Postřehy ze života


30. září 2010
V modelářských obchodech se prodávají figurky nacistických zločinců. Znamená to problém či hrozbu? Víte, já bych to nechal plavat. Osobně bych si něco takového pochopitelně nekoupil, a kdyby se zjistilo, že je to nějak spojeno s propagací nacismu, tak bych velice tvrdě zasáhl, avšak to se zjevně neděje. Pro sběratelské, historické a vědecké účely bych asi neomezoval nic. Dokonce i Hitler, jakkoli to byl strašný netvor, zločinný psychopat a masový vrah, je historická osobnost a nemůžete ho "úředně vymazat". To bychom se nakonec mohli dostat do podobně groteskní situace jako v Německu, kde se nesmí prodávat ani modely německé vojenské techniky s hákovým křížem.

28. září 2010
Debata o rusko‑indické protilodní střele BrahMos. Rád bych upozornil na jednu důležitou věc, kterou si asi ne každý uvědomuje. BrahMos je nepochybně výtečná zbraň, dnes patrně nejlepší křižující střela na světě, ale zároveň nezapomínejme, že je to v zásadě jen "nadopovaný" Jachont, tj. zbraň, jejíž základní konstrukce patří do poloviny 80. let. A to se týká de facto všech dnešních typů této kategorie. Skutečně nová generace křižujících střel se teprve rodí. Budou to hypersonické zbraně poháněné scramjety, např. BrahMos‑2 či X‑51A Waverider. Ale dočkáme se. :‑)

27. září 2010
Snad pod vlivem četby zajímavé knihy Konečná teorie jsem se po dlouhých pěti letech zašel podívat na FEKT VUT, jak to tam vypadá. Kde je ale souvislost? Onen román stojí na možnosti, že Einstein kdysi skutečně vymyslel bájnou jednotnou teorii pole, tj. soustavu rovnic, jež by popisovaly všechny fyzikální síly (elektromagnetické, jaderné i gravitační), resp. propojily by teorii relativity a kvantovou mechaniku. A znalosti o tom všem jsem získal právě na VUT v předmětech Fyzika a Elektromagnetismus, které mě bavily a stále jsou pro mě občas užitečné. Ačkoliv na VUT někdy nadávám, naučil jsem se tam ledacos, co se mi v některých situacích až nečekaně hodí.

25. září 2010
V rejstříku mých zkušeností figuruje další záznam, neboť jsem poprvé v životě absolvoval profesionální masáž, a to v brněnském studiu Wellness 2000 (jednalo se o využití dárkového poukazu). Zvolil jsem si standardní rekondiční masáž zad a šíje a musím říci, že jsem byl s výsledkem velmi spokojen. Chvílemi to sice trochu bolelo (to kvůli nutnosti rozmasírovat svalové uzliny), ale pak jsem se cítil báječně. Určitě si to chci někdy zopakovat a mohu všem vřele doporučit.

23. září 2010
V řetězových mailech se šíří ledacos, často různé prezentace v PowerPointu, někdy velice nápadité. Ale žádný z PPT/PPS souborů, který jsem kdy viděl, se ani zdaleka neblíží dvěma obludnostem, které byly nedávno předvedeny Pentagonem a hned se staly kandidáty na nejstrašlivější slajdy všech dob. První je znázorněním "protipovstalecké" strategie v Afghánistánu a druhý popisuje proces akvizice techniky. Má tady někdo odvahu prohlásit, že tomu svinčíku opravdu rozumí? :‑)

22. září 2010
Zajímavé věci v politice na všech úrovních. Na té mezinárodní jsou to hlavně úvahy Ruska o vstupu do NATO. Samozřejmě bych to nesmírně uvítal, protože by to bylo naplnění mé dlouhodobé předpovědi a zároveň upřímného přání. Celostátní úroveň politiky: Kdo nedemonstruje, není Čech! Dostávám otázky ve smyslu, zda se mi všechny ty škrty líbí. Pochopitelně nelíbí, ale jako odpovědný člověk vím, že nám nic jiného nezbývá! Pokud peníze nejsou, tak prostě nejsou, a nezbývá než šetřit, kde se dá. A konečně na rovině komunální nastalo to, že jsem začal pomáhat místní organizaci TOP 09, které jsem nabídl své schopnosti politologa. Zpočátku jsem to zkusil jen proto, abych zjistil, zda v praxi dokážu to, co jsem tři roky studoval (závěr: dokážu), ale pak mě to začalo docela bavit.

20. září 2010
Máte rádi béčkové horrory? Pokud ne, tak se rozhodně nedívejte na film Váleční ptáci. Zřejmě se jedná o pokus natočit "klasický" sci‑fi horror ve stylu 50. let (pravěká monstra vs. moderní zbraně) za pomoci dnešních počítačových efektů. V tomto případě jde o souboje ptakoještěrů s letouny z 2. světové války, které navíc pilotují sexy ženské. Popravdě řečeno, čekal jsem, že to bude mnohem větší blbost, ale dalo se na to koukat, ačkoli ty efekty mohly být daleko lepší. Na levný televizní film to však nebylo zase tak zlé. (Naopak totální humus je Pterodaktyl.)

18. září 2010
Dostaly se mi do rukou dvě sympatické knížečky z oblasti, která je pro mě trochu "srdeční", a sice naše excelentní pohraniční pevnosti. Putování po československém opevnění 1935‑1989 je průvodce po těch objektech, které se uchovaly až do dnešních dnů, kdežto publikace Souboj bez vítěze popisuje přípravy Němců na dobývání našich pevností. Obě knížky mě jen utvrdily v názoru, že z celé slavné Wehrmacht by toho pak zřejmě moc nezůstalo... Jen více takových titulů.

17. září 2010
Postupně jsem získal dojem (a po pár debatách s odborníky jsem si potvrdil, že je správný) že asi 90 % počítačů pracuje hluboko pod svými technickými možnostmi. Obvykle jsou nevhodně nakonfigurované, hardware má zastaralé ovladače, ve Woknech chybí Service Packy a aktualizace, registry jsou nechutně zaneřáděné, dočasné adresáře a cache se nepromazávají, disky jsou fragmentované... Navíc stále jenom málo lidí má kvalitní "bezpečnostní trojku", tedy antivirový program, komplexní firewall a anti‑spyware. A pak se diví, že jim kdeco funguje pomalu, špatně nebo vůbec. Přitom všechny potřebné nástroje jsou zabudované přímo v systému, popř. je lze zdarma stáhnout. Ale jak se zdá, mnohý BFU (Běžný Franta Uživatel) nezvládne věci, na něž by stačil dobře vycvičený šimpanz.

15. září 2010
Rozhodně podporuji plán ODS, aby každý nezaměstnaný do měsíce získal uplatnění, tedy rekvalifikaci, vzdělávání nebo veřejně prospěšné práce, a v případě odmítnutí byl vyškrtnut z evidence. Uznávám, že to je opatření drastické; je však nezbytné. Musíme konečně oddělit ty, kdo skutečně chtějí pracovat, od těch, kdo chtějí parazitovat. Sociální systém musí být mnohem adresnější a daleko méně "rozdávačný". Měl by se přiblížit tomu v USA, který se tak snadno zneužívat nedá. Proto se do USA přichází obvykle pracovat, zatímco do EU stále více nepracovat.

14. září 2010
Ještě jednou k názorům pana Romana Jocha: Spoustu lidí vyděsil svým textem, v němž předpovídá pád liberální demokracie a její vystřídání systémem tzv. reprezentativní vlády, jenž by se od dnešního stavu lišil zejména tím, že by volební právo nebylo všeobecné. Naprosto otevřeně říkám, že s tím bych vůbec neměl problém. Nejsem a nikdy jsem nebyl "duší demokrat" (čili nevěřím, že většina má vždy pravdu a že si můžeme odhlasovat všechno, co chceme) a ani nejsem přesvědčen, že všeobecné volební právo je nejlepší vynález v dějinách (třeba hormonální antikoncepci bych ocenil víc). Navíc jako velký fanoušek Hvězdné pěchoty dlouhodobě tvrdím, že by občan měl pro získání volebního práva něco udělat. Abych to shrnul, Jochův model "reprezentativní vlády" bych podpořil.

13. září 2010
Všem zájemcům o politiku a ekonomii doporučuji knihu Cesta do otroctví. Ačkoli nejsem liberál (kromě oblasti sexu, ve které jsem naopak ultraliberál), tohle dílo předního liberálního myslitele jsem si přečetl s velkým zájmem. Friedrich A. Hayek rozebírá kořeny totalitních ideologií a režimů, přesvědčivě dokládá podobnost komunismu, fašismu a nacismu a především ukazuje, že prvním krokem k totalitě je snaha o "plánování" ekonomiky. Z toho logicky vyplývá: Laissez Faire.

11. září 2010
Znovu je zde to osudové datum. Den, kdy islámský fundamentalismus předvedl svou pravou tvář a svět spatřil Zlo. A pak (jak řekl prezident George Bush) se náš smutek změnil ve vztek a vztek v rozhodnutí. Rozhodnutí, že tohle nenecháme jen tak a že musí přijít bezprecedentní odplata. Teroristé nám vyhlásili totální vyhlazovací válku. Fajn, tak ji mají mít! Dále bychom měli mít na paměti, že Afghánistán a Irák, ačkoli jsou samozřejmě důležité, jsou jen první dvě bojiště. K úspěchu je (kromě jiného) třeba svrhnout i spoustu dalších nepřátelských či problémových režimů, počínaje Íránem a Saúdskou Arábií. A ještě na jednu věc musím apelovat: Sundejme si už konečně rukavičky! Tuhle válku musíme vyhrát tak drtivým a odstrašujícím způsobem, aby si to svět pamatoval tisíc let.

10. září 2010
Kovaný sionista a konzervativní rusofil ve mně si nadšeně připili u příležitosti podpisu smlouvy Izraele a Ruska o vojenské spolupráci. Jde zejména o prodej techniky (např. se otevřeně mluví o tom, že Rusové vybaví izraelská bezpilotní letadla svými lasery) a pomoc při modernizaci ozbrojených sil, ale je zřejmé, že v tom je něco víc. Izrael i Rusko přece ve skutečnosti čelí stejnému protivníkovi, kterým je agresivní islamistický fašismus. Je velmi pravděpodobné, že tímto končí větší dodávky moderních ruských zbraní do Íránu a Sýrie (o což Izraelcům primárně jde), a patrně se dočkáme také posunu ruského postoje vůči íránskému nukleárnímu programu (nevylučuji, že Moskva tiše kývla na úder). Do toho ale přišla i jedna smutná zpráva: Zemřel Israel Tal, výborný tankový velitel a "otec" tanku Merkava. Velký voják odešel, ale jeho země žije a bojuje dál. Izrael zvítězí.

8. září 2010
Už dva týdny mám doma rychlé 24hodinové připojení k Internetu od firmy Ycnega Technologies (která nabízí nejlevnější připojení v Tišnově). Do té doby jsem měl jen dial‑up, což znamenalo omezený čas a nízkou rychlost, ale současně mě to naučilo pracovat velice efektivně. Na permanentní připojení jsem si ovšem nesmírně rychle zvykl, takže si teď musím dávat dobrý pozor, abych u toho neproseděl celý den a nestal se "závislákem". P.S. Stáhněte si Zpravodajskou lištu ČT24.

7. září 2010
Další návštěva, ale tentokrát nikoli hradu, nýbrž budovacího semináře firmy LR. Musím skutečně velmi pochválit obsah i formu. Za zhruba šest hodin (a směšných 30 Kč) jsem získal kvanta znalostí o rozvoji osobnosti a obchodních dovedností. Jak dosáhnout úspěchu v byznysu, jak sjednat schůzku po telefonu nebo jak dělat osobní prezentaci. A to všechno nebyla nudná "nalejvárna" ve stylu školní přednášky, ale zábavně, živě a vtipně podaný výklad. Stručně řečeno, výborně strávený den. A kdybyste se snad chtěli o LR dozvědět více, určitě mě kontaktujte.

5. září 2010
Po delší době jsem opět zavítal na hrad Pernštejn a tuto návštěvu jsem si opravdu hodně užil. Pernštejn je prostě ten "správný" gotický hrad z vrcholného středověku, temný, perfektně opevněný (je to vlastně jeden z nejsilněji opevněných hradů světa vůbec) a nedobytný (a taky jej nikdo nikdy nedobyl). Už tam prakticky nelze rozpoznat stopy po ničivém požáru, přibyly nové prostory a trasy prohlídek a zlepšilo se i zázemí pro návštěvníky (vojensky řečeno, logistická infrastruktura). Současně se ale podařilo zachovat "atmosféru středověku", díky níž má Pernštejn své kouzlo.

3. září 2010
Samozřejmě musím něco říct ke kauze "provize za minomety". Finský zbraňový komplet Patria NEMO jsem vždy prosazoval a budu to dělat i nadále, protože je zkrátka nejlepší! Jiná věc ovšem je, že se také tato objednávka měla zařadit mezi nekoncepční, neprůhledné a předražené obchody, jakých se uzavřelo alarmující množství. Nejde o kvalitu těch zbraní, ale o metody jejich pořizování. (To je nezbytné velice důsledně oddělovat, ovšem česká média mnohdy vytvářejí dojem, že když se něco nakoupí podezřelým způsobem, je to nutně nekvalitní.) Ale to je vada celého systému vyzbrojování, jenž se musí od základu změnit. Spoléhám na nového ministra, že se do toho opře.

2. září 2010
Přečetl jsem zajímavou knihu 7 Deadly Scenarios, která nabízí sedm scénářů ozbrojených konfliktů, do nichž by se mohly zaplést americké ozbrojené síly. Kolaps Pákistánu, jaderné teroristické útoky, smrtící pandemie, velký útok islamistů na Izrael, válka proti Marsu, rozvracení světové ekonomiky a vypuknutí nových bojů v Iráku, to jsou perspektivy, před něž nás autor staví. Ve scénářích sice něco občas trochu "zaskřípe", ale celkově je to hodně promyšlené a uvěřitelné. Doporučuji.

1. září 2010
Máme tu první den nového školního roku. Pro mě už technicky vzato nemá žádný význam, protože má akademická dráha nejspíše skončila. Pro ty, kdo to ještě neví: Na doktorské studium mě nevzali, jelikož navržené téma mé disertační práce bylo "mimo hranice oboru" a znamenalo by jenom slabý teoretický a metodologický přínos. To však není nikterak překvapivé, neboť s teoriemi a metodami jsem se vždycky upřímně (a oboustranně) nesnášel. Po zjištění, že doktorské studium je orientováno především právě na ně, můj zájem pokračovat na FSS MU výrazně opadl, a tak svého nepřijetí ani moc nelituji. Myslím, že do akademického a vědeckého světa bych se příliš nehodil. Jsem analytik a publicista z praxe, čímž také sděluji, čemu se hodlám i nadále s velkým nadšením věnovat.

30. srpna 2010
Po nedávné zmínce o Romanu Jochovi proběhla další diskuse o mučení. Vždy jsem byl pro to, aby se v určitých situacích mohlo nasazovat to, čemu se říkává "nátlakový" nebo "zostřený" výslech, ale v rámci boje proti terorismu bych takové eufemismy klidně odhodil stranou. Využil bych jakoukoli techniku, jež by přinesla žádané výsledky, i kdyby to mělo být v pravém smyslu "mučení". Dokonce bych si asi uměl představit, že by se ve válce proti terorismu pozastavila platnost Ženevských a Haagských úmluv. Je mi totiž záhadou, jaký mají vlastně smysl v boji proti někomu, kdo je zcela zásadově ignoruje a kdo usiluje o naprostou destrukci hodnot, z nichž tyto konvence vycházejí.

28. srpna 2010
Při diskusi o bezpilotních letadlech (resp. v souvislosti s představením typu BAE Systems Taranis) jsem zaznamenal komentář: "Další věc k zabíjení lidí." Na to jsem prostě musel odpovědět parafrází jednoho skvělého výroku o zbraních, a sice takto: "Dokud tu budou režimy, jako je ten v Íránu nebo KLDR, tak 'věci k zabíjení lidí' jsou přesně to, co je potřeba!" :‑)

27. srpna 2010
S vědomím naprosté politické nekorektnosti tvrdím, že Turecko by nejen nemělo být přijato do EU, ale navíc by mělo být vyloučeno z NATO! Tzv. Strana spravedlnosti a rozvoje (což je mizerně maskovaná banda fundamentalistů) postupně, ale cílevědomě ("salámovou metodou") posouvá zemi od sekularismu ke středověké temnotě. Kdyby šlo jen o vnitřní politiku, to bych snad ještě nějak překonal (ať si nosí na hlavách třeba džbery s dehtem), ale zahraniční politika Turecka (zejména kamarádíčkování s prokletým Íránem a napětí ve vztazích s Izraelem) je nepřijatelná. Jestli chtějí být islamistická diktatura, tak klidně, ale ať se s tím laskavě odstěhují dál od Evropy.

25. srpna 2010
Poměrně často dostávám pozvání na Facebook či otázky typu: "A proč tam nejsi?" Nejsem tam zkrátka proto, že mě to neláká, resp. nějak nechápu, co bych z toho měl. Věřím, že sociální sítě mohou mít pro někoho jakýsi smysl, ale jde to jaksi "mimo mě". Pominu‑li fakt, že k samotnému Facebooku mám dost výhrad, tak je z mého hlediska nadbytečný. Na prezentaci a komunikaci mi bohatě stačí web, mail, ICQ a Skype. Pan Visingr prostě o Facebook nemá zájem. Over and out.

24. srpna 2010
Reakce na skutečnost, že se poradcem premiéra Nečase stane Roman Joch, mě příliš nepřekvapují. Pan Joch se totiž neustále dopouští množství neodpustitelných hříchů proti soudobé mainstreamové politické korektnosti: Je pravicový konzervativec, hájí židovské a křesťanské hodnoty (které tvoří základ západní civilizace), zastává se USA a Izraele, varuje před islamizací Evropy a v neposlední řadě propaguje tvrdé postupy ve válce proti terorismu (včetně "nátlakových technik"). Jsem rád, že Petr Nečas vzal do svého týmu někoho, kdo se nebojí tohle nahlas říkat!

22. srpna 2010
Izraelci si objednali dvacet letadel F‑35. Ale stejně si myslím, že to berou spíše jako dočasnou záležitost a nevzdají se snahy získat superstíhače F‑22, v čemž je samozřejmě plně podporuji. Kdyby nikdo další, tak Izrael prostě Raptory dostat musí! Teď je správný čas, aby židovská lobby (která je velmi silná, byť bohužel asi ne tak, jak si myslí někteří pomatenci) nasadila všechny páky (třeba "klamné zprávy", že by Sion mohl sáhnout jinam) ve prospěch F‑22 s Mogen David!

21. srpna 2010
Můj pocit z filmu Hvězdná pěchota 3 je o hodně lepší, než jsem čekal. Samozřejmě je to "těžký béčko" a nedá se srovnávat s kultovním prvním filmem, ale o světelné roky překonává slabomyslně pacifistický druhý díl. Kromě toho, že opět přináší báječnou dávku militarismu, který tak trochu paroduje sám sebe, mě trojka potěšila hlavně tím, že konečně dostává do filmu myšlenku z knihy, tedy "brnění", s nímž má voják pohyblivost, odolnost a palebnou sílu tanku (obdobně jako Dale Brown nebo George Friedman se totiž domnívám, že přesně tak budou vypadat pěšáci budoucnosti). A ještě jedna věc z toho filmu se mi moc líbí: Uchvancancující píseň It's A Good Day To Die!

19. srpna 2010
Jsem sám, kdo si myslí, že Jiří Paroubek začíná opravdu blbnout? Nechápu, jak dospěl k nápadu, že by se David Rath měl stát předsedou ČSSD. Copak si skutečně nevšiml, že snad žádný politik si nedokázal tak rychle znepřátelit tolik lidí jako právě Pan Motýlek? Už i spousta jasnozřivých sociálních demokratů to evidentně chápe (možná proto vzniknul plán nasadit oblíbeného Martina Pecinu). S Rathem v čele by ČSSD mohla taky skončit v řadách mimoparlamentní opozice.

17. srpna 2010
Zmíněný román Executive Intent se stává velice aktuálním, protože v médiích se opět hovoří o jedné ze zbraní v něm popsaných, a to o protilodní balistické střele, kterou (údajně) disponují Marťani. Na rozdíl od mnoha lidí se na tu záležitost od počátku dívám spíše skepticky a mám dojem, že ta hrozba je hodně nafouknutá. Jestliže ta raketa skutečně existuje, o její reálné účinnosti lze úspěšně pochybovat. Nijak by mě nepřekvapilo, kdyby to byla jen "psychologická" zbraň. A i kdyby to celé náhodou fungovalo, umíte si představit, jak by asi Američané zareagovali na zničení své letadlové lodě? Já si to rámcově představit umím. A věřte mi, že to není nic pěkného.

16. srpna 2010
Diskuse o integraci některých složek ozbrojených sil v rámci Visegrádské čtyřky. Jednomyslně bych byl pro to, aby se některé nákladné druhy vojsk řešily ve středoevropské spolupráci. Týkalo by se to hlavně protivzdušné obrany, transportních letounů a nadzvukových stíhaček (a možná i dělostřelectva). Dovedl bych si dokonce představit rozšíření podobné kooperace i dál na jihovýchod, tedy s Rumunskem a částí zemí bývalé Jugoslávie (ano, byl by to jakýsi "remake" zvětšené Malé dohody z Žáby a škorpiona). Pak by samozřejmě mělo smysl pobavit se i o zbraních vyšší kategorie, tj. zejména o těžkých víceúčelových bojových letounech. Co byste říkali na Raptor nebo Raptorskij? :‑)

13. srpna 2010
Mezi nejpovedenější reklamní nápady řadím kampaň Všichni touží po moravském zlatě, tj. trojici klipů, které propagují Starobrno jakožto hlavní cíl armád, jež k nám kdysi vpadly. Líbí se mi celá ta myšlenka i provedení pomocí kultivovaně vtipných písniček od Čechomoru. V zájmu politické nekorektnosti bych ale ke Švédům, Francouzům a Turkům určitě přidal Němce a Rusy a uvažoval bych i nad dalšími, např. Marťany (ne těmi Paroubkovými, ale těmi žlutými).

12. srpna 2010
Přečetl jsem Executive Intent, nejnovější román Dalea Browna. A musím říci, že je to podle mě jeden z jeho nejlepších. Je v něm totiž obsažena skutečně pozoruhodná kolekce soudobých trendů ve vojenství, např. budování aliancí proti USA, expanzivní tendence Marsu, boj o nadvládu na moři a v kosmu, nové zbraně proti letadlovým lodím (hypersonické a balistické rakety), vesmírné zbrojení, "síťování" různých typů techniky, informační válka... Samozřejmě se mi zase příliš nelíbí Rusko v roli "věčného zloducha", ale i tak si myslím, že Brown odvedl špičkovou práci. Konec románu je evidentně otevřený, takže se dá v příštím roce čekat přímé pokračování. Už se nemohu dočkat!

11. srpna 2010
Nová vláda získala důvěru a může konečně začít plnohodnotně pracovat. Osobně s touto vládou spojuji velké naděje (hlavně kvůli boji proti zadlužování a korupci a kvůli potřebným reformám), ale současně i určitě obavy (kvůli napojení VV i části TOP 09 na různé podivné zájmové skupiny). Premiér Nečas má sice silnou většinu, ale nevypočitatelnost Véčkařů to značně relativizuje a v koalici lze čekat ostré spory, možná dojde i na konflikty s odbory. Hádám, že vláda bude chvílemi výjimečně nepopulární, ale zpětně bude hodnocena výborně. Tak se do toho pusťte.

9. srpna 2010
65 let ode dne, kdy si Američané podruhé pořádně posvítili na Japonce. Každé výročí atomových úderů na Japonsko podporuje věčné debaty na téma, jestli to bylo nebo nebylo správné. Mám ale silný dojem, že naprostá většina těch, kdo tehdejší rozhodnutí USA použít jaderné pumy odsuzují, se dopouští jedné principiální chyby: Hodnotí to z dnešního pohodlného, mírového, liberálního, "lidskoprávního" hlediska. Tehdejší situace však byla úplně odlišná a za "legitimní" prostředek se pokládalo cokoli, co ušetří životy vlastních vojáků a přispěje ke zkrácení války, kterou navíc zahájila Osa. Svého času bylo módní mít na autech nálepky typu: "No More Hiroshimas!" Je ale velmi důležité nezaměňovat příčinu s následkem. Já bych dal přednost nápisu: "No More Pearl Harbors!"

8. srpna 2010
Mé sionistické srdce velmi potěšila mohutná kniha Izrael ‑ Dějiny, kterou sepsal Martin Gilbert (oficiální životopisec sira Winstona). Ale spíše než o historii Izraele jde o historii sionismu, neboť obsah začíná na konci 19. století. Kniha nabízí podrobný popis vnitřní a zahraniční politiky Izraele, všech válek či životů známých osobností, ale nevyhýbá se ani událostem typu "za‑rámeček‑nedávat". V každém případě je to vynikající dílo, které zatím asi nemá obdobu ani konkurenci.

6. srpna 2010
Díky laskavosti jedné slečny jsem mohl navštívit České Budějovice, jejichž historické centrum se určitě řadí mezi nejkrásnější památkové rezervace v Česku. Prošel jsem se po největším čtvercovém náměstí, které u nás máme, šlápnul jsem na Bludný kámen, pokochal jsem se pohledem na radnici a Černou věž, prohlédl jsem si mnoho kostelů a klášterů a navštívil jsem i skvělé Jihočeské motocyklové muzeum, kde je vystaveno přes 90 jednostopých vozidel (včetně řady vojenských). Navíc jsem v jednom antikvariátu objevil a koupil zajímavé knížečky Tajná zbraň na Ussuri a SS‑GB (ta mě velice přeqapila, jelikož jsem netušil, že vyšla i česky). Na takové výlety bych si zvykl. :‑)

4. srpna 2010
Znovu čtu trilogii Ďábelská garda a znovu se utvrzuji v názoru, že to, co kdysi fungovalo v Indočíně, by určitě fungovalo i dnes v Afghánistánu nebo Kolumbii. Válku proti terorismu je nezbytné vést s totálním nasazením, nelítostně a brutálně, bez ohledu na různé konvence či pravidla i na veřejné mínění. Takový nepřítel musí být nekompromisně vyhlazen, rozdrcen a spálen na prach. Žádnou kapitulaci nepožadovat ani nepřijímat, nebrat zajatce (leda pro zostřený výslech) a nasadit všechny metody a zbraně, jež budou dostupné. Jinak by ani nemělo smysl začínat.

3. srpna 2010
Debata o budoucnosti našeho nadzvukového letectva. Co kdyby nám Američané skutečně nabídli F‑35? Mělo by pak smysl vzdát se Gripenů, vycvičených pilotů i pozemní infrastruktury? Přiznám se, že na to pořád nemám jednoznačný názor, ale v žádném případě se nebráním diskusím na toto téma. Vedle toho bych přivítal, kdyby se oživil i ten starý plán americké letecké základny u nás. Bylo by přece vynikající, kdyby v zemích Koruny České zakempovala nějaká letka US Air Force. A přímo říkám, že bych neměl problém ani s přestěhováním B61 k nám.

1. srpna 2010
Mezi technicky nejzajímavější filmy posledních let musím zařadit Monstrum. Tenhle pseudo‑amatérský pseudo‑dokument (ve stylu Blair Witch) posouvá kategorii katastrofických filmů na zcela jinou úroveň a podle mě by si určitě zasloužil nějakou cenu. Oceňuji zejména mimořádně realistickou atmosféru (nikdo vlastně pořádně neví, co se děje), špičkový zvuk, originální vzhled příšery a samozřejmě perfektní práci s kamerou. Toto malé velké dílko se skutečně povedlo!

31. července 2010
Ve vojenství se děje nemálo zajímavých věcí. Rusko tajně (ale oficiálně) prezentovalo tank T‑95 a chce reaktivovat všechny tři zbylé raketové superkřižníky Projekt 1144. První stíhač F‑15SE Silent Eagle byl úspěšně zalétán a přitahuje zájemce, zatímco demonstrátor Sikorsky X2 stanovil nový rychlostní rekord pro vrtulníky. V Izraeli se objevil návrh vykašlat se na F‑35 a připojit se k programu PAK FA. Ale co je zcela jistě nejdůležitější pro Českou republiku, to je rozhodnutí USA umístit tu informační středisko pro soustavu protiraketové obrany. Jsem samozřejmě velmi rád, byť bych byl ještě raději, kdyby u nás byly přímo řízené rakety SM‑3. Ale možná tu nakonec stejně budou. Máme o čem jednat. A jak by řekla má skvělá učitelka němčiny na gymnáziu: Geduld bringt die Rosen.

29. července 2010
Další debata o skupinovém sexu. Rád bych upozornil, že úzká vazba sexu a lásky je do značné míry jen umělý "konstrukt" a dříve býval podobným "příznakem" lásky i tanec. Zaznamenal jsem i dobrou glosu, že tanec je "nevlastní sestra sexu". Koneckonců, řada tanců (a zdaleka ne jen těch moderních) má zcela zjevný sexuální význam. A ještě bych dodal, že všechny ty volenky, střídání tanečních partnerů a různé lidové tance s většími počty lidí jsou podle dnešních výzkumů fakticky "soft" verze starých pohanských rituálů, v nichž pochopitelně šlo o skupinový sex. Pokud si tohle člověk uvědomí, tak některé "nevinné" věci náhle dostávají poněkud jiný smysl, že? :‑)

28. července 2010
Před čtyřiceti roky zuřily letecké boje o Maltu, na jejichž počátku chránilo ostrov jenom několik starých dvouplošníků Gloster Gladiator, které vzdorovaly takřka celému italskému letectvu. Gladiatorů sice bylo více než ty legendární tři (pojmenované Víra, Naděje a Láska), ale v žádném okamžiku nebyly schopné boje více než tři. A přesto se Malta udržela! Britové ten příběh samozřejmě milují jako příklad zázračné záchrany kousku Impéria. P.S. Doporučuji film Faith, Hope and Charity.

26. července 2010
Bez větší pozornosti probleskly zprávy, že americké námořnictvo hodlá vyrábět letecké palivo z mořské vody. A není to vtip. Z vody totiž můžete získávat oxid uhličitý a vodík, z nich se dá vytvořit syntetický plyn a z něj už lze Fischer‑Tropschovou metodou vyrábět libovolné uhlovodíkové sloučeniny. Sice je to energeticky náročné, ale pro jaderné reaktory letadlových lodí by to byla hračka. Letectvo USA, ačkoliv se o tom příliš nemluví, používá stále více syntetických paliv z uhlí či ze zemního plynu, takže pohonné látky z vody by znamenaly další nádherný hřebík do rakví těch zlodějů, kteří chtějí vydírat svět pomocí ropy. (Rád bych dodal "Es kommt der Tag", ale prý se to nesmí.)

24. července 2010
S velkým smutkem jsem zaznamenal zprávu o úmrtí Milana Paumera. Odešel jeden z největších hrdinů boje proti totalitě, jeden z nesmírně odvážných mužů, kteří chápali cenu svobody a byli připraveni za ni nasadit a obětovat život. A pokud by to nevyšlo, tak alespoň poslat co nejvíc rudých do pekel! Stále mě fascinuje, jak se komunistické mumie diví, že po vyhlášení třídního boje (což byla prakticky válka proti vlastnímu lidu) to někdo vzal vážně a zvednul zbraň. Skupina bratří Mašínů bude věčnou výstrahou pro všechny, kdo by chtěli křísit přízrak rudého teroru.

23. července 2010
Diskuse o snížení dolní hranice "legálního" pohlavního styku na 14 let. Osobně jsem pro (dokonce bych se pobavil i o 13 letech), ale stejně si myslím, že je to jenom symbolická věc (odpovědnost atd.), jelikož reálný efekt takového omezení je minimální. Teenageři přece budou vždy začínat se sexem podle svých pocitů, resp. bez ohledu na nějaké zákony. Ale vše má mít svoje meze; znám případ dívky, která začala už v 11 letech, což je trochu moc silná forsáž i na můj vkus.

21. července 2010
Televize Prima začala dávat nový seriál Knight Rider, tj. pokračování kultovní řady z 80. let. Pro mě je starý Knight Rider opravdu "srdeční" záležitost a také jeden z faktorů, který mě kdysi přivedl k zájmu o moderní technologie. Od nového seriálu jsem nečekal žádný zvláštní zážitek, takže mě celkem příjemně překvapil, protože se podle mě podařil více než jiné podobné pokusy (zejména Team Knight Rider). Na původní seriál z 80. let samozřejmě ani zdaleka nemá, ale ten podle mě zůstane nepřekonán navždy. To výjimečné kouzlo se dá napodobit, ale ne zopakovat.

20. července 2010
Velice se mi líbil ne nejnovější, ale opravdu podařený film 96 hodin. Vysloužilý důstojník CIA (výborně zahraný Liamem Neesonem) zachraňuje svou dceru, unesenou albánskými obchodníky s bílým masem, a bez výčitek svědomí proti nim nasazuje i dost brutální, avšak fungující metody (včetně střelby zezadu nebo mučení elektřinou). A tyto postupy účinkují i proti teroristům. Kdykoli se potkám s někým, kdo je "politicky korektně" vyděšený z toho, jaké prostředky jsou ve válce proti terorismu třeba, vždy se ptám: Kdyby teroristé unesli někoho z tvých blízkých, chtěl bys, aby se duchaplně žvanilo o lidských právech, nebo aby přišla skupina nemilosrdných specialistů, kteří by sáhnuli i k těm nejtvrdším prostředkům, aby ho/ji dostali na svobodu? Já osobně v tom mám jasno.

18. července 2010
Z několika důvodů jsem při sobě začal nosit sadu praktických drobností, které někdy mohou být vysoce užitečné. Do kulaté vodotěsné krabičky od filmu jsem naskládal zavírací nožík, otvírák, několik zápalek a škrtátko, papír, špaček tužky, jehlu, nit, silon, tejpovací pásku, izolepu, obyčejné i zavírací špendlíky, hřebíčky, kancelářské sponky, rýsováček, šroubek s podložkou a matkou, vrut, kroužek na klíče, dráty, gumičky, cvočky a knoflíky. Je to asi trochu podobné jako s pistolí, deštníkem či kondomem: Lepší mít a nepotřebovat než potřebovat a nemít.

17. července 2010
Nevím, jestli byla nějaká česká kniha očekávána tak dlouho a netrpělivě jako dílo Žába a škorpion, tedy pokračování kultovní "historické mystifikace" Žáby v mlíku. Kniha je každopádně na světě a už několik týdnů se prodává. 550stránkový epos popisuje období od konce "mnichovské války" (v níž ČSR v říjnu 1938 ubránila své území proti Německu) do začátku druhé světové války (27. května 1942), ve které se musí rozhádaná Evropa postavit útoku SSSR. (Samotnou válku bude popisovat druhý díl textu, který se má jmenovat Žáby v bouři nebo Operace Bouře.) Tak jako předchozí "mystifikace" Jana Drnka nabízí i tato nejen pozoruhodnou kombinaci politiky, vojenské strategie, techniky a špionáže, ale i velký morální a etický náboj, neboť se zaměřuje na (jak uvádí autor) krizi evropské kultury. Jan Drnek podle mě patří mezi největší české spisovatele moderní doby. Není mi známo, že by zde někdo jiný přišel s projektem, který by se dal (třeba jenom vzdáleně) srovnávat s Žábami.

16. července 2010
Prý bych měl trochu rozvést svou nedávnou ideu "levicové TOP 09". Měl jsem tím na mysli stranu, jež by od ČSSD stála v něčem trochu vlevo a v něčem mírně vpravo (asi podobně jako TOP 09 vůči ODS) a současně by měla image "nové" strany. Personální základ by mohli vytvořit někteří nespokojení lidé z ČSSD, možná část Zemanovců a reformní křídlo KSČM, případně i nezávislí komunální politici. Pokud by se tato strana dokázala etablovat, otevírala by se cesta ke stranické "bipolární čtverylce", tj. systému, který řadu let existoval ve Francii. Ve vládě a opozici by se tedy nestřídaly dvě strany, nýbrž dvě "trvalé koalice", pravicová a levicová. Já bych s tím byl spokojený.

15. července 2010
Opět něco doporučím, ale dnes to nebude kniha nebo film, ale přírodní lokalita. Nazývá se Růženin lom a najdete ji v brněnské čtvrti Líšeň. Je to částečně zatopený pískový lom, který funguje coby neoficiální smíšená pláž (tedy pro nudisty i textiláky), ale kromě prostoru pro opalování a plavání nabízí i úchvatné prostředí. Jde o přírodní rezervaci se spoustou vzácných a zvláštních rostlin; působivý je také pohled na skalní stěnu lomu. A celý tento krásný, téměř pohádkově vypadající kus "divočiny" je vlastně na dohled od líšeňských paneláků! Thx for intel, Natrix! :‑)

13. července 2010
Už jste někdy viděli letadla L‑29 Delfín na ploché palubě výsadkové lodě? Ne, nejde o natáčení nového hollywoodského trháku, je to jen příprava na námořní cvičení. Delfíny patří firmě Tactical Air Services, která je používá k simulování protilodních střel! Nejde ovšem o standardní sériové Delfíny, ale o novou verzi L‑29SM Super Delfín s daleko vyššími výkony. Výjimečně podařená konstrukce letounů Aero má zjevně potenciál, který by asi překvapil i její původní tvůrce.

12. července 2010
Jedna z řady debat o nacismu a komunismu. Myslím, že v praxi vedly oba režimy k odporně podobným výsledkům, byť nacistický teror byl zřejmě brutálnější a nelidštější, zatímco komunistický byl podstatně masovější a svým způsobem sofistikovanější. Ale pokud jde o potenciál nebezpečnosti, v mých očích je komunismus horší. Nacisté totiž byli primitivnější, od počátku se sami profilovali jako nepřátelé západní civilizace a jejích hodnot a moc neskrývali to, co chtěli dělat (ač tomu tehdy jen málokdo věřil). Naopak bolševici měli plné huby sladkých řečí a vznešených ideálů (čemuž pro změnu uvěřil leckdo, obvykle ke své škodě). Nacisté vládli daleko kratší dobu a byli poraženi ve válce, kdežto komunisté názorně ukázali vlastní ekonomický a sociální krach. Tak si můžete vybrat.

10. července 2010
Další překvapení v konkurzu na nový tankovací stroj pro USAF. Po stále záhadné kauze nabídky ruské firmy UAC se nyní přidalo konsorcium ukrajinské značky Antonov a americké firmy US Aerospace, jež nabízí tankovací verze typů An‑124, An‑122 a An‑112. Je to celé podivné. Snad nikdo nepochybuje, že konkurz vyhraje (podle hesla "Buy American") společnost Boeing, ale podle mě je tu pořád ještě nějaký faktor, který nám uniká. Možná je to nějaká "hra" s cílem tlačit na Boeing, aby dal lepší nabídku. Navíc se objevily zprávy, že Boeing má montovat letadla An‑124 pro americký trh. Taky máte pocit, že tenhle Nový Světový Řád je někdy pěkně na hlavu?

9. července 2010
Odvolání generála McChrystala a jmenování generála Petraeuse vnímám v poněkud širším kontextu. Ze slavné teze, že válka je pokračování politiky jinými prostředky, má vyplývat i jasné oddělování politické a vojenské sféry. Politici mají stanovit politický cíl války, generálové pak mají vytvořit strategii pro jeho dosažení. Generálům tedy nepřísluší vyjadřovat se k politickým záměrům, ale politici by zároveň neměli zasahovat do kompetencí vojenských velitelů (mj. nesmějí rozhodovat, jaké prostředky se mají použít). Odstrašujícím příkladem je pochopitelně Vietnam, zatímco Irák byl metodou "cukru a biče" stabilizován i díky vynikající spolupráci dvojice Bush‑Petraeus. Situace v Afghánistánu je určitě složitější, ale jestli ji někdo může zvládnout, pak bych rozhodně vsadil na "Krále Davida".

7. července 2010
Člověk občas nemá náladu na náročnou a komplexní literaturu a potřebuje něco jednoduššího, něco pro oddechnutí. U mě tuto funkci skvěle plní novely už zesnulého Charlese Whitinga, zejména pak ty, které napsal pod pseudonymem Leo Kessler. Obvykle jde o polofiktivní akční příběhy z druhé světové války, v nichž jde o elitní jednotky, zpravodajské služby, obskurní vojenské operace a tajné zbraně; navíc tam nechybí ani dávka (zpravidla hodně explicitního) sexu. Jsem tedy rád, že nakladatelství Baronet u nás ty knížečky postupně vydává. Jestli neznáte, zkuste.

6. července 2010
Média mají druhé Vánoce z odhalení ruské špionážní sítě v USA, avšak mě to nechává zcela chladným. Novináři si totiž zpravidla neuvědomují, že taková "obyčejná" špionáž je (jakkoli to třeba může vypadat paradoxně) v zásadě "mírumilovnou" činností, kterou normálně provádějí všechny mocnosti hodné toho označení, a to i proti spojencům. Je to standardní součást vztahů mezi zeměmi a existují jakási pravidla, která civilizovaní hráči dodržují. Podají se nějaké nóty, vyhostí se pár diplomatů a zatčené osoby se tiše navrátí domů. A pak budeme zase kamarádi.

4. července 2010
Opět jeden rychlý recept, ale tentokráte nikoliv z mé hlavy, nýbrž od jedné mé dobré kamarádky. Podle ní je to pomazánka, ačkoliv já to vnímám spíše jako variaci na tatarský biftek. Základem je každopádně konzerva tuňáka ve vlastní šťávě, ale tu šťávu vylijte (použijte jenom maso). Přidejte jemně nakrájenou velkou cibuli, nastrouhejte eidam a vejce natvrdo a doplňte lžíci hořčice. Na dochucení sůl a pepř či jiné koření, popř. také olivy nebo olivový olej. Děkuji za tip, Nexi. :‑)

2. července 2010
Pár komentářů k personálnímu složení nové vlády: ODS se měla víc snažit udržet finance, ale bojím se, že pak by vláda možná ani nevznikla, takže musím Kalouska (i když nerad) přijmout. Naopak jsem rád, že zamini získal Trautenberg, jelikož to je podle mě nejlepší ministr zahraničí, jakého jsme kdy měli. Za největší přeqapení pokládám instalaci Saši Vondry na obranu, ale třeba nakonec přeqapí příjemně. No a Věci veřejné jsou... ehm, Věci veřejné. Vnitro pro Johna jsem hádal už ten večer po oznámení výsledků voleb, ale bez splnění zrovna téhle předpovědi bych se klidně obešel. Můžu se utěšovat snad pouze tím, že nemůže být horší než Íčko. Snad to dopadne dobře.


Postřehy z dubna, května a června 2010

Archiv postřehů



Na úvodní stránku