Postřehy ze života


30. září 2011
Má nedávno zmíněná myšlenka o vlastním českém námořnictvu vyvolala řadu reakcí, od velice nadšeného souhlasu po skeptické a opatrné dotazy, jestli to myslím vážně. (Ano, myslím.) Vždycky je totiž nutno mít na paměti, že válečné loďstvo kterékoliv země je důsledek, nikoli příčina. Pokud má ta země na moři nebo za mořem nějaké konkrétní zájmy či hodnoty, tak je nejen musí prosazovat a chránit, ale také z nich může čerpat prostředky pro ono prosazování a ochranu. Je zde kladná zpětná vazba. Zámořské ambice si zřízení námořnictva vynucují a zároveň ho umožňují. Takže pokud by se Česko chovalo trochu aktivněji, v určité chvíli by třeba zjistilo, že svoje válečné loďstvo mít musí a může.

28. září 2011
Výtečný román Kobra mě utvrdil v jednom vysoce důležitém přesvědčení. Západní státy by mohly porazit kolumbijskou narkomafii, somálské piráty, Taliban i jakoukoli další takovou bandu gaunerů za pár měsíců, jen kdyby použily adekvátní prostředky (a proti těmto nepřátelům je asi adekvátní víceméně všechno). Ale to by se naši politici museli soustřeďovat na reálné výsledky, nikoliv na to, jak bude pár mrtvých darebáků vypadat v televizi! Popřemýšlejte někdy o té chmurné prognóze Petra Nárožného, že na náhrobku západní civilizace bude napsáno: Byli jsme humanisté...

26. září 2011
Čerstvý průzkum (v plné shodě s tím, co dlouho říkám) vyvrací oblíbený mýtus, že Češi jsou ateisté. Je to standardní omyl, jenž si plete víru s příslušností k církvi. My Češi jsme evidentně věřící podobně jako jiné národy, ale současně je u nás velmi silný odpor k organizovanému náboženství, tedy k církvím (a zejména k té římskokatolické). To je ale vymoženost, nikoliv chyba! Nevidím nejmenší důvod, proč by se mezi mě a Boha mělo cokoli svévolně cpát. Zřejmě proto se celkem dobře snáším s protestantskými církvemi, které zdůrazňují osobní vztah s Bohem, a proto jsem se také zúčastnil výtečné Konference ohně, na níž jsem se dozvěděl řadu zajímavých věcí a načerpal pozitivní energii.

25. září 2011
Zase jsem trochu přemýšlel o jednom svém snu, a to o možnosti, že by Česká republika měla svoje vlastní vojenské loďstvo. Že nemáme moře? Jenže to přece vůbec nevadí. Uvedu jen tři důležitá fakta: 1. Existuje dost vnitrozemských států s vlastním námořnictvem. 2. Mívali jsme docela velkou obchodní flotilu a pořád se plaví hodně českých lodí i námořníků. 3. Máme i skvělou (ač smutně málo známou) tradici působení na válečných lodích Rakouska‑Uherska. Dovedu si tedy celkem dobře představit, že bychom si pronajali části přístavů od spojenců (třeba od Izraele a Polska) a provozovali pár fregat a člunů. Jistě by se našlo více než dost zájemců o službu. A úkolů pro Czech Navy by také nebylo málo.

24. září 2011
Neovladatelný satelit UARS konečně spadl, naštěstí do moře. Příliš jsem se neobával ztrát či škod, protože ta pravděpodobnost byla opravdu minimální, ale... Stejně jsem neměl úplně dobrý pocit. Podle mě se mělo udělat s UARS zkrátka totéž co onehdy s "neposlušnou" družicí USA‑193, tj. odpálit střelu SM‑3, která by ho rozbila na kousky, jež by spolehlivě shořely. Případně (pokud by riziko ztrát a škod bylo větší) vystřelit raketu s malou jadernou hlavicí, která by "čistou" explozí v kosmu bez jakýchkoli vedlejších následků milý satelit rozmetala na atomy. To bych (pro jistotu) udělal já.

22. září 2011
S neobyčejným potěšením jsem přečetl román Kobra, nejnovější dílo geniálního Fredericka Forsytha, jenž si skutečně zaslouží svou přezdívku "Mistr Vypravěč". Tentokrát nejde o nic menšího než o záměr porazit kolumbijskou narkomafii a zničit světový obchod s kokainem, a to nejtvrdšími prostředky (protože jiné by stejně neměly smysl). Za knihou opět stojí ohromná rešeršní práce, díky níž nám Forsyth nabízí podrobné informace o fungování kolumbijských kartelů, zpravodajských služeb a kriminální policie. Vše tedy působí dokonale věrohodně, nehledě k tomu, že se neodbytně vnucuje i myšlenka, že by tenhle způsob boje proti narkomafii měl někdo reálně použít. P.S. Pokud znáte či máte rádi britský námořní bombardér Buccaneer, tak díky románu Kobra se jej zaručeně naučíte bezmezně milovat! :‑)

21. září 2011
Od českých politiků už jsem zvyklý na ledacos, takže jejich výroky zpravidla nekomentuji, ale to, co včera pronesl poslanec Jiří Krátký (ČSSD), mě skutečně "zvedlo ze židle". Prohlášení, že v noci pracují k***y a zloději, je naprosto bezprecedentní urážka tisíců lékařů, policistů, řidičů, dělníků ve směnných provozech i spousty dalších profesí. A pan poslanec Krátký pochopitelně urazil také mě, protože i já jako "sova" velice často pracuji za tmy. Alespoň někdy pracuje v noci asi 80 % Čechů! Přemýšlím, kdy někdo urazil tolik lidí tak krátkou větou, ale každopádně to je na rezignaci.

19. září 2011
Diskuse o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Římskokatolická církev je podle mě bohatá dost, takže bych byl s tím odškodňováním značně umírněný, a určitě bych dával co nejvíce nemovitostí a co nejméně peněz. A pokud jde o další financování po kompletní odluce církví od státu, navrhoval bych asi kombinaci církevní daně a daňových asignací. Členové církví by jistým procentem z příjmů podporovali "své" církve a ostatní poplatníci (tedy věřící bez vyznání či ateisté) by stejné procento připisovali (podle svého uvážení) některému sektoru veřejných služeb, např. školství či zdravotnictví.

18. září 2011
Čtenářům se silným žaludkem mohu doporučit knihu Ve stínu mafie, kterou považuji za jeden z nejlepších románů o organizovaném zločinu. Odehrává se převážně na soudobém Slovensku a bez jakýchkoli příkras popisuje fungování "pyramidy" podsvětí, resp. obludné a zároveň fascinující "chobotnice", ve které splývá zločin všeho druhu, legální byznys, politika a veřejné služby. Autor dokonale vystihuje, jak je tento systém schopný postupně zdeformovat charakterního člověka v bezohledného mafiána, kterému jde pouze o moc. Není snad třeba zdůrazňovat, že román, ačkoliv má fiktivní děj, pracuje i se zcela reálnými motivy a místy nepříjemně připomíná situaci v České republice.

16. září 2011
Měli bychom uznat samostatnou Palestinu? Zřejmě nikoho nepřekvapí, že jako kovaný sionista jsem proti, ale přiznám se, že si občas poněkud škodolibě říkám, že by se možná uznat měla. Proč? Protože by mohlo být docela zábavné sledovat, co by formálně samostatná Palestina vyváděla na mezinárodní scéně. Ale teď vážně: Hádám, že i kdyby OSN nezávislost Plastelíny uznala, patrně by to z reálného hlediska nezpůsobilo nějaké zásadní problémy. Palestina stejně není jako stát životaschopná a faktickou moc tam drží Izrael, na čemž nějaký kus papíru od OSN nemůže nic změnit.

14. září 2011
Hodně lidí je udiveno zprávou, že marťanské zbrojovky v červenci nabídly Kaddáfímu zbraně bez vědomí marťanské vlády. Tento údiv je zejména produktem jednoho OOO (Obecně Oblíbeného Omylu) o Marsu, a to představy, že je to absolutní totalitní diktatura, kde Strana ovládá vše. To je však fatální omyl, jelikož Mars takhle prostě nefunguje. Ve skutečnosti to není "pyramida moci", ale (trochu podobně jako Hitlerova Třetí říše) spíše takový "ne‑stát", oligarchická polykracie, konglomerát různých politických, ekonomických a vojenských skupin, které soustavně bojují o moc a leckdy si dělají i vlastní politiku nezávisle na centrální vládě v Pekingu. Ta se snaží hlavně o to, aby (tu lépe, tu hůře) udržovala iluzi, že Mars je silný a jednotný stát. Kauzy jako tato však ukazují, že to je opravdu jen iluze.

13. září 2011
Každé výročí osudového data 11. září 2001 vyvolá obnovený zájem o nejrůznější konspirační teorie. Co s tím? Já naprosto zásadně odmítám jakoukoli diskusi o nich, protože víra v konspirační teorie není otázkou důkazů. Právě proto je to přece víra, je založená na iracionálním přesvědčení a fakta na ni nemají vliv. Dá se to vzdáleně přirovnat k náboženskému fanatismu, jenže víra ve spiknutí je navíc druh duševní poruchy, kterou jisté procento lidí trpí. A v podstatě se s tím nedá dělat nic. Tyto lidi můžete litovat, můžete se jim i smát, ale je ztrátou času s nimi vést vážné debaty.

11. září 2011
Uplynulo deset let od chvíle, kdy jsme si naplno uvědomili, že svět po studené válce rozhodně není lepším a klidnějším místem pro život. Je ale velice symbolické, že deset let po tom strašlivém dnu lze poukázat na jeden opravdu obrovský a viditelný úspěch, tedy nalezení a likvidaci toho, kdo stál za útoky na USA. Bylo by ovšem fatálním omylem se domnívat, že tím ta válka i skončila. V nejlepším případě skončila jedna její etapa. To, co se obvykle označuje "válka proti terorismu", je jen první fáze boje Západu proti radikálnímu islámu, což je nenávistná totalitní ideologie, která stojí v absolutní opozici proti našim idejím a hodnotám a s níž se nelze žádným způsobem domluvit či koexistovat. Lze s ní jedině bojovat silou, a to bez jakýchkoli ohledů a s exemplární tvrdostí. Tento nepřítel proto musí být nejen zničen, ale musí být zničen tak, aby už se nic podobného (alespoň v dohledné době) nemohlo opakovat.

9. září 2011
Není tajemstvím, že k Facebooku chovám značnou averzi a zcela zásadně bojkotuji jeho užívání. Ale není sociální síť jako sociální síť. Proto děkuji za doporučení systému LinkedIn, jenž představuje naprosto jiný druh aplikace. Také je to vlastně sociální síť, avšak vysoce profesionální a orientovaná na byznys, kariéru, firmy, vzdělání, výzkum, publikace... Váš profil je fakticky profesní životopis a celé to má veliký potenciál pro hledání pracovních míst a zakázek. Rozhodně zkuste.

8. září 2011
Stejně jako celý "hokejový národ" mě zasáhla informace o katastrofě ruského hokejového týmu, která pro Česko znamená ztrátu tří vynikajících reprezentačních hráčů. Zvláště Karel Rachůnek vždy patřil mezi mé nejoblíbenější hokejisty. Ano, smrt je součástí života, avšak taková tragédie mladých sportovců na vrcholu kariéry znamená strašný šok. Ale český hokej musí žít dál na památku trojice, která se zasloužila o mnoho jeho skvělých úspěchů. A ještě jedna poznámka: Karel Rachůnek, Jan Marek a Josef Vašíček by nyní měli obdržet in memoriam vysoká státní vyznamenání.

6. září 2011
Zpráva, že Jiří Paroubek osobně vůbec nebyl proti americkému radaru, mě vůbec nepřekvapuje. Jenom se tím potvrzuje, že je to zcela bezzásadový populista, který střídá názory podle průzkumů veřejného mínění a nedokáže hájit nepopulární stanovisko. Osobně vždycky raději podpořím člověka, s nímž ve většině věcí nesouhlasím, ale u něhož mám jistotu, že si za svým přesvědčením opravdu stojí a dokáže zastávat i názor s menšinovou podporou. Proto si tolik vážím Miloše Zemana, který je v tomhle Paroubkovým dokonalým opakem. Právě oni nádherně ilustrují to Bismarckovo moudro o rozdílu mezi státníkem a politikem: Politik myslí na příští volby, státník na příští generaci.

5. září 2011
Velké debaty vyvolala zpráva, že by armáda mohla obnovit odvody. Upřímné řečeno, nemám rád neustálé hádky, zda je lepší armáda profesionální nebo branecká. Obojí má své výhody i nevýhody a myslím, že se nedá najít žádná "univerzální" odpověď, protože každý stát se nachází v jiné situaci a má jiné ambice. Pro země typu USA, Ruska nebo Izraele by byla čistě profesionální armáda zcela nevhodná, zatímco pro zemi typu České republiky by zase postrádala logiku masivní armáda branců. Zároveň si ale nemyslím, že by se pro nás nejlépe hodila čistě profesionální armáda. Byl bych pro profesionální jádro, které by se doplňovalo dobrovolnou službou (samozřejmě za patřičnou odměnu, podobně jako v USA). A pokud jde o ty povinné odvody, akceptoval by je pouze v případě války nebo jiné krize, rozhodně nikoli k doplňování personálu v době míru. Armáda ČR prostě bude muset nabídnout lepší motivaci.

4. září 2011
Mezi animovanými filmy jsem za nejlepší vždy pokládal Auta, takže na druhý díl jsem se velmi těšil a dost mě zarazily negativní reakce na něj. Po zhlédnutí ale musím říci, že ty reakce vůbec nechápu, neboť podle mě je druhý díl přinejmenším stejně dobrý jako jednička. Zápletka by se zřejmě dala použít i pro obstojný hraný film (ačkoliv já jsem si požitek poněkud zkazil tím, že jsem uhodl, kdo je tím hlavním zloduchem) a pobavila mě (jak je u filmů od Pixaru pravidlem) i spousta skvělých nápadů, narážek a vtípků. Auta 2 tedy mohu pro dobrou zábavu a oddech vřele doporučit.

2. září 2011
Diskuse o Českých dráhách. Plně sdílím názor Radima Jančury, majitele Student Agency, jednoho z mých oblíbených byznysmenů a bojovníka proti poměrům v ČD (což znamená spíše Černá díra). Rád bych tady zdůraznil, že nekritizuji obyčejné zaměstnance ČD, strojvedoucí, železničáře, průvodčí... Naprostá většina jich zajisté pracuje dobře a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Kritizuji však celý systém, samotný způsob podnikání Českých drah, který je příšerně neefektivní. Je to nenažraný post‑komunistický moloch, jaký z ryze ekonomického pohledu vůbec nemá právo existovat. Chápu, že je potřeba dotovat malé lokální tratě, kde je málo cestujících, avšak musí se tam zajistit obslužnost. Proč ale ČD prodělávají i na dlouhých rychlíkových tratích? Osobně si myslím, že kdyby Student Agency dostala prostor, dokázala by kompletně převzít osobní vlakovou dopravu v Česku a vydělávat.

1. září 2011
Začal další školní rok, a to již druhý bez mé účasti (míněno účasti coby studenta; pořád samozřejmě občas páchám různé záležitosti pro tu či onu instituci v resortu ministerstva školství). V každém případě se mi na bázi rozhovorů s doktorandy jednoznačně potvrdilo mínění, že mé nepřijetí na doktorské studium bylo pro mou kariéru velmi prospěšné (patrně bych tam nevydržel). To ovšem rozhodně není nic proti FSS MU, na tu mám nejlepší vzpomínky (na rozdíl od FEKT VUT Brno). Jestli jsem si něčím jistý, tak tím, že odchod z VUT a přesun na MU bylo jedno z nejlepších rozhodnutí v mém životě.

30. srpna 2011
Debata o skupině bratří Mašínů. Na otázku, zda jim něco vytýkám, jsem odpověděl v podstatě stejně jako oni na otázku, zda něčeho litují: Podle mě je jenom škoda, že toho nestihli udělat víc, že jim nevyšly plány atentátů na vedení KSČ nebo záměr vyhodit do vzduchu vlak s uranem pro SSSR. Nikdy jim však nebudu vyčítat, co udělali, že postupovali tvrdě a brutálně, protože v totální válce, která zde fakticky byla, se jinak postupovat nedalo. Proti totalitním genocidním režimům, jakými jsou nacismus, komunismus i islamismus, lze bojovat jen krví, ohněm a železem! Proto tak obdivuji bratry Mašíny a jejich spolubojovníky, že přijali výzvu a hovořili jediným jazykem, kterému bolševici rozuměli.

29. srpna 2011
Překrásná neděle v Praze. Na prvním místě musím pochválit firmu Student Agency, která kvalitou i cenou dopravních služeb předstihuje konkurenci o světelné roky. Proto jsem také velice rád, že stát konečně tuto značku "pustil" i na trh železničních rychlíků. Očekávám, že České dráhy budou během několika let buďto komerčně převálcovány (a já budu poslední, kdo by je litoval), nebo donuceny k vyšší efektivitě. Za druhé ohromně chválím středověkou krčmu U krále Brabantského, špičkovou restauraci pod Hradem s výtečnou kuchyní a zejména unikátním stylem. Snad jedinou komplikací byl systém metra, který je asi srozumitelný pro Pražáky, ovšem pro přespolní moc ne. Tato drobnost ale samozřejmě nemohla pokazit skvělý dojem z celého výletu. Praha je prostě úžasné město. :‑)

27. srpna 2011
Mluví se o letošní podobě každoroční zprávy Pentagonu o vojenské síle Marsu. Osobně bych v ní vypíchl především varování, že Mars může do roku 2020 zbudovat moderní ozbrojené síly regionálního zaměření. Pozornost zaslouží zejména to předposlední slovo. Regionálního. Mars totiž byl, je a bude mocností, která má naprosto suchozemské uvažování a postrádá "oceánský" styl myšlení, který je Americe naopak vlastní. Už i Rusové (snad) chápou, k čemu je námořnictvo, zatímco Mars má pořád jenom "pobřežnictvo", jež na globální působení nemá schopnosti. A jedna stará letadlová loď to určitě nezmění. Vždyť i ta tolik obávaná protilodní balistická střela je projevem snahy vést námořní válku ze země! Mars nemůže být rovnocenným vojenským soupeřem USA, ale nikoliv primárně proto, že na to nemá techniku, nýbrž proto, že nemá (a to je ten hlavní důvod) správný druh strategického myšlení.

26. srpna 2011
Dovolím si upozornit na jeden poměrně zajímavý jev, který jsem začal zaznamenávat patrně už v loňském roce, ale který jsem si plně uvědomil asi až letos. Dle pozorování na plážích i dle osobních výpovědí mohu soudit, že "móda" kompletního holení ženských klínů výrazně slábne a stále více se znovu objevují "ježci" nebo všelijak upravení "bobříci". Nějaké preference v tomto ohledu mám, ale nejsem rozhodně "fanatik" a rád se pokochám jakoukoli úpravou. Každá má totiž své kouzlo. :‑)

24. srpna 2011
Tématem č. 1 je pochopitelně Libye. Kaddáfího režim už je snad definitivně věcí historie, ale (jak jsem již několikrát varoval v různých médiích) vyhráno zdaleka není. Dost se totiž obávám "afghánského scénáře", tedy toho, že se povstalecká koalice záhy rozpadne a jednotlivé kmeny, klany a jiné skupiny zahájí násilný boj o moc. Z něj by mohli vítězně vyjít islamisté, což asi nebude přesně to, co měl Západ v plánu, když se rozhodl rebelům poskytnout vojenskou podporu. Upřímně řečeno, z celého toho "arabského jara" začínám mít nedobrý pocit, protože v některých zemích by to mohlo skončit diktaturou Muslimského bratrstva (mj. v Egyptě a Jemenu). Všimněte si, jak zdrženlivě se chová Izrael, z jehož pohledu je konec konzervativních režimů rizikový proces s nepředvídatelnými následky.

23. srpna 2011
Diskuse o leteckém bojovém výcviku. Po světě se šíří stíhače 4,5. generace a není asi daleko doba, kdy se na trhu objeví neamerické stroje 5. generace, takže by se měla řešit otázka nácviku boje proti nim. Ale kde je vzít a nekrást, že? Dale Brown v románu Dreamland: Nervové centrum popisuje americký upgrade typu MiG‑29 (nazvaný MiG‑29M/DE) určený právě pro toto. A kupodivu to není spisovatelská licence, protože firma Vought v 80. letech opravdu vážně navrhla "westernizaci" kořistních MiGů, a dokonce se mluvilo i o výrobě nových kusů v USA! Kdo ví, třeba se toho ještě dočkáme.

21. srpna 2011
V souvislosti s neblahým datem 21. srpna 1968 vždycky přemýšlím o jedné z nejzajímavějších alternativ v naší historii: Co by se stalo, kdyby se tehdy celé vedení KSČ nezachovalo jako vlastizrádci, nepodvolilo se nátlaku a odmítlo by podepsat potupný Moskevský protokol? Mohla následovat spousta zajímavých věcí a (stejně jako při odmítnutí kapitulovat v září 1938) by asi většina byla v náš prospěch. V nejhorším případě by okupace pokračovala, ale nedostala by zástěrku legálnosti a bylo by jasné, že to je čistá agrese. A v tom nejlepším? Kdo ví... Už tak to byla pro Sověty z hlediska morálky a propagandy úplná katastrofa, a kdyby se přidalo ještě tohle, tak to Brežněv a spol. taky nemuseli ustát.

18. srpna 2011
Dnes zřejmě nemohu komentovat nic jiného než kauzu Bátora. S mnohými jeho názory souhlasit nemohu, s některými jinými zase ano. Rozhodně nebudu tajit, že jsem svého času hodně vážně přemýšlel o podpisu manifestu D.O.S.T., ovšem právě fakt, že tuto (podle mě dobře myšlenou a potencionálně přínosnou) akci podporují i jednoznační extrémisté, mě od podepsání odradil. Ale podstatu nyní probíhající kauzy nevidím ani tak v kontroverzních politických názorech pana Bátory (a nevím o tom, že by z tohoto pohledu porušil zákon), ale zejména v tom, že vyvíjí velmi aktivní politickou činnost v době, kdy by měl být apolitickým a loajálním státním úředníkem. Celá situace by se každopádně měla řešit rychle a zároveň klidně, protože ve výsledku nepřináší prospěch a užitek nikomu.

17. srpna 2011
V Brně jsem se setkal s misionářem z Církve Ježíše Krista svatých posledních dnů, jak se oficiálně nazývá hnutí mormonů. Příjemný hovor s ním mě přivedl k zájmu o Knihu Mormonovu, kterou příslušníci církve pokládají za něco jako "třetí polovinu" Bible, resp. další "oficiální" svědectví o Ježíšovi. Jelikož jsem celou Bibli (ačkoli nejsem křesťan) od první do poslední stránky přečetl (což o sobě většina křesťanů zřejmě říci nemůže), došel jsem k závěru, že přečtení Knihy Mormonovy možná také bude k užitku, a proto jsem si ji na stránkách církve objednal. Tak uvidíme.

15. srpna 2011
Mezi moje oblíbená místa se v posledních měsících zařadil nedaleký přírodní areál Zlobice, kde se nachází velká ovčí a kozí farma. Člověk se tam ovšem nemusí jen dívat na zmíněné kopytníky, ale může tam také (což mě jako labužníka zvláště zajímá) zakoupit vynikající poživatiny, mj. jehněčí klobásky. Na Zlobici se navíc každoročně konají tzv. Ovenálie, což je festival s výstavou koz a ovcí, ukázkami, soutěžemi a opět i prodejem všeho možného. Návštěvu vřele doporučuji. Pro zajímavost lze ještě doplnit, že na Zlobici kdysi býval vojenský výcvikový prostor (a stále je to dobře patrné).

13. srpna 2011
Diskuse o byznysu, životě a tak vůbec... Spousta lidí pořád odmítá pochopit, že peníze, ačkoliv určitě jsou důležité a mocné, nejsou nejdůležitější a nejmocnější. Nejsou, nebyly a nebudou! Svět nepohání a nemění peníze, nýbrž ideje. Ti, kdo "změnili svět", ať k lepšímu nebo k horšímu, nikdy nebyli motivováni ziskem, nýbrž jen přesvědčením a ideály. Ty pochopitelně mohly být dobré i zlé, ale každopádně šlo (a stále jde) o pohnutky duchovní, nikoli materiální. Pokud dojde na střet peněz a idejí, tak peníze nemají šanci uhrát ani bod. Lidé se silnou myšlenkou a pevnou vůlí dokážou i nemožné a jsou ochotní se obětovat (pro peníze se příliš dobře neumírá). Ekonomika Západu není silná sama od sebe, nýbrž díky tomu, že stojí na nejlepších hodnotových základech. Takže varuji před pseudo‑liberální iluzí, že svět stojí a padá s ekonomikou. Daně, akcie a investice totiž ještě nikdy nikoho nezabily.

12. srpna 2011
Některé země začínají mít povážlivé ambice v oblasti námořnictva. Což by mi samo o sobě příliš nevadilo, kdyby to nebyly země, které nemám zrovna v seznamu přátel. Nejde jenom o Mars, který s velkou slávou vyslal na moře opravený a zmodernizovaný vrak ex‑sovětské letadlové lodě (patrně v domnění, že když se okolo toho udělá hodně humbuku, nikdo si nevšimne, že je to vrak). Ale jde také o Argentinu, jež s drzostí sobě vlastní oznamuje stavbu jaderné ponorky. Sice hodně pochybuji, že na to má schopnosti, ale jedná se mi o podstatu, kterou je jasně nátlak na Londýn kvůli Falklandám. Některé subjekty by patrně potřebovaly vojensko‑politický ekvivalent výchovného pohlavku.

10. srpna 2011
Opět se mluví o chystaném comebacku Jiřího Paroubka v barvách nové strany, z čehož má ČSSD celkem oprávněně obavy, neboť tak by mohla (stejně jako v případě Zemanovců) ztratit část voličů, kterým osoba "Buldozera" imponuje. Volby v roce 2014 budou však vysoce zajímavé z jiného důvodu, protože na scénu se vrátí jedna výjimečně silná osobnost. Existuje tu potenciál 10 až 15 % konzervativních voličů, kteří volí buď ODS či TOP 09 coby "nejmenší zlo", nebo malé strany (např. Svobodné či Suverenitu), které se však do parlamentu nedostanou, čímž ty hlasy propadají. (Mezi tyto voliče patřím i já.) Úspěch by slibovalo jen spojení sil a vytvoření nové konzervativní a "politicky nekorektní" strany. Na to je ovšem nutná právě ona silná osobnost, která nám dosud ve stranické politice chybí, avšak už za dva roky... Snad si nikdo nemyslí, že Václav Klaus bude po odchodu z Hradu krmit v parku holuby!

9. srpna 2011
Budiž mi dovoleno říci pár vážných slov k nepokojům ve Velké Británii. Je úplně absurdní tomu připisovat jakékoli politické nebo ideologické motivy, jelikož jde prostě o násilnické kriminální řádění, proti němuž by se mělo podle toho zasáhnout. A maximální tvrdost je na místě. Psychologická převaha výtržníků je pouze zdánlivá, dává jim ji celková atmosféra a síla davu, ale v pozadí toho je zbabělost. Státní moc musí ukázat sílu a rozhodnost. Jednoznačně jsem pro povolání armády. A v krajních případech, kdy je patrné ohrožení života a zdraví zákona dbalých občanů, policistů či vojáků, bych výslovně povolil i ostrou střelbu. Myslím, že pár exemplárních zásahů by velmi rychle zjednalo klid.

8. srpna 2011
Leckdo teď asi očekává, že se nějak vyjádřím ke sporu o pochod homosexuálů Prague Pride. Buď že jako správný konzervativec a odpůrce politické korektnosti budu stát za míněním prezidenta Klause, nebo že tu naopak zvítězí můj ultra‑liberální přístup k sexu a zmíněnou akci rozhodně podpořím. Ale blaze tomu, kdo nic neočekává, jelikož nebude nikdy zklamán. Já totiž tentokrát jasný názor nemám, a proto se vyjadřovat nechci. Politický konzervativec a sexuální ultra‑liberál ve mně se obvykle báječně shodnou, teď však spolu moc nemluví. Takže to prostě nechávám být. Nou cement.

6. srpna 2011
Chystá se další velká reforma pravopisu, která patrně v řadě případů povolí více variant a přiblíží spisovný jazyk hovorovému. Jakákoli změna v tomto smyslu má mou jasnou a nadšenou podporu, neboť přesně po tomto dlouhodobě volám. Ale jsem zřejmě "radikál", protože bych šel ještě dále, než kam asi hodlá zajít ta nová reforma. Nejenže bych povolil tvar "abysme" (nebo spíše "aby jsme"), ale okamžitě bych zlikvidoval shodu přísudku s podmětem v minulém čase množného čísla, tj. zavedl bych jediný tvar slovesa (logicky s koncovým ‑i). Podle mého názoru je to zcela zbytečná zhůvěřilost (dobrá leda pro sázení pětek), na niž by drtivá většina lidí rychle a s úlevou zapomněla.

5. srpna 2011
S lehkým pobavením sleduji snahy ekofašistů (a všech těch, kdo jim z nevědomosti či idealismu pomáhají) bránit kácení na Šumavě, z čehož má kůrovec nepochybně velkou radost. A napadá mě velmi jednoduché, vtipné a efektivní řešení. Když blokáda, tak blokáda. Zkrátka bych tu lokalitu s vyšším výskytem aktivistů nechal neprodyšně uzavřít policejním kordonem, aby nikdo nemohl dovnitř, a potom bych už jen čekal, až zelenocvoky vyžene hlad a žízeň. Schválně, jak dlouho by vydrželi? :‑)

3. srpna 2011
U knih se obvykle nechválí kvalita překladu, ale občas je to opravdu třeba. Kniha, kterou dnes doporučím, nepatří mezi thrillery či literaturu faktu, nýbrž ke klasice humoru. Jde o titul Pan Kaplan má stále třídu rád, o jehož existenci jsem již dlouho věděl, ale k četbě jsem se dostal teprve nyní. Je to vlastně sbírka povídek ze školy, v níž se imigranti učí anglicky, aby mohli získat americké občanství. Kniha však stojí na slovních hříčkách, jež jsou prakticky nepřeložitelné, a tak překladatel v podstatě napsal novou knihu, protože musel kvůli "konverzi" do češtiny měnit témata a pointy většiny povídek. Odvedl perfektní práci a vytvořil skvělé dílo, které nejen pobaví, ale i poučí o záludnostech našeho jazyka.

2. srpna 2011
V uplynulých dnech jsem několikrát dostal otázku, co by se stalo, kdyby USA vyhlásily bankrot. Podle mě to ale byla čistě akademická debata, protože jsem nepochyboval, že bankrot bude odvrácen. To ovšem nic nemění na faktu, že zadlužení USA je problém, ačkoliv ne kvůli tomu, že by jeho většina patřila Marsu (to je jen oblíbený mýtus; ČLR vlastní kolem 8 % amerického dluhu). Amerika si do určité míry může dovolit "dělat dluhy", protože díky pozici dolaru je "ručitelem" dluhu vlastně celá globální ekonomika, jenže tak se to pochopitelně nedá dělat věčně. Splacení dluhu je ale také těžko představitelné, a tudíž předpokládám, že se to bude muset řešit nějakým jiným způsobem.

31. července 2011
Je tady můj druhý adept na Film roku 2011. X‑Men: První třída představuje nejen výtečné předkračování, ale i skvělý film sám o sobě. Opět nechybí luxusní efekty a strhující akční scény (včetně rozsáhlé námořní bitvy), ale stejně jako předchozí díly x‑menovské série na nich film nestojí. Jde především o propracovaný příběh (zajímavě zasazený do scénáře kubánské raketové krize), myšlenkově silné dialogy (u kterých máte opravdu o čem uvažovat) a kvalitně prokreslené postavy. Mezi herci musím vyzdvihnout excelentní výkon Michaela Fassbendera, který dává postavě Magneta pozoruhodnou hloubku a věrohodnost, díky nimž není těžké mu v jeho hněvu a touze po pomstě fandit. Téma "mutantů" má pořád ohromný mediální potenciál a pracuje se na dalších filmech. Dobře tak. Už se těším.

29. července 2011
Potvrdila se pravdivost zpráv o jedné z nejpodivnějších zbrojních akvizic v poslední době. Uganda (kterou by většina lidí zřejmě ani nenašla na mapě) si pořídila ruské bojové letouny Su‑30MK2. A nutně si začnete lámat hlavu proč. Oficiální důvody (ochrana hranic, boj proti terorismu apod.) bych se vší úctou označil za naprostou kravinu. Pro nákup tak výkonných a nákladných stíhačů nemá Uganda žádný vojenský důvod a skoro jistě tu jde jen o symbolický akt ("my na to máme"). A nedělám si nejmenší iluze o tom, jak se bude dařit ty stíhačky udržovat ve stavu schopném letu, o boji nemluvě.

28. července 2011
Norský terorista Anders Behring Breivik je zjevně psychopat, který spáchal strašlivý a odsouzeníhodný čin a zasloužil by trest smrti. Ale musíme chápat i souvislosti, protože jestli si budeme namlouvat, že to byl jen izolovaný exces jednoho šílence, bude se to brzy opakovat. Breivikova diagnóza a rozsudek nic nemění na faktu, že je tu reálně existující problém, který polarizuje společnost a ve výsledku vede k tomu, že dochází i k takovým hrůzám. Multikulturalismus totálně selhal a imigrace z muslimských států do Evropy může být závažnou bezpečnostní hrozbou. Politický mainstream to "politicky korektně" neřeší, nevidí, ignoruje nebo popírá, takže se nelze divit, že na tomto tématu sbírají body radikálové a extrémisté. Od levice a středu nic nečekám (čest výjimkám typu Miloše Zemana), ale doufám, že konzervativní pravice konečně otevře oči a začne ten problém opravdu seriózně a komplexně řešit.

26. července 2011
K filmu Světová invaze jsem sice už v únoru pomáhal vyrábět titulky, viděl jsem ho však až nyní. A určitě je to velmi povedený film! Divák je spolu s hrdiny okamžitě a nelítostně vržen do kruté války, o které neví (stejně jako hrdinové) téměř nic. Všechno se dozvídáme až v průběhu děje, který si udržuje vysoké tempo a bezvadně vystihuje napjatou atmosféru v zoufale bojující skupince vojáků. Bojové scény jsou realisticky chaotické a brutální, ale přesto se dají sledovat. Chválím i zajímavý design mimozemských strojů. Světová invaze zajisté patří mezi nejlepší "military sci‑fi" díla. Hyper‑geniální Den nezávislosti patrně nebude nikdy překonán, ale každá snaha se cení. Pro znalce: Retreat? Hell! :‑)

25. července 2011
Pár slov ke stále pokračujícímu konfliktu v Libyi. Mám pocit, že Západ (jak bývá jeho zvykem) opět vede válku "s rukou za zády". Není tajemstvím, že jsem intervenci od počátku podporoval, ačkoli chápu mnoho argumentů těch, kdo upozorňovali na její rizika. Je to kontroverzní operace, o tom není sporu, ale zároveň je třeba jasně říci ještě něco: Je zcela nezbytné dotáhnout ji do úspěšného konce; kdyby pro nic jiného, tak proto, aby Západ demonstroval své odhodlání a spolehlivost. Operace v Libyi je přesně ten případ, na nějž se vztahuje přístup Dwighta Eisenhowera: Vojenskou sílu je třeba nasazovat velmi uvážlivě a pouze tehdy, kdy je to skutečně nutné, ale pokud už se to stane a "zahřmí děla", pak musí zmizet pochybnosti a musí se nasadit vše potřebné pro přesvědčivé vítězství.

24. července 2011
Co mám říci ke strašlivým teroristickým útokům v Norsku? Zjevně to bylo dílo jednoho vyšinutého nácka, možná s pár komplici, tedy podobný model jako bomba v Oklahoma City. V takových případech selhávají i nejlepší zpravodajské služby, neboť velké spiknutí se odhalí logicky daleko snadněji než plány osamělého psychopata. Čistě hypoteticky se tu nabízí ještě teorie "falešné vlajky", tj. varianta, že za tím stáli islamisté a že jde o oslabení Západu vytvořením dojmu útoků "zevnitř", jak bylo ukázáno v románu Vnitřní nepřítel (a trochu i v knize Specnaz). Osobně tomu nevěřím, ale zmínit jsem to musel. Snad to tak nebylo, protože pokud ano, tak by to klidně mohla být první fáze... Jistě víte čeho.

22. července 2011
Diskuse o veřejných financích. Osobně jsem přesvědčen, že vyrovnaný rozpočet by se dal sestavit klidně i letos, ale chtělo by to odvahu. Např. odvahu přiznat, že dáváním peněz chudým je té chudoby nezbavíme, nýbrž je v té chudobě "zafixujeme" a učiníme je závislými na státu. Dále odvahu přiznat, že tady obrovské finanční prostředky takříkajíc "mizí" kvůli byrokracii, korupci, rozkrádání a šlendriánu ve veřejné správě a zakázkách. A konečně i odvahu provést zásadní reformy systému v zájmu efektivity a průhlednosti. Zatím ale vidím jen pateticky opatrné a polovičaté pokusy.

21. července 2011
Armáda ČR v úterý převzala první sériové útočné pušky CZ 805 BREN. Leckdy dostávám otázku, co si o této nové zbrani myslím. Na prvním místě je nutné říci, že stávající samopal vz. 58 (ačkoliv to svého času byla zajisté velice kvalitní konstrukce s vynikajícími výkony) již zkrátka morálně i technologicky zastaral a náhrada je nezbytná. Pušku CZ 805 jsem si mohl sám zkusit, a proto mohu říci, že je vysoce ergonomicky řešená a skvěle se ovládá. Proti "osmapadesátce" je mnohem přesnější a má menší zpětný ráz (což nejvíce poznáte při střelbě dávkou), nehledě na spektrum příslušenství a možnost měnit ráže. V každém případě je to špičkový výrobek na světové úrovni a já jsem pochopitelně hrdý, že Česká zbrojovka tak opět navazuje na slavnou tradici našich pěchotních automatických zbraní.

19. července 2011
Mezi nejlepší filmy roku 2010 musím dodatečně zařadit Počátek (Inception). Takhle úžasně propracované dílo se opravdu neobjevuje každý den. Člověk se musí dívat velice pečlivě, věnovat pozornost i detailům a také si hodně pamatovat, aby zvládl sledovat dění v několika rovinách s odlišnými rychlostmi toku času. Je samozřejmě nutné akceptovat tu základní myšlenku a moc nad tou technologií neuvažovat, ale tak to bývá téměř v každém dílu z oboru sci‑fi. Kromě příběhu (resp. scénáře) musím pochválit i strhující akční scény a špičkový výkon Leonarda DiCapria, který opět dokazuje, že je (i navzdory té strašlivé "kaňce" v podobě zhůvěřilosti jménem Titanic) výjimečně nadaný herec.

17. července 2011
Zřejmě to bude překvapivé, ale plánovaný odchod Německa od nukleární energie mě příliš neznepokojuje. Podle mě je to totiž jen populistická proklamace, která je fakticky nesplnitelná. Ten zákon má hodnotu jen o málo větší než papír, na kterém je vytištěn, a je v rozporu s ekonomickou i energetickou realitou, a tudíž mi úvahy o jeho důsledcích připadají jako plýtvání časem i silami. Tzv. alternativní zdroje jistě mohou být zajímavým doplňkem či zálohou, ale budoucnost je pochopitelně v jádru, resp. ve zdokonalování štěpných a ve vývoji perspektivních termojaderných reaktorů. Na tom nic nezmění žádný zákon, který se hodí snad leda jako zábavný artikl do nějakého obchodu s kuriozitami.

16. července 2011
Generální tajemník NATO kritizuje Česko za redukci obranných výdajů, kvůli které by se z nás mohli stát "černí pasažéři". Do značné míry má asi pravdu, ale já jsem nikdy nebyl příznivcem počítání financí podle procent HDP. Jde přece především o to, aby se peníze vynakládaly efektivně a systémově, bez skandálů a nesystémových a předražených nákupů. A navíc se tu nejedná jen o rozpočty, ale i o další věci, jimiž jsme se "vyznamenali", mj. přístup ČSSD k protiraketové obraně nebo k zahraničním misím. Pak se nelze divit, že v knize Black Wolf působí Češi tak trochu jako "burani z Východu".

14. července 2011
Diskuse o Norimberském procesu. Přečetl jsem o něm dost publikací (od prosovětských po pronacistické), viděl jsem i výborné dvoudílné filmové zpracování (v hlavní úloze Alec Baldwin) a udělal jsem si poměrně jasný názor. Jsem přesvědčen, že bylo správné tento proces uskutečnit, a to přes řadu kontroverzí, z nichž některým se zřejmě dalo vyhnout. Je poněkud groteskní sledovat Sověty, kteří hodnotí zločiny nacistů, při čemž zastupují režim minimálně stejně zločinný. Některé rozsudky se mi zdají příliš tvrdé (zejména ty pro vojáky) a jiné příliš měkké (Speer si možná zasloužil provaz). Norimberský proces zřejmě porušil i některé obecné zásady práva, ale byl to de facto precedens (nový typ soudu pro nový typ zločinů), a tudíž celkově trvám na jeho oprávněnosti a pozitivním efektu.

13. července 2011
Konečně jsem viděl český válečný film Tobruk. Ale on to vlastně není válečný film v klasickém smyslu, je to spíš psychologické drama ve válečných kulisách. Nejde v něm o příběh (takřka žádný tam ani není) či o bitevní scény (ta je tam jen jedna, i když velmi působivá), nýbrž o výtečné vykreslení charakterů a o popis života prostých vojáků, kde se střídá náročný výcvik, ubíjející nuda, trocha rozptýlení, krátká bojová akce a zase nuda... A samozřejmě musím zmínit špičkové řemeslné zpracování, hlavně výbornou kameru, zvuk a hudbu. Kéž by český filmový průmysl takových děl produkoval více... Pořád čekám, kdy někdo kvalitně zpracuje hrdinskou anabázi československých legionářů na Sibiři.

11. července 2011
Další návštěva Růženina lomu, překrásné přírodní relaxační lokality na okraji Brna, kde si člověk může při troše fantazie a tolerance připadat jako v divočině, ačkoli je na dohled od paneláků sídliště Líšeň. Na svoje si přijdou např. milovníci květeny, protože tam roste mj. třemdava bílá, což je rostlina se zvykem se občas poněkud samovznítit. Ale co je na Růženině lomu (tedy vedle té nádherné přírody) snad nejzajímavější, to je fakt, že se tam perfektně a bez nejmenších problémů či "segregace" snášejí nudisté a textiláci. A proto si myslím, že by to stejně dobře mohlo fungovat všude.

10. července 2011
Onehdy jsem se tu zmiňoval o nutnosti finanční výchovy ve školách. Ale dokud nebude zavedena, je třeba se v této oblasti vzdělávat samostudiem. Proto jsem velice vděčný za doporučení skvělých knih, které píše úspěšný obchodník Robert Kiyosaki a které mi daly opravdu hodně témat k zamyšlení. Začněte asi titulem Bohatý táta, chudý táta, a jestliže vás zaujme, zkuste další, např. Cashflow Kvadrant. Kiyosakiho knihy se vyznačují mj. tím, že rozbíjejí spoustu dogmat o životě či kariéře. Problém je v tom, že svět se změnil, ale školy a rodiče (nejčastěji) pořád učí podle těch starých pravidel, takže spousta lidí se pak upřímně diví nad svými neúspěchy. Mám‑li zdůraznit nějakou Kiyosakiho myšlenku, pak to, že bohatství či chudoba souvisí s množstvím peněz pouze nepřímo. Být "bez peněz" je krátkodobý stav peněženky, kdežto být "chudý" je dlouhodobý způsob myšlení. Hádejte, co se mění obtížněji.

8. července 2011
Debata o knize Žáby v mlíku. Někteří lidé se mě ptají, jak můžu tak jistě tvrdit, že bychom se v roce 1938 určitě ubránili. Na tuhle otázku neexistuje odpověď, protože já jsem nikdy nic takového netvrdil (a není mi ani známo, že by to tvrdil Honza Drnek). Já jenom tvrdím, že jsme měli hodně slušnou a realistickou šanci se ubránit, což je dosti podstatný rozdíl. Bylo to řekněme 50:50, ačkoli jsem pevně přesvědčen, že jsme se měli bránit v každém případě, i kdyby byla šance jen 1:99 (protože zázraky se někdy opravdu stávají). Ale neodpustím si poznámku, že je celkem zajímavé, že oni lidé neřekli ani slovo, když tradiční historici pouze poraženecky opakovali, že bychom se tehdy zcela určitě neubránili.

6. července 2011
Musím se podělit o čerstvý zážitek z filmu Transformers: Dark of the Moon. Opět se opakuji, ale i třetí díl je prostě fenomenální a úchvatný zážitek, nyní obohacený i o perfektně zvládnutou 3D technologii. Efekty v mých očích výrazně překonávají Avatar a po stránce obsahu samozřejmě Transformers vítězí o světelné roky. Místo slabomyslné zelené propagandy vtrhává na plátno epické ztvárnění totální války bez nadsázky kosmických rozměrů, ve které už jde opravdu o všechno. Film podle očekávání přímo překypuje vším, co dělá z Michaela Baye jednoho z nejlepších režisérů všech dob. Dech beroucí zpomalené záběry (nyní ještě působivější díky 3D), obrovské destrukční a bitevní scény (souboje se mi zdají přehlednější než v prvních dvou dílech), ideály hrdinství a patriotismu... Celá trilogie se teď řadí mezi nejlepší počiny v dějinách filmu a Transformers 3 jsou můj první vážný kandidát na Film roku.

5. července 2011
Vypadá to, že v Rusku se opět začíná hýbat projekt nových letadlových lodí. Je zcela jasné, že se bez nich ruské námořnictvo prostě neobejde, protože by se pořád točilo v kruhu zastaralé doktríny ze studené války (kterou nyní s nosičem Varjag zřejmě zkopíruje Mars, v čemž bych mu nebránil). Současně však trvám na názoru, že pořízení výsadkových plavidel z Francie je zásadní politická i vojenská chyba. A přiznám se, že příliš nechápu zprávu o plánované stavbě torpédoborce s nukleárním pohonem. Podobný nápad tady kdysi byl (Projekt 1199 Ančar), ale skutečně stojí za "vzkříšení"?

4. července 2011
Diskuse o majetkových přiznáních. Na rozdíl od většiny pravice se jim principiálně nebráním, ale na rozdíl od většiny levice bych je nedefinoval na bázi výše příjmů (protože to znamená skoro "presumpci viny" pro kohokoliv úspěšného a bohatého). Majetková přiznání by však určitě měli podávat všichni ti, kdo zastávají významné veřejné úřady a funkce, rozhodují o veřejných penězích a podílejí se na trestních řízeních, tedy nejen volení politici, ale i vysocí státní úředníci, policejní důstojníci, státní zástupci, soudci, exekutoři nebo vedení státních firem a institucí. Asi bychom se dozvěděli zajímavé věci.

1. července 2011
Dovolil bych si upozornit na svůj článek v novém čísle ATM, kde podávám přehled uživatelů letounů řady Su‑27, a to s důrazem na státy Asie a Afriky. Teď ještě musím přidat jednu perličku, kterou jsem pokládal za fámu, ale nyní už to mám na 100 % potvrzeno: Šanci získat Su‑27 mělo kdysi i Československo! SSSR nám totiž nabízel letouny MiG‑29 a Su‑27 s tím, že si můžeme vybrat; díky nižším nákladům vyhrál první z nich a byl koupen. Pak vznikl plán přezbrojit jednu letku MiGů v Žatci na Suchoje, na to však už nebyly peníze a po revoluci to ztratilo smysl. Ale bylo by to prostě nádherné, kdybychom měli Su‑27, že? (Ačkoli naši politici by je pak asi zašantročili podobně jako MiGy.)


Postřehy z dubna, května a června 2011

Archiv postřehů



Na úvodní stránku