Postřehy ze života


30. března 2013
Jako zajímavý a originální počin z oblasti fantastické literatury musím označit knížku Fénix, kterou napsala Ilona Ziková. V knize jsou obsaženy dva příběhy; ten první o obřím nesmrtelném ještěrovi, který vystoupí z hlubin země a ničí vše okolo sebe, vcelku ujde, avšak druhý příběh jménem Sirény je podle mě skutečně výborný. Jde o jakousi techno‑fantasy o bitvách lodí řízených sochami na přídích. Může to vypadat jenom jako nenáročná "oddychovka", ale nabízí i něco k zamyšlení.

29. března 2013
Copak se to děje mezi Ruskem a Čínou? Čínská média nadšeně informovala o uzavření dohody, podle níž Rusko prodá 24 stíhaček Su‑35 a čtyři ponorky Lada, což ale Kreml následně ostře popřel. O co tu vlastně jde? Vyjednávací trik, nátlak, zbožné přání? Jisté je, že ČLR by to všechno (i ledacos jiného) ráda koupila, stejně tak Rusové mají zájem prodávat, ale současně už nechtějí poskytovat Číně moderní technologie, jež by soudruzi ihned zkopírovali. Těžko říct, zda se nakonec dohodnou, ale pokud ano, tak hádám, že Rusko prodá soudruhům leda totální "ořezy", které budou "zadarmo drahé". :‑)

27. března 2013
V těchto dnech, tj. na konci března 2013, je to 10 let, co jsem vstoupil do světa profesionální publicistiky a již jsem tam zůstal. Tehdy jsem o svém budoucím povolání samozřejmě neměl jasno, věci se však posléze vyvinuly tak, že se ze mě stal vojenský a bezpečnostní analytik a publicista "na volné noze" (ale po stránce vytížení na plný úvazek). Prakticky (nikoli formálně) jsem tedy něco jako OSVČ. Mimochodem, proto mě skutečně uráží, když samostatné živnostníky (kteří jsou v podstatě "tahouny" ekonomiky) někdo označí za "parazity". Každopádně mě moje práce pořád baví, také se zdá, že jsem v ní asi celkem dobrý a mám dost příznivců, resp. čtenářů (což platí i o těchto stránkách). A proto počítám, že budu ve své práci pokračovat, tedy pokud mi nadále zachováte přízeň. Děkuji. :‑)

25. března 2013
Ještě něco obecnějšího k obsazování ministerstev. Myslím si, že tu trojici "silových", resp. bezpečnostních resortů (čili zahraničí, obranu a vnitro) by měli řídit nepolitičtí experti s kariérní zkušeností v daném oboru. Socioekonomické resorty (finance, práce, zdravotnictví, průmysl atd.) fungují jinak, protože se v nich silně projevují různé názory stran, resp. věčný (a pro společnost prospěšný) spor pravice a levice, ovšem na linii zahraniční politiky a bezpečnosti má být shoda vlády a opozice.

24. března 2013
Mám‑li být stručný, film 30 minut po půlnoci (Zero Dark Thirty) je naprosto geniální a bude to velice silný kandidát na můj Film roku. Pokládám ho za asi nejlepší snímek o válce s terorismem. Předkládá leckdy až hnusně realistický pohled na zákulisí konfliktu a fungování zpravodajských služeb. Pracují v nich normální lidé se všemi svými slabinami, používají se tvrdé postupy (film dosti jasně naznačuje, že bez mučení by to zřejmě nešlo), ale přesto přicházejí i neúspěchy, často zasahuje náhoda a ta vyčerpávající práce psychicky ruinuje i silné osobnosti. Film ukazuje sledování, výslechy, analýzu dat či politické půtky, ale všichni víme, že to celé směřuje ke strhujícímu finále, ve kterém speciální jednotky zlikvidují arci‑teroristu. Rozhodně to není prvoplánová propaganda, ale naopak velmi hluboké a propracované dokudrama, ve kterém se dá najít řada různých aspektů a rovin. Takřka dokonalý film!

22. března 2013
Kniha Německo páchá sebevraždu, kterou napsal zkušený, významný a rovněž velice kontroverzní politik, ekonom a myslitel Thilo Sarrazin, vzbudila mimořádně ostré reakce. To ale tak bývá, pokud někdo sděluje nepříjemnou pravdu, zejména pak tu politicky nekorektní. Sarrazin se zabývá otázkami ekonomie, sociální politiky a imigrace a jednoznačně říká, že dnešní přístup Německa (a potažmo většiny EU) k nim znamená cestu do zkázy, protože podkopává základy toho, na čem západní společnost stojí. V knize se střídají části živě a vtipné s náročnějšími kapitolami, plnými statistik a tabulek, celkově je to však dílo velice čtivé, které představuje skutečně zásadní příspěvek do diskusi o budoucnosti Evropy.

20. března 2013
V pondělí zemřel Nori Harel, jeden z lidí, kteří symbolizovali spojenectví Česk(oslovensk)a a Izraele. Je to velká a smutná ztráta pro vojenské letectví, v jehož historii zanechal Nori Harel malou, ale důležitou stopu. Patřil ke generaci, která pro Izrael vybojovala nezávislost a naučila nepřátele bát se židovských vojáků. Ale to by samozřejmě nebylo možné bez pomoci od ČSR, která Izrael (bez přehánění) zachránila, a tak získala jeho trvající vděčnost. Plukovník Harel již odlétnul do věčného nebe, ale jeho odkaz bude žít dál v podobě pevného přátelství České republiky a Státu Izrael.

19. března 2013
Po dlouhých sporech se konečně našel ministr obrany. Ačkoliv mohu mít k Vlastimilu Pickovi výhrady (na prvním místě jeho souhlas s pořízením problémových letadel CASA C‑295M), nechápu kritiku faktu, že je to bývalý generál a náčelník generálního štábu. Podle mě je to přednost, nikoli chyba. Dle mého názoru by právě generál ve výslužbě měl reprezentovat ideálního ministra obrany, a dokonce by mi zásadně nevadilo, kdyby byl dosud ve službě. Prohlášení o vojenských juntách jsou docela úsměvná. To by měl ministerstvo obrany řídit cukrář či kominík? Primárním požadavkem na ministra je snad odbornost a znalost resortu, ne to, jestli momentálně chodí do práce v obleku, nebo v uniformě.

17. března 2013
Nechápu, jak mi mohl v roce 2011 uniknout film Ocelová pěst. Očekával jsem, že to bude dobré, ale ne že to bude až tak dobré, ba přímo vynikající. Pozoruhodný příběh, který citlivě kombinuje rodinné hodnoty a sci‑fi prvky, obsahuje klasická klišé i velká překvapení a je podaný skvělými hereckými výkony. Dle mého názoru je to jedna z nejlepších rolí Hugha Jackmana a malý Dakota Goyo je zkrátka báječný. Samozřejmě se musím zmínit i o geniálně provedených efektech a dech beroucích soubojích robotů. Jsem si jistý, že by se u mě toto luxusní dílo tehdy ucházelo o Film roku.

16. března 2013
Debata o leteckých závodech. Není žádným tajemstvím, že bych nesmírně rád viděl soutěž, ve které by se utkávaly nadzvukové stíhačky, a dokonce si myslím, že za několik let (až bude na civilním trhu dost strojů vyřazených z letectev) do toho někdo půjde. Pro firmy typu Red Bull či Google, ale i pro samotné výrobce letounů by to byla fantastická reklama, jelikož sledovanost by zaručeně byla obrovská. Chce to jen odvahu a peníze. Ladies and gentlemen, start your jet engines! :‑)

14. března 2013
Nový papež zvolen. Jorge Mario Bergoglio neboli papež František je docela překvapení; mezi favority jeho jméno nefigurovalo a málokdo ví, co od něj očekávat. Zřejmě představuje kompromis, na kterém se shodli liberálové i konzervativci. Každopádně ho čeká obrovský a náročný úkol, jelikož morální kredit církve je z řady důvodů velmi mizerný a v adaptaci na moderní svět církev stále povážlivě zaostává. (Jinou věcí je, že středověký mainstream islámu už předběhla o pár stovek let.) Mám‑li se vrátit k papeži Františkovi, působí na mě vcelku sympaticky a informace o jeho životě a názorech dávají důvody k opatrnému optimismu, ale počkejme si teď na jeho první kroky v úřadu.

12. března 2013
Jedna z nejlepších knih o izraelsko‑palestinském konfliktu. Tak musím zhodnotit knihu Břetislava Turečka s příznačným titulem Nesvatá válka o Svatou zemi. Není to klasický "suchý" popis historie, nýbrž z osobní zkušenosti vycházející, hluboká a komplexní reportáž. Na životech konkrétních lidí z obou znepřátelených stran (doslovně od bezdomovců po prezidenty) je ilustrováno mnoho prvků, témat či rovin konfliktu, např. uprchlíci, špionáž, terorismus, média, archeologie... Tureček nešetří ani jednu stranu a záměrně se dotýká i vysoce nepříjemných otázek. Dokazuje, že většina Izraelců a Palestinců by se (třeba z čistě pragmatických důvodů) dohodla na míru, ovšem extrémisté na obou stranách konflikt pořád přiživují. Myslím, že tohle by pro zájemce o Blízký Východ měla být skutečně povinná četba.

11. března 2013
Čína má další výtečný trapas. Bitevní vrtulník WZ‑10, kterým se hodně chlubila jako skutečně originálním produktem své konstrukční školy, byl původně navržen coby zakázka ruskou kanceláří Kamov. Opět se tu vnucuje dotaz, zda Čína vůbec sama vytvořila nějakou základní konstrukci, nebo zda jen soustavně krade, kopíruje, kombinuje a rozvíjí cizí designy. Už začíná být těžké se na Číňany zlobit, tohle je spíš k smíchu, ne‑li k politování. Angličtina má na to pěkné slovo: Awkward... :‑)

8. března 2013
Král je mrtev, ať žije král! Po deseti letech opustil Hrad Václav Klaus a úřadu prezidenta se ujal jeho velký sok a současně přítel, Miloš "Jezevec" Zeman. Přes některé výhrady i nadále vnímám Václava Klause jako výjimečně silnou osobnost se skutečně státnickým formátem, která udělala pro ČR mnoho dobrého a která má pořád velký potenciál. Z téhož důvodu si velice vážím také Miloše Zemana, jehož prezidentství logicky navazuje na Václava Havla a Václava Klause, jelikož česká politika za posledních dvacet let byla tvořena z největší části právě těmito třemi. Mohu také říci, že mě silně oslovil inaugurační projev Miloše Zemana, ve kterém zazněla řada mně sympatických tezí. Přeji proto novému prezidentovi vše dobré, věřím upřímnosti jeho záměrů a rád přijímám jeho závěrečnou výzvu.

6. března 2013
Chávez kaput! Komunisticko-nacistický prezident Venezuely se už (doufám) smaží v pekle. Nyní je hlavní otázkou, co bude dál, nejen s Venezuelou, ale i s dalšími režimy, které Chávez inspiroval a podporoval. Ty režimy stojí zpravidla na osobním charismatu (které Chávez prostě měl, to je nepochybné, podobně jako u Hitlera) a sociálním populismu (také jako Hitlera). Smrt rudého Führera znamená šok, který by se jistě měl využít pro "politickou ofenzívu" Washingtonu proti těmto režimům. Latinská Amerika byla vždycky sférou vlivu USA a měla by se do tohoto přirozeného stavu vrátit.

5. března 2013
Pochopitelně musím něco napsat k žalobě prezidenta Klause za údajnou velezradu. Od začátku říkám, že s novoroční amnestií zásadně nesouhlasím a pokládám ji za obrovskou chybu, stejně tak mohu uvést mnoho dalších témat, ve kterých se s Václavem Klausem neshoduji, ovšem označovat takové politické neshody za velezradu a předhazovat je Ústavnímu soudu je podle mě absurdní fraška. Bohužel se tím znovu projevuje sklon části politické scény řešit neshody v zákonodárné či výkonné složce moci tím, že se přesunou k moci soudní. Tím se rovnováha oněch tří složek logicky narušuje, což podle mě může demokracii ohrožovat víc než ten či onen kontroverzní krok prezidenta.

3. března 2013
Jestli existuje něco jako absolutní zlatá klasika akčních filmů 80. let, je to určitě Komando. Tahle dokonalá pecka se dá vidět třeba stokrát a nestárne. A o tom, že její kult stále žije, svědčí i ruský film Den D, což je celkem povedený remake. Michail Porečenkov (nejznámější z 9. roty) samozřejmě Arnolda nenahradí, ale film docela dobře kombinuje scény téměř dokonale okopírované z Komanda a kvazi‑originální prvky. Celé to má svižnou atmosféru a jako "oddechovku" to mohu doporučit.

2. března 2013
Pořád se něco děje. Výroky tureckého premiéra Erdogana asi netřeba blíže komentovat, ale pokud někoho překvapují, tak mě vůbec ne; jen dokazují, že Turecko cílevědomě míří do islamistického temna a vrací se do tradiční role nepřítele Západu. Budiž, aspoň je jasno. Mluvě o jasnu, počasí naznačuje, že zima je snad již definitivně pryč a čeká nás krátké jaro, po kterém (doufám) co nejrychleji dorazí horké léto. A horko je i v ODS, neboť tato strana vzbuzuje dojem, že je takřka v posledním tažení. Mám vážné pochybnosti, zda ji lze ještě zachránit. Vládu nad pravicí evidentně přebírá TOP 09, které možná bude příští rok sekundovat nová strana určená právě pro naštvané a zklamané voliče ODS.

28. února 2013
Jeden z mých nejoblíbenějších letounů, malý turbovrtulový zabiják EMB‑314 Super Tucano, opět ukazuje své vysoké kvality. Statistiky operačního použití zejména v Brazílii a Kolumbii potvrzují, že tahle "hračka" začíná narkomafii dost komplikovat život. Kolumbijští "Tukani" se účinně podílejí na hubení FARC a další podobné sběře, kdežto ty brazilské už si připsaly několik sestřelů pašeráckých letounů. Vypadá to, že se tu vytváří poněkud komická situace, kdy je vrtulový Super Tucano z hlediska počtu sestřelů asi nejúspěšnější bojové letadlo za poslední dekádu! Jen tak dál.

27. února 2013
Knihu Argo jsem přečetl už před nějakou dobou (neboť jsem se podílel na překladu), ale ohromně úspěšný film jsem viděl až nyní. A mohu říci, že všechna ocenění si naprosto zaslouží, jelikož jde o vysoce kvalitní snímek, jenž spojuje politický a špionážní thriller se silnou lidskou rovinou, to všechno podané špičkovými hereckými výkony a perfektním technickým provedením. V případě knihy pak jde o literaturu faktu, jež se čte jako výborný román, takže člověk si často musí připomínat, že se to reálně stalo. U filmu platí, že řada věcí (zejména závěrečný odlet) byla hodně zdramatizována, což ovšem na kvalitě nijak neubírá. Pro mě je to excelentní thriller a jeden z kandidátů na Film roku.

25. února 2013
V den 65. výročí tzv. Vítězného února se asi hodí poznamenat něco ke komunismu, resp. KSČM. Nemálo lidí je (a asi právem) značně znepokojeno rostoucím vlivem této strany a sahá k věcem typu demonstrací a hladovek. K takovým gestům se přidávat nebudu. Neřešme efekty, ale příčiny. Já si samozřejmě také přeji "politickou smrt" KSČM, jenže toho se pomocí protestů nedosáhne, pokud zde lidé postrádají věrohodnou alternativu. Jejich znechucení politikou se téměř zákonitě odráží v zoufalé podpoře strany, jež budí falešný dojem "čisté". Angažujme se tedy nikoliv "proti komunistům", nýbrž raději pro něco pozitivního, např. pro působení čestných a schopných politiků, novinářů a podnikatelů.

23. února 2013
Mezi lékem a jedem je někdy rozdíl jen v množství a způsobu použití. Důkazem je i jeden z překvapivých dárků k loňským Vánocům, a sice masážní hadí gel. Jeho součástí je syntetická podoba jedu, který je jinak "zbraní" chřestýšovce Waglerova a způsobuje paralýzu svalů. Ona umělá verze je skvělým prostředkem na zranění, záněty, bolesti a únavu svalů a kloubů, má využití též v kosmetice. Každopádně velice doporučuji zkusit, účinky se projeví rychle. Zase jeden velký triumf moderní vědy. :‑)

22. února 2013
Někdy slýchám, že Zdeněk Pohlreich je "blázen". Totéž ale někdy slýchám o své partnerce i o sobě. Podle mě není blázen, nýbrž nesmírně pracovitý a důsledný perfekcionista, který upřímně nesnáší blbce, lenochy a flákače a dává jim to najevo. Je mi sympatický i proto, že já jsem také takový. Dostal jsem i otázku, zda bych takového člověka chtěl za šéfa. Otevřeně říkám, že nechtěl. Vtip je ovšem v tom, že jako jiný člověk bych za šéfa prakticky jistě nechtěl ani Lukáše Visingra. :‑)

20. února 2013
Debata o ekonomice. Vím, že tohle říkám, kudy chodím, ale musím to opět zopakovat i zde: Cesta z krize k prosperitě vede přes investice. A sice investice do vzdělání, vědy a výzkumu. Znovu musím poukázat na můj milovaný Izrael, resp. odkázat se na geniální knihu Start‑up Nation, která ukazuje, jak se dá takříkajíc "z ničeho" vytvořit ekonomická a technologická velmoc. Národní povahu Izraelců (především chucpe) sice zkopírovat nemůžeme, ale jejich masivní investice do VVV ano. Jestli nechceme být jen levná "montovna" pro zahraniční korporace a chceme vyrábět něco "vlastního", musíme to nejprve vymyslet. A navíc, každá koruna na hi‑tech VVV se nakonec mnohokrát vrátí.

18. února 2013
Pád meteoritu na Urale zajisté patří mezi hlavní zprávy měsíce (a zřejmě i roku). Konspirační povídačky o testu jakési zbraně pochopitelně nestojí za seriózní komentář, ale jedna věc je opravdu hodně znepokojivá. Narážím na fakt, že o tomto tělese neměl zjevně nikdo tušení až do chvíle jeho vstupu do atmosféry. Opět se tak projevila otřesná zranitelnost Země a lidstva vůči takovýmto "překvapením z vesmíru". Doufám jen, že tato událost bude především důraznou pobídkou pro zbudování systému, který dokáže podobné hrozby nejen včas detekovat, ale také účinně eliminovat.

17. února 2013
Pět let od oficiálního vyhlášení samostatnosti Kosova. Není žádným tajemstvím, že jsem odpůrcem tohoto kroku, jenže současně nehodlám dělat nějaká gesta a pózy. Faktická samostatnost Kosova je prostě realita, která se nám sice může nelíbit, můžeme dokonce i nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se s tím dá udělat. Sice si stále myslím, že nezávislé Kosovo (v jehož hodnocení se plně shoduji s Milošem Zemanem) nadělá zřejmě víc škody než užitku, ale pokud nechci jen prvoplánově provokovat a předvádět nadšený "boj proti čemukoli", tak to zkrátka musím respektovat jako nepříjemný fakt.

16. února 2013
Alternativní historie se pomalu, ale jistě zabydluje také v české literatuře. Dokazuje to i román Herci, jehož autor Václav Holanec sepsal tři příběhy z prostředí divadla... Nebo vlastně jenom jeden příběh? V podstatě jde o trojí zpracování jednoho motivu ve třech historických liniích, vždy v roce 1956. První se odehrává v reálné historické linii, kdežto druhé předpokládá vítězství Německa ve druhé světové válce a třetí potlačení komunistického puče v roce 1948. Politika ale ve všech případech zasahuje do kultury a lidé se chovají dle svých charakterů bez ohledu na režim. Na můj vkus je kniha snad až příliš psychologicky laděná, ale určitě jde o kvalitní dílo, a to nejen pro milovníky alternativních dějin.

14. února 2013
Sv. Valentýn, svátek zamilovaných. Často se objevuje kritika, že je to "importovaný" a "komerční" svátek. S tím prvním se dá souhlasit, ale nechápu, co je na tom špatně. Řada svátků pochází původně odjinud, ale pokud se tu etablovaly, nevidím důvod, proč je neslavit. A že je to svátek "komerční"? Inu, to přece záleží na každém, jak ho pojme. Sv. Valentýn pro mě není o dárcích, ale o pocitech. O tom, že miluji jednu ženu a ona miluje mě. Copak na tomhle vidíte něco komerčního?

12. února 2013
Celý svět včera překvapilo oznámení, že papež Benedikt XVI. rezignuje. Pro církev je to zvláštní situace a může se stát ledacos. Příštím papežem by nejspíše mohl být černoch, což by už samo o sobě vyslalo velmi silný signál. Důležitější než barva pleti nového "Kristova náměstka" však budou samozřejmě jeho názory a schopnost je prosadit. Pokud si chce katolická církev zachovat vliv, potřebuje systémové změny, některé z nich takřka "revoluční". Nakonec k tomu zákonitě dojde, ale bude to zřejmě dlouhý a složitý proces. Nový papež by snad mohl ty změny aspoň nastartovat.

11. února 2013
Média ovládl spor o Jana Palacha, smysl jeho činu a jeho význam pro dnešek. S plným vědomím, že se na mě opět sesype vášnivá kritika, musím za sebe říci, že Palachův čin prostě nechápu a odmítám ho jakkoliv podporovat, chválit či glorifikovat. Demonstrační sebevražda není řešením ničeho. Podle mě to bylo pouze tragické, naivní a v podstatě zbytečné gesto. Kdyby "sebevražedným" způsobem zaútočil na okupační síly, popř. na vlastizrádce v ÚV KSČ, tak by to samozřejmě bylo něco jiného, ale upálení s cílem "probudit" mi připadá absurdní a někoho takového nepovažuji za hrdinu.

9. února 2013
Diskuse o bojových letounech. Osobně vkládám velké naděje do jihokorejského stroje T‑50 Golden Eagle, potažmo do jeho bojových verzí F/A‑50 a F‑50. Mohlo by se totiž jednat o zaplnění jedné mezery na trhu, a to o (relativně) levný a jednoduchý bojový letoun pro spojence Západu. Byl bych velmi nerad, kdyby trh lehkých letadel pro třetí svět opanovala Čína a Pákistán s FC‑1 čili JF‑17. Proto mohou bojové verze T‑50 přijít skutečně vhod a stát se něčím jako "F‑5 pro 21. století".

8. února 2013
Troufám si říct, že se Jiří Šulc zařazuje mezi nejlepší české spisovatele dneška. Publikoval již pět skvělých válečných románů, z nichž nejnovější titul Zrádci jsem nedávno přečetl. Tentokrát se dostáváme do druhé poloviny 30. let, do doby rostoucího napětí v Sudetech a hrozící středoevropské války. Na pozadí politiky, zpravodajských her a vojenských spiknutí sledujeme životy dvou "obyčejných lidí", kteří pouze bezmocně sledují, jak se svět, který znali, před jejich očima mění v šílenství a válku. Kniha však obsahuje i výraznou morální složku, když srovnává ušlechtilé a sobecké motivace. Při čtení Zrádců se jistě mnohokrát zastavíte a zeptáte se sami sebe: Jak bych se asi zachoval já?

6. února 2013
Na Internetu získalo obrovskou popularitu "náborové" video firmy McDonald's. Vnucuje se ovšem otázka, jestli třeba ta směšná naivita není zcela záměrná. Z toho videa se totiž stala excelentní virální reklama, tedy v komunitách spontánně šířená věc, která má ale prakticky komerční obsah a účel. Jestli to tak opravdu je, pak jde o mistrovský reklamní počin. Vyrobit něco takového je velmi náročné, ale výsledek stojí za to. Jen si vzpomeňte na ty reklamní slogany, které takřka "zlidověly". Díky tomu, že si je pamatujeme, si zákonitě udržujeme i povědomí o příslušném produktu.

4. února 2013
Další překvapení z Íránu. Tentokrát se jedná o bojový letoun Qaher 313, který byl s velkou slávou ukázán o víkendu a přitáhl obrovský zájem. Ten se však záhy změnil v pobavení, když se ukázalo, že jde pouze o poněkud amatérsky působící maketu (jejíž kokpit vypadá spíše jako špatný vtip) a na letových záběrech je malý RC model. Klíčová otázka zní, k čemu to má celé vlastně sloužit. Je to jen hračka pro propagandisty, nebo by to mohlo zobrazovat reálně vyvíjené letadlo? Těžko říct. Koncepčně se to nachází asi někde mezi kategoriemi "avantgardní" a "šílený", ale přesto si myslím, že na samostatnou výrobu malé útočné stíhačky tohoto druhu Írán kapacity má. Ano, může to být pouze groteskní podvod, ovšem přece jen taky platí, že i v push‑up podprsence se nakonec může skrývat kvalitní obsah. :‑)

3. února 2013
O románu Mnichovský přízrak, který napsal francouzský autor Georges‑Marc Benamou, jsem slyšel různé věci, a tak jsem jej otevíral zvědavě až rozpačitě. Kniha mě ale nakonec příjemně překvapila a podle mého názoru je to kvalitní dílo, a to nejen v rovině historické. Vysoce zajímavá je i psychologická rovina, jelikož kniha ukazuje hanebnou Mnichovskou dohodu z hlediska Édouarda Daladiera, který pořád hledá důvody a omluvy pro svou slabost či zbabělost tváří v tvář nátlaku Adolfa Hitlera. Mnichovský přízrak je varováním také pro všechny, kdo dnes chtějí ustupovat zlu.

1. února 2013
Dozvuky prezidentských voleb. Skutečně upřímně si vážím kohokoli, kdo se do kampaně zapojil slušným, korektním a pozitivním způsobem, tzn. zdůrazňováním pozitiv "svého" kandidáta, nikoli házením špíny na "toho druhého". Oceňuji tedy všechny, kdo mě kontaktovali a pokoušeli se na mě zapůsobit, abych rovněž "volil Karla". Ale jakkoliv si této snahy vážím, musím konstatovat, že neměla ani hypotetickou šanci uspět, protože Jezevec měl něco, co Kníže nemohl "přebít". Miloš Zeman je jediný vysoký český politik, který se označil za sionistu, a jeho podpora Izraele je opravdu výjimečná i na české poměry. A já jako přesvědčený sionista jsem tedy prostě z principu nemohl mít jinou volbu.

30. ledna 2013
Z Íránu dorazily dvě pozoruhodné zprávy, které však zatím nelze brát jako prokázaná fakta. První mluví o obrovské explozi, která údajně zničila nukleární zařízení Fordo, což ale Teherán oficiálně popírá. Ta druhá je naopak oficiálním prohlášením Teheránu a říká, že íránská raketa dopravila do kosmu opici (s tím, že se brzy počítá s pilotovaným letem). Upřímně řečeno, celkem bych věřil obojímu. Podzemní výbuch koreluje s mým názorem, že jestli svět očekává velký izraelský nálet, tak Izrael dost možná nebude spolupracovat a nekolegiálně provede něco úplně jiného. A ta opička ve vesmíru? Proč ne? Na tohle (a asi i na člověka) má dnes technický potenciál aspoň tucet zemí a také několik soukromých firem. Je to jen otázka času, peněz a vůle, resp. ochoty snášet a zdůvodňovat možné neúspěchy.

29. ledna 2013
Někteří přívrženci Karla Schwarzenberga deklarují, že "Miloš Zeman není jejich prezident". Podle mě jsou prohlášení tohoto typu ("to není moje vláda...") jenom trapná póza. Není žádné tajemství, že nejsem "duší demokrat", ale zcela jistě respektuji systém. Lepší varianta zkrátka není a prezident byl zvolen přímo, tedy tak demokraticky, jak to jen jde. Proč ale mají ti, kdo se obvykle nejvíce "zaklínají" demokracií, tak velký problém akceptovat výsledek svobodných a demokratických voleb?

28. ledna 2013
Ruské letectvo opět mění výsostné znaky na svých strojích, resp. vrací se od hvězdy tříbarevné ke hvězdě červené. A zkouší se i nová podoba, která už má jen červený obrys na maskovacím podkladu. Jsem velice zvědav, u čeho se skončí. Vznikne jakási obdoba "low‑vis" znaků západních strojů? A navíc je otázka, jak se rozšíří černý (či hodně tmavě šedý) nátěr, který se nyní aplikuje na ruské letouny a vrtulníky. Ono jaksi tradičně platí, že Rusové zvládají kamufláže a maskování vskutku brilantně, takže zaručeně bude stát za to sledovat, kam jejich snahy v tomto oboru dospějí.

26. ledna 2013
Je dobojováno. Vítězem první přímé prezidentské volby v dějinách této krásné země je Miloš Zeman, jenž se stane prezidentem České republiky. Volební kampaň před druhým kolem se dost vyhrotila, ačkoliv za to zřejmě nenesou vinu ani tak kandidáti sami, ale spíše někteří jejich příliš zaujatí příznivci. (Toto se nejvíce projevilo některými absurdními argumenty proti Karlu Schwarzenbergovi.) Volba silně zdůraznila rozdělení společnosti (a to zdaleka ne pouze v jedné rovině), a tudíž jsem přesvědčen, že hlavním úkolem prezidenta Zemana ve funkci by mělo být "stavění mostů" a hledání kompromisů. Věřím, že Jezevec jako mimořádně schopný a zkušený politik to zvládne. Přeji hodně zdaru! :‑)

25. ledna 2013
Přiznání Lance Armstronga opět vyvolalo velké debaty o dopingu. Je to totiž daleko složitější, než se může zdát. Peníze sponzorů změnily profesionální sport v reklamní mašinérii, k níž doping zkrátka patří. Dá se s tím něco dělat? Není to začarovaný kruh? A prokázat nejnovější verze dopingu už je prakticky nemožné... Můj (vím, že provokativní) návrh zní takhle: Vyhlasme "generální pardon" (tj. minulé kauzy již neřešme) a začněme se bavit o legalizaci a regulaci některých forem dopingu.

23. ledna 2013
Z produkce HBO pochází nemálo kvalitních seriálů a televizních filmů. Patří mezi ně i Prezidentské volby, skutečně podařený film o zákulisí kampaně Johna McCaina a Sarah Palinové v roce 2008. Představitelé tří hlavních rolí podávají skvělé výkony a celý snímek má značnou dramatickou a psychologickou hloubku. V podstatě je osud lidsky sympatické ženy, které předvedli krásnou vizi úspěchu, ona byla okouzlena, ovšem příliš pozdě pochopila, že to není role pro ni a že se od ní požaduje, aby se změnila tak, že už to potom ani nebude ona... Není to však zdaleka jen příběh jedné kampaně, v širším smyslu je to také pohled do pozadí současné politiky, v níž mediální "superstar" vítězí nad státníky. Film Prezidentské volby je povinností pro každého, koho zajímá (nejen) americká politika.

21. ledna 2013
Pořád se něco děje. (A nemyslím jen prezidentskou kampaň.) Např. Američané "oživují" ten starý koncept jaderného turboelektrického pohonu. Dobře tak. Alžírsko poskytlo vynikající příklad pro budoucí výcvik v osvobozování rukojmích, ale bohužel jen příklad otřesně odstrašující. (Tato katastrofa snese srovnání asi i s fiaskem při únosu letu EgyptAir 648.) A ještě pozitivní zpráva z domova: Na základních školách konečně bude povinná výuka finanční gramotnosti! Pozdě, ale přece. :‑)

20. ledna 2013
Poměrně dost lidí se mě teď ptá, jak může mladý, vzdělaný a jasně pravicový člověk volit Miloše Zemana. Přece bych snad měl být typický volič Karla Schwarzenberga, ne? Rád bych zdůraznil, že si Knížete velmi vážím a určitě je pro mě "pozitivně volitelný" kandidát. Nevybírám si "menší zlo", a jestli Kníže zvítězí, já určitě smutný nebudu. Ale Jezevcova koncepce aktivního prezidentství je mi o něco bližší a také si vysoko cením jeho nekompromisní podpory Izraele a tvrdé kritiky islámu. Našel bych nepochybně mnoho důvodů i pro volbu Karla Schwarzenberga, ale pokud si seřadím jednotlivé argumenty pro volbu obou pánů, tak mi (podotýkám, že jen o malý kousek) vychází lépe Miloš Zeman.

18. ledna 2013
Pokud někdo čeká, že se po přiznání Lance Armstronga k dopingu připojím k těm, kdo na něho plivou, asi bude zklamán. Nejsem korouhvička! V nejhorším případě dělal jen to, co dělali i všichni ostatní. Ano, bylo to selhání, jenže primárně selhal systém, nikoliv Lance. Lze ho vinit za to, že se přizpůsobil a lhal, ale vinit ho za samotný doping je značně alibistické. Pro mě zůstává inspirujícím příkladem, neboť vybojoval zápas s rakovinou a pomohl spoustě lidí. Také leckoho (včetně mě) přivedl k silniční cyklistice. Jestli bude Lance někdy znovu startovat, já mu budu zase fandit.

17. ledna 2013
Ekonomie je věda velice nevděčná, protože obtížně pochopitelná, nepopulární a nespolehlivá. Moc knih na toto téma tedy nečtu, ale někdy se najde výjimka. Publikace Ekonomie dobra a zla od Tomáše Sedláčka je pozoruhodná zejména tím, že je určena široké veřejnosti bez ekonomického vzdělání a dovede vysvětlovat ekonomická témata příjemně a srozumitelně. Je to vlastně průvodce ekonomií od starověku po dnešní krizi a kromě popisu různých děl a teorií nabízí i spoustu originálních a vtipných postřehů. A jako červená nit se tím vším prolíná otázka: Vyplácí se dobro? Transformuje se soukromý zájem v obecné blaho? Skutečně je to vysoce přínosná kniha, která člověka přiměje hodně přemýšlet.

15. ledna 2013
Potvrzují se předpovědi, že v Africe bude velmi "živo", resp. že se tam bude výrazně projevovat agresivita islamistů. Samozřejmě velice fandím Francii a jejímu zásahu v Mali, kde je potřeba islamisty hladit a hladit až do úplného vyhlazení. Jestli je u Francouzů na něco skutečně spolehnutí, tak na to, že pokud jim někdo sáhne na jejich národní zájmy (zejména pak v Africe), tak se zaručeně a rychle dočká rozsáhlé a intenzivní prezentace produktů značek Dassault, MBDA a Nexter. :‑)

13. ledna 2013
Ještě pár glos k volbám: Češi se opět ukázali jako podvědomí monarchisté, protože vyslali do druhého kola dva výjimečně silné a výrazné, téměř bych řekl ikonické muže seniorského věku (z nichž jeden je dokonce "aktivní" šlechtic). Prostě na Hrad zase volíme krále... Službapivo je patrně vysoce perspektivní politik, ale musí získat zkušenosti; poté bude coby předseda ČSSD jistě vhodnější než Ozubená Pleš. Také bych řekl, že politicky se bude nadále angažovat Šmoula. A pokud jde o nejbližší dva týdny, očekávám velice tvrdou, ale korektní kampaň před napínavým duelem.

12. ledna 2013
Do druhého kola prezidentských voleb postupují Jezevec a Kníže, kdežto původní favorit Statistik se musí spokojit s nevděčným třetím místem. Předvolební průzkumy znovu (jako takřka vždy za poslední tři roky) značně zklamaly, ale obrovskou sílu projevila média (včetně "nových"), kde se zjevně vytvořil velký odpor vůči Statistikovi a podpora pro Knížete. Nyní bude jistě velice zajímavé, jaká doporučení vydají neúspěšní kandidáti, potažmo strany, zejména ČSSD, která se vlastní neprozíravostí dostala do absurdní situace, kdy vlastně nemá "dobré" řešení. Ve druhém kole se tak střetnou dvě silné osobnosti, jež mají státnický formát a mohou Česko kvalitně reprezentovat. Každopádně však vítám vysokou volební účast, která dokazuje, že lidé ještě nerezignovali a vidí reálnou šanci něco ovlivnit.

10. ledna 2013
Zítra nás čeká první kolo první přímé volby prezidenta. Dnes bych vyhlásil pár "nej" z volebních kampaní. Technicky nejlepší kampaň měl asi Miloš Zeman. Nejvíce na sobě zapracoval Jan Fischer, který podstatně změnil svou image (ačkoliv je poznat, že je to naučené). Nejméně využil příležitost Jiří Dienstbier, který je patrně lidsky slušný, avšak místy až tragicky nevýrazný. Za nejdůstojnějšího kandidáta bych určitě označil Karla Schwarzenberga (kterého asi měla coby "oficiálního" nasadit vláda). Tak. V sobotu večer už budeme vědět, které dvě kampaně byly nakonec nejúspěšnější. :‑)

9. ledna 2013
Diskuse o vědě. Jeden z konstantních problémů nejen vědy, ale lidstva jako celku je představa, že už víme a chápeme téměř všechno a zbývá jen objevit a vysvětlit pár maličkostí. S tím je rovněž spojený pohrdavý až posměšný pohled na dřívější generace (paradigma "naši předci byli blbci"). Potíž je jaksi v tom, že tohle platí beze změny už od starověku. Prosím, buďme hlavně pokorní. Posmívat se předchozím generacím za jejich omyly a nevědomosti znamená zapomínat, že budoucí generace se zřejmě budou podobně posmívat nám. Myslet si, že (téměř) všechno známe, a šmahem odmítat cokoliv, co současná věda nechápe (jako to činí např. spolek Sisyfos), je nejen projevem arogance, ale v důsledku je to i brzda pokroku, jelikož uznání vlastní nevědomosti je často první krok k objevu něčeho nového.

7. ledna 2013
Role římskokatolické církve a papeže Pia XII. za druhé světové války a po ní již byla tématem pro mnoho knih. Jsem rád, že jsem si konečně mohl přečíst jednu z těch zřejmě nejvíce důležitých a převratných, a to publikaci Operace Ratlines (od stejné dvojice autorů, která sepsala šokující Tajnou válku proti Židům). Jde o popis cynické snahy skupinky mocných ve Vatikánu, kteří za pomoci západních tajných služeb pomáhali v útěku nacistickým zločincům, aniž věděli, že jejich síť byla těžce infiltrována Sověty. A některé důsledky téhle operace se projevují v politice Západu dodnes.

5. ledna 2013
Včerejší Prezidentský duel na televizi Prima Family pokládám za jednu z nejlepších politických debat, jaká se tu kdy odehrála. Probíhala ve věcném, mimořádně slušném a korektním, téměř přátelském tónu (čemuž napomohlo i vzájemné tykání kandidátů) a měla skutečně "hradní" úroveň. Jan Fischer i Miloš Zeman v ní předvedli svoje lidské i politické kvality a prokázali, že představují vysoce důstojné kandidáty do voleb, jež nás za týden čekají. Oba dva pánové jsou pro mě velmi sympatičtí a volitelní (stejně tak ostatně i několik z dalších kandidátů), a ačkoli jsem rozhodnut volit "Jezevce", určitě nebudu nijak smutný, pokud se na Hrad bude stěhovat "Statistik". Oba dva mají státnický formát, jasnou vizi, schopnosti a vůli prosadit změnu. To je pro mě dnes důležitější než konkrétní politický názor na to či ono téma. Věřím, že tyhle volby by mohly pro mizerný stav české politiky přinést skutečnou "game change".

4. ledna 2013
Jako obvykle na počátku nového roku provádím bilanci loňských kulturních počinů. Pokud jde o knihy, to je naprosto jasné a není o čem diskutovat: Kniha roku jsou Žáby v Bouři. Složitější to bylo u filmů, jelikož rok 2012 byl velice bohatý a byli tu nejméně tři až čtyři kandidáti: Bitevní loď, Avengers, Postradatelní 2 a v podstatě i Iron Sky. Bylo to náročné, ale rozhodnul jsem: Za skvělou atmosféru, sestavu hrdinů a luxusní hlášky vyhlašuji za Film roku 2012 snímek Postradatelní 2.

2. ledna 2013
Novoroční projev prezidenta Klause se již tradičně stal předmětem diskusí. Tentokrát však nejde o většinu obsahu, nýbrž o závěrečné vyhlášení amnestie. Jestliže s většinou projevu zcela souhlasím, pak u amnestie musím slušně, ale rozhodně vyjádřit nesouhlas. S institutem amnestie mám totiž principiální problém. Jsem pro to, aby prezident mohl udělovat milost jako zvláštní opravný prostředek, který má představovat "zásah zdravého rozumu" do konkrétních případů, kde zjevně selhal zákon či soudce. Amnestie se mi nelíbí právě tou "hromadností" a osobně bych tento nástroj zřejmě zrušil.

1. ledna 2013
Vítejte v novém roce. Jaký bude? Předpovědi analytiků všeho druhu, horoskopy i moje intuice říkají, že to rozhodně nebude rok klidný, nýbrž naopak velmi "akční", dynamický, plný nečekaných zvratů a konfliktů. To ale nutně neznamená nic špatného, protože by to měl být nakonec rok přínosný a pozitivní. Zaujala mě prognóza dobrého vývoje pro českou státnost a politiku, což snad souvisí s novým prezidentem, kterého si zanedlouho zvolíme a k němuž se upírají naděje mnoha z nás. Celkový charakter začínajícího roku od nás bude vyžadovat zejména schopnost rychle se přizpůsobovat a efektivně se rozhodovat, abychom dovedli z té dynamiky a změn vytěžit co nejvíce úspěchů.


Postřehy z října, listopadu a prosince 2012

Archiv postřehů



Na úvodní stránku