí je takto podrobně zpracována poprvé. Z této knihy jsem se dozvěděl opravdu hodně a mohu ji vysoce doporučit každému, kdo se o toto období dějin zajímá.

7. března 2014
Vladimir Vladimirovič, v čom dělo? Tak bych rád zeptal ruského prezidenta. Snaha Ruska ovládat Krym je z čistě racionálního hlediska pochopitelná, ale copak to nešlo udělat jinak? Popravdě řečeno, nechápu, proč prezident Putin, nepochybně mimořádně schopný a inteligentní muž (jehož si stále velmi vážím), vystupuje jako agresor a lhář, obrací proti sobě téměř celý svět a strašně riskuje takřka vše, co v Rusku vytvořil. Buď realizuje geniální plán, nebo dělá katastrofální chybu, nebo... Nebo je tady třeba ještě něco, co nevíme a co posunuje celou záležitost jinam, jakési "unknown unknown". Možná se všechny analýzy a prognózy pletou a nakonec (dříve či později) budeme hodně překvapeni.

5. března 2014
Kultovní Cestu do pravěku, asi nejlepší československý trikový film, jistě není třeba představovat. Co je tu ale známo podstatně méně, to je jeho americká verze Journey to the Beginning of Time, v níž něco ubylo a něco přibylo. Výsledný film má poté značně jiné vyznění, které zřejmě více odpovídá americkému publiku. Stojí také za zmínku, že Cesta do pravěku je i na amerických filmových školách stále užívána coby příklad skvělých stop‑motion triků. Tenhle film prostě svým způsobem nestárne. :‑)

3. března 2014
Měli bychom to téma konfliktů, separatismu apod. poněkud odlehčit, že? Také proto mě skutečně pobavily návrhy Moravského národního kongresu, které vyhlížejí jako slušně promyšlená satira. Ale myslím, že teď mají Češi (a ano, klidně i Moravané a Slezané) trochu jiné starosti. V duchu toho, jak na mě celý ten nápad působí, bych jeho autorům radil, aby zkusili vyhlásit samostatnost a posléze požádat o mezinárodní pomoc, nejlépe vojenskou. Dneska je to, jak se zdá, v módě. :‑)

2. března 2014
Mě coby rusofila jistě nikdo nepodezřívá z apriorního nesouhlasu s politikou Kremlu. Také je známo, že se na ukrajinskou "revoluci" dívám dost opatrně. Ale tím vážněji míním následující slova: Chápu, že Rusko je vývojem znepokojeno (já taky). Respektuji jeho snahu si zachovat vliv (legitimní zájem velmoci). Dokonce jsem ochoten se bavit o statusu Krymu (jehož předání Ukrajině zůstává značně sporné). O tom všem se dá vyjednávat, třeba i tvrdě, ale nasazení vojenské síly považuji za zcela NEPŘIJATELNÉ! To už nelze nijak omluvit či akceptovat! Prostě ne, v žádném případě! Rusko se tím dopouští veliké chyby, jejíž následky by pro všechny zúčastněné mohly být katastrofální.

1. března 2014
Stop a zpátečka! Všichni, kdo jsou zapojeni do dění na Ukrajině, musejí okamžitě zastavit, protože tohle je už opravdu příliš. Velmi reálně hrozí, že postupná eskalace dostane situaci mimo kontrolu kohokoli. Musejí nastoupit chladné hlavy, nikoli silácká gesta typu výsadků vojáků nebo snů o jaderných zbraních. Ukrajinci ze všech částí země a politických uskupení, Rusové z Krymu, Moskva, Washington a Brusel, ti všichni teď musejí skončit se zbrklými akcemi, nátlakem a vyhrožováním, sednout si a začít vážně jednat o tom, co se má s Ukrajinou dít dále. Coby moderátor by byl vhodný někdo s dobrými vztahy k Západu i Rusku, někdo politicky schopný a zkušený... Někdo jako Miloš Zeman?

28. února 2014
Všem zájemcům o čs. vojenskou historii jednoznačně doporučuji knihu Vojenský útvar 7374. Jde o vysoce propracovaný a hodnotný popis 7. výsadkového pluku zvláštního určení, špičkové elity ČSLA vybudované pro úkoly hloubkového průzkumu. Přestože se řadí mezi nejlepší jednotky, jaké jsme kdy měli, dosud se o ní ví poměrně málo a objevují se i různé omyly. Tato cenná kniha každopádně nabízí zasvěcený pohled na výjimečný útvar, na jehož úroveň můžeme být dodnes opravdu hrdí.

26. února 2014
Mám za sebou zhruba 10,5 hodiny trvající "filmový maratón" prodloužené verze trilogie Pán prstenů. Je to náročný, ale úchvatný zážitek, protože řada vystřižených scén dává celému tomuto eposu ještě větší smysl, dělá jej komplexnějším, působivějším, zkrátka lepším. Pán prstenů nepochybně představuje opravdu velice povedený a výjimečný filmový počin, který moc konkurence nemá a v mnoha ohledech náleží na absolutní špičku umělecké tvorby. To se týká mj. exteriérů, kostýmů, hudby, kamery či choreografie bitev (podle mě nabízí patrně nejlepší hromadné bitvy, jaké se kdy na plátně objevily). Osobně jsem přesvědčen, že lépe se dílo geniálního J. R. R. Tolkiena zfilmovat nedalo.

24. února 2014
Zimní olympiáda v Soči skončila. Tvrdá bezpečnostní opatření evidentně přinesla úspěch, jelikož nedošlo k žádnému teroristickému útoku. Ale spíše bych měl mluvit o sportovních výsledcích, že? Účast Česka nelze hodnotit jinak než jako vysoce úspěšnou. Hokejisté "splnili povinnost" postupem do play-off (na víc patrně letos nebylo), Martina Sáblíková obhájila zlato a získali jsme úžasných pět medailí z biatlonu, kde se Česko stává "velmocí". Jakýsi "bonus" je zlato ze snowboardcrossu. Vítězům všech národností srdečně blahopřeji a všem účastníkům děkuji za krásnou sportovní podívanou.

23. února 2014
Jak je mi odporné, že jsem měl zase pravdu. Ukrajina se propadá do politického chaosu a zřejmě není moc daleko od faktického rozdělení na dvě až tři části, tzn. proevropský západ, proruský východ a Krym, který chce přímo do Ruska. Otázkou je, zda má ještě smysl Ukrajinu "zachraňovat" jako jednotný stát, nebo zda už by nebylo jednodušší přijmout geopolitickou realitu a začít pracovat na klidném rozdělení, jež přinese co nejméně ztrát a škod. Pokud má Ukrajina v této podobě zaniknout, well, so be it, avšak opakování horrorů z Balkánu se musí zabránit. A ano, dokážu si představit i koordinovanou vojenskou intervenci NATO/EU a Ruské federace s tímto cílem. Možná už se na tom pracuje.

21. února 2014
Opět se vracím k jednomu ze svých oblíbených témat, a to k turbovrtulovým bojovým letadlům. Kategorie menších "stíhačů" (jako je Super Tucano) se už pevně etablovala. Můžeme proto učinit další krok, jímž by měl být návrat větších dvoumotorových strojů. Vedle "vzkříšení" typů OV‑10 Bronco či OV‑1 Mohawk se tu nabízí kdysi excelentní A‑26 Invader. S novými motory, elektronikou a zbraněmi by se "Turbo‑Invader" mohl ukázat jako skvělý bitevník a lehký bombardér. Jdeme do toho? :‑)

20. února 2014
Situace na Ukrajině je bezesporu velmi vážná. Občanská válka to ještě není, ovšem daleko od ní už to taky není. Obě strany patrně sázejí vše na jednu kartu. Janukovyč by chtěl radikální jádro opozice rozdrtit silou, kdežto opozice hodlá těžit z násilné eskalace konfliktu. Bohužel stále platí, že nevím o řešení, jež by mohlo Ukrajině zajistit dlouhodobý klid a stabilitu, tedy kromě stále častěji navrhovaného rozdělení státu. Když se dívám na historii a současné trendy, začínám se bát, že nakonec to bude nejen to nejméně špatné, ale snad i jediné řešení. Nemám z toho vůbec dobrý pocit. O vážnosti situace koneckonců svědčí už to, že i já (jako člověk, který trvale varuje před fragmentací států a separatismem) už realisticky a se vší vážností říkám, že bych mohl na rozdělení Ukrajiny (ač nerad) kývnout.

18. února 2014
Diskuse o Skotsku. Osobně se příliš nebojím, že by Skotové opravdu hlasovali pro nezávislost. Jiná situace je v Katalánsku, tam to naopak vypadá docela jasně ve prospěch oddělení, problém však spočívá v tom, že vláda v Madridu nechce referendum povolit. Primárně ale nejde o Skotsko či Katalánsko, jde tady zejména o princip, neboť jediné úspěšné osamostatnění by mohlo vyvolat "dominový efekt". Následovalo by zřejmě Baskicko, pak sever Itálie, možná Korsika, rozdělila by se Belgie... Rozpad EU, resp. konec tohoto modelu evropské integrace už považuji za prakticky nevyhnutelný, ale jako daleko vážnější hrozbu vidím možnost, že dojde k "balkanizaci" evropských národních (?) států.

16. února 2014
Zajímavá zpráva z Ukrajiny, nikoli však v souvislosti s politickou krizí. Firma Ukrspecexport má vyvézt do Demokratické republiky Kongo (tragikomické jméno té velké špinavé díry vedle té malé špinavé díry, která se jmenuje "jen" Kongo) padesát tanků T‑64BV1. Tento svého času zcela převratný tank dosud zjevně má reálný potenciál, tedy samozřejmě pokud prodělá modernizaci. Jsem teď docela zvědav, co z toho nakonec bude a co (ne)pěkného kluci opálení s těmi obrněnci vyvedou.

15. února 2014
Kombinace slabomyslnosti bruselské byrokracie a zbabělosti českých politiků a úředníků slaví další úspěch, a to konec pomazánkového másla. Tato kauza má sice sama o sobě malý faktický význam, jenže o to větší je význam symbolický. Zase jsme si nechali něco nadiktovat někým "zvenku", kdo si myslí, že všemu tady rozumí lépe než my. Proč? Nechápu to. Když se nepovedlo vyjednat výjimku, pak jedinou korektní cestou byla přímá konfrontace, a sice oficiální prohlášení, že rozhodnutí EU "ex cathedra" a "ex tunc" odmítáme a nebudeme se jím řídit. Co by nám EU asi tak udělala? Vzhledem k její naprosto směsné neschopnosti bych to realisticky odhadl na velké tučné ukňourané NIC.

13. února 2014
Mezi nejlepší fiktivní dokumenty rozhodně patří film Vesmírná odysea: Putování po planetách, další důkaz mistrovství BBC v tomto oboru. "Chytlavý" scénář expedice k různým tělesům Sluneční soustavy nenabízí zdaleka jen vědecké informace a působivou počítačovou grafiku, ale trochu překvapivě i dost napětí, neboť je přítomna i jakási (byť nikoli explicitně vyjádřená) zápletka. Každopádně je to výborný počin, u něhož se zajímavě poučíte a pobavíte. Takhle má vypadat moderní vzdělávání.

12. února 2014
Pořád se něco děje. Začala olympiáda v Soči, vedou se mírové rozhovory o Sýrii (pokud někdo čeká, že se z nich zrodí něco užitečného, tak mu závidím jeho bezbřehý, ne‑li naivní optimismus) a iráčtí teroristé jsou horkými adepty na skupinovou Darwinovu cenu. Když se přesuneme na úroveň Evropy a České republiky, měl bych asi upozornit na svůj komentář k blížícím se eurovolbám, jež by mohly dopadnout opravdu velmi zajímavě. (Někdo poznamenal, že podle těch průzkumů by možná bylo lepší EU preventivně rozpustit, což by možná předešlo očekávané ostudě.) A čistě lokálním tématem jsou překvapivé změny, které se odehrály na tišnovské radnici. Takový úplně malinký převrat. :‑)

10. února 2014
Atentát na Reinharda Heydricha byl již zpracován snad všemi možnými způsoby. Velice zvláštní případ ale představuje americký film Operace Daybreak, na kterém je zřetelně poznat podpis "bondovského" režiséra Lewise Gilberta. Historická přesnost krutě prohrála s autorskou licencí, což ale příliš nevadí, protože vznikl (bez ohledu na realitu) zábavný a napínavý akční válečný snímek s dobrými hereckými výkony a výtečnou atmosférou (a také s docela zajímavou přehlídkou vojenských vozidel).

9. února 2014
Hodně se mluví o tom, že by US Air Force mohlo vyřadit fenomenální letouny A‑10 Thunderbolt II. Tohle v žádném případě nemohu akceptovat a nikdy se s tím nesmířím, jelikož to pro mě znamená takřka otázku principu. "Warthog" je geniální a zcela výjimečný letoun s obrovským potenciálem, který může plnit široké spektrum úloh, vydrží neuvěřitelné věci (jedinou konkurencí je mu v tom Su‑25), může být velice užitečný v klasické i asymetrické válce a nemá nic, co by se dalo označit za plnohodnotného nástupce. Mohl bych si představit jistou rozumnou redukci počtu s tím, že se zbylé kusy zmodernizují a vyřazené odprodají (jiným zemím či soukromým firmám), je však pro mě naprosto nepřijatelné, že by tento excelentní letoun opravdu zcela opustil ozbrojené síly USA. Warthog Forever!

7. února 2014
Dnes jsem měl možnost si poprvé "živě" prohlédnout miniaturní auto Aixam. Na pohled sice vypadá trochu jako nějaká levná "napodobenina auta" z Číny, kupodivu však pochází z Francie (a motor z Japonska). Ale co je zajisté nejzajímavější, to je fakt, že k řízení tohoto vozítka stačí řidičský průkaz skupiny A, je to tedy vlastně přibližovadlo pro osoby od 15 let věku. Myslím, že do přeplněných měst to může být docela dobré, jenom by to asi chtělo efektivní hybridní pohon.

6. února 2014
Mám‑li být upřímný, před několika lety jsem měl dojem, že původní česká knižní tvorba má dost mizernou úroveň. Když nepočítám naprosto specifické dílo Jana Drnka (což je cosi jako "literatura fiktivního faktu"), pak jsem tady neviděl vlastně nic, co by se mi chtělo číst. Bylo mi líto, že Češi patrně neumějí psát kvalitní beletrii. Ale situace se postupně začala měnit, začaly se objevovat původní české techno‑thrillery, špionážní a válečné romány. Sice jich zatím není mnoho, ale dle mého názoru jde vesměs o kvalitní díla, z nichž část již může soupeřit se světovou konkurencí. Tvorba autorů, jaké je Monika Maratová nebo Jiří Šulc, mě plní optimismem v tom smyslu, že Češi přece jenom umějí dobře psát. :‑)

5. února 2014
Ještě něco k Ukrajině, resp. obecně k mezinárodní politice a zprávám o ní. Je zajímavé a poučné číst texty, jež se vášnivě a nekriticky staví na jednu stranu a druhé nepřiznávají nic dobrého. Jedni vidí za vším snahu diktátorského Kremlu ovládnout Ukrajinu, proti čemuž spravedlivě bojují tamní demokraté, kdežto pro jiné je to komplot USA a EU s cílem změnit ukrajinský režim a oslabit Rusko. (Svého času se říkalo, že jsou za tím "západní ideodiverzní centrály" a "temné síly".) Je určitě naprosto legitimní stát v takovém konfliktu na jedné ze stran, avšak podávat ty "svoje" jako ztělesnění dobra a ty "druhé" jako zplozence pekla je už něco jiného. Na mě osobně to působí směšně až trapně.

2. února 2014
Gravitace je dost zvláštní film. Vizuální stránka je prostě dechberoucí, dokonalá, úžasná, podobné záběry z vesmíru tady zaručeně nikdy nebyly. V tomto směru nelze Gravitaci vytknout zhola nic, lze jenom obdivně smeknout před kameramanem a tvůrci efektů. S obsahem je to však odlišné. Pár napínavých dramatických scén, ale často poněkud nuda, navíc přehnaný patos a ještě filozofické úvahy o smyslu života, takže film je střídavě jakoby "prázdný" a "přeplácaný". Jenže Gravitace patrně není a nemá být "normální" film, kde má člověk obdivovat zápletku, dějové zvraty či herecké výkony. Je to ohromující umělecká podívaná, ve které forma (potažmo obraz a atmosféra) jednoznačně dominuje nad obsahem. A tak to zřejmě i tvůrci zamýšleli a to jsem očekával, takže jsem v podstatě velmi spokojen.

1. února 2014
Po mnoha letech jsem navštívil brněnský Pavilon Anthropos, vlastně muzeum paleontologie a antropologie, které prodělalo rozsáhlou rekonstrukci. Hlavním lákadlem je stále model mamuta v životní velikosti, jenž je nově doplněn mládětem. Navíc jsou k vidění modely a diorámy zvířat, předchůdců člověka i lidí z různých epoch, spousty kostí, nástrojů, uměleckých děl apod., vše s informačními tabulemi. Velice dobré. Na závěr dne "stylově" film Cesta do pravěku. (Napadlo někoho udělat remake?)

30. ledna 2014
Pokud někdo čeká, že na nové vládě ČSSD, ANO a KDU‑ČSL takříkajíc "nenechám nit suchou", bude asi zklamán. Obměna v exekutivě je správná věc a dosud opoziční či "nové" strany si zaslouží šanci ukázat, co opravdu umějí. Jsem zvědavý na programové prohlášení a zejména na to, jak bude koalice hledat shodu na řadě sporných otázek. Všimněte si, že české vlády "padají" vlastně jen kvůli "palbě z vlastních řad", nikoliv díky snaze opozice. Rozdíly v programu i neúměrné ambice stran znamenají, že premiér Sobotka bude mít co dělat, aby se nestal dalším v onom tristním seznamu.

28. ledna 2014
Zase Ukrajina. Situace se mění málem z hodiny na hodinu, ale potíž je v tom, že i kdyby se našla shoda ve formě podílu části opozice na moci, za pár let to zde všechno bude zase, jenom v opačném gardu. Ukrajina je už z podstaty "rozpůlená" země, jejíž západ to tradičně táhne k Evropě, kdežto východ k Rusku. Kromě úplného rozdělení na dva státy opravdu nevím, jak to dlouhodobě vyřešit. Každopádně nevěřte scénářům o západní či naopak ruské intervenci na Ukrajinu. Řekl bych, že autoři a propagátoři takových předpovědí by neměli tolik podléhat sugestivnímu vlivu románu Command Authority. :‑)

27. ledna 2014
Pořád se něco děje. Počasí vyvádí opravdu zajímavé věci a je stále více zřejmé, že se nacházíme v období přechodu od jednoho typu klimatu k jinému, kvazi‑středomořskému (se dvěma ročními obdobími), což mě rozhodně velmi těší. Také mě těší, že hasiči získali další ex‑vojenskou techniku, která se bude používat pro řešení krizových situací a záchranu životů. (Jen více takových vozidel!) Z oblasti ryze vojenské mě zaujaly první obrázky protiletadlového kompletu Pancir‑SM a pochopitelně velice diskutovaný test hypersonického prostředku Made in China (o kterém ale nevíme téměř nic). A pokud jde o to, čím se jinak zabývám, tak je toho taky více než dost, např. bezpečnost olympiády v Soči či eventuální důsledky nezávislosti Skotska pro Velkou Británii, Evropu a svět. Na závěr pak připojuji speciální pochvalu pro Miloše Zemana za jeho cestu za vojáky do Afghánistánu. Respekt, pane prezidente. :‑)

26. ledna 2014
Přečetl jsem dlouho očekávaný román Volavka, pokračování Smrtícího odkazu od Moniky Maratové. Aniž bych jakkoli přeháněl, musím tu knihu prohlásit za geniální dílo, jež se dá klidně srovnávat s tím nejlepším, co v žánru špionážních románů existuje, a to v celosvětovém měřítku. Excelentně vystavěná zápletka (jejíž závěr vám zřejmě přivodí totální šok), vysoce napínavé scény, perfektní psychologie postav a v neposlední řadě ohromně působivá atmosféra, to všechno dělá z Volavky výjimečně kvalitní knihu, jejíž autorce náleží můj mimořádný obdiv a pochvala. Povinná četba!

23. ledna 2014
Dostávám otázky k situaci na Ukrajině. Rozhodně nečekejte nadšené projevy podpory pro opozici, protože praxe a zkušenost posledních let mě dovedly k silně opatrnému a skeptickému postoji vůči aktivitám tohoto druhu. Dobře si také všimněte, jaké živly ta opozice obsahuje. V žádném případě nechci jakkoli idealizovat prezidenta Janukovyče, ale nejsem si příliš jistý, zda opozice jako celek představuje lepší alternativu. Navíc je zvykem, že tyto slepence se v případě vítězství pustí do boje mezi sebou. Všem bych doporučil zejména uklidnění. Občanskou válku na Ukrajině bych řešil opravdu velmi nerad.

22. ledna 2014
Remake kultovních legend je vždy riskantní. K filmu Muž z oceli jsem proto přistupoval opatrně, avšak od počátku bylo zřejmé, že to výborný režisér Zack Snyder vzal za správný konec. Superman působí výrazně odlišně než ve všech dřívějších zpracováních, je daleko komplexnější a vážnější, složitě hledá své místo na světě, váhá a trápí se. Po vizuální stránce je film (jak lze asi čekat) perfektní, avšak chtěl bych zmínit ještě jeden zajímavý prvek z obsahu. V Supermanovi tradičně zaznívaly "spasitelské" tóny, ale v Muži z oceli se odkazů na křesťanství a Ježíše vyskytuje skutečně výjimečné množství, což filmu propůjčuje jednu rovinu významů navíc (pro někoho potěšující, pro někoho provokující). Celkově mám z tohoto filmu velmi dobrý pocit. Restart kultu Supermana asi těžko mohl dopadnout lépe.

20. ledna 2014
Gratuluji Petru Fialovi ke zvolení předsedou ODS. Za normální situace by se předsedou určitě nestal, jenže situace zdaleka není normální, a to pro českou pravici jako celek. A toto je skutečně poslední pokus, jak se ODS může vrátit zpět na vrchol, protože pokud to nedokáže ani tak odborně a morálně silný člověk, jakým profesor Fiala nepochybně je, pak to asi nedokáže nikdo a ODS čeká definitivní konec. Ale je nutno mít na paměti, že i politika podléhá zákonům nabídky a poptávky. Poptávka po pravicové politice stále trvá a silně pochybuji, že ji dokáže naplnit jen TOP 09, takže pak by se otevřel prostor pro nový subjekt. A ještě něco: Další na řadě s bojem o přežití bude zákonitě ČSSD.

18. ledna 2014
Diskuse o politice, společnosti, médiích a tak vůbec. Říká se: Na každém šprochu je pravdy trochu... To se skutečně říká, jenže podle mého názoru jde o jedno z nejhloupějších a nejvíce zavádějících přísloví vůbec. Na každém šprochu NENÍ pravdy trochu, neboť některé věci jsou stoprocentně vymyšlené lži, jaké nemají ani nejmenší oporu v realitě. Na ono přísloví nejvíce sází mediální žumpa zvaná bulvár a často též zastánci teorií o spiknutí. Tím spíše je nutno si na ně dávat mimořádný pozor.

17. ledna 2014
Jako další kontroverzní a problematická objednávka pro Armádu ČR může vypadat nákup Biblí ve zvláštní "odolné" verzi. Tentokrát je to však podle mého názoru v pořádku, jelikož 450 Kč za takový výrobek dnes nejsou žádné veliké peníze. A pokud jde o samotný záměr poskytnout vojákům Bibli, mohu říci, že (ačkoli nejsem křesťan) to považuji za správné, a to hned z několika důvodů. Je to naprosto v souladu s principem svobody vyznání (kdo ji nechce, brát si ji přece nemusí) a je to zdroj duchovní podpory, kterou vojáci (víc než kdo jiný) potřebují. Ono totiž platí, že v zákopech se modlí i ateisté. :‑)

15. ledna 2014
Téma mobilizace, mnichovského diktátu a okupace v roce 1938 je zřejmě nevyčerpatelné. Skutečně cenný příspěvek představuje kniha Sudety 1938, jež předkládá pohled na tyto události očima důstojníků německé armády. Vyprávění šesti mužů obsahuje jak strohou "vojáckou" faktografii, tak emotivní pasáže, jež dobře ilustrují efekt nacistické propagandy. Kniha nabízí i mnoho unikátních fotografií, map a v neposlední řadě i svérázný slovníček pro komunikaci německých vojáků s Čechy. Jde o opravdu velmi hodnotnou publikaci, která díky obsahu i zpracování zasluhuje velkou pochvalu.

13. ledna 2014
Film Rivalové bych měl zpětně zařadit mezi kandidáty na Film roku 2013. Recenze jej vynášely do nebe, a proto jsem byl hodně "natěšený". Ano, je to výjimečně povedené dílo, které zajisté silně osloví i ty, kdo ve světě Formule 1 nejsou tak "doma" jako já, protože to není film o autech, nýbrž o lidech. Všechno stojí na psychologickém kontrastu dvou osobností, Nikiho Laudy a Jamese Hunta, které naprosto perfektně zahráli Daniel Brühl a Chris Hemsworth. Čistě z hlediska hereckých výkonů jsou Rivalové snad jeden z nejlepších filmů za poslední léta, avšak ani technické zpracování nemá daleko k dokonalosti. Budete se bavit, ale také asi budete hodně přemýšlet o životě a jeho hodnotách.

12. ledna 2014
Nedá se asi říci, že by smrt Ariela Šarona byla překvapivá (určitě se to dalo čekat), avšak přesto je to velmi smutná událost. Odešel muž, jenž věnoval život boji za Izrael, boji vojenskému i politickému. Byl skutečně vynikajícím a úspěšným vojevůdcem, který ovšem zároveň chápal, co způsobuje válka, a tudíž jako politik usiloval zejména o mír (což je u bývalých vojáků pozoruhodně časté). Ariel Šaron žil pro Izrael a také jeho velkou zásluhou bude Stát Izrael žít a vítězit dál. Čest jeho památce.

10. ledna 2014
Vždy jsem chtěl mobil bez dotykového displeje, resp. s pevnou klávesnicí, ale i tak mě překvapilo, jak moc rozšířený požadavek to je. Lidí, kteří (podobně jako já) nepodlehli té módě (či přesněji mediální a reklamní masáži) "dotykáčů", je opravdu dost. A pochopitelně nadávají, protože většina firem z nějakého záhadného důvodu nevyrábí výkonné smartphony s pevnými klávesnicemi, takže je třeba spoléhat na starší osvědčené typy (jako slavné "Éčkové" Nokie). Ale zájem trvá, takže hádám, že zákony trhu nakonec i zde zapracují a výrobci začnou nabízet nové přístroje tohoto druhu.

8. ledna 2014
Často si říkám, že moje mínění o Severní Koreji už snad nemůže být horší, ale i tak se objevují věci, které mě naplňují ještě větším znechucením a odporem. Kniha Útěk z Tábora 14 k nim určitě patří. Tento popis podmínek v tamních koncentračních lágrech očima člověka, jenž se tam narodil a vyrostl, lze doporučit jen lidem s opravdu silným žaludkem. Někdy chybějí slova, jimiž by se ty hrůzy a zvrácenosti daly vystihnout. Režim v KLDR je spolehlivě to nejhorší, co se kdy na této planetě objevilo. Je to peklo, despotická tyranie fašistických psychopatů a masových vrahů, proti kterým Hitler, Stalin i Mao působí jako amatéři. Začínám se bát dne, kdy se nás naše děti zeptají, proč jsme se jenom dívali a nic jsme neudělali. Bojím se, že pouhé přihlížení k takovým horrorům má nádech tiché spoluviny.

6. ledna 2014
Pokud bych dnes dostal otázku, co mě za poslední dny nejvíce pobavilo, tak bych asi moc neváhal. Hodně mě pobavil nápad nazvaný Drone Survival Guide. Je to totiž satirický humor tak propracovaný a působivý, že ho část lidí vzala jako naprosto vážnou věc. Samozřejmě je to skvělý vtip, který v plné síle ocení patrně jen znalci problematiky (je to něco jako odborné anekdoty Járy Cimrmana). Každopádně jsem zvědav, zda se někdo bude snažit tu pomůcku taky opravdu používat v praxi. :‑)

5. ledna 2014
Myslím, že po několika dnech už se mohu vyjádřit k explozi na palestinské ambasádě. Rád bych řekl, že té oficiální verzi (ne)věřím, jenže těch oficiálních verzí je tolik, že nevím, kterou si vybrat. Každopádně si ale nechávám značný prostor pro skepsi vůči tvrzení, že to byla opravdu jenom obyčejná nehoda. Vzhledem k okolnostem by mě nepřekvapil záměr od jiné palestinské frakce. A navíc jsem skutečně zvědav, co se ještě dozvíme o těch uskladněných zbraních. Diplomatická imunita je moc fajn věc, jenže pokud ji někdo takhle flagrantně zneužívá, tak by se mohl záhy dočkat dosti nepříjemné odpovědi.

4. ledna 2014
Počátek roku je již tradičně příležitostí pro hodnocení kulturních počinů z roku minulého. Jestliže dříve byl výběr nejlepšího filmu někdy dost obtížný, pak pro rok 2013 je to zcela jasné. Perfektní "vzkříšení" žánru, úchvatná atmosféra, dokonalé efekty i další prvky technického zpracování, to jsou hlavní důvody, proč má ocenění Film roku 2013 geniální snímek Pacific Rim. (Všechny ty pochvaly by se mohly vztáhnout také na Světovou válku Z, která by jindy skoro určitě vyhrála, jenže Pacific Rim je něco tak úžasného, že se s ním bojuje skutečně těžko.) Kniha roku 2013 také nepotřebovala delší uvažování; tou je bez debat Živý terč od Toma Clancyho. Je smutná ostuda, že Nobelovu cenu za literaturu dostávají jen autoři různých obskurních podivností, zatímco tento fenomenální génius se jí už nedočkal.

2. ledna 2014
Měl jsem možnost vidět hodně zajímavý exemplář železniční techniky, a sice první soupravu Railjet, jež se objevila jako prezentační u Českých drah (byť má dosud "rakouské" barvy). Přesněji šlo o kus 1216 229‑5 s názvem "Spirit of Praha". Vozidlo je to opravdu atraktivní, také výkony a komfort vypadají slibně, ale to jméno mi zní výjimečně stupidně. Mělo to být buďto "Spirit of Prague", nebo "Duch Prahy". Tu podivnou hybridní kravinu si snad musel někdo patentovat.

1. leden 2014
Pokud někdo očekává, že po hektickém a dynamickém roce 2013 přijde jakési "uklidnění", budu ho muset zklamat. Rozum i intuice mi říkají, že rok 2014 bude přinejmenším stejně bohatý na změny, mezi nimiž se vyskytnou i "systémové šoky". Namátkou lze zmínit volby do Evropského parlamentu, které (jestli se splní současné prognózy) asi přinesou takové zvraty, že by mě příliš nepřekvapilo, kdyby to byly poslední volby tohoto druhu. Ale myslím, že politika nebude zdaleka to jediné, co nám připraví velká překvapení. Obecně však pořád platí, že musíme umět flexibilně využívat příležitosti. Vydělávat na konjunktuře dokáže leckdo, ale podstatně zajímavější je naučit se vydělávat na krizi.


Postřehy z října, listopadu a prosince 2013

Archiv postřehů



Na úvodní stránku