Postřehy ze života


31. března 2012
Debata o svobodě na Internetu a hackerské skupině Anonymous. Jak jsem mnohokrát řekl, jsem rozhodně proti zhůvěřilostem typu SOPA a ACTA, jelikož v jejich případě nejde o žádnou ochranu autorských práv, nýbrž především o enormně vysoké zisky distributorů. Ale současně, což také dlouhodobě opakuji, nejsem ani zastáncem absolutní svobody a nulové regulace Internetu, neboť Internet se dá opravdu zneužívat i pro věci daleko nebezpečnější než nějaké "pirátské" kopírování hudby a filmů. Přinejmenším tu musí existovat efektivní nástroje pro boj proti dětské pornografii, politickému extremismu a dalším hrozbám, jimž Internet může nabízet "životní prostor". Pokud jde o Anonymous, ještě dovedu pochopit útoky proti serverům těch institucí, které SOPA a ACTA prosazují, ale hrozby "vypnutím Internetu" jsou už zjevně daleko za hranicí mezi selektivním odporem a neselektivním terorem.

30. března 2012
Děkuji za zapůjčení ne nejnovější, ale vysoce zajímavé knihy Návrat draků od Hartwiga Hausdorfa. Jedná se o publikaci z oboru, který patří k mým vedlejším koníčkům, totiž kryptozoologie. Kniha nabízí výborný přehled různých záhadných tvorů, kteří již měli "oficiálně" vyhynout, ale o jejichž dosavadní existenci jsou k dispozici více či méně spolehlivé důkazy; od obřích hadů přes ptakoještěry a mořské či jezerní obludy až po dinosaury, kteří mohli v určitých odříznutých oblastech Země přežít. Můžete mě mít za podivína, ale já jsem si vždycky myslel, že lidé viděli živé dinosaury.

29. března 2012
Jen stručně ke kauze odposlechů Pavla Béma a Romana Janouška: Je snad někdo pořád tak naivní, aby ho tento způsob rozhodování o veřejných penězích a úřadech překvapoval? Já tedy určitě ne. V tomto smyslu jde jen o další faktické potvrzení úzkého propojení politiky a byznysu. Spíše by mě (stejně jako asi mnoho dalších lidí) zajímalo, kdo/co za tím vlastně je. BIS a policie? ABL a VeVerky? Frakce v ODS? Nebo snad všechno dohromady? Možná se ještě dozvíme velice zajímavé věci.

27. března 2012
Tzv. Holešovská výzva by se dala snadno odbýt mávnutím rukou coby zmatený blábol bez reálného vlivu. Je vlastně docela možné (a byl bych velice rád, kdyby to tak bylo), že to nic víc skutečně není, avšak já tu přece jenom vidím i potenciál hrozby. Z velké části souhlasím se Štěpánem Kotrbou a chci, aby to zaznělo zcela jasně: Toto hnutí má proto‑fašistické rysy a je neslučitelné s demokracií, která (přes všechny slabiny) zatím stále nabízí nejlepší možnost. Kritika vlády je jedna věc, ale tenhle mobilizační aktivismus "naštvané ulice" je něco úplně jiného. A umím si představit, že by se mohl transformovat i v reálnou anti‑systémovou hrozbu. Hitler taky začínal jako pouliční křikloun.

26. března 2012
Ve včerejší Partii na Primě na mě opět skvěle zapůsobil Miloš Zeman. Velmi sympaticky mi zněla zejména jeho slova o nutnosti mít silnou vládu i silnou opozici a také jeho představa o úloze a fungování prezidenta, navíc pochopitelně již tradičně chválím důrazné varování před hrozbou islámského fundamentalismu. Není ostatně žádné tajemství, že bych si Miloše Zemana za prezidenta opravdu hodně přál. Pokládám za vysoce pravděpodobné, že v prvním kole dám hlas právě jemu.

24. března 2012
V noci na zítřek se přechází na letní čas. Především si ovšem pamatujme, že žádný "zimní čas" neexistuje; existuje čas standardní a uměle vytvořený letní, což v podstatě znamená posun do jiné časové zóny. Nikdy jsem se netajil názorem, že tohle "šoupání" s časy tam a zpátky pokládám za celkem zbytečné, byť osobně mi to žádné zvláštní potíže nedělá. Přínos z ekonomického hlediska, jestli vůbec někdy nějaký byl, je dnes zanedbatelný, naopak v jiných ohledech vznikají různé komplikace. Myslím, že by se konečně mohla začít vést seriózní veřejná diskuse, zda je letní čas stále skutečně potřeba.

23. března 2012
Copak se to děje v Číně? (Ode dneška přestávám používat výhradní pojem Mars, byť občas k němu třeba sáhnu.) Jisté je, že to je něco vysoce nestandardního, ale nikdo přesně neví co. Nepochybuji, že tvrdé boje o moc probíhají v KS Číny neustále, avšak oficiální veřejný obraz byl už přes dvacet let vždy velmi klidný a spořádaný. Nynější situace může znamenat ledacos, od "pouhé" eskalace boje frakcí po vážnější krizi ve vedení státu. Čína je jako globální hráč významná (ačkoli zase ne tolik, jak se ráda tváří) a současně těžko předvídatelná, takže jí teď věnujme zvýšenou pozornost.

21. března 2012
Otevřeně říkám, že americké republikánské primárky mě baví čím dál méně. Republikánští kandidáti spíše jen plýtvají časem i silami na vzájemné útoky, místo aby postavili jednoznačného vyzyvatele vůči Baracku Obamovi. Začínám získávat dojem, že si republikáni asi budou muset prožít ještě čtyři roky v opozici, aby vygenerovali lepší osobnost (možná třetího Bushe). Ve volbách budou zaručeně dominovat domácí témata (zejména nezaměstnanost a zdravotnictví), do kterých moc nevidím. Ale pokud mám hodnotit zahraniční a obrannou politiku Baracka Obamy, mohu konstatovat, že je mnohem lepším prezidentem, než jsem se kdy odvážil doufat. Jestliže budou republikáni nadále působit takhle nerozhodně, tak je docela dobře možné, že nakonec dojdu k závěru, že bych Obamu dokonce snad volil.

20. března 2012
Kniha Všechno je jinak aneb Co nám neřekli o důchodech, euru a budoucnosti získává pozornost už svým zvláštním vzhledem, důležitější je ovšem obsah. Dvojice mladých ekonomů čtivým stylem popisuje dnešní ekonomická témata, zejména penzijní reformu, způsoby investování, podstatu krize nebo potíže eurozóny. Kniha je místy vysoce kontroverzní a provokativní, útočí na řadu "tabu", ale myslím, že v současné situaci je takový přístup stále více třeba, protože brzy už může být pozdě.

18. března 2012
Uteklo to docela rychle. Mám na mysli dobu mezi koncem loňské sezóny Formule 1 a začátkem té letošní. Podle výsledků prvního závodu samozřejmě nelze usuzovat na průběh celé sezóny, přesto však lze říci, že se zhruba potvrzuje dojem z testů. Hodně silný McLaren a Red Bull, v těsném závěsu Lotus a Mercedes a špatná úroveň Ferrari. Každopádně účast hned šesti bývalých mistrů světa slibuje zajímavou podívanou. A na podivné schodovité nosy většiny aut si snad zvykneme...

17. března 2012
Jsem moc rád, že někdo (v tomto případě Rusové) začal seriózně a konkrétně řešit hrozbu, o které se dnes mluví jen občas a hodně mlhavě (zřejmě i proto, že není zájem vyvolávat paniku přiznáním, že zatím jsme zcela bezbranní). Tou hrozbou je zásah planety Země asteroidem, který by při troše smůly znamenal úplné zničení lidstva. Ruský koncept soustavy družic Kaissa a Kapkan by měl zajistit včasnou detekci a následné zničení asteroidu pomocí jaderných zbraní. Jako začátek dobré. Jsem ale přesvědčen, že to není věc, která by měla náležet do působnosti jednoho státu. Jelikož se jedná o přežití celého lidstva, nikoliv o prestiž, měl by to být program s účastí všech vyspělých zemí.

15. března 2012
Nejsem si jist, kolik lidí si uvědomuje tragičnost dnešního data. Připomínáme si 73 let ode dne, kdy vojska Třetí říše okupovala zbytek zmrzačených českých zemí. A právě v souvislosti s takovými daty je dobré se zamýšlet nad dějinami svého národa. My Češi máme silnou tendenci pohybovat se mezi extrémy; na jednu stranu v sobě pořád živíme některé iluze (či spíše pohádky) o své historii, na straně druhé však propadáme cynickému pesimismu a nevážíme si hrdinů. Ani jedno pochopitelně není správné. Měli bychom si dokázat objektivně přiznat, že máme v dějinách dost věcí, které si zřejmě za rámeček nedáme, ale zároveň máme i hodně takových, na které můžeme být plným právem hrdí.

14. března 2012
Debata o pacifismu. Nikoho asi nepřekvapí, že podle mého názoru nadělali pacifisté daleko více škody než užitku. Přesněji řečeno, vlastně si ani nevzpomenu na žádný konkrétní případ, kdy pacifisté nadělali vůbec nějaký užitek. Pacifisté nerespektují objektivní hrozby a nechápou, že zlu je nutno vzdorovat i silou, takže tváří v tvář agresivním ideologiím a hnutím (dříve nacismu a komunismu, nyní islamismu) pořád propagují jen ústupky či odzbrojení. Jenže proti takovým hrozbám je naopak nezbytné projevit rozhodnost a tvrdost, zbrojit, případně samozřejmě provést ozbrojený zásah.

12. března 2012
Už jsem navštívil řadu aquaparků a "vodních" wellnessů, ale po uplynulém víkendu musím konstatovat, že tím absolutně nejlepším zařízením, které jsem si mohl vyzkoušet, je wellness na golfovém hřišti Kaskáda u Brna. Nabízí relaxační bazén s protiproudem i dalšími "fíčurami", finskou saunu, parní lázeň a whirlpool, a to v překrásném luxusním provedení. Cena se může zdát vysoká, ale vzhledem ke kvalitě a rozsahu služeb bych ji hodnotil jako v podstatě přiměřenou.

11. března 2012
Krátce ke slovenské politice: Za volební debakl si pravice může do značné míry sama. Plně se ukázalo, jak je politika propojená s byznysem. Smer‑SD je v podobné situaci, jaká by čekala ČSSD, pokud by se volby teď konaly i u nás. To jest ve stavu vítězné euforie, která asi záhy přejde do tušení katastrofy, jelikož sliby populistické levice jsou samozřejmě beznadějně nesplnitelné. Ekonomická realita si pak vynutí nepopulární kroky (de facto stejné jako ty, které koná pravice), které voliče Smeru logicky zklamou a naštvou. Osobně mě ale nejvíce zajímá, jaké poučení z toho vyvodí české strany.

9. března 2012
Určitě si přečtěte skvělou knihu Islámská rozpínavost včera, dnes a zítra. Je to jeden z nejlepších "léků" na liberální, politicky korektní a tragikomicky naivní představy (či přesněji iluze a omyly) o islámu. V knize se detailně rozebírá charakter a dějiny islámu, jeho kontakty a konflikty se Západem a také současná strategie islamistů, kteří cílevědomě usilují o dobytí a ovládnutí celého světa ve jménu středověké totalitní despocie. Je nutno jasně říci, že islám ve své většinové podobě znamená pro Západ obrovskou hrozbu a musíme být morálně připraveni na brzké osudové střetnutí s ním.

8. března 2012
Debata o náboženství. Zjistil jsem, že pro řadu věřících, kteří patří k nějaké církvi (zejména pro katolíky), představuji dosti obtížně pochopitelný případ. Jsem totiž v otázkách víry vysoce tolerantní a bez problémů všem uznávám nárok na jejich víru, resp. cestu k Bohu. Jsem věřící bez vyznání a církve odmítám, avšak pokud někomu takový model vyhovuje, ani v nejmenším mu v tom nebráním. Netvrdím, že ta má cesta je "jediná pravá"; beru to tak, že jdeme po různých cestách ke stejnému cíli. Náboženství chápu jako striktně soukromou záležitost každého svobodného jednotlivce a "recipročně" čekám jenom to, že se ostatní budou vůči mé víře chovat stejně tolerantně jako já k jejich.

6. března 2012
Nedělní Otázky Václava Moravce byly vysoce zajímavé tím, že se v nich otevřeně diskutovalo o možnosti vystoupení z Evropské unie. Kdo by něco podobného před pěti roky očekával? Podle mého soudu ale tyto polemiky postrádají jednu podstatnou rovinu: Bude vůbec z čeho vystupovat? Vůbec už nepochybuji, že v této podobě nemůže eurozóna ani EU dlouhodobě vydržet. Z tohoto hlediska se nabízejí dvě možnosti: Ta pragmatická říká, že bude lépe zůstat a využívat výhody, dokud to půjde, a až se to rozpadne, tak to spolu s ostatními zabalit. Naopak zásadovější postoj by byl odejít hned a třeba tak získat vyšší kredit pro "druhý pokus" o integraci Evropy. Přiznám se, že sám nad tím pořád váhám.

4. března 2012
Dnes se pouze podělím o jeden skutečně skvělý politický vtip, který dokonale vystihuje esenci Realpolitiky a praktický způsob chování (super)velmocí k malým státům. Víte, co měli společného Alexander Dubček a Salvador Allende? Oba dva trpěli tzv. geografickou sklerózou: Dubček totiž zapomněl, že Sovětský svaz je blízko, zatímco Allende zapomněl, že je daleko. :‑)

3. března 2012
Rusko zítra čekají prezidentské volby. O vítězství Vladimira Putina nepochybuje snad nikdo, otázkou však je, kolik obdrží hlasů, zda bude potřeba druhé kolo a jak bude jeho výhra zpochybňována. Myslím, že pro nikoho nebude překvapením, když řeknu, že jako Rus bych Putina určitě volil, a to už proto, že zbylí čtyři kandidáti nenabízejí seriózní alternativu. Zároveň ale tvrdím, že Kreml s opozicí musí komunikovat; to, že liberální demokracie západního stylu by v Rusku nefungovala, ještě nedává "bianco šek" diktatuře. Ale rád bych dodal tohle: Ti, kdo rádi stavějí do kontrastu "diktátora" Putina a "demokrata" Jelcina, by si měli taky příležitostně vzpomenout, kdo nechal tanky rozstřílet parlament.

2. března 2012
Mezi hlavní aktuální události patří dění v Sýrii a já otevřeně říkám, že jsem proti vojenské intervenci. Je to situace podstatně odlišná oproti Libyi, kde jsem naopak zásah podporoval, ale nikoli proto, že bych si dělal nějaké velké iluze o opozici, nýbrž proto, že Kaddáfímu jsem to jeho "polepšení" nikdy nespolknul a podle mě si za terorismus proti Západu zasloužil svržení a smrt. Sýrie se ovšem zásadně liší, a to hned z několika důvodů. Asad je diktátor a o jeho režimu si rovněž nedělám iluze, avšak je to sekulární pragmatik, zatímco opozici "táhnou" sunnitští radikálové, jejichž vítězství by mohlo nadělat více škody než užitku. Očekávám, že Sýrie, ať tam zvítězí kdokoliv, z toho vyjde značně oslabená, a každopádně si myslím, že intervence by už tak chaotickou situaci mohla snadno zhoršit.

29. února 2012
Diskuse o bojových vrtulnících. Podle mého silného dojmu spousta lidí stále nechápe, že ruské stroje série Kamov Ka‑50/52 nejsou klasické bitevní helikoptéry z kategorie Apache (ekvivalent Apache je Mi‑28), ale že jde o vrtulníky, které na Západě nemají protějšky. Jsou to v zásadě rotorové ekvivalenty víceúčelových bojových letounů, nikoliv tedy speciální "louskáčky tanků". Právě z tohoto pohledu je třeba vnímat i jejich konstrukční zvláštnosti. Když to trochu přeženu, tak údiv nad skutečností, že Ka‑50 je jednomístný, se dá přirovnat k údivu nad faktem, že jednomístný je i Su‑27.

27. února 2012
Diskuse o politice. Někdy dostávám otázku, proč třeba podporuji něco, s čím osobně nesouhlasím. Možná je to tím, že se v politice už nějakou dobu prakticky pohybuji (a tak by někdo mohl říct, že jsem se jakoby "zkazil"), takže chápu, že v drtivé většině případů nelze vybírat mezi jasně dobrým a jasně špatným, nýbrž jen mezi různými kompromisy, z nichž každý je pro někoho trochu dobrý a trochu špatný. Politika byla, je a bude uměním realizace možného, nikoli snění o nemožném. A jako správný konzervativec si uvědomuji, že člověk by měl zůstat věrný jakýmsi elementárním dlouhodobým ideovým zásadám, zatímco v praktické každodenní politice by měl zvládat pragmatické kompromisy.

25. února 2012
Zase jedno smutné "osmičkové" výročí. Faktem ovšem je, že 25. únor 1948 byl trochu symbolický předěl, protože KSČ systematicky pracovala na ovládnutí státu již dlouho a únorovým převratem si v zásadě "jen" pojistila výkonnou moc. Právě to budiž varováním. Jestliže totalitní strana nebo hnutí přijme demokratická pravidla, je to vždy jen dočasná taktika. To platí zcela shodně o nacismu, komunismu i islamismu. Nevěřte lidožroutům jen proto, že se naučili používat příbor.

24. února 2012
Rusko oznámilo vývoj několika nových zbraní. Již příští rok by měl být představen prototyp nového tanku Armata (a o dva roky později má začít sériová výroba), v roce 2020 by mělo nastoupit nové bitevní letadlo coby nástupce Su‑25 a po roce 2020 by námořnictvo mělo získat novou letadlovou loď, která má fungovat jako univerzální nosič nejen letadel, ale i kosmických a námořních prostředků. To všechno zní jistě hezky, technické kapacity na to Rusko má, ale zřejmě nebudu sám, kdo se staví skepticky k těm termínům. Podle mého soudu se to zkrátka nedá stihnout, navíc Rusko neprožívá z hlediska ekonomiky nejlepší časy, takže na všechny ty nové vojenské hračky si patrně počkáme o něco déle.

23. února 2012
Google změnil stránku Rozšířené vyhledávání (podle mě k lepšímu). Každopádně platí, že se postupně stal mimořádně výkonným nástrojem, a pokud se člověk naučí zacházet s funkcemi a operátory (resp. když se naučí "rozklíčovat" obsah adresového řádku), dokáže pan Google skutečně velmi pozoruhodné věci. Pořád však přetrvává problém, na který narazil už snad každý, totiž jak najít něco, čeho název neznám. Nicméně věřím, že se "hledání podle popisu" brzy podaří dořešit a implementovat.

20. února 2012
Je třeba se bát Ruska? Tuto otázku si jistě v posledních letech leckdo pokládá. A je to také jméno poslední knihy známého publicisty a komentátora Milana Syručka, jenž předkládá trochu nezvyklý pohled na dějiny SSSR a Ruska. Popisuje historii od bolševického puče po nedávné události prostřednictvím portrétů mužů, kteří největší zemi světa z Kremlu vládli (od Lenina po Medvěděva). Není to však zdaleka jen pojednání o politice, své místo zde má i pověstná "ruská duše". Namísto strachu bychom se měli snažit Rusko chápat a hledat cesty ke vzájemně prospěšné spolupráci s ním.

18. února 2012
Jako propagátor alternativní historie bych asi měl komentovat nový dokumentární cyklus Co by kdyby. Po prvním dílu (jehož idea se mi velice líbí) mám zatím trochu rozpačitý dojem, možná by se to dalo pojmout "akčněji", ale uvidíme, jaké budou další části... Každopádně ohromně chválím Českou televizi, že konečně odmítla stupidní a poznání brzdící dogma "historie nezná kdyby" a pustila se do projektu tohoto druhu. Na první pokus to není špatné. Jsem velmi zvědavý.

17. února 2012
Diskuse o tzv. módě. Nikdy jsem nechápal, co přesně to je a jak se stanovuje, co je "v módě". Vlastně ani netuším, co "se nosí", jelikož to zkrátka nemá žádný praktický význam, tedy pro mě určitě ne (pro ty, kdo na prodeji "módního" zboží zblbnutým zákazníkům vydělávají, to patrně význam má). Zjistil jsem, že jsou i lidé, kteří záměrně nosí to, co "v módě" právě není, ale to mi taky nepřipadá jako zrovna ideální, protože to od nich opět vyžaduje sledování "módních trendů", aby si poté mohli obléknout pravý opak. Principiální rozdíl nevidím. Já nosím pouze jednoduché černé věci, tím to končí. Usnadňuje to např. oblékání (protože všechno se k sobě hodí) či praní. Je docela dobře možné, že černá někdy byla "v módě", ale já to skutečně nevím, neboť jsem nikdy necítil potřebu to vědět. :‑)

15. února 2012
Debata o reformě školství. Nemám nejmenší problém se školným na vysokých školách, vždy jsem byl pro jeho zavedení (dříve nebo později to bude nevyhnutelné), ale zásadově odmítám snahy o omezení tradiční nezávislosti akademické sféry. Dobešův návrh reformy mi celkově připadá jako perfektní příklad toho, jak by se velké reformy resortů dělat neměly. Takové komplexní změny musejí zpracovat nepolitičtí odborníci (nabízí se analogie s Bezděkovou komisí k penzím), kteří navrhnou několik variant; vláda by si měla zvolit tu, která nejvíc koreluje s jejím politickým programem, a prosadit ji. Původ reformy ale musí být expertní, aby se z toho nakonec nestal groteskní a kontraproduktivní nesmysl.

14. února 2012
Na dnešní svátek všech zamilovaných čili sv. Valentýna by se asi hodil nějaký postřeh o lásce, což ale není zrovna téma, na které bych byl odborník. Zkusím to tedy pojmout trochu šířeji. Často slyším tvrzení, že si jsme všichni rovni. Zní to jistě hezky, ale dá se to velmi snadno pochopit špatně či zneužít. Každý z nás se narodil s jinými vlastnostmi a v jiném prostředí, v tom si logicky rovni nejsme a být nemůžeme. Nerovnost je z tohoto hlediska přirozený a prospěšný stav, neboť pohání společnost kupředu, avšak (a na to se nesmí nikdy zapomínat) současně musí platit, že jsme si rovni ve třech základních právech, a to v právu na život, svobodu a hledání štěstí (kam bych řadil i tu lásku). Jinými slovy, musí tady existovat rovnost v příležitosti využít nerovnost. Konec filozofické vložky. :‑)

12. února 2012
Všem fanouškům vojenského letectví doporučuji film Hitler's Stealth Fighter od National Geographic. Točí se okolo samokřídla Horten Ho 229, ve své době hypermoderního letadla, které mělo fenomenální výkony a zejména bylo téměř neviditelné pro radary. Film sleduje vývoj letounu a stavbu jeho moderní repliky, jež jasně dokázala, že Němci vyrobili funkční stealth. Byl by to asi skutečný "game‑changer" v obraně i útoku. Člověka až zamrazí, když si představí, co mohl způsobit.

10. února 2012
Diskuse o úpadku Velké Británie jakožto vojenské, zvláště pak námořní velmoci. Obrovské oslabení Royal Navy, které v dějinách nemá obdobu, mi pochopitelně velmi vadí, jenže na rozdíl od mnoha lidí to zdaleka nechápu jako konečný stav či nezvratný trend. Jedna ohromně důležitá poučka: Nikdy nepodceňujte Brity! Mohu‑li si vypůjčit skvělé přirovnání Winstona Churchilla a Jana Drnka, tak jsou jako krabi, kteří jsou bez krunýře skoro bezbranní, po jeho ztvrdnutí se však znovu stávají neporazitelnými bojovníky. Britové nyní ztrácejí svůj krunýř, ale je velkou chybou si myslet, že je to navždy. Svět se rychle mění, čekají nás velice neklidné časy a Británie bude zase hrát vysoce důležitou úlohu.

9. února 2012
Přímá volba hlavy státu prošla i Senátem. Pokud se tedy nezadrhne prováděcí zákon, pak budeme příštího prezidenta volit my všichni. Podle očekávání přibývá také jmen kandidátů a zatím jde vesměs o osobnosti, s jejichž stěhováním na Hrad bych neměl zásadní problém. Dost se hovoří o kandidatuře Tomia Okamury. Osobně je mi velmi sympatický i názorově blízký a rozhodně má potenciál na působení v nejvyšší politice, avšak podle mě potřebuje získat reálné politické zkušenosti. Jestli se mu bude dařit v parlamentu, tak ho za pět nebo deset let budu rád volit za prezidenta.

7. února 2012
Myslím, že nastal čas na čerstvé poučení z krysového vývoje, konkrétně z uzavření serveru Megaupload a reakcí dalších podobných služeb. Ta poučka fakticky platila vždy, ale teď se stává ještě aktuálnější. Pokud vás něco na Internetu zaujme, jakákoliv stránka, text, obrázek, film, písnička či digitální kniha, tak si nikdy neříkejte "stáhnu si to později" nebo "je to na netu, nemusím si to ukládat", ale naopak si to vždy okamžitě stáhněte a uložte doma na svém počítači (a samozřejmě nejméně jednou zálohujte). Každý server může ze dne na den ukončit činnost kvůli technické poruše či zkrátka rozhodnutí majitele. Mně paradoxně pomohlo to, že doma jsem měl dial‑up spojení a delší přístup k Síti jsem měl jen ve škole, v knihovně apod., a tudíž jsem se naučil si vše důsledně ukládat. Radím vám, dělejte to taky.

6. února 2012
Snad nemine den bez předpovědí ozbrojeného konfliktu s Íránem. A nelze se tomu divit, protože situace je skutečně extrémně vyhrocená. Válečné lodě poblíž Hormuzské úžiny, ropné embargo, obohacování uranu, atentáty a sabotáže v Íránu, spekulace o izraelském úderu... Ať se na to dívám jakkoli, vede to k jedinému možnému vyústění, a sice k vojenské konfrontaci. A to už hodně brzy. Írán s jadernou zbraní zkrátka není přijatelná alternativa, bez vojenské operace se jeho nukleární program nejspíše zastavit nedá a mnoho času už nezbývá. Rok 2012 bude v tomto směru asi rozhodující.

4. února 2012
Onehdy se objevila senzační informace, že Sovětský svaz se za druhé světové války pokusil vytvořit jakési "supervojáky", vybavené např. ocelovými kostmi. Posléze se ukázalo, že je to s největší pravděpodobností výmysl (co taky čekat od komunistické Pravdy?); vůbec by mě ovšem nepřekvapilo, kdyby něco takového nakonec přece jen mělo i nějaký pravdivý základ. O bojovníky s "nadlidskými" schopnostmi se svého času snažil leckdo, postupy na to prokazatelně existují (jako transplantace geneticky upravených tkání), vůle asi také nechybí... Proto si myslím, že příslušníci těch nejelitnějších speciálních jednotek (těch, které oficiálně neexistují) na takové úrovni klidně mohou být.

2. února 2012
Dodatečně děkuji za skvělý vánoční dárek v podobě knihy Zákon rezonance. Vlastně zapadá do fenoménu Tajemství, tj. do praktického využití (už i vědecky potvrzeného) poznatku, že myšlenky opravdu ovlivňují hmotný svět. Zákon rezonance propojuje nové objevy z kvantové fyziky, biologie a psychologie a radí, jak dosahovat cílů, splnit si přání a měnit svůj život pomocí pozitivního myšlení. Nikdy nezapomínejte, že dvě nejmocnější a nejúžasnější "zbraně" ve vesmíru jsou mozek a srdce!

1. února 2012
Indické výběrové řízení MMRCA má konečně vítěze. Včera bylo oznámeno, že lukrativní zakázku na 126 stíhaček získává společnost Dassault s letounem Rafale. Do jisté míry je to překvapivé, protože většina lidí v mém okolí (a vlastně i já sám) sázela spíše na Eurofighter Typhoon, avšak nikoli pro jeho výkony, nýbrž hlavně pro ochotu BAE Systems dávat úplatky. Každopádně jsem velice rád, že nádherný Rafale má první exportní úspěch. Sarkovi už to asi židli nezachrání (za této situace by obhájení mandátu byl téměř zázrak), ale pro mě je důležitější, že to zachrání výrobu krásného letadla. :‑)

30. ledna 2012
Ve filmech a akcích o druhé světové válce se k napodobení historických letadel (zejména těch německých) někdy používají přebarvené civilní letouny. Díky své eleganci to nezřídka bývají české Zlíny, které mohou přijatelně suplovat vzhled leckteré stíhačky. (V tomto ohledu je kuriozitou zemědělský Z‑37 Čmelák, který létá coby imitace střemhlavé bombardovací Stuky!) Na Slovensku dokonce funguje tým, který vlastní čtyři nádherné Zlíny a k tomu Jak‑52 a An‑2, vše ve vojenských barvách. Ze šestice letounů Retro Sky Teamu, jak si tito nadšenci říkají, se mi určitě nejvíce líbí Z‑526AFS, který s jednomístnou kabinou a zatahovacím podvozkem opravdu vypadá jako sovětská stíhačka.

29. ledna 2012
Diskuse o letošních krajských volbách. Nejvíc mě zajímá, zda uspěje nová strana Jiřího Paroubka LEV 21 a jestli se comeback podaří lidovcům. Můj dojem zatím je, že KDU‑ČSL se z debaklu v roce 2010 poučila a skutečně se snaží o hlubokou proměnu svého image. Razantní vystupování nového předsedy Bělobrádka (který je mi lidsky celkem sympatický) a nová témata (třeba odpor proti slabomyslné dohodě ACTA, která je tak absurdní, že se nalézá úplně mimo realitu a prakticky nemůže fungovat) mohou působit coby lákadlo pro nové, nerozhodnuté či naštvané voliče. (A popravdě řečeno, jestli to takhle půjde dál, tak součet těchto tří skupin bude zanedlouho identický s celou populací ČR.)

27. ledna 2012
Určitě si přečtěte tenkou, ale informacemi skutečně "nabitou" knížku V srdci Kaddáfího Libye. Je založena na tříletém pobytu autora v této (ne právě nejšťastnější) zemi a velmi čtivě popisuje historii státu, osobnost plukovníka Kaddáfího, jeho rodinu, libyjský politický systém (který by bez klientelismu a korupce nejspíše nefungoval) a život obyčejných Libyjců. A samozřejmě analyzuje i příčiny revoluce, jež Kaddáfího svrhla. Doporučuji každému, kdo se o dění v arabském světě zajímá.

26. ledna 2012
Velmi vítám návrh změny ústavy ve smyslu zavedení konstruktivní nedůvěry, tj. požadavku, aby návrh na vyslovení nedůvěry vládě provázelo jméno případného nového předsedy vlády. Tenhle prvek je zaveden v několika zemích a skutečně se osvědčil. Snaha vyslovit nedůvěru vládě je jistě výsostně legitimním právem opozice, ale nesmí se (což se u nás právě často děje) zneužívat pro rétorickou show a nesmí vést k chaosu (jako po svržení Topolánkovy vlády). Opozice má být seriózní alternativou vlády, ale jestliže není schopna vygenerovat ani jméno nového premiéra, neměla by se snažit vládu svrhnout. (Každopádně by ovšem bylo velice zajímavé a zábavné, jak by ČSSD po případném úspěchu a zformování vlády vysvětlovala voličům, že nemůže splnit prakticky nic ze svých slibů.)

24. ledna 2012
Ještě něco k ekonomice. Názor o blížícím se krachu Číny zastávám už dlouho, takže mě nepřekvapuje, že se z něj stává mainstream. Ale uvědomil jsem si ještě jednu věc: Prasknutí čínské ekonomické "bubliny" je asi třeba i z "externích" důvodů. Situace, kdy USA a EU prožívají stagnaci nebo recesi, kdežto ČLR pořád roste, je nelogická a nepřirozená. Čína je jakýsi parazit, který pouze využívá výhody globálního liberálního kapitalismu, a tak v podstatě "musí" padnout, aby krize byla "úplná". Teprve potom se světová ekonomika "odrazí od dna" a budeme moci celkem spolehlivě hovořit o oživení.

22. ledna 2012
Románem Scarecrow and the Army of Thieves potvrdil fenomenální Australan Matthew Reilly svou pozici jednoho z nejlepších spisovatelů dneška. Návrat k postavě Shana Schofielda je zárukou adrenalinové akce, neskutečně rychle uhánějícího děje a dokonale promyšlené zápletky, ve které dojde k několika nečekaným zvratům. A ty nápady! Neuvěřitelná spousta originálních nápadů! Patrně u žádného románu jsem si tolikrát neřekl: "Tak to tady ještě opravdu nebylo!" Zejména musím pochválit Reillyho talent na vymýšlení zbraní, výstroje a dalších vynálezů a technologií, u nichž si člověk není jistý, jestli si má přát, aby existovaly, nebo jestli se má naopak raději modlit, aby neexistovaly.

21. ledna 2012
Hlavním tématem posledních dnů je bezesporu návrh zákona SOPA a protesty proti němu. Myslím, že asi nikoho nepřekvapí, že jsem jednoznačně proti přijetí. Snad tam byl na počátku nějaký dobrý úmysl, avšak aktuálně navržená podoba připomíná snahu zabíjet komára houfnicí, nehledě k tomu, že na ten zákon tlačí zejména mediální distribuční společnosti. Čtu to tak, že nejde o ochranu autorských práv nebo duchovního vlastnictví, nýbrž jen o obrovské zisky distributorů. Reakci internetové komunity se vůbec nedivím, i když mám trochu obavy, že by to mohlo přerůst v nějakou WWWW (World Wide Web War). A povšimněte si, že všichni republikánští kandidáti jsou proti. :‑)

19. ledna 2012
Velmi chválím působivou výstavu Giganti - Doba ledová, která ukazuje nádherné modely pravěkých savců v životní velikosti. Zájem o prehistorická zvířata se leckdy zužuje jenom na dinosaury, což je do jýisté míry snad i pochopitelné, ale zároveň dosti neprozíravé. Řada živočichů ze třetihor či čtvrtohor totiž představuje zajímavé druhy, které mohou v atraktivitě soupeřit i s dinosaury. A právě tzv. megafauna z doby ledové se mezi takové řadí. (Zítra se zde objeví také fotografická reportáž.)

18. ledna 2012
Debata o hypoteční, resp. finanční a ekonomické krizi. Je velice jednoduché a pohodlné (jako to dělá třeba film Inside Job) vinit nenasytné banky či populistické politiky, jenže to není zdaleka celá pravda. Bankéři a politici jistě nesou svůj velký díl viny, ale na každou půjčku, úvěr či hypotéku jsou potřeba dva. On si totiž od těch bank někdo půjčoval, že? Lidi přece nikdo nenutil, aby si brali půjčky, které se zcela zjevně nedaly splatit. Krizi způsobila především nezodpovědná orientace na krátkodobý zisk (neboli "život nad poměry"), a to u všech společně a dohromady. Ziskuchtivost je důležitá a správná, je to motor kapitalismu, ale pokud není spojena s odpovědností a dlouhodobým uvažováním, nutně to skončí špatně. To si prožily USA, nyní to chápe i Evropa a velmi záhy to čeká Čínu.

17. ledna 2012
Írán opakovaně vyhrožuje, že zablokuje Hormuzskou úžinu. Těžko se odhaduje, jak je pravděpodobné, že to opravdu udělá, protože je tam dost šílenců, fanatiků a sociopatů na to, aby chování Íránu bylo absolutně nepředvídatelné. Ale zamyslel jsem se nad tím, jak by (v případě, že by k tomu došlo) dopadlo to následné střetnutí s US Navy. Je samozřejmě jasné, že by to skončilo vítězstvím USA a rozdrcením Íránu, ale jde o to, zda by Íránci mohli způsobit americkým lodím nějaké škody. Umím si představit, že pokud by provedli "totální" a fakticky sebevražedný útok vším, co mají (letadly, čluny, ponorkami a balistickými i křižujícími střelami), tak by nějakou loď zasáhnout mohli. Nepochybně by měli strašlivé ztráty (patrně přes 90 %), ale stejně by to asi prezentovali jako obrovské vítězství. :‑)

15. ledna 2012
Dnes trocha nostalgie... Vzpomínáte si na modely řady Monti system? Pěkné plastové modely aut, které se stavěly bez lepidla, tj. způsobem "klik‑klak". Svého času (v 80. a 90. letech) byly velmi populární a já stále ještě mám jeden vystavený (a patrně nikoho nepřekvapí, že je to armádní Land Rover). V každém případě mě překvapilo, že se i dnes beze změny vyrábějí a prodávají. A co víc, pořád "žije" i zřejmě nejlepší česká hračka, kovová stavebnice Merkur. Doufám, že tu bude ještě dlouho.

13. ledna 2012
Volební období je série vládních sporů a krizí nepravidelně, ale vesměs krátce po sobě jdoucích. Takovýto dojem ve mně vzbuzuje aktuální situace kolem (ne)podepsání smlouvy o evropských rozpočtech. Leckoho to asi (vzhledem k mým známým názorům na EU) překvapí, ale já bych to klidně podepsal. Beru to prostě tak, že není co ztratit. Prakticky to patrně nebude možné vymáhat, případné materiální závazky se kdykoli mohou "zdržet" kvůli "technickým potížím" a neposlechnout či jednostranně odstoupit se dá vždycky, aniž by s tím kdokoli mohl něco udělat. Něco pozitivního by z toho třeba kápnout mohlo, no a pokud ne, tak to taky nebude žádná katastrofa. Za deset let nebude EU ani eurozóna v této podobě existovat a ona smlouva se bude hodit leda do nějakého obchodu s kuriozitami.

12. ledna 2012
Indie opět odložila vyhlášení výsledku výběrového řízení MMRCA na 126 nových letounů. (Překvapuje to někoho?) Jak jsem se již při několika příležitostech zmínil, přál bych vítězství stíhači Dassault Rafale, jenž zatím vývozního zákazníka nezískal, takže mu stále více hrozí uzavření výrobní linky. Očekává se sice, že si určité počty Rafalů pořídí malé arabské monarchie, ale chtělo by to i nějaký opravdu velký kontrakt, což by vítězství v Indii zaručilo. Byla by skutečně velká škoda, kdyby tak krásný letoun (v mých očích jeden z nejhezčích na světě) zůstal bez výrazného exportního úspěchu.

10. ledna 2012
Jako vždycky na počátku roku zkouším bilancovat a hodnotit nejlepší kulturní počiny roku minulého. Opět bych začal s filmy. Úkol je to velice nevděčný, neboť rok 2011 přinesl několik opravdu výtečných snímků, a proto jsem se rozhodl nevybrat jeden Film roku, ale prostě uvést (bez dalšího řazení, pouze abecedně) tři pro mě nejlepší: Harry Potter a Relikvie smrti, Transformers: Dark of the Moon a X‑Men: První třída. (Na nevděčném 4. místě skončil Captain America: První Avenger.) Speciálně však musím zmínit nejlepší akční scénu, což je dech beroucí honička na dálnici v třetích Transformers. A pokud jde o knihy, tak můj favorit v roce 2011 je naprosto jednoznačný: Země zaslíbená.

8. ledna 2012
Pročítám novou americkou vojenskou strategii Sustaining U.S. Global Leadership a zatím z ní mám docela dobrý pocit. Přinejmenším velmi vítám to, že v ní nacházím nejen asymetrické válčení, boj proti terorismu a dalším "novým hrozbám" (včetně kosmických a kybernetických), ale i jasné odhodlání vést "big shooting war" proti Marsu či Íránu, resp. v prostředí "anti‑access/area denial". Ještě pochopitelně musíme počkat na další konkretizace (nejvíce mě zajímají škrty ve zbrojních projektech), ale zatím jsem opatrně optimistický a řekl bych, že Pentagon jde víceméně správnou cestou.

6. ledna 2012
Včera se objevily zprávy, že české letectvo je mezi zájemci o zánovní německá letadla Eurofighter, což ale naše ministerstvo obrany vzápětí nečekaně ostře popřelo. Já ovšem nemám důvod měnit názor, že nejlepší variantou by bylo pokračování Gripenů, samozřejmě s tím, že by prodělaly komplexní modernizaci. Pokud jde o počet letounů, nynějších 14 je pro stát naší velikosti absolutní "krvavé" minimum. "Slušné" minimum by bylo 18 až 20 a optimum snad 24, pro společné česko‑slovenské letectvo něco přes 30. Každopádně by ale mělo jít o lehké letouny (Gripen nebo F‑16), protože těžké stíhačky kategorie Eurofighteru jsou pro nás prostě moc výkonné a drahé. A kdyby někdo (nevím proč) na těžkém stíhači trval, tak já bych zcela vážně prosazoval F‑15SE Silent Eagle nebo "westernizované" Su‑35!

5. ledna 2012
Začaly primárky Republikánské strany. Jako relativně nejlepší volba mi pořád připadá Mitt Romney, ačkoli si nejsem jistý, jestli má to pravé charisma "vůdce svobodného světa". Každopádně je dobré, že extrémista Ron Paul skončil i v ultra‑konzervativní Iowě až třetí. (A toto říkám jasně: Stokrát radši Obama než Paul!) Ideální je podle mě tandem umírněného prezidenta (což naplňuje Romney) a "tvrdého" viceprezidenta, pro což se mi začíná docela zamlouvat Rick Santorum. Obamo, těš se. :‑)

4. ledna 2012
Ještě něco úzce spojeného s předchozím tématem. Mám pocit, že u nás má spousta lidí v hlavě z jakéhosi důvodu "zabetonované" vzorce uvažování "malý stát = slabý stát" a "být na něčí straně = být něčí slouha". Navíc vidím, že mnozí vyměnili slepou oddanost Moskvě za slepou oddanost Bruselu či Washingtonu. Mě jistě nikdo nebude podezřívat z protiamerických sklonů, jenže to ještě neznamená, že musím nosit deštník pokaždé, když v Americe prší. Transatlantická a evropská vazba jsou životně důležité, avšak měli bychom mít také odvahu a schopnost dělat vlastní politiku. Izrael je přece také malý a prozápadní, určitě však není slabý a zcela nepochybně nikomu nedělá sluhu.

2. ledna 2012
Jsem rád, že tři Češi uvěznění v Zambii jsou již doma. A jestli se potvrdí, že to byl vlastně útěk za pomoci zpravodajských služeb, budu ještě raději, protože coby řádný občan tohoto státu legitimně čekám, že tento stát za mě bude bojovat proti jiným státům. (To ovšem neznamená, že se Česko musí přetrhnout při snaze osvobozovat pašeráky tvrdých drog.) Nicméně je alarmující, že si nějaká špinavá africká díra vůbec dovolí něco takového! Osobně bych reagoval tvrdým ultimátem, po jehož vypršení by se Zambii stalo něco velice ošklivého. Umím si třeba vážně představit, že bych vyslal 601. skupinu speciálních sil, aby vězněné Čechy osvobodila a v Zambii něco vyhodila do vzduchu, aby tam pochopili, že každá sranda něco stojí. Třeba by si pak ty lumpárny odpustili. Izrael by to udělal přesně takhle.

1. ledna 2012
Zdravím v prvním dni nového roku. Má předpověď a zároveň vyjádření nadějí se hodně blíží tomu, co ve svém novoročním projevu zdůraznil prezident Václav Klaus. Pokud mohu shrnout to, co jsem si z projevu odnesl já, pak rok 2012 bude plný náročných výzev pro každého z nás. Situace zdaleka není ideální, avšak současně není ani zdaleka tak špatná, jak se často tvrdí. Nečeká nás ráj na zemi, ale ani konec světa. Jde o to, abychom využívali příležitosti a měli realistické požadavky. Pozitivní myšlení nesporně funguje, ovšem stejně spolehlivě funguje i to negativní. Má intuice analytika soudí, že tento rok přinese velké změny všeho druhu; bude na každém, jestli budou k lepšímu nebo k horšímu.


Postřehy z října, listopadu a prosince 2011

Archiv postřehů



Na úvodní stránku