Postřehy ze života


30. března 2011
Během přípravy nejbližší aktualizace jsem narazil na téma nesymetrických letounů. Nedávno jsem se tu zmiňoval o problematice údajné "ošklivosti" některých zbraní. Německý asymetrický průzkumný letoun Blohm und Voss BV 141 je příkladem typu, který doplatil na svůj vzhled. Bylo to konstrukčně výborné letadlo se špičkovými výkony, nemělo žádné provozní problémy a bylo spolehlivé, jenže se neprosadilo, protože svým bizarním vzezřením budilo posměch a nedůvěru (což je zejména u pragmatických Němců překvapivé). Nevím jak vy, ale já bych se vůbec nebál v něm letět.

28. března 2011
Čtu knihu Můj život od Lva Davidoviče Trockého, tedy autobiografii tvůrce "permanentní revoluce". Je docela zábavné (ačkoli poněkud tragikomické) sledovat přetrvávající tendence idealizovat si Trockého a Lenina, resp. snahu stavět je do kontrastu se zločiny, které napáchal Stalin. Je dobré si ujasnit historická fakta (např. skutečnost, že masový teror začal za Lenina; Stalin "jen" navýšil měřítko) a zkusit si přečíst něco z Trockého děl. Pak by to nadšení asi trochu ochladlo. Trockij jako vládce SSSR, pokud by nebyl ještě horší než Stalin, by nebyl rozhodně lepší.

27. března 2011
Končící víkend byl přímo nabitý událostmi a zážitky. Získal jsem spoustu překrásných knížek, zejména o letecké a pozemní vojenské technice. (Na otázku, kdy to všechno budu číst, odpovídám tak, že přece nejde o romány, nýbrž o odborné texty, které shromažďují jako informační zdroje a po nichž sáhnu, až to bude třeba.) V neděli ráno proběhnul první letošní závod Formule 1, který naznačil, že nás snad čeká zajímavá sezóna (když ji nepokazí naprostá dominance týmu Red Bull). A většinu neděle jsem fungoval jako pořadatel (nikoli pořád‑datel) na volejbalové akci Každá smeč pomáhá, jež vedle báječné sportovní podívané přinesla i velký příspěvek pro charitu. Well done.

24. března 2011
Nesouvislá série krátkých postřehů. Děkuji za dodání hodnotných informací o degustaci čokolády; coby vášnivý sladkožravec je rozhodně využiji. Soudruh Hugo už patrně nikoho nenechává na pochybách, že je totální a nefalšovaný blázen, když tvrdí, že život na Marsu byl zničen kapitalismem. Nádherné počasí v posledních dnech dokládá, že už tu nezvratně máme jaro, které ale asi bude jen krátké a rychle přejde v léto. Pro mě to znamená vytáhnout kolo a vyrazit na cyklovýlet.

23. března 2011
Co vám říká jméno Dougal Dixon? Pravděpodobně nic, ale zřejmě vám bude povědomé jedno z děl, na nichž se podílel, a to velmi podařený a úspěšný seriál Divoká budoucnost, který zobrazuje možný vývoj života na Zemi v budoucnosti. Dougal Dixon napsal i spoustu knih, ze kterých zvláště doporučuji tři, jež spadají do podobného žánru jako onen seriál. After Man: A Zoology of the Future a Man after Man: An Anthropology of the Future spekulují o možné perspektivní evoluci zvířat i člověka, zatímco v publikaci The New Dinosaurs: An Alternative Evolution je ukázáno, co by se asi stalo, kdyby dinosauři nevymřeli a ovládali tuto planetu dodnes. Vysoce zajímavá četba.

21. března 2011
Diskuse o Sčítání lidu, domů a bytů 2011. Spousta lidí je kritizuje jako zbytečný a drahý zásah státu do soukromí občanů. Nyní se navíc ukazuje, že Česká pošta realizaci nezvládá. (A překvapuje to někoho?) Coby osoba veřejně známá a činná nemám s otázkami ve formuláři problém z hlediska soukromí, avšak naprosto chápu, že leckomu může být podobný "výslech" nepříjemný; také je zřejmé, že se stát ptá i na věci, které už přece dávno musí vědět! Nějaká forma sčítání v principu smysl má, ale v praxi se vybrala (jak je zde obvyklé) ta nejdražší a nejméně efektivní.

19. března 2011
Téma č. 1: Sjezd ČSSD. Zvolení Bohuslava Sobotky mě příliš netěší. Pod jeho vedením se bude ČSSD měnit jen málo a bude těžko hledat partnery, takže by se jí docela dobře mohlo stát, že příští volby zase vyhraje a zase nebude mít s kým sestavit koalici. To by pro český politický systém nebylo dobré. Téma č. 2: Libye. Jsem rád, že západní státy (sice za minutu dvanáct, ale přece) našly odvahu něco udělat. Ta operace asi nebude snadná ani rychlá, ale pořád to je mnohem lepší než se dívat, jak si Kaddáfí dělá, co se mu zlíbí. Pro mě to samozřejmě znamená ustavičný "kolotoč" výstupů v televizi i rádiu. Možná bych za to mohl soudruhu plukovníkovi poslat kytici. Pohřební! :‑)

18. března 2011
Současné události v Libyi jsou tak turbulentní, že je lze těžko komentovat bez rizika, že za hodinu bude všechno zase jinak. Poněkud překvapivé vyhlášení bezletové zóny (k němuž zásadně přispělo vyjádření USA, že to "požadují", což znamená "hněte sebou, nebo to uděláme sami, a to tak, že se vám to zřejmě nebude líbit"), přípravy na vojenskou operaci a pak zpráva o příměří. Tím však starosti zajisté nekončí, neboť Kaddáfí se nyní bude snažit hrát o čas, aby si udržel moc. Právě to je podle mě ovšem absolutně nepřijatelné. Kaddáfímu bych odpustil ledacos (mezi diktátory přece jen nepatřil po stránce represí mezi ty nejhorší), ale co neumím prominout nikdy, to je organizování a sponzorování terorismu. Tohle je pro mě nepromlčitelné a musí za to přijít tvrdý trest!

17. března 2011
Úkol: Musím se konečně perfektně naučit všechna označení poválečných ruských ponorek. Strávil jsem nějakou dobu hledáním fotek různých speciálních či pokusných verzí (v tomto smyslu vynikají zejména třídy Projekt 613 a Projekt 667A, známé také jako Whiskey a Yankee), místy jsem byl ovšem poněkud deprimovaný z té záplavy označení. Připadal jsem si trochu jako na konci filmu Hon na Rudý říjen, kde zazní mj. kultovní věta: "Sergeji, vy jste ztratili další ponorku?" :‑)

15. března 2011
Svět s napětím sleduje dění v japonských atomových elektrárnách. Osobně se nebojím, že by Japonsko tuto situaci nezvládlo (má v tom větší schopnosti než kdokoliv jiný), ale stále více se bojím toho, jak by ty havárie mohly (nepřímo) ohrozit energetickou bezpečnost západního světa. Zelení fašisté totiž dostali naprosto mylný, ale líbivý a jednoduchý argument, pomocí něhož mohou spustit nový hysterický povyk proti jádru. Takové snahy je nutno hned na začátku rázně zastavit! Nukleární energetika si pochopitelně zaslouží maximální podporu a události v Japonsku by měly být zejména impulsem pro větší investice do vývoje výkonnějších a bezpečnějších reaktorů.

14. března 2011
Ruský loďařský holding OSK vyhlásil otevřený konkurs na nový design válečné lodě o velikosti korvety a některé návrhy jsou skutečně působivé. Sahají od relativně konvenčních přes docela progresivní až po téměř šokující (ovšem přesto uskutečnitelné). V této souvislosti musím poznamenat, že v poslední době často slýchám skuhrání nad tím, že současné konstrukce lodí (jež se podřizují požadavkům na obtížnou zjistitelnost) jsou "ošklivé", "divné" atd. Mně osobně se tedy líbí, ale to přece nehraje roli. Ty staré lodě budou "krásné" přesně do chvíle, kdy je rakety těch nových ("ošklivých") pošlou ke dnu! Kde jinde než u vojenské techniky má funkce vítězit nad vzhledem?

13. března 2011
Pořád se něco děje. Odhady počtů mrtvých v Japonsku jsou samozřejmě velmi smutné, ale podle mě se stejně ukazuje, že Japonci jsou v ochraně proti řádění živlů světová špička; kdekoli jinde by to zaručeně bylo daleko horší (vzpomeňte jen na následky tsunami v roce 2004). Česká Vojenská policie pro změnu předvedla jedno ukázkové šlápnutí vedle; zřejmě nejsem sám, kdo to vidí jako stále zoufalejší pokusy o očernění ministra Vondry ze strany jistých lidí, jimž díky Sašovu působení na ministerstvu obrany hrozí ztráta majetku a svobody. A ještě taková kontrolní otázka, soudruzi: Víte, kdy a kde byl zhotoven první prakticky použitelný mobilní telefon v dnešním smyslu? Já jsem to také nevěděl, ale (a zdůrazňuji, že to není žádný vtip) bylo to v roce 1957 v SSSR! To jsou věci, co?

11. března 2011
Pouze krátce k případu údajné nahrávky ministra Kalouska. Není tajemství, že současný ministr financí nepatří k mým nejoblíbenějším politikům, ale v tomto případě se ho musím zastat. Podle mě to byl dost radikální, ale v daném kontextu asi přijatelný postup, jak názorně ukázat, že mnohá zpravodajská média se sice tváří jako nestranní pozorovatelé, ale fungují i jako nástroje k prosazování číchsi ekonomických, popř. jiných zájmů. Novináři používají "provokace" docela běžně, a tak by neměli být překvapeni, když je někdo (výjimečně) nasadí také proti nim.

9. března 2011
Proč jsem konzervativec? Díl druhý, resp. jakési rozvedení nedávného postřehu na toto téma. Tři velké politické ideologie 18. a 19. století (liberalismus, socialismus a nacionalismus) měly jistě dobré jádro, ale jestliže dostaly "volnou ruku", nakonec vždy vedly k extrémům, změnily se v "náboženství bez Boha" a způsobily velké tragédie. Liberální ideje svobody a lidských práv skončily u gilotin francouzské revoluce a dnes vygenerovaly "lidskoprávní absolutismus" a multikulturalismus. Socialistické myšlenky rovnosti a spravedlnosti zdegenerovaly do rudé diktatury Gulagů. A nacionalismus s ideálem vlastenectví a národní jednoty nakonec přinesl Osvětim. Všechny tři tyto ideologie byly a jsou pro vývoj Západu přínosem, ale jedině tehdy, když je přítomný i konzervativní element, který korytem opatrnosti vede jejich nadšení do turbíny vývoje. Tuhle metaforu si musím zapamatovat. :‑)

7. března 2011
Stále více lidí chápe, že Mars zkrachuje, že to bude spíše dříve než později a že se tomu už patrně nedá zabránit. Ta přehřátá bublina skrytých dluhů a špatných úvěrů musí zcela zákonitě prasknout. A nebude to nějaké nepříjemné zpomalení. Bude to jako náraz do zdi! Ekonomika a společnost je tam mimořádně křehká, takže jakýkoli otřes se znásobí a vyvolá dominový efekt, který může způsobit i úplné zhroucení Marsu jako státu. To může být zdánlivě potěšující, jenže pak to "odnese" i globální ekonomika, protože dříve se zcela nesmyslně sázelo na to, že Mars poroste věčně. A navíc se bojím, že by marťanská vláda tváří v tvář krachu mohla udělat nějakou blbost. Máme se nač těšit.

6. března 2011
Když jsem se nedávno zmínil o modernizování stíhačky F‑16, zkusil jsem si představit, jak by vypadala nějaká "finální" varianta, která by kombinovala všechny možné prvky z různých sériových a pokusných verzí. Radar AESA, senzor IRST a konformní nádrže jako F‑16E/F Block 60, kachní plochy jako CCV a AFTI, nový sací otvor jako F‑16 DSI, zvětšené křídlo jako Agile Falcon a F‑2, tryska s vychylováním tahu jako VISTA/MATV, 30mm kanon jako A‑16, hypermoderní elektronika jako F‑16I Sufa... A mělo by se to asi jmenovat F‑16T. Jako Trhač. :‑)

5. března 2011
Debata o státním rozpočtu. Byl bych mnohem razantnější ve škrtání na straně výdajů. Kromě extrémně přebujelého a zneužívaného sociálního systému je tady i nemálo úřadů, které by si zasloužily důkladnou revizi a přinejmenším velké zeštíhlení, ne‑li zrušení. Některé z nich jsou neefektivní pozůstatky historie, které ztratily smysl, kdežto jiné smysl patrně nikdy neměly, protože se "musely" vytvořit, ačkoli nikomu nechyběly. Při hodnocení úřadů je třeba mít na paměti jednu zásadní věc: Pokud vytvoříte instituci, aby řešila nějaký problém, pak se nepříjemně často stává, že ho neřeší, nýbrž udržuje a kultivuje, protože je na něm existenčně závislá. S mnoha úřady je to podobné jako s moderní medicínou, která si umí krásně poradit s příznaky, ale málokdy se zabývá příčinami.

3. března 2011
Do mé elektronické knihovny průběžně přibývá spousta publikací. Kromě odborných knih mj. o Izraeli, Rusku, islámu, terorismu, špionáži, strategii či historii je to i beletrie, včetně dalších románů, na nichž se podílel fenomenální Tom Clancy. Záměrně to uvádím tímto opisem, jelikož "vynálezce techno‑thrilleru" teď tvoří spíše scénáře, vlastní psaní nechává jiným. Tato díla (známá jako Tom Clancy's) samozřejmě nedosahují geniální úrovně toho, co napsal on sám, stejně ovšem suverénně překonávají drtivou většinu dnešní knižní produkce. Namátkou zkuste Tom Clancy's EndWar.

1. března 2011
Hlavním tématem zůstává situace v Libyi. Podle mě už je Kaddáfí de facto odepsaný, ovšem provedení toho "odpisu" může ještě nějakou dobu trvat. Začíná se to tam podobat patu. Opozice zřejmě nemá síly pro frontální útok na Tripolis, jenž by navíc mohl skončit strašným masakrem. Kaddáfí už nekontroluje kromě hlavního města téměř nic, je tam ovšem dobře opevněný a má dostatek výzbroje i loajálních lidí, takže ještě může způsobit velké problémy. Tohle by mohla "rozseknout" zahraniční intervence; mělo by jít o kombinaci leteckých a námořních úderů a operací speciálních sil s cílem zlikvidovat libyjské vedení a zabránit použití chemických zbraní. Samozřejmě by vypadalo moc hezky, kdyby se Kaddáfího zbavili Libyjci sami, ale možná se to bez malé pomoci neobejde.

28. února 2011
Budiž mi dovoleno pár vět ke zprávě, že české ministerstvo obrany zkoumá až osm typů stíhaček. Naše letectvo v každém případě potřebuje lehký až střední víceúčelový stroj, což vyřazuje Typhoon, Rafale i F‑15; takový Silent Eagle s našimi výsostnými znaky by určitě vypadal úchvatně, ale nevím, co bychom si s tak výkonným a nákladným letounem počali. Já za nejlepší reálně dostupnou variantu stále považuji Gripeny, pochopitelně s tím, že se zmodernizují na standard Gripen NG a bude zaručena kompatibilita s NATO. Pokud by měl být vybrán americký typ, pak samozřejmě na prvním místě F‑35, avšak USA by musely předložit vysoce výhodnou nabídku; navíc se dají očekávat časové problémy. Z lehkých stíhačů bych bez debat vyřadil Mirage 2000. Americké typy F‑16 a F/A‑18 si představit umím, ale musela by to být nějaká skutečně luxusní modernizace (jako F‑16E/F Block 60 nebo Super Hornet International). Ale hlavní je, abychom nějaké nadzvukové letectvo vůbec měli!

26. února 2011
Jenom stručně k plánu sjednotit DPH. Jsem dlouhodobým zastáncem "pravé" rovné daně (true flat tax), tedy jedné a shodné sazby daně z příjmu i přidané hodnoty. V našem případě by to mělo být 15 %, což ale znamená, že by se měla nejen zvýšit snížená sazba DPH, ale i snížit ta základní. Aktuální plán vlády se mi tedy moc nelíbí a jako poslanec bych se zřejmě zdržel hlasování. Nicméně, kdybych mohl vybírat jen mezi "pro" a "proti", pak za předpokladu, že se získané finance použijí opravdu výhradně k reformě penzí, bych asi (se skřípěním zubů) hlasoval pro.

25. února 2011
Přemýšlím, jak hodnotit ruský velkofilm Admirál, který líčí závěrečnou fázi života admirála Kolčaka. Je to každopádně zajímavé dílo, už jen proto, že se věnuje dosud tabuizovanému tématu, ale myslím si, že se to dalo zpracovat lépe. Bitvy (námořní i pozemní) působí realisticky, ale patří jim příliš malý prostor, kdežto větší část filmu okupuje trapná love story. Sám Kolčak je zobrazen hodně idealizovaně, avšak to lze od životopisného filmu čekat. Konec pak (takřka nutně) obsahuje ostré protičeskoslovenské výpady, jenže vydání Kolčaka bolševikům byla od legionářů skutečně kolosální pitomost. Celkově asi mohu film pochválit, i když podruhé se na něj zřejmě koukat nebudu.

23. února 2011
Další debata o alternativní historii a její užitečnosti. Nejde jenom o výborný nástroj pro pochopení dějin a ovlivnění budoucnosti, ale také např. pro manifestaci jistého filozofického a politického názoru. To lze krásně ilustrovat na něčem, co si dovolím popsat jako spor Drnek vs. Harrison, čímž označuji názorová východiska tvorby Jana Drnka (zvláště knížky Druhý dech habsburské monarchie a studie Maxmilián) a trilogie Hvězdy a pruhy od Harryho Harrisona. V prvním případě jde v zásadě o "manifesty" klasického konzervatismu, monarchismu a katolicismu, zatímco druhý hájí klasický liberalismus, republikanismus a sekularismus. Rozhodně stojí za to se důkladně seznámit s oběma přístupy, porovnávat je a přemýšlet o tom, co mohou nabízet pro budoucnost Západu.

22. února 2011
Jen jsme pustili z hlavy Egypt a můžeme plynule přejít do Libye. To, co se tam děje, totiž není zase tak překvapivé. Plukovník Kaddáfí se mohl zdát "věčný", to však byl klamný dojem. Je to zcela jiný případ než Egypt, kde vlastně armáda nikdy neztratila kontrolu. Libye je už z principu fragmentovaný a vysoce decentralizovaný stát, jakýsi slepenec kvazi‑autonomních kmenových a klanových území a rozmanitých zájmových a mocenských skupin, které neustále bojují o moc. Kaddáfí dlouho fungoval v úloze arbitra, avšak současně jejich rivalitu podporoval (podle hesla "rozděl a panuj"). Vzdáleně se to podobalo situaci v nacistickém Německu. Ale byla to "jízda na tygrovi"; ten slepenec se prostě rozpadl a boj o moc začal zuřit v plné síle. Nebojím se ani tak islamistů (ti jsou tam poměrně slabí), nýbrž spíše totálního rozvratu a anarchie, resp. vzniku dalšího Afghánistánu či Somálska.

21. února 2011
Zdá se, že skutečně bude přímá volba prezidenta. Já osobně nejsem nijak vyhraněný zastánce přímé ani nepřímé cesty; po nedůstojném průběhu volby v roce 2008 se kloním k přímé volbě, třeba už jen proto, aby se to vyzkoušelo ("co to udělá"). Přímá volba ovšem určitě také není bez rizika, jelikož do kampaní se může dostat populismus a nejrůznější špína (což by právě u volby hlavy státu nastat nemělo). Docela pozitivně vypadá seznam možných kandidátů, kde převládají lidé, kterých si vážím a kterým bych mohl dát hlas. A v nejhorším případě nám ještě vždycky zbývá monarchie. :‑)

18. února 2011
Existuje jedna zajímavá země, která se pomalu a nenápadně, ale důsledně stává vojenskou velmocí a dá se označit za regionálního hegemona. Patří mezi nejlepší partnery USA, účastnila se po jejich boku řady válek, avšak zvládá i samostatné (a úspěšné) expediční operace. Ještě nedávno vlastnila výkonné stíhací bombardéry, nyní buduje flotilu s velkými plavidly pro "force projection", mlsně pokukuje po jaderných ponorkách se střelami Tomahawk a dokázala by (jako jeden z hlavních producentů uranu) rychle získat i nukleární zbraně. A která země to je? Napovím, že v krizové situaci by zřejmě citovala jeden ze svých kulturních symbolů: "To není nůž. Tohle je nůž!" :‑)

17. února 2011
Diskuse o lidstvu, společnosti a politice. Víte, proč jsem konzervativec? Protože jsem velice skeptický k představám o "změně lidí". Konzervatismus totiž (jako jediná velká politická ideologie) postrádá jakousi velkou vizi o transformaci společnosti, která by apelovala na ušlechtilé rysy lidské povahy a usilovala by o vybudování "něčeho nového". To je však vymoženost, nikoli chyba! Právě tyhle nádherné vize jsou s odpornou spolehlivostí zneužívány a deformovány v pravý opak. Konzervatismus spoléhá na uvážlivé a postupné změny a na pragmatické řešení konkrétních problémů. Nenabízí lidem nějakou vzdálenou vizi globální změny čehokoli, zvláště ne lidí samotných. Každý politik by si měl pamatovat toto: Nikdy se na zemi nesnažte vytvořit Nebe, protože tak vytvoříte jedině Peklo.

15. února 2011
Ještě něco k americké občanské válce. V ní byly poprvé bojově nasazeny mj. kulomety, samozřejmě ve formě legendární zbraně typu Gatling. Zkuste si jen představit, jak v době, kdy byla standardní výzbrojí pěchoty jednoranná puška zadovka, působila věc, která střílela s kadencí stovek ran za minutu! Stojí za uvedení, že i 7. pluk kavalerie vlastnil dva Gatlingy, ovšem generál Custer je na tažení k Little Bighornu odmítl vzít! Jeho škoda. Ta písnička mohla mít poněkud jiný text. :‑)

14. února 2011
Mnohokrát děkuji za poskytnutí skvělé knihy The Third World War: The Untold Story, kterou považuji za nejkomplexnější popis hypotetické III. světové války mezi Západem a Varšavskou smlouvou. Kromě "standardního" popisu bojů ve střední Evropě, Skandinávii a severním Atlantiku se detailně zabývá také děním v "periferiích", míněno v Latinské Americe, jižní Africe a Středním a Dálném východě. Oceňuji i fakt, že autor John Hackett (mimochodem dřívější velitel Britské armády na Rýnu) válku neukazuje jen jako konflikt USA a SSSR, v němž ostatní státy fungují spíše jako "křoví", ale přikládá zásadní význam i dalším zemím, mj. Británii, Irsku, Švédsku, Japonsku, Číně nebo Egyptu. Ale možná nejpůsobivější je to, jak se prognóza vývoje světa po porážce SSSR (napsaná roku 1982) podobá tomu, co poté skutečně nastalo, když se východní blok rozpadl. Klobouk dolů.

12. února 2011
Ke krizi ve zdravotnictví bych chtěl říct dvě věci. Za prvé, snaha o zvýšení platů je zajisté legitimní, ale postup, který část (zdůrazňuji, část!) lékařů volí, je nepřijatelné vydírání, jemuž se nesmí ustupovat! Za druhé, je zjevné, že peníze v českém zdravotnictví jsou, jenže na špatných místech. "Žábu na prameni" podle mě představuje soustava zdravotních pojišťoven. Domnívám se, že by měla fungovat jedna státní pojišťovna, která by všem hradila standardní péči, a volný trh komerčních pojišťoven, kde by se člověk mohl (pokud by chtěl) pojistit pro péči nadstandardní.

10. února 2011
Rád bych pronesl pár poznámek k tématu zpětného inženýrství (reverse engineering). Jsem přesvědčen, že od určité úrovně složitosti tenhle postup dramaticky pozbývá efektivitu. Neplatí, že zhotovením kopií součástek a jejich smontováním vždy získáme kopii celku. Mnohé moderní stroje (jako letecké motory) jsou totiž tak komplexní, že už se musejí chápat holisticky a synergicky. Představují více než jen součet částí; s jistou metafyzickou nadsázkou si dovolím říci, že mají jakéhosi "ducha", což zpětné inženýrství (se svým čistě mechanickým přístupem) nechápe. I nejmenší nepřesnost při výrobě součástí se nakonec nesmírně umocní. Výsledek zhruba vypadá a zdánlivě funguje jako originál, ale skutečnou kvalitu nikdy mít nebude. Podívejte se na marťanské kopie leteckých motorů.

9. února 2011
V souvislosti s úchvatným románem Ztracený symbol jsem dostal pár dotazů ve smyslu, kdo píše knihy podobného druhu jako Dan Brown, tj. mysteriózní thrillery o historických záhadách, jež nějak ovlivňují i současnost. Faktem je, že Da Vinciho kód rozpoutal vlnu beletrie tohoto stylu, která zatím neprojevuje známky oslabení. Komplexnosti tvorby Dana Browna nedosahuje asi nikdo, avšak přesto existují autoři, jejichž romány mohu doporučit. Konkrétně jsou to mj. Steve Berry, Andy McDermott či Scott Mariani. Částečně se tohoto žánru dotýká i James Rollins, ale jeho (jinak excelentní) tvorbu bych zařadil už spíše mezi vědecké kvazi‑techno‑thrillery. Přeji příjemné čtení.

8. února 2011
Musím si trochu osvěžit vědomosti o americké občanské válce. Stále jen málokdo si zde uvědomuje, že po stránce vývoje vojenství šlo o mimořádně přínosný konflikt. Přinesl řadu technických novinek, např. opakovací pušky, kulomety, děla s drážkovanou hlavní, využití železnic, minová pole, pancéřové lodě s otočnými věžemi, ponorky, torpéda, špionážní fotografie, telegraf... K tomu navíc manévry obrovských armád po rozsáhlých územích a systém jejich zásobování. Prusko mělo v Americe několik pozorovatelů a získané poznatky pak využilo proti Rakousku a Francii. Americkou občanskou válku lze považovat za "prototyp" moderní totální průmyslové války.

6. února 2011
Marťanské firmy se hodlají zúčastnit výběrových řízení na nový cvičný letoun pro US Air Force a nový vrtulník pro amerického prezidenta. Do toho druhého chtějí nabídnout typ AC‑313, tedy verzi vrtulníku Super Frelon, starého bezmála padesát let! Prostředníka jim má dělat značka US Aerospace, která se již "vyznamenala" tím, že nabízela ukrajinské tankery tří typů, z nichž dva vůbec neexistují. Moc rád bych věděl, zda jsou opravdu idioti, nebo to na nás jen hrají. Ale jak na podobnou otázku odpověděl již vojín Kefalín: "To jeden nikdy neví, soudruhu generále..." :‑)

5. února 2011
Zamyšlení nad ruskou víceúčelovou jadernou ponorkou Projekt 885 Jaseň. Začínám získávat dojem, že to není úplně šťastná koncepce. Vertikální šachty pro křídlaté střely jsou vynikající věc, ale na rozdíl od americké třídy Los Angeles, která dostala šachty pro Tomahawky bez zvětšení rozměrů či výtlaku, byla třída Jaseň zjevně postavena "kolem" šachet. Výsledkem je největší univerzální nukleární ponorka, jaká kdy existovala; trochu vyvolává dojem, že je to spíše raketonosná ponorka, která mimochodem zvládá i pár dalších úkolů. Navíc je zřejmé, že těchto vysoce výkonných, ale i nákladných plavidel zkrátka nelze vyrobit velký počet, takže se bude muset vyvinout ještě jedna menší a levnější třída jaderných ponorek; podobně je na tom US Navy s třídami Seawolf a Virginia.

3. února 2011
Snad každý zná knihu Černí baroni, případně její filmové či televizní zpracování. Leckdo také asi ví, že velká většina těch smutně‑veselých příběhů vychází ze skutečnosti. Roman Kefalín je pochopitelně sám autor Miloslav Švandrlík (ačkoli u "opravdových" pétépáků nikdy nebyl) a svoji reálnou předlohu měla i zřejmě nejzajímavější figura, tedy major Haluška alias Terazky, pravým jménem Andrej Gazda (údajně je popsán velice přesně). Sluší se však podotknout, že služba u PTP určitě nebyla taková legrace, jak to líčí Švandrlíkovy romány; více o tom v knize Vojáci druhé kategorie.

2. února 2011
Děj nového tureckého filmu Údolí vlků: Palestina už asi není (vzhledem k politickému vývoji Turecka v posledních letech) moc překvapivý. Za takovou porci antisemitské propagandy by se nemusel stydět ani Goebbels. Ale co s tím? Jak adekvátně reagovat? Jeden nápad bych měl. Navrhoval bych natočit film, v němž by volby v Turecku vyhrála strana, která by se vždy označovala za "umírněně islámskou", ovšem ve skutečnosti by to byli skrytí fundamentalisté, kteří by chtěli Turecko proměnit v neonacistický režim, sjednotit muslimský svět a zahájit válku proti Západu. Izrael by ale do Turecka vyslal zvláštní jednotku, která by zničila jeho vojenský potenciál a ve finále by zlikvidovala i premiéra. Ten by se mohl jmenovat třeba Nagoder. Podobnost se skutečností je čistě náhodná. :‑)

1. února 2011
Debata o vládní politice, škrtech a reformách. Upřímně řečeno, nikdy jsem nevěřil, že by ČSSD, pokud by sestavovala vládu, opravdu splnila své sliby. Musela by udělat prakticky totéž co současná pravicová koalice; možná by to nazývala jinak, ale škrtala by stejně, tedy pokud by její politici měli alespoň trochu zdravého rozumu. Ekonomické zákony i objektivní realita jsou svinstvo; ony se prostě nedají ukecat ani těmi nejlepšími ideologickými žvásty (což brzy zjistí i soudruzi v Pekingu).

31. ledna 2011
V těchto dnech často dostávám otázky jako: "Co říkáš na Egypt? Vydrží to Hnusnyj Mubarak?" Situace v Káhiře je vysoce turbulentní, mění se takřka z hodiny na hodinu a dělat předpovědi je velmi těžké, ale přesto bych rád řekl dvě důležité věci: Za prvé, rozhodně bych neodepisoval Mubaraka; je to schopný a zkušený státník, který přestál spoustu krizí a vždy má ještě nějaké to eso v rukávu. Za druhé, spoléhám na egyptskou armádu (na rozdíl od saúdské, kterou bych nenechal hlídat ani prázdnou psí boudu), která by mohla zajistit transformaci Egypta dle vzoru Turecka za studené války, což by bylo asi nejlepší. Sice by existovaly víceméně svobodné volby, avšak režim by zůstal pod dohledem armády, jež by v krajním případě mohla Muslimské bratrstvo spráskat do kuličky. Inšalláh. :‑)

29. ledna 2011
Musím pronést několik krátkých větiček k letounu F‑117A Nighthawk. Ačkoli už byl vyřazen, nyní se o něm hovoří kvůli tvrzení, že zbytky stroje sestřeleného v roce 1999 nad Srbskem posloužily Marťanům při vývoji J‑20. Osobně o tom dost pochybuji, ale současně mi vadí, jak dnes kdekdo povýšeně mluví o F‑117A jako o beznadějně zastaralém a nezajímavém. Nějak se zapomíná, že vzlétl v roce 1981 a že to byl absolutní "game-changer", který šokoval celý svět a pro PVO cca 95 % států by byl i dnes prakticky nezachytitelný! Jak říkal Ivánek: Kdyby jenom trošku úcty...

28. ledna 2011
Román Ztracený symbol od Dana Browna musím dodatečně zařadit mezi nejlepší knihy roku 2010. Jen málo publikací na mě v poslední době zapůsobilo tak silně. Prolínají se v něm dva základní motivy, a to zednářská minulost (a současnost!) Ameriky a zdánlivě neuvěřitelný fakt, že myšlenky dovedou ovlivnit hmotný svět. Tahle skutečnost je známa už stovky let v různých okultních a mystických naukách (které navíc dávno zjistily i ledacos z toho, co nyní opět "objevuje" fyzika) a dnes je hodně populární mj. díky fenoménu Tajemství. S tím se Ztracený symbol shoduje také pojetím Boha coby věčné, všudypřítomné a neustále se proměňující "energie" (která tvoří i to, čemu říkáme "duše"), což perfektně souzní i s mojí vírou. Coby deista či panteista mám rád tuto průpovídku (pro niž lze nalézt podklady dokonce i v Bibli): Bůh je součástí nás; my jsme součástí Boha; my jsme Bůh!

27. ledna 2011
Debata o filozofii. Na rozdíl od mnoha lidí pokládám filozofii za velice užitečný a přínosný obor, zvláště dnes, kdy je převládajícím trendem specializace tak úzká, že někteří lidé vědí "všechno o ničem". Právě proto má svůj význam filozofie, jež by komukoliv (bez ohledu na jeho zaměření) měla nabídnout jakýsi širší náhled na svět. A dokonce si myslím, že základní kurs filozofie (kde by se kredity dávaly jenom za účast) by měl tvořit povinnou součást studia na každé vysoké škole.

25. ledna 2011
Kdo stojí za odporným sebevražedným útokem na moskevském letišti? První odhady ukazují (a nikoliv nelogicky) na severní Kavkaz, ale moje intuice analytika začala hned po prvních zprávách upozorňovat, že to může mít ještě vyšší dimenzi. Možná zde nejde o nějaké Čečensko a jeho (iluzorní a v praxi zhola nemožnou) samostatnost, ale spíše o reakci globální sítě islámského teroru na zahraniční a bezpečnostní politiku Ruska v poslední době. Partnerství s Izraelem, sbližování s NATO, angažmá v Afghánistánu, to vše musí nacistické islamisty přivádět k nepříčetnosti. Ale nepochybuji, že ruské zpravodajské služby ty zk***ysyny najdou a určitě se s nimi nebudou mazlit.

24. ledna 2011
Veliké gratulace a obdiv patří jihokorejskému námořnictvu, které razantně zasáhlo proti pirátům. Tak se na ně musí! Je směšné a ostudné, jak se chovají západní státy, které díky spojení falešného humanismu a zbabělosti sice posílají hlídkové lodě, ale zároveň odmítají piráty zabíjet. K čemu to potom vlastně je? Nevím nic o tom, že by z námořního práva někdo vymazal trest smrti za pirátství, a také nechápu, proč se stále trvá na slabomyslném zákazu obranné výzbroje obchodních lodí. Na zastavení většiny útoků by stačil lehký kulomet a pancéřovka. Válečná plavidla by pak měla provádět údery na přístavy, ze kterých piráti vyplouvají. Maximální tvrdost a exemplární nasazení ničivé síly jsou na místě. A tvrzení, že zatím všechny snahy stabilizovat Somálsko se "utopily v krvi", je úsměvné. Ono totiž "utopení v krvi" je zcela přesně to, co by se s pirátstvím mělo bez milosti udělat.

22. ledna 2011
Nyní odhalená kauza prodeje střel Ch‑31 z Běloruska do USA je perfektní ukázkou platnosti Murphyho zákonů. Američané zřejmě spoléhali na známé "přednosti" českých úředníků (zvláště chronickou lenost, neschopnost a nevšímavost) a víceméně správně si odvodili, že přes Česko by mohli snadno propašovat snad i atomovou ponorku. Bohužel však asi natrefili na výjimečnou vzácnost, a to úředníka, který (čistě technicky) udělal to, co udělat měl, tedy zastavil zbrojní obchod s Běloruskem. Je velká škoda, že si pro svoji snahu vybral případ zcela nevhodný. A nejhorší ze všeho jsou trpaslíci.

21. ledna 2011
Diskuse o sovětských ponorkách Projekt 705, nejvíce známých pod kódem Alfa. Bůhvíproč je "trendy" vykládat, že to byla od počátku pomýlená a extrémně specializovaná koncepce. Podobně jako v případě stíhače MiG‑25 se však zapomíná, že Alfa vznikla v nějakém geopolitickém a strategickém kontextu, do něhož dokonale zapadala. Že se ten kontext změnil, to je téma zcela jiné. Ano, Alfa byla úzce zaměřená "podmořská stíhačka", která sice neuměla nic jiného, jenže Rusové od ní nic jiného ani nežádali! Trvám na tom, že to byla technicky brilantní konstrukce, která by (v hypotetickém scénáři války mezi NATO a SSSR) mohla nadělat v Atlantiku velké potíže.

19. ledna 2011
Ti, kdo mě znají delší dobu, vědí, že se hodně proměnil můj názor na Japonsko. Dříve jsem se nikterak netajil (a je to vidět i z mých dřívějších článků a postřehů) jistým podezřením vůči Japonsku, resp. jeho mocenským ambicím. V tom mě ovlivnily knihy, které v 90. letech předpovídaly válku USA a Japonska (jako Čestný dluh). Japonce jsem vždy obdivoval pro jejich pragmatismus, loajalitu a pracovitost, avšak s vědomím, že z toho může vzejít všelicos (včetně šovinismu a agrese). Tato hrozba se však nenaplnila, což potvrzuje i nová japonská obranná strategie. Stručně shrnuto: Jestliže s Tureckem mi nedávno došla trpělivost a definitivně jsem ho vyškrtl ze seznamu přátel, pak Japonsko si u mě v poslední době získalo velký kredit a do seznamu přátel bylo zapsáno.

18. ledna 2011
Komplexní debata o politice, ekonomice, společnosti a vůbec... Jeden z hlavních ekonomických zákonů říká, že nelze mít dlouhodobě vysoký růst a současně silný sociální systém. Také se nelze soustředit jen na jeden z těchto faktorů a ignorovat druhý. Soudobá Evropská unie a Mars ukazují dva krajní příklady nepochopení onoho zákona. Neúnosně nákladný evropský sociální stát "škrtí" ekonomiku, a tak zkrátka bude muset být racionálně redukován, aby Evropa mohla znovu hospodářsky růst. (A je dobře, že už to chápe i stále více politiků ve středu a na levici.) Naopak působivý vzestup Marsu (který je navíc z velké části "bublina") bude muset být utlumen, aby se mohl vytvořit alespoň elementární sociální stát, protože jinak zákonitě přijde sociální a posléze ekonomický kolaps.

16. ledna 2011
Včera jsem na televizní stanici Z1 zhlédl velice působivý dokument Den poté (Day After Disaster). Jeho tématem je znepokojivý, ale zcela realistický scénář teroristického jaderného útoku, jenž srovná se zemí centrum Washingtonu. Dokument pak nemilosrdně popisuje strašlivé ztráty a škody, ale ukazuje rovněž připravené plány záchrany a zajištění kontinuity vlády. A samozřejmě zdůrazňuje, co je třeba dělat, aby tento hrozivý scénář nenastal. Jestliže mám být ovšem upřímný, myslím si, že k velkému teroristickému útoku za použití ZHN v průběhu několika let dojde.

13. ledna 2011
Mezi hlavní témata debat dnes patří reformy zdravotnictví a důchodů. Obě slibovala každá vláda, avšak reálný výsledek se dosud pohybuje někde mezi králičím bobkem a nulou. Tahle koalice má pro realizaci reforem teoreticky nejlepší předpoklady, avšak přesto (nebo snad právě proto?) se potýká i s největšími protesty. Neočekávám, že by premiér ustoupil nátlaku odborů, spíše se obávám neshod mezi koaličními stranami. Jako premiér bych uplatňoval postup "tvrdost ven, jemnost uvnitř", tj. nekompromisně stát na hlavních principech a neustupovat protestům, ale zároveň maximálně usilovat o dohodu v koalici. Menší parametrické změny toho nebo onoho se dají udělat vždycky. Teď je nejdůležitější, aby nějaké reformy vůbec prošly a platily, a to raději dobré dnes než geniální zítra.

12. ledna 2011
Na pultech těch knihkupectví, která ho neodmítla, leží druhý díl knihy Zamlčené dějiny. Je totiž známo, že už první část vzbudila velké kontroverze, neboť nabídla nezvyklý, velmi kritický pohled na "osudové roky" českého národa: 1918, 1938, 1948 a 1968. Díl druhý v tom pokračuje a zabývá se např. soužitím Čechů a Němců, dějinami češtiny, protektorátem, odbojem, poválečným odsunem nebo českou národní povahou. Zamlčené dějiny jsou tendenční a provokativní, což je záměr, protože se snaží hlavně vyvolat diskusi o idealizovaných tématech a mýtech, kterých je v naší historii víc než dost. Už jen proto stojí za přečtení a hluboké (a kritické!) zamyšlení.

10. ledna 2011
Ještě jednou o letounu J‑20. Apeluji na všechny, aby reagovali přiměřeně. Je nutné se vyhnout tomu, co se dělo během studené války, kdy se mnohdy "létalo" mezi dvěma extrémy, tj. panickým přeceňováním a posměšným podceňováním. Je nepochybné, že Mars dělá ve vojenské technice pozoruhodné pokroky a relativně rychle stahuje náskok vyspělých států. Zároveň ovšem platí, že v absolutních číslech je tento náskok stále obrovský. USA vyzkoušely prototyp stíhače 5. generace před dvaceti lety! Měli bychom se poučit z kauzy letounu MiG‑25. Je třeba neplést si hypotetické možnosti s reálnými záměry a posuzovat techniku nikoli "zrcadlově", nýbrž podle kontextu, ve kterém vznikla.

8. ledna 2011
Jakmile jsem se dozvěděl o existenci filmu Invaze do USA, pochopitelně jsem si ho musel sehnat. Tohle dnes už téměř neznámé dílo je klasickou akcí v nejlepších tradicích 80. let: Neporazitelný Chuck Norris bojuje proti komunistickým guerillovým jednotkám, které v Americe rozpoutají brutální kampaň teroru. A nikoli omezené jednotlivé akce, nýbrž masivní full‑scale operace, které by mohly zemi zcela ochromit a rozvrátit. Je to ale poněkud méně zábavné, pokud si člověk uvědomí, že sovětské síly Specnaz přesně tohle plánovaly a že něco podobného obsahuje marťanská strategie Unrestricted Warfare. Ostatně velmi sugestivně to popsal i Jeff Head v kultovní knize Dragon's Fury. Jenom doufám, že k ničemu takovému ve skutečnosti nedojde. Bylo by to asi hodně ošklivé.

7. ledna 2011
Co vlastně děláš? Kde pracuješ? Tyto otázky samozřejmě dostávám často. Odpověď, že jsem vojenský a bezpečnostní analytik a publicista (to mám psáno i na vizitkách), zpravidla nestačí, takže musím podat delší výklad, ačkoli ne vždy mám pocit, že byl správně pochopen. Navíc mě překvapuje, jak často jsem pokládán za "politologa", jímž jsem pouze okrajově. S jistým filozofickým nadhledem ale musím dodat, že nejdůležitější je, aby člověk vůbec něčím byl. :‑)

5. ledna 2011
Debata o bojových letounech 5. generace. Myslím, že stroje USA, Ruska a Marsu perfektně odpovídají strategiím "svých" států. Amerika počítá s expedičními operacemi v globálním měřítku, při kterých F‑22 zmasakrují letectvo protivníka a ochrání bombardéry, zatímco F‑35 "dorazí" zbytek odporu ve vzduchu a zaútočí na další pozemní cíle. Rusko musí chránit obrovské území a plánuje akce převážně v blízkosti hranic, a proto je PAK FA řešen coby univerzální stroj pro všechny formy vzdušného boje i úderů proti cílům na zemi. A konečně J‑20 zapadá do marťanské koncepce "anti‑access"; je to poměrně těžký typ s důrazem na dolet a nosnost, který má coby přepadový stíhač vzdorovat americkým strojům, popř. coby stíhací bombardér napadat základny a plavidla USA v regionu.

3. ledna 2011
Děkuji za skvělý dárek k Vánocům, který současně i všem doporučuji. Je to originální tričko VDV, tedy ruských výsadkářů. Vyhlíží podobně jako námořnické, z něhož je i odvozené. Je zhotovené ze speciální dvojitě pletené bavlny, která je nejen výjimečně pevná a tepelně izoluje, ale také (nebo možná zejména) odpuzuje vodu. Tričko VDV proto nenasákne, a i když třeba zvlhne, dá se snadno "vyždímat dosucha". Tak vidíte, aké pekné vecičky vymysleli súdruzi v Sovietskom zväzu...

2. ledna 2011
Čas letmého bilancování kulturních počinů. V roce 2010 jsem zhlédl řadu kvalitních filmů, jenže většina pocházela z let 2008 a 2009. Ze snímků, které do kin přišly v roce 2010, stojí za zmínku Souboj Titánů a Postradatelní. Ten uplynulý rok byl po stránce premiér prostě poněkud slabší, ačkoli to tak možná jen vypadá při srovnání s nesmírně silným rokem 2009 a tím, co nás čeká letos. Pokud jde o literaturu, tam je to bez diskusí, pochopitelně vede Žába a škorpion. Mezi zahraničními knihami bych asi vybral román Executive Intent, ale mohou do toho promluvit i paměti George W. Bushe Decision Points, které sice už mám, ale bohužel jsem je ještě nestačil celé přečíst.


Postřehy z října, listopadu a prosince 2010

Archiv postřehů



Na úvodní stránku