Postřehy ze života


30. června 2012
Nepřestává mě udivovat, jak meteorologové vydávají zcela přesně a jistě působící dlouhodobé předpovědi a zároveň přiznávají, že kvůli extrémům či výkyvům se vlastně spolehlivě předpovídat nedá. Pak se máme divit, že dlouhodobá prognóza vypadá každý týden jinak. Člověk si nevyhnutelně vzpomene na to, co bylo řečeno mj. ve filmu Nestyda: Jelikož úspěšnost dlouhodobých předpovědí počasí se pohybuje někde okolo 40 %, bylo by zřejmě výhodnější to hlásit obráceně. :‑)

28. června 2012
Musím konstatovat, že včerejší rozhodnutí Petra Nečase odvolat ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila mě opravdu hodně zklamalo. Přestože moje hodnocení Jiřího Pospíšila nebylo bez výhrad, celkově byl pro mě jedním z lidsky i profesně nejlepších ministrů, a to nejen v rámci této vlády. (Kdybych měl sestavovat cosi jako svou "vládu snů", resort justice bych zřejmě dal právě jemu.) Oficiálnímu zdůvodnění moc nevěřím a stejně jako většina lidí mám pocit, že tu ve skutečnosti jde o "justiční mafii" a státní zastupitelství. Bohužel to vypadá, že Petr Nečas stále více podléhá tlaku "kmotrů", kterým by radikální změny v justici asi nebyly vhod. S touto vládou se pojila mimořádná očekávání, jenže ta nebyla naplněna a přicházejí spíše zklamání. To je život: Koupíš cedník, teče. Dáš ho spravit, necedí.

27. června 2012
Překvapuje mě, jak je stále rozšířený názor, že vysokoškolská společenská studia jsou vhodná leda pro ty, kdo jsou příliš hloupí na technické či přírodní směry. Něco podobného ale může tvrdit jen někdo, kdo sám nemá se sociálními vědami zkušenost. Já jsem strávil čtyři roky na FEKT VUT Brno a pět let na FSS MU, takže mohu "z první ruky" porovnat. A musím jednoznačně říct, že náročnost studia společenských věd je minimálně stejně vysoká jako na technických oborech. Ale stojí to za to. :‑)

25. června 2012
Kandidaturu na Hrad oznámil další potencionálně silný uchazeč, exministr Vladimír Dlouhý, což společně s vývojem preferencí ukazuje na několik věcí. Za prvé, lidé jsou skutečně mimořádně znechuceni stranickou politikou, takže podporují více či méně nezávislé osobnosti s odborným i lidským kreditem. Za druhé, jistý optimismus vzbuzuje fakt, že takových je celkem dost. Za třetí, naopak mírný pesimismus vyplývá z toho, že jde v naprosté většině o osoby... řekněme dříve narozené. To samo o sobě samozřejmě není špatné, ale potvrzuje se, že tady máme opravdu velký deficit "mladších" elit.

24. června 2012
Kolem Sýrie to začíná být opravdu horké. Syřané sestřelili tureckou stíhačku (která ale patrně byla v jejich vzdušném prostoru), na Asada už tlačí i Moskva a vojenský zásah začínají připouštět i ti, kteří o něm ještě nedávno nechtěli ani slyšet. Klasická otázka: Co dělat? Návrat k původní formě režimu je jasně vyloučený, ale nástup islamistů je samozřejmě nežádoucí. Obávám se, že tady asi neexistuje žádné "dobré" řešení. Jde jen o to, jaký negativní výsledek je Západ ochoten riskovat.

23. června 2012
Někteří možná zaznamenali, že jsem zahájil (doufám, že dlouhodobou) spolupráci s dalšími periodiky, a to časopisy Válka Revue a II. světová od vydavatelství Extra Publishing. Jde o tituly populárně‑naučné, nikoli odborné, takže styl těch článků je samozřejmě trochu jiný než v ATM či Střelecké revue. Ale stejně jako u mé dosavadní publikační činnosti platí, že články se budou se zpožděním dvou měsíců objevovat také zde. Jenom si musím zvykat, že v těch časopisech mám před jménem i akademický titul. Pokud mě totiž někdo osloví "pane magistře", obvykle se rozhlížím a hledám lékárníka. :‑)

21. června 2012
Ještě poznámka ke zmínce o vesmírném programu Číny. Je třeba si uvědomovat, že je zásadní rozdíl mezi přístupem supervelmocí (USA a SSSR) kdysi a současným přístupem "nových" mocností. V době studené války šlo o skutečné dobývání kosmu, snahu překonat protivníka, něco dokázat nebo objevit. To pořád do jisté míry platí u Číny, která se chce trochu "předvádět", ovšem i u ní je rozhodující jiná motivace, která u dalších "kosmických nováčků" (jako je Izrael, Indie, Japonsko či Brazílie) působí skoro absolutně. Nejde o dobývání, objevování a soutěžení, nýbrž o velice pragmatický záměr vesmír ekonomicky, popř. i vojensky využít. Romantika je pryč, rozhodují byznysmeni.

19. června 2012
Velice doporučuji objemnou, ale čtivě napsanou knihu 1989: Pád východního bloku. Je to podrobná studie a zároveň poutavé vyprávění o tom, jak během neskutečně krátké doby skončilo impérium, jež mělo podle většinového názoru vydržet asi věčně. Kniha popisuje události v SSSR (především naprosto zásadní úlohu Michaila Gorbačova) a šestici satelitních zemí, tedy Polsku, Maďarsku, NDR, Bulharsku, Československu a Rumunsku. Archivní materiály i očitá svědectví podávají zprávu o převratných momentech historie, díky nimž nyní můžeme žít ve svobodné společnosti.

18. června 2012
Dva pokusy o "československý Top Gun". Takhle by se daly stručně charakterizovat dva filmy o stíhačích z období "hlubokého minula", a to Vysoká modrá zeď a Pod nohama nebe. První se odehrává v 50. letech a ukazuje přechod z vrtulových typů na proudové MiG‑15, kdežto druhý je zasazený do 70. let, když tady létaly MiG‑21 a blížily se MiG‑23. Letové záběry jsou jedním slovem nádherné (pochopitelně vše "pravé", žádné umělé efekty) a kupodivu celkem ucházející je i děj, jenž naštěstí vůbec neřeší politiku, nýbrž lidské a technické problémy, jaké asi mají piloti a letectva celého světa. Myslím, že milovníci vojenských letounů budou upřímně nadšeni a ostatní se přinejmenším nebudou moc nudit.

16. června 2012
Pořád se něco děje. Svět: Čína vyslala do vesmíru další pilotovaný let, tentokrát se ženou na palubě. Můžu si o ČLR myslet cokoli, ale musím smeknout před rychlostí, s jakou dohání náskok USA a Ruska. (Ono se dohání dobře, když za vás konkurence udělá většinu základního výzkumu...) Domov: Nevím, jestli to není předčasný optimismus, ale vypadá to, že policie po Davidu Rathovi začíná stále více šetřit další kauzy, kde figurují politici. Nákup letounů CASA byl od začátku vysoce podezřelý, a proto doufám, že to šetření bude mít nějaký jasný výstup. Já: Letos poprvé jsem byl plavat ve svojí oblíbené Kaolínce, kde se vyskytovala i řada dalších milovnic a milovníků nudismu. Ať žije léto! :‑)

15. června 2012
Debata o (sovětských) nukleárních zbraních na území Československa. Byly tady? Nebyly tady? Převládá názor, že s největší pravděpodobností skutečně byly, ovšem jednoznačný důkaz neexistuje (a nevím, jestli někdy existovat bude). Objevují se argumenty a svědectví pro i proti, takže také záleží na tom, jakou váhu či věrohodnost jim přikládáme. A jaký je můj osobní názor? Pokud se na to dívám prizmatem racionálního odstrašování a teorie her, myslím si, že tu spíše byly.

13. června 2012
Blýská se na lepší časy. Aspoň tak soudím z prohlášení premiéra Petra Nečase a některých dalších politiků z ODS, že tato podoba státních maturit je mrtvá. Politici zřejmě konečně pochopili to, co od začátku říkalo mnoho studentů, učitelů a expertů. Vždy jsem byl pro jistou standardizace maturit, ovšem raději bych viděl návrat k původnímu stavu než pokračování té otřesné zhůvěřilosti, kterou vymyslel CERMAT. Zrušení by však mělo být jen prvním krokem; někdo by měl také nést odpovědnost. Řekl bych, že vedení CERMATu by se mělo přesunout z části do výroby a z části do vězení.

12. června 2012
Pár slov k mocenskému boji, jenž probíhá v Číně, resp. ve vedení tamní komunistické strany. Detaily jsou hodně rozmlžené, avšak základní schéma se dá číst poměrně dobře. Paradoxně bychom si měli přát, aby u moci zůstalo to současné vedení. O jeho morálních kvalitách si sice nedělám nejmenší iluze (to je politicky korektní způsob vyjádření názoru, že je to spolek bezohledných a všehoschopných gaunerů), ale přece jen jde o racionální pragmatiky. A ti "mladí", kteří usilují o zvrat situace, nejsou nějací "reformátoři", jak si asi leckdo naivně myslí, nýbrž naopak radikální nacionalisté a neo‑maoisté, pod jejichž vládou by ČLR zřejmě začala dělat daleko agresivnější a méně předvídatelnou politiku.

10. června 2012
Včera jsem po několika letech navštívil rekonstrukci bitvy z americké občanské války, kterou tu každý rok pořádá Sdružení přátel historie Brno. Tentokrát se jednalo o bitvu u Front Royal, kde v roce 1862 zvítězila armáda Jihu. Kromě desítek pěšáků byla k vidění i dvě děla a dva kavaleristé (nebo spíše jeden kavalerista a jedna kavaleristka). Navzdory nepřízni počasí a úděsně zabláceným cestám (čištění kola vyžadovalo přes hodinu času a tři kbelíky vody) to byl výborný zážitek. Jsem velmi rád, že existuje dost nadšenců vojenské historie, díky kterým se akce tohoto druhu konají.

8. června 2012
Mnoho lidí jistě šokovala vzpomínka bývalého slovenského politika Martina Porubjaka, že slovenské vládě byl v roce 1992 předložen téměř šílený scénář českého bombardování Bratislavy. Ano, jiné slovo pro tohle zkrátka nemám. Válka mezi Čechy a Slováky? Snad jenom jako napůl úsměvný scénář alternativní historie to lze přijmout, ale mrazí mě při pomyšlení, že to někdo probíral vážně. Mírové rozdělení Československa je přece stále pozitivní příklad v kontrastu s krvavou Jugoslávií.

6. června 2012
Česká televize odvysílala poslední díl kontroverzního pořadu Co by kdyby, jenž se pokoušel nastínit různé historické alternativy v českých dějinách. Jaký je můj osobní pocit? Jedním slovem rozpačitý. Rozhodně si tvůrci zaslouží velkou pochvalu už za to, že odvážně odmítli obecně oblíbený omyl "historie nezná kdyby" a do něčeho takového se pustili. Výběr témat je také dobrý; co ale značně pokulhává, to je zpracování, jež střídá kontrafaktuální a alternativní historii, takže divák je místy lehce zmaten. Vytknul bych také zbytečně krátký čas (17 minut je prostě málo). Ale celkově beru tento seriál přece jen pozitivně. Jako první pokus to ujde a třeba to bude inspirace pro vyspělejší projekt.

5. června 2012
Je zvláštní, že ze všech knih slavného Fredericka Forsytha se české podoby jako poslední dočkala ta, která vyšla jako první, a sice Příběh Biafry. Není to román, nýbrž dokumentární reportáž o zoufalém boji, který vedl utiskovaný národ Igbů proti federální vládě Nigérie, a také o smutné úloze britské vlády, jež genocidní politiku Nigérie podporovala. V knize jasně poznáváme autorův styl, vyznačující se mj. dokonalou rešeršní prací, a v neposlední řadě si zřejmě vzpomeneme na román Žoldáci, kde Forsyth alespoň ve formě beletrie dopřál Igbům satisfakci. Je škoda, že to tak nedopadlo i doopravdy.

3. června 2012
Já budu zajisté ten poslední, kdo by chválil minulý režim, ale přece jen si musím povzdechnout nad jednou věcí: V oboru vojenství a letectví vychází mnoho nádherných encyklopedií s velkými barevnými fotkami a kresbami na křídovém papíře, avšak trochu se vytratily komplexní publikace s větším objemem odborného textu. Mám na mysli ty "bible", jakými byly mj. Technika a vojenství včera, dnes a zítra, Vojenské rakety, Němečkova Vojenská letadla a Československá letadla či (pro mě stále nepřekonané) Vrtulníky od Václava Svobody. Samozřejmě neříkám, že ty dnešní knihy jsou špatné, to ani náhodou, jenom mě trochu mrzí, že se teď objevuje málo titulů trochu jiného druhu.

2. června 2012
Den ve znamení vycházky do přírody, konkrétně po znovu otevřené Naučné stezce Předklášteří. Táhne se nádherným smíšeným lesem a je doplněna dobře provedenými informačními tabulemi. Ale vedle informací z panelů jsme měli k dispozici i výklad osoby nejpovolanější, a sice revírníka pana Jaroslava Špačka, který účastníky seznamoval nejen s přírodou, ale hlavně se základy lesního hospodářství. To je činnost mnohem komplexnější, zajímavější a zodpovědnější, než se může zdát. Tímto bych panu Špačkovi chtěl poděkovat za výborně zvládnutou roli průvodce a "lesního pedagoga".

31. května 2012
Včera jsem po delší době navštívil Technické muzeum v Brně. Podle očekávání jsem byl velice spokojený a musím tuto instituci hodně pochválit. Nejvíce času jsem samozřejmě strávil u exponátů z mého oboru, tj. u letadel (v reálné podobě jsou k vidění typy MiG‑19S, MiG‑21MF, Su‑22M‑4, Su‑25K, L‑29R, Z‑526A a vrtulník HC‑102), jejich součástí a plastikových modelů, dále vozidel a mediální techniky. Skvělá je také Technická herna. Byl to opravdu výborně strávený půlden.

30. května 2012
Díky letnímu počasí mám opět možnost často vidět svůj snad nejoblíbenější druh hmyzu, a to sršně. Jen o málo druzích živočichů existuje tolik rozšířených mýtů a omylů jako o sršních. Ve skutečnosti nejsou nijak zvlášť útoční a agresivní (na rozdíl od včel nikdy nenapadnou člověka jen proto, že mají "špatnou náladu") a jejich jed je poměrně slabý (opět na rozdíl od včel). A co je asi ještě důležitější: Jsou mimořádně užiteční jako likvidátoři škůdců, protože jediné sršní hnízdo za den spotřebuje až kilogram hmyzu, což mohou být i desetitisíce much, komárů atd. Také proto mám sršně rád, snažím se je chránit a určitě bych byl i pro (což funguje třeba v Německu) jejich ochranu zákonem.

28. května 2012
Musím velice doporučit knihu Neuskutečněné plány druhé světové války 1939‑45. Málokdy se objeví dílo, které tak významně přispěje k poznání největšího konfliktu v dějinách. Publikace obsahuje popis množství připravovaných invazí, atentátů, sabotáží, klamných operací či tajných zbraní, jež se z nejrůznějších příčin nerealizovaly. Některé představují na první pohled bláznivý hazard, kdežto jiné měly jistě naději na úspěch a mohly změnit historii. Rozhodně to stojí za přečtení a zamyšlení.

27. května 2012
Sedmdesáté výročí jedné z nejúspěšnějších akcí protinacistického odboje, a to zdaleka ne jenom u nás, ale v celé Evropě. I s vědomím následných represí byl atentát zkrátka nezbytný, neboť Reinhard Heydrich byl patrně nejschopnější (a proto nejnebezpečnější) osoba z nacistické špičky (a to včetně Hitlera). Málo se ví, že po pacifikaci Protektorátu měl být vyslán do Francie, aby zničil tamní odboj. Proto musela tato stvůra v lidské podobě zemřít, bez ohledu na následky. Parašutisté, kteří tu odvážnou akci provedli, mají můj velký obdiv. Proto jsem při své loňské návštěvě Prahy s nesmírným pohnutím navštívil památník jejich hrdinství v chrámu Cyrila a Metoděje, kde bojovali svou poslední bitvu.

26. května 2012
Jsem znám jako velký zastánce malých turbovrtulových bojových letounů, které mohou sloužit coby lehké stíhačky i bitevníčky pro asymetrické války. V historii však najdeme i jeden téměř humorný případ, kdy se objevil velký turbovrtulový stíhač, zamýšlený jako konkurence proudových letounů. Znalci už patrně vědí, o čem hovořím. Ano, obludný XF‑84H Thunderscreech, monstrum s nadzvukovou vrtulí, prý nejhlučnější letadlo všech dob (bylo slyšitelné až na 40 km). Myslím, že tohle šílené éro by se líbilo Járovi Cimrmanovi jakožto nádherná slepá ulička: Tudy ne, přátelé! :‑)

24. května 2012
Napadlo vás někdy postavit si doma malý soukromý jaderný reaktor? Zřejmě ne, ale jak se zdá, jsou i lidé, kteří s tím nemají problém. Např. firma Kodak si pojem "svoboda podnikání" vykládá asi opravdu široce a volně, jinak by si patrně nepostavila reaktor uprostřed New Yorku. To její prohlášení se samozřejmě hned začalo bagatelizovat s tím, že nešlo o "opravdový" reaktor, že materiálu nebylo dost na jadernou zbraň atd. Na principu věci to ale nic nemění. Nukleární reaktor! Také se vám vnucuje stejná nepříjemná otázka jako mně? Kolik takových nenahlášených zařízení po světě asi je?

23. května 2012
Protesty a blokády zemědělců kvůli záměru vlády zrušit daňové zvýhodnění tzv. zelené nafty. Zajisté jsem pro to, aby stát podporoval své zemědělce, avšak chtělo by to podívat se na celou problematiku z poněkud širší perspektivy. Nafta je totiž drahá i kvůli tomu, že je součástí strašné zhůvěřilosti zvané "biopaliva", jež (stejně jako dotace na solární panely, větrníky a bioplyn) představuje obří "tunel" veřejných peněz. Dotuje se rádoby‑ekologická blbost (která je zoufale neefektivní), pan Babiš statečně vydělává a my se divíme, co všechno se zdražuje. Řešení je prosté: Stačí bez náhrady zrušit všechny tyhle nápady ekozlodějské lobby a z ušetřených peněz lze platit zemědělcům (a ještě zbude).

21. května 2012
Známý rudozelený anarchofašista Cohn‑Bendit varoval, že Řecku hrozí vojenský převrat. A někteří lidé si skutečně myslí, že by snad Řecku prospěla pravicová diktatura stylu Pinocheta. Problém je však v tom, že se stále jen vymýšlejí zoufalé způsoby, jak udržet při životě mrtvolu. Podotýkám, že tím nemyslím Řecko, nýbrž celý projekt eurozóny, jehož proponenti se vytrvale pokouší o zjevnou nemožnost a diví se, že se to nedaří. Ale upřímně řečeno, vojenskou diktaturu v Řecku nevidím jako zase tak nereálný scénář. V situaci ekonomického zhroucení země by mohla hrozit občanská válka a "vláda ulice", tj. ultralevičáků, anarchistů a neofašistů. Poté by se "silná ruka" mohla jevit jako menší zlo. Evropská unie si může srdečně gratulovat, kam až přivedla kolébku evropské demokracie.

20. května 2012
Diskuse o skutečné i alternativní historii. Mnoho lidí má dojem, že historie musí být "logická" či racionální, že v ní bude jakýsi smysl nebo účel... S tím jsem nikdy nesouhlasil. Za prvé, historie má zdánlivý "smysl", když se na ni díváte zpětně, avšak to už je pak vždycky nutně subjektivní konstrukt, nikoli fakt. Za druhé, historii ovlivňují i zcela nelogické náhody ("černé labutě" či "divoké karty"), které nemají smysl ani zpětně. Osobně mám pocit, že historie je celkově spíše velmi iracionální. :‑)

18. května 2012
Český národ opět prožívá hokejové opojení. Česká reprezentace (snad trochu překvapivě?) porazila Švédy a bude hrát o medaile, při čemž si však musí nejprve poradit se Slováky. Každopádně to beru tak, že "úkol byl splněn" fakticky postupem do čtvrtfinále. Český tým prokázal, že patří mezi osm nejlepších, což by asi měla být "povinnost". Teď už je to vabank, kde se žádné zaváhání neodpouští, a proto si budu velice vážit jakéhokoliv dalšího úspěchu. (Nemám rád ty, kdo uznávají jedině zlato, a pokud hokejisté přivezou stříbro či bronz, koukají se na ně skrz prsty.) Jenom bych vítal, kdyby Češi projevovali tolik vlastenectví a hrdosti také jindy než při hokejovém mistrovství.

17. května 2012
Není to tak dávno, co uplynulo sto let od potopení Titaniku. Také z toho důvodu vyšla skutečně vynikající kniha Titanic: Nikdo nechtěl uvěřit, která ze záplavy publikací na tohle téma hodně vybočuje. Není to totiž obvyklý popis událostí, ale originální a komplexní analýza, jež si všímá i méně známých faktů. Mj. vyvrací různé oblíbené mýty, klade provokativní otázky a občas dochází k překvapivým závěrům. Pro zajímavost, paradoxně nejlepší by asi bylo, kdyby loď narazila do ledovce přímo čelně! Byla by sice poškozena, takřka jistě by však nešla ke dnu. Více už si v knize přečtěte sami.

15. května 2012
Občan: "Pane hejtmane, já jsem už o vás tolik slyšel..." David Rath: "Pche! Ale prokázat mi to nemůžete!" Tak tenhle výborný vtip dostal novou rovinu. Je opravdu pikantní, že v korupční aféře, v níž jde o desítky milionů korun, hraje ústřední úlohu právě David Rath, který vždy vášnivě dštil oheň a síru na svoje údajně zkorumpované politické soupeře. Může to být (po rozsudku nad Vítem Bártou) další signál, že se zde něco přece jen obrací k lepšímu? Je ta kauza součástí něčeho většího? Měli by se bát i další "kmotři"? Otázek je zatím víc než odpovědí, ale Davida Ratha určitě litovat nebudu. :‑)

14. května 2012
Rusko zahájilo zkoušky italského obrněného vozidla Centauro a zvažuje licenční produkci. Vypadá to tedy na repete scénáře s výsadkovými loděmi třídy Mistral či obrněnými automobily IVECO LMV. Rád bych tu zdůraznil, že z mé strany nejde o kritiku zmíněné techniky (ostatně jsem známý i coby velký fanda LMV), nýbrž jen o údiv nad tím, proč Rusko kupuje tolik západních zbraní. Samozřejmě vítám, že se zapojuje do mezinárodní zbrojní spolupráce, ale proč tak stojí o italské kolové obrněnce, když má skvělý typ BTR‑90? Podobně jako v případě Mistralu a LMV to zřejmě není čistě vojenské rozhodnutí, ale stojí za tím i nějaké specifické ekonomické (a)nebo politické faktory.

12. května 2012
Podíval jsem se na starý (z roku 1985 pocházející) propagandistický film Zelená léta, jenž formou čtveřice krátkých příběhů ukazuje život vojáků ČSLA. Popravdě, jako film je to hodně slabé, místy je to "tak blbý, až je to hezký" (zaujal mě snad jen výkon Marka Vašuta), ale vysoce zajímavé je to z jiného důvodu. Jsou tam totiž krásné záběry z cvičení ČSLA a Varšavské smlouvy, které zachycují použití řady typů pozemní i letecké techniky. Pro fandy vojenství tedy poměrně hodnotné dílo.

10. května 2012
Diskuse o mezinárodních vztazích. Zřejmě nebude žádné překvapení, že se hlásím ke škole realismu. Jestli to někoho zajímá detailně, jsem zhruba někde mezi post‑klasickým realismem a anglickým soft‑realismem, ale každopádně tvrdím, že dění na mezinárodní scéně primárně určují státy a jejich vojenské, ekonomické, politické a další zájmy. Existuje velice výstižný citát: "Žádnému národu nelze věřit za hranici jeho vlastních národních zájmů." Koho byste tipovali na autora? Snad Bismarck? Churchill? Nebo de Gaulle? Kdepak, to řekl jistý pan George Washington! Věřil sice v ideály americké revoluce, ale současně byl realistou a chápal povahu mezinárodních vztahů. Jen supervelmoc jako USA si může v zahraniční politice dovolit jistou míru idealismu, ovšem ani ta nikdy nepůjde proti národním zájmům.

8. května 2012
Obávám se, že v dnešní sváteční den, tedy 67. výročí konce druhé světové války v Evropě, budu poněkud pesimistický. Musím ale prostě upozornit, že potenciál potíží, jimž nyní Evropa čelí, by docela dobře mohl zahrnovat i nový válečný konflikt. Ekonomická krize, již zcela evidentní krach eura a posléze zřejmě i celé stávající koncepce EU, sociální a kulturní problémy s imigranty (zejména pak z muslimských států), nárůst politického extremismu, to vše může mít i následky s vojenskou dimenzí. A já striktně realisticky radím, že i na takový scénář bychom se měli připravovat.

7. května 2012
Mezi nejlepší životopisy, které jsem četl, určitě patří kniha Jeho Excelence George Washington od Josepha J. Ellise. Není to apologetické opěvování živoucího boha ani politicky korektní moralizování (nyní je velice "v módě" připomínat, že Washington vlastnil spoustu otroků), nýbrž vysoce realistický portrét muže, který přes některé osobní chyby i omyly v úsudku dokázal naprosto mimořádné věci a zapsal se do historie zcela výjimečným způsobem. Kniha vyzdvihuje z Washingtonova odkazu zejména to, co je v podstatě i nosným motivem americké zahraniční politiky, a sice spojení zásadového idealismu a pragmatického realismu, díky kterému dokázala Amerika vybudovat globální impérium.

6. května 2012
Konečně mi vyšla již mnohokrát plánovaná návštěva zahradní železnice v Drásově. Jde o velmi působivou expozici průmyslových úzkorozchodných (600 mm) drah, jež obsahuje nejen spoustu lokomotiv a vagónů, ale také (nebo spíše zejména) funkční dráhu o délce 400 m s patnácti výhybkami a množstvím provozních budov i další technické výbavy. Velice rád jsem se nechal okouzlit přesvědčivou iluzí dávno minulých dob, kdy měla technika své romantické kouzlo. Srdečně doporučuji.

4. května 2012
Potíže s tzv. vládní letkou Armády ČR. Bohužel to není nic překvapivého, je to jen další důkaz toho, že se u nás vojenská technika kupuje nekoncepčně a věci se řeší "ad hoc", nikoliv se středně‑, či dokonce (nedej Bože) dlouhodobým výhledem. Jako by nestačily ty zatracené Casy... (Ještě si snad někdo myslí, že to byl správný výběr?) Pokládám za legitimní se ptát, zda skutečně nezbytně potřebujeme tolik letadel k přepravě VIP. Byl bych velmi rád, kdyby tým odborníků ze státního i soukromého sektoru vytvořil komplexní studii celé vzdušné dopravy AČR, v níž by bylo přesně a jednoznačně sděleno, jaké kapacity potřebujeme a jaká technika je může nejefektivněji pokrýt. To toho opravdu chci tolik?

2. května 2012
Pořád se něco děje. Uplynul rok od likvidace Usámy bin Ládina, jeho teroristická síť je značně poškozená, radikální islám jako ideologie a hnutí ovšem nadále představuje hlavní hrozbu. Soudruzi z Pekingu ukázali, že mají smysl pro humor, když vyzvali USA a Rusko k "drastické redukci jaderných arzenálů". Nejdřív by si ale mohli zamést před svou vlastní Velkou čínskou zdí. A premiér Petr Nečas udělal (podle mě) jeden ze svých nejlepších personálních kroků, a sice jmenování Petra Fialy ministrem školství. Zřejmě poprvé na té židli sedí špičkový expert. Přeji mu hodně zdaru a štěstí.

1. května 2012
Svátek lásky a práce se (jako obvykle) stal zejména svátkem demonstrací. Nikdy jsem se netajil tím, že na žádnou demonstraci bych nikdy ze zásady nešel, přestože bych s jejím obsahem sebevíce souhlasil. Prostě zastávám názor, že politika se nemá dělat na ulici, nehledě k tomu, že je mi hodně nepříjemné být součástí davu. Vzhledem ke své povaze upřednostňuji jiné formy politické aktivity. Dnešní den jsem proto prohlásil za relaxační a strávil jsem jej na pláži na Brněnské přehradě.

29. dubna 2012
Nezřídka tady doporučuji zajímavé knihy všeho druhu. Dnes nedoporučím nic, ale povzdechnu si nad tím, že na českém knižním trhu jedna kniha citelně chybí. Nejde o konkrétní titul, ale o kategorii. Za hlubokého minula u nás vycházely publikace jako Vojensko‑politický slovník nebo Stručný slovník vojenství, jež jsou (samozřejmě po "odfiltrování" ideologického balastu) stále velmi cenné, protože nic podobného od té doby nevyšlo. Chybí tu zkrátka encyklopedická publikace, která by široké veřejnosti popsala termíny a témata z oboru bezpečnostní a vojenské vědy, techniky a historie. Např. tedy kategorie zbraní, osobnosti, konflikty, teorii toho všeho... Tvorby takového díla bych se velmi rád zúčastnil.

28. dubna 2012
Dovolte mi jeden trochu nesourodý, takový "jarní" postřeh. Počasí aktuálně připomíná spíše léto a byla by škoda zůstat doma (když se navíc těm odvážnějším nabízí i možnost koupání, což jsem dnes také opravdu učinil). Rád bych si zvykl na víceméně středomořské klima (tedy dvě roční období) a pevně doufám, že se u nás díky probíhajícím klimatickým změnám opravdu etabluje. Mám ovšem dojem, že nás asi čeká horké léto nejen ve smyslu meteorologickém, ale též politickém, protože se možná dočkáme generální stávky. Dá se předpokládat, že nudit se rozhodně nebudeme.

26. dubna 2012
Debata o politice a ekonomice. Stále častěji vidím, že lidé nadávají na "kapitalismus" a zároveň si idealizují výhody socialismu. Tím samozřejmě nepopírám, že minulý režim měl jisté výhody (koneckonců, kdyby je neměl, tak by nebyl většinou společnosti přinejmenším tiše akceptován). Hovoříme‑li však o "kapitalismu", musíme mít neustále na paměti, že je to (stejně jako "demokracie") jen ideál, k němuž se lze v praxi jenom přibližovat, což zákonitě přináší potíže. Lidé by asi nejradši měli výhody kapitalismu i socialismu současně, což logicky není možné. Ekonomické zákony můžete občas trochu ohýbat, ne však dlouhodobě porušovat; resp. nemůžete chtít, aby se koza nažrala a vlk zůstal celý. :‑)

24. dubna 2012
Debata o námořní terminologii. Problém je v tom, že ačkoli my Češi nějaké námořnické tradice máme (mj. z loďstva Rakouska‑Uherska), přece jen jsme národ vnitrozemský, takže čeština postrádá některé termíny, které by přišly vhod. Např. nemáme krátké pojmenování pro ponorku nesoucí střely s plochou dráhou letu (SSGN). Analogicky s pojmem "raketonosná" (tj. nesoucí balistické rakety, SSBN) jsem svého času zkusil prosazovat slovo "střelonosná", což se ale neujalo. Máte nějaký nápad?

23. dubna 2012
Po nějaké době bych zase pochválil a doporučil dvě knihy (víceméně) z mého oboru. Ta první nese jméno Zapomenutá elita a jde o pozoruhodnou studii, která vyčerpávajícím způsobem popisuje téma, které dosud bylo spíše stranou zájmu. Zaměřuje se na čs. vojenskou diplomacii v letech 1938‑1945, která hrála vysoce důležitou (ač nedoceněnou) úlohu v našem válečném úsilí. Druhá kniha má název Cesty k raketoplánům, a přestože je tenká, je opravdu "nabitá" a komplexně pojatá. Zabývá se atmosférickými i kosmickými letadly s raketovým pohonem od nesmělých začátků po budoucnost, porovnává různé koncepce, to vše s popisem širších souvislostí. Pro fandy letectví povinnost.

21. dubna 2012
Den demonstrací. V České republice jsme si už zvykli, že odbory přesáhly svůj sociální sektor a chovají se (aniž by je kdo zvolil) jasně jako politický aktér, resp. de facto pomocná organizace levicových stran. Ale s tím se za daných podmínek zřejmě nedá nic dělat, bohužel je to příznak oné "post‑demokracie". Stejně tak je ale jejím příznakem i propojení byznysu s politikou, resp. moc lobbistů a "kmotrů". Souhrnně řečeno, je tu stav, kdy reálnou moc mají nebo chtějí nejrůznější organizace, skupiny či jednotlivci, kteří o ni neusilují ve férových volbách, nýbrž si ji nárokují pouze na bázi svých zájmů (samozřejmě označovaných za zájmy obecné). Z toho důvodu je volání po předčasných volbách značně naivní, neboť volby nemohou tento stav změnit. Kdyby totiž mohly, byly by už dávno zrušeny.

20. dubna 2012
Děkuji pracovnicím Městské knihovny Tišnov za zorganizování báječného výletu Po stopách jednokolejky a továrny v tunelech u Lubného. Jak známo, v železničních tunelech u Tišnova za II. světové války běžela výroba stíhaček Bf 109, a památky a stopy po této činnosti jsou mnohde dosud patrné (ačkoli místy dobře ukryté). Vedle vojenských a historických záležitostí ovšem byla na programu i nádherná příroda, také jsem si procvičil orientaci s kompasem a mapou... Velmi podařená akce. :‑)

18. dubna 2012
Známý výrok (připisovaný řadě různých autorů) říká, že politika je umění možného. Rád bych si dovolil tu větu aktualizovat ve smyslu, že politika v podání Věcí veřejných je umění posouvat hranice možného. Sice už jsme tu měli ledacos, rozpad strany doslova v přímém přenosu však ještě nikoli. Teď už skutečně raději žádná hodnocení, prognózy či přání, jelikož za pár hodin může být všechno zase jinak... Spíše si říkám, že o VV by se s trochou snahy dal napsat nebo natočit napínavý thriller, v němž by se objevily všechny nutné prvky žánru (promyšlená zápletka, nečekané zvraty, ďábelský zloduch, spiknutí, špionáž, soudy i sex), ani by si ten autor thrilleru nemusel vymýšlet.

17. dubna 2012
Ačkoliv jsem povoláním vojenský a bezpečnostní analytik, mezi mé zájmy patří také příroda a její záhady. S potěšením jsem si tedy přečetl nejnovější publikaci od Jaroslava Mareše, kterého pokládám za jednoho z nejlepších českých autorů knih o přírodě. Nová kniha má jméno Šepot buše a obsahuje poutavý popis cest po Africe a pozoruhodný pohled na život lidí i zvířat. Samozřejmě nabízí také spoustu informací o tématu, k němuž mě vlastně Marešovy knihy dovedly, totiž o záhadných, "kabinetní" vědou vesměs neuznávaných zvířatech. Na dlouhé večery je to skutečně perfektní četba.

15. dubna 2012
Pořád se něco děje. Přežil jsem oslavu svých 29. narozenin a srdečně děkuji všem svým blízkým za účast, pomoc, atmosféru, zábavu a pochopitelně i za výtečné dárky. Připomínáme si sto let od potopení Titaniku, které jako máloco jiného demonstruje bizarní fascinaci lidí katastrofami. O skvělý pyrotechnický výstup se z vlastní iniciativy postarala Severní Korea. Ta země by se asi měla zakrýt průhlednou kopulí, aby sloužila jako zdroj zábavy a výstrahy. Nebo má někdo lepší nápad?

13. dubna 2012
Pátek třináctého je nepochybně nešťastný den pro pány Bártu a Škárku a způsoby, které oni a jejich partaj přinesli do politiky. Rozsudek nad Vítem Bártou se mi sice zdá jako velmi nízký a dost pochybuji, že ho to odradí od ovlivňování politiky, ale přece jenom je to pozitivní zpráva. Alespoň něco tu funguje zhruba tak, jak by asi mělo, a ne všichni soudci se nechají ovlivňovat politikou. V Česku se nejspíše nedá očekávat, že by náprava systému vzešla z obdoby italské "revoluce soudců", spíše bych čekal, že změna vzejde z kruhů mimo ústavní instituce. Na místě většiny českých politiků bych asi měl docela strach z toho, že se opravdu začne rozvíjet avizovaná "vzpoura miliardářů".

12. dubna 2012
Není žádným tajemstvím, že svět počítačových her jsem opustil před řadou let (na počítači, na němž tohle píšu, už byste žádnou hru nenašli), ale přece jen něco z tohoto oboru někdy přitáhne mou pozornost. Nyní je to hra World of Tanks, simulující souboje tanků z období kolem druhé světové války. Zaujala mě nejen pozoruhodným množstvím typů, ale i tím, že to není jen prostá "střílečka", protože kromě samotných bojů v ní má klíčovou úlohu technický výzkum a nákupy. Procházet si vývojové stromy s desítkami typů tanků a součástí má něco do sebe. A pak že hry nepodporují vzdělání! :‑)

10. dubna 2012
Zdá se, že vládní koalice přežije. Je to dobře? Samo o sobě možná ne, ale volby by byly patrně ještě horší, protože by znamenaly další chaos a nestabilitu. S touto vládou se pojila velká očekávání, která však nebyla (zejména, ale nikoli pouze kvůli VeVerkám) naplněna, je však dobré počítat s tím, že to ještě není nic proti tomu, jaké zklamání by zřejmě vyvolaly nesplněné (protože nesplnitelné) sliby ČSSD. Na místě Bohuslava Sobotky bych se vyhraných voleb ve skrytu duše docela bál.

9. dubna 2012
Velikonoční pondělí je zřejmě nejvhodnější den pro doporučení knihy Ježíšova dynastie, která již vyvolala velké debaty ve vědecké obci. Nabízí naprosto nový výklad Nového zákona, pohled na osobu Ježíše i jeho rodiny (zejména jeho bratra Jakuba), Jana Křtitele, vznik křesťanství a jeho následný vývoj, jenž byl velmi ovlivněn přístupem apoštola Pavla (jehož převládnutí pak nejspíše vedlo k velkému zdeformování Nového zákona). Kniha stojí na opravdu podrobné analýze křesťanských textů (nejen "oficiální" Bible, ale i jiných) a na nových archeologických objevech. Výsledkem je nesmírně působivá studie, jež by měla každého vést k hlubokému zamyšlení nad podstatou křesťanství.

6. dubna 2012
Debata o puškové munici. Možná to bude překvapivé, ale já nevidím přechod Armády ČR na střelivo typu 5,56×45 mm jako úplně nejšťastnější. Potíž je v tom, že tahle munice (která kdysi vznikla coby "dočasné" řešení) je pro moderního vojáka zkrátka nedostačující. Nyní přejdeme ze střeliva 7,62×39 mm na 5,56×45 mm, jenže za deset či patnáct let možná budeme muset měnit znovu... A proto říkám: Nestálo by za úvahu nasadit 5,56mm střelivo jen omezeně, jakoby ho "přeskočit" a vsadit na úplně nové, snad 6,8×43 mm SPC nebo 6,5×38 mm Grendel? Zkusme o tom prosím alespoň přemýšlet.

4. dubna 2012
Samozřejmě musím napsat něco o vládní krizi, potíž je v tom, že nevím přesně co. Překvapivé to asi není, vzhledem ke stylu a podstatě VeVerek se to dalo svým způsobem i čekat. S touto vládou se pojila naprosto výjimečná očekávání, daná (nejen) silou v parlamentu, ale brzy se ukázalo, že vnitřní soudržnost koalice je (zejména díky VV) dojemně slabá. Nutnosti kompromisů jsem si byl pochopitelně vědom, ale i tak mě tato vláda velmi zklamala. A co dál? Otázkou je, co by vyřešily předčasné volby, pokud by po nich následovaly podobné tragikomedie jako v roce 2006. Vláda ČSSD s KSČM je nepřijatelná, existují však určité náznaky o možné domluvě ČSSD s TOP 09... To je zatím asi vše.

2. dubna 2012
Včera jsme si připomněli třicet let od začátku války o Falklandy, jedné z mála moderních válek, ve kterých dva vyspělé státy bojovaly o sporné území. To by samo o sobě neznamenalo velký problém, kdyby z toho obě země vyvodily poučení. To se však bohužel nestalo. Argentina stále trpí představou, že Falklandy jsou její; nikdy jsem přesně nepochopil, co kromě geografické blízkosti (což je dosti ubohý argument) ji k tomu vede. Argentinské bludy by mě nechávaly klidným, kdyby ovšem nebylo znepokojivého oslabení britských ozbrojených sil, které už nemají kapacity na případné dobytí Falkland zpět. Jedinou možností je tedy tvrdé odstrašování a v případě agrese exemplární odveta.

1. dubna 2012
Na tento den by se asi hodil nějaký vtip. Podělím se proto o jeden ze svých nejoblíbenějších: Na nedělním kázání se farář zmíní, že příští kázání bude věnováno hříchu lži, a tak by si všichni měli přečíst osmnáctou kapitolu evangelia svatého Marka. Příští neděli se farář ptá, kdo si přečetl uvedenou kapitolu. Mezi farníky se zvedne mnoho rukou. Farář si jen povzdechne: "Vidíte, jak je potřebné hovořit o hříchu lži. Evangelium svatého Marka má totiž jenom šestnáct kapitol."


Postřehy z ledna, února a března 2012

Archiv postřehů



Na úvodní stránku





WebZdarma.cz