Postřehy ze života


29. září 2009
Musím říci, že víkendová návštěva značně vylepšila moje hodnocení současného papeže. Jana Pavla II. jsem si vždy vážil, kdežto "Papa Ratzi" mi nebyl moc sympatický. Ale spousta z toho, co u nás pronesl, mě skutečně oslovila. Vyzdvihl bych především poukázání na ztrátu morálních hodnot ve společnosti či varování před přílišnou víru v technický a ekonomický pokrok, který nemusí přinášet jen dobré věci. Je nesporným faktem, že západní civilizace stojí (popř. padá) s hodnotami, které lze charakterizovat pouze jako židovské a křesťanské. Nenapadá mě žádná velká myšlenka, kterou bych to mohl uzavřít, takže se jen řečnicky zeptám: Co myslíte, je Bůh katolík? :‑)

28. září 2009
Pokecal jsem si s jedním aktivistou Amnesty International, mj. na téma Tibetu. Mám‑li být upřímný, po mém soudu nemají akce jako petice, zvaní dalajlámy či vyvěšování vlajek vůbec žádný efekt, leda snad utvrzení ČLR v závěru, že Západ na nic víc ani nemá. Peking se Tibetu nikdy sám nevzdá, jelikož (a to se pořád velice málo ví) jsou tam obrovská ložiska ropy, uranu, zlata, lithia, bóru a dalších surovin, dále dřevo a hydroelektrárny. Naivní gesta tady nic nezmohou. S Čínou má smysl hovořit jedině ultimativně. Jak praví klasik: We can do it easy... or we can do it VERY easy!

25. září 2009
Doufám, že Janotův "balíček" opatření (a poté státní rozpočet) bude schválen. Vládní návrh považuji za maximální kompromis, který lze dnes reálně prosadit (byť jako pravičák bych rozhodně ještě daleko víc škrtal výdaje), kdežto populistické nápady ČSSD pokládám (se vší úctou) za hromadu kravin. Všimněte si, jak ekonomická krize relativizuje: Jindy by deficit kolem 164 miliard znamenal katastrofu, ale dnes je to cíl, se kterým vláda spojuje svou další existenci.

24. září 2009
V tišnovské městské knihovně se mi někdy podaří najít nějakou starší, ale mimořádně zajímavou knihu. Jedna taková nese název Velitelé tankových vojsk a vlastně popisuje historii obrněných sil s důrazem na klíčové osobnosti. Zabývá se nejen oběma světovými válkami a konflikty Izraelců a Arabů, ale i celkem málo známými boji tanků v Koreji a Vietnamu a mezi Indií a Pákistánem. Také jsem objevil napapanou knížečku Balkán 1804‑1999: Nacionalismus, války a velmoci. Neomezuje se (jak je pravidlem) na země bývalé Jugoslávie a komplexně rozebírá dějiny celého toho nešťastného poloostrova (včetně Rumunska, Bulharska, Řecka a Turecka). Autor tedy evidentně podporuje známé paradigma, že kdo nemá v situaci na Balkáně naprostý zmatek, ten této situaci vůbec nerozumí.

23. září 2009
US Air Force už si vybírá nový turbovrtulový bojový letoun. Kromě očekávaných kandidátů se objevila dvě překvapení. Boeing přihlásil novou verzi skvělého OV‑10 Bronco (což je podle mě jeden z nejméně doceněných letounů historie) a hodně lidí absolutně vyvedla z konceptu zpráva, že se počítá i s letadlem Piper PA‑48 Enforcer, tj. turbovrtulovým následníkem stíhačky P‑51 Mustang! Nemohu si zde odpustit poznámku, že když jsem kdysi dávno předvídal návrat vrtulových stíhačů, kdekdo se mi smál. A tuším, že pravděpodobnost jakékoli omluvy je asi podobná jako (mohu‑li si vypůjčit ten pěkný příměr senátora Kubery) pravděpodobnost mého zvolení europoslancem za Albánii.

21. září 2009
Reakce české politické a mediální scény na změny amerického projektu protiraketové obrany je zkrátka komická. Evidentně si zde téměř nikdo nevšiml, že v oficiálním briefingu ministr obrany Gates a generál Cartwright celkem třikrát (!) výslovně uvedli, že se počítá s rozmístěním pozemní varianty střel SM‑3 v Česku a Polsku a už byla v tomto smyslu zahájena i jednání. Jak se zdá, českým politikům a novinářům ani třikrát a pomalu k pochopení nestačí. Asi bude třeba doplnit výklad výraznou gestikulací, barevnými obrázky a zvukovými signály. (Dodatek: Znovu to zopakovala Hillary Clintonová. Snad tu budou rakety SM‑3. Je to jasné, nebo se to musí i kreslit?)

20. září 2009
Náckové všude, kam se podívám. Úchvatné filmy Hanebný pancharti a Odpor (neboli židovský odboj v Bělorusku), počítačová hra Wolfenstein, navíc prokletá Dělnická strana... Aby toho nebylo málo, koupil jsem si knihu Luftwaffe vítězí; její název ale poněkud klame, protože i v této odborné studii alternativní historie Německo válku nakonec prohrává, ačkoliv (zejména díky lepšímu velení a špičkovým zbraním) vzdoruje déle. Alternativní historie není nikdy dost.

19. září 2009
Ještě něco k Japonsku. Zajímalo by mě, jak se to politické střídání projeví na plánu zrušit zákaz vývozu zbraní. A dokonce i tuším, kdo by pak mohl stát první ve frontě na japonskou vojenskou techniku. Kdo má problém s nakupováním moderních zbraní, protože jen málokdo mu je chce prodat? Kdo má peníze na drahé japonské zbraně? Kdo platí za regionálního strategického spojence Japonska, na jehož ochraně má Tokio evidentní zájem? Co myslíte, že by soudruzi v Pekingu říkali, kdyby se nad průlivem objevily stíhačky Mitsubishi F‑2 s těmi legračními modro‑bílými sluníčky?

18. září 2009
Tak tomu říkám obrat! Po prvních zprávách, že USA odstupují od plánu umístit radar v Česku a rakety GBI v Polsku, se zdálo, že Obama nás zkrátka hodil přes palubu, aby se večer ukázalo, že nic takového nehrozí. Ne, Amerika by nás nepodrazila. Po oficiálním sdělení Pentagonu jsem začal oslavovat, jelikož nová koncepce protiraketové obrany je téměř dokonalým splněním mých snů! Srdcem se stane komplet Aegis BMD, resp. rakety Standard SM‑3, a to nejen na lodích, ale také (což si už dlouho přeji) na zemi. Navíc letecké senzory, globální působnost i proti většímu útoku a široká mezinárodní spolupráce včetně zapojení Izraele a Ruska. (Na rozdíl od Poláků, kteří už dopoledne upozorňovali, že to celé bude trochu jinak, museli čeští politici vyplodit hromadu ukvapených emotivních reakcí, takže nyní vesměs vypadají jako hlupáci.) Je tedy docela dobře možné, že za pár let tady zakempuje pozemní Aegis/Standard, který bude hlídat střední Evropu. Pane Bože, já jsem věděl, že jsi! :‑)

16. září 2009
Včerejší politický cirkus pro mě nebyl zase tak velké překvapení. Už nějakou dobu jsem totiž měl pocit, že s předčasnými volbami a dočasnou vládou to nakonec dopadne úplně jinak, než se čeká. A ejhle, měl jsem pravdu. Hlavní poučení z krysového vývoje zní, že Paroubkovi už nelze věřit ani pozdrav. Nebylo to přece poprvé, kdy porušil dohodu. Zjevně nemá cenu s ním nějaké dohody uzavírat, protože k němu nelze mít ani tu nejzákladnější důvěru, že při první příležitosti neudělá další podraz. Je to opravdu velký kontrast při srovnání s Václavem Klausem a Milošem Zemanem. Ti i v tom nejostřejším politickém boji zachovávali elementární důvěru a respekt a drželi slovo.

15. září 2009
Soudruh Hugo (čili chodící ilustrace teze, že je často dosti obtížné rozlišit komunismus od fašismu) opět neví, za co utrácet peníze (které díky své ekonomické politice stejně nemá), a tak si chce nakoupit další spoustu hraček Sdělano v Rossii. Tanky, protivzdušné systémy, rakety krátkého doletu... Dobře, jen ať to zkusí. K přepravě z Ruska do Venezuely doporučuji loď Arctic Sea. A hned můžeme uzavírat sázky, zda něco skutečně připluje. To víte, stávají se... nehody. :‑)

14. září 2009
Legenda znovu ožívá... Mluvím o sérii počítačových her Wolfenstein, která se nedávno dočkala dalšího pokračování, nazvaného originálně Wolfenstein. Podobně jako předchozí části stojí na bizarním a těžko (pokud vůbec) pochopitelném spojení supermoderní vědy a techniky s iracionálním okultismem, kterým se vyznačoval nacismus. Už stařičký Wolfenstein 3D jasně a tvrdě sděloval, že nacismus znamenal čisté Zlo, s nímž se muselo bojovat na život a na smrt. Musím tady zopakovat to, čím Štěpán Kotrba uzavřel sqělou recenzi na Pancharty: KILL NAZI!

13. září 2009
Japonsko nám zase prodělalo zemětřesení, jenže tentokrát ne geologické, nýbrž politické. Zdánlivě bych měl litovat, že pravicová a důrazně proamerická strana LDP prohrála, ale ono je to trochu jinak. Předně je dobře, že se politická garnitura konečně vystřídá, protože přes půl století vládnoucí LDP se změnila v takřka kartelovou "státostranu". A dosti pochybuji, že vítězná DJP skutečně nějak výrazně oslabí vazby na USA. Nečekám větší rozdíl než mezi pravicovými a levicovými vládami v Evropě a ty řeči o jakémsi "sblížení s asijskými partnery" považuji opravdu jenom za řeči. Většina těch "partnerů" by totiž ze samé historické lásky nejraději hodila Japoncům něco na hlavu.

12. září 2009
Musím přiznat, že po veřejném jednání Ústavního soudu jsem změnil názor na celý problém, resp. nyní stojím téměř plně za názorem soudců. Jejich argumenty a zdůvodnění na mě zapůsobily mnohem silněji než to, co předvedli zástupci stran (hlavně Lubomír Zaorálek, jehož mi bylo málem líto, když jej soudci "chytali" na jeho vlastních odpovědích). ÚS zahrál na strunu, která mi vždy zní velmi příjemně, tedy na princip ochrany demokracie a ústavnosti a uznání, že ani sebevětší většina ještě nemá patent na pravdu. Volby budou sice později, ale (snad) ústavně korektní cestou. Ústava (jakkoli nedokonalá) není časopis, z něhož si lze libovolně vystřihovat nahaté fotky.

11. září 2009
Stalo se už jakýmsi zvykem, že v tento den glosuji průběh války proti terorismu. Ukazuje se, že jsem se nemýlil, když jsem tvrdil, že Irák (neboli stát s velikým nerostným bohatstvím, dobrou infrastrukturou a silnou a vzdělanou střední třídou) má daleko větší šance než primitivní Afghánistán, kde v podstatě není pro co bojovat. Situace v Iráku (kde to před dvěma roky vypadalo všelijak) se výrazně zlepšila, zatímco v Afghánistánu (kde to před dvěma roky vypadalo docela fajn) se komplikuje. Při nasazení adekvátních postupů by Taliban mohl být rozdrcen za rok, ale do toho se zjevně nikomu nechce, takže to vypadá na ještě dost dlouhý boj. Moc bych se nedivil, kdyby válka proti terorismu, která v Afghánistánu před osmi roky v jistém smyslu začala, tam za dvacet či třicet let také skončila.

10. září 2009
Film Hanebný pancharti znovu potvrzuje, že Quentin Tarantino patří mezi nejlepší režiséry současnosti. Ujal se tématu, které s jeho předchozí tvorbou nemá takřka nic společného, a dovedl je zpracovat svým unikátním stylem. Tarantino a druhá světová válka? Zdánlivě absurdní kombinace, její výsledek je však dokonalý. Je to příběh brutální a nemilosrdné pomsty Židů, kteří nacistům oplácejí každý zločin stokrát, kašlou na jakákoli pravidla a nechávají po sobě pouze smrt a strach, protože vědí, že takového nepřítele lze porazit jen jeho vlastními zbraněmi. Už dlouho jsem v kině necítil takové nadšení jako při závěrečné scéně, v níž střelba a oheň posílají vedení Třetí říše do pekel.

8. září 2009
Po záplavě akčních filmů s ukázkami bojových umění převážně čínského a japonského původu je třeba vítat změnu. Thajský film Ong‑Bak (a jeho volné pokračování) předvádí umění muay thai (často zvané "thajský box"), v němž se zhusta objevují prvky jinak příliš neviděné, mj. loketní údery a kolenní kopy. Herec Tony Jaa je v tomto žánru novou hvězdou a vzbuzuje zájem i tím, že ze zásady odmítá využívat kaskadéry, počítačové efekty a závěsná lanka. Super!

7. září 2009
Tak co, jak to bylo s lodí Arctic Sea? Hádám, že kdosi z Ruska poslal komusi s ručníkem na hlavě cosi ošklivého, Moskva ovšem včas a tiše informovala Izraelce, ti pohotově udeřili a Rusové mají čisté ruce. Nic tak překvapivého, jen další známka sbližování. Izrael prodal Rusku bezpilotní letouny, Rusko náhle moc netouží prodat systémy S‑300 do Íránu... Podle mě pro zlepšení vztahů obou mocností udělal snad nejvíce izraelský ministr zahraničí Avigdor Lieberman (což patrně nebude ani tak pravicový radikál jako spíše oběť současné atmosféry politické korektnosti). Rusko a Izrael dnes asi nemají žádné přímé střety zájmů, ba dokonce jsou přirozenými spojenci proti islamistům.

5. září 2009
Čtvrtá raketonosná ponorka ruské třídy Projekt 955 Borej ponese jméno Svjatitěl Nikolaj, tj. po našem Svatý Mikuláš, resp. Santa Klaus. Nejprve jsem myslel, že se tím Moskva hodlá odvděčit našemu panu prezidentovi za vstřícný postoj k Rusku, ale asi to bude spíše díky rostoucímu vlivu pravoslavné církve. Nebo že by snad admirálům docházely nápady na názvy? V tom případě bych navrhl, aby další plavidla dostala např. jména Děda Mráz, Baba Jaga a Kostěj Nesmrtelný. :‑)

4. září 2009
Léto končí. Možná vám nad hlavou přeletěl nějaký práškovací letoun, snad náš Z‑37 Čmelák nebo jeho turbovrtulová varianta. A věděli jste, že Egypťané vyzbrojili jeden Čmelák kulomety a že byla navržena bitevní verze typu Z‑137T? Česká armáda dnes mohla mít letku turbovrtulových bojových strojů (třeba jménem Sršeň?), které by hubily teroristy v Afghánistánu. Jsem veliký propagátor této kategorie letounů a právě před dvěma roky jsem o nich v ATM publikoval článek. Za tu dobu se leccos změnilo, ale trend vzestupu těchto ďábelských mazlíků se rozhodně neoslabil, právě naopak. Byl tedy vhodný čas věnovat jim další text. Najdete jej v aktuálním čísle ATM.

2. září 2009
Samozřejmě nemohu glosovat nic jiného než překvapivé rozhodnutí Ústavního soudu. Principiálně jsem také znechucen jednorázovými zásahy do ústavního pořádku (tj. "ad hoc" zkrácením volebního období) a ocenil bych, kdyby byl mechanismus "seberozpuštění" Poslanecké sněmovny slušně integrován přímo do Ústavy. Ale rozhodnutí ÚS je (zejména pár týdnů před volbami) velmi podivné, a ačkoli bylo možná míněno dobře, mohlo by napáchat více škody než užitku. Hrozí ústavní krize, jelikož zjevně není jasné, zda ÚS smí posuzovat i ústavní zákony. A kdo o tom vlastně může rozhodovat? (Je ale třeba upozornit, že podobných [a horších] "nášlapných min" je v Ústavě víc.)

1. září 2009
Po zhlédnutí filmu Let Fénixe (který se mi velice líbil) jsem začal pátrat po původu zápletky, protože mi kdosi kdysi říkal, že to údajně má nějaký reálný základ. Zjistil jsem, že jde o remake filmu z roku 1965, který byl natočen podle stejnojmenného románu, ale o čerpání ze skutečné události nikde nic. Ale nějak moc by mě takový příběh nepřekvapil. Po stránce konstrukce vypadal Fénix víceméně rozumně a podle mě by se asi vznesl. Létaly už daleko podivnější věci.

31. srpna 2009
Debata: Měly Spojené státy po 11. září 2001 oficiálně vyhlásit válku terorismu? Mám na mysli skutečně formální deklarování válečného stavu, schválené Kongresem, se všemi příslušnými důsledky. Já osobně bych souhlasil. Ano, mělo se to udělat. Základní námitka zní, že pro to neexistuje precedens. To je snad pravda, ale to pro Norimberský proces platilo taky. Místo koukání do minulosti a hledání precedentů by se mohlo pro změnu myslet na budoucnost a ten precedens vytvořit.

28. srpna 2009
Tak, už je to oficiální: Rusko chce koupit francouzskou výsadkovou loď třídy Mistral. Moje pocity jsou smíšené. Na jedné straně je rozhodně správné, že se Rusko stále víc zapojuje do globální sítě zbrojního průmyslu (a pořizuje si mj. elektroniku značky Thales a izraelské bezpilotní letouny); snaha o naprostou soběstačnost je dobrý způsob sebevraždy, jak ukázal Sovětský svaz. Ale na straně druhé se mi zdá jako poněkud podivné a krátkozraké koupit si velké plavidlo s tím, že se pak postaví další. Jak bude probíhat instalace subsystémů? A kde se ty další kusy budou stavět, když na to Rusko nemá loděnice? Nejsem si momentálně jistý, jestli je ten plán řešení, nebo spíš nový problém.

27. srpna 2009
Dostal jsem otázku, co si myslím o aktuálním napětí ve slovensko‑maďarských vztazích. Určitě nejsem odborník na etnické a teritoriální konflikty, ale něco o nich přece jen vím, a právě proto se nechci stavět ani na jednu stranu. Podle mě je to typická aplikace přístupu "greed and grievance". Existuje tam nějaké "historické napětí", což samo o sobě ještě tak nevadí, jenže extrémisté (na obou stranách) toho záměrně a bezohledně využívají pro zisk politických bodů. Co dělat? Ty "historické křivdy" asi nejde nějak lehce vymazat, takže je třeba odstavit extrémisty.

26. srpna 2009
Prý mám zase doporučit nějakou knihu. Budiž. A hned dvě. První je skvělý thriller Střežit a bránit, jenž spekuluje, jak by Írán mohl reagovat na izraelský útok proti jeho jadernému programu. Jde o nejnovější díl řady od spisovatele Vince Flynna, kterého mám rád především proto, že v rámci boje proti terorismu (stejně jako já) důsledně a nelítostně hájí ty nejtvrdší postupy (včetně mučení). Druhá kniha nese název Toulky světem bájí; nabízí výtečný přehled mytologií deseti starověkých civilizací, a sice Mezopotámie, Egypta, Indie, Persie, Židů, Řecka, Říma, Keltů, Germánů a Slovanů.

24. srpna 2009
Agentura MDA znovu otevřela otázku mobilních střel pro protiraketovou obranu ve střední fázi. Boeing navrhuje pojízdnou modifikaci GBI, kdežto Raytheon prosazuje pozemní variantu střel Standard SM‑3. Myšlenka velkých mobilních interceptorů má samozřejmě mou plnou podporu. Velmi mě však pobavily zprávy českých médií, že tento projekt ohrožuje stavbu radaru v České republice. Čeští novináři si jaksi nevšimli, že se hovoří o mobilních raketách, nikoli o radiolokátoru. Velký radar XBR pochopitelně bude stále potřebný a myšlenka jeho pojízdné verze je prostě směšná. Jediný mobilní radar tohoto typu je ten námořní, který stojí na přestavěné ropné plošině. Copak si někdo myslí, že ta třicetimetrová koule se dá jen tak naložit na náklaďák a převážet jako stánek s pizzou?

23. srpna 2009
Dnes končí aerosalon MAKS 2009, který je bohužel třeba označit za velké zklamání. Tak především se neuskutečnila tolik očekávaná premiéra bojového letounu 5. generace Suchoj T‑50 PAK FA (údajně má vzlétnout ještě letos, ale po tomto fiasku už tomu věří stále méně lidí). Dalších novinek bylo také jenom poskrovnu, což silně kontrastuje s naopak velmi "nabitým" ročníkem 2007. Co se dá dělat. Ekonomická krize prostě zasáhla letecký průmysl značně nepříjemně. (A kromě toho tragicky zahynul velitel skupiny Russkije Viťjazi, legendární Igor Valentinovič Tkačenko. Ale předpokládám, že kdyby si měl vybrat, asi by chtěl odejít nějak takhle. Čest jeho památce.)

22. srpna 2009
V edici DVD Hit+ byl vydán dokumentární seriál Prehistorický park, jakési volné pokračování slavných Putování od BBC. Všech šest epizod se mi skutečně velice líbilo formou i obsahem. Na rozdíl od někdy trochu "suchých" Putování je Prehistorický park nečekaně napínavý a celkem hodně "akční". Nejde jen o klasické faktografické povídání, nýbrž o originální koncepci "záchrany" vyhynulých druhů, tedy jejich hledání v pravěku, dopravu do 21. století a konkrétní problémy jejich chovu. Jestli si budete chtít domů pořídit dinosaura nebo mamuta, tohle je velmi dobrá příprava.

19. srpna 2009
Dopadení žhářských nacistických teroristů (jelikož o nic jiného než terorismus podle mě nejde) dokládá, že nové vedení Ministerstvu vnitra ČR prospělo. Ivánka jsem nikdy neměl rád, kdežto Martin Pecina na mě od začátku působil jako špičkový profesionál. Kredit mu u mě ještě značně zvýšilo jmenování Jiřího Komorouse (jehož publikaci Lovci smrti mohu vřele doporučit) do funkce náměstka a zahájení druhého pokusu zakázat neonacistickou Dělnickou stranu. Snad se (konečně) blýská na lepší časy a policie půjde extremistům opravdu důrazně a nesmiřitelně po krku.

17. srpna 2009
Sonda do názorů dlouholetých příznivců ODS a ČSSD, kteří jsou velice nespokojeni s tím, co s "jejich" stranami udělali stávající předsedové. Zdá se, že většina voličů sociální demokracie (ačkoli mnozí jen se skřípěním zubů a coby nejmenší zlo) ji bude na podzim opět volit; ČSSD se od své původní podoby asi vzdálila méně a spíše levicový volič stejně nemá alternativu. Naopak mezi voliči pravicovými bude míra fluktuace podstatně větší. Část tam toho modrého ptáka (přestože znovu jen jako nezbytné zlo) zasune, velká část však podpoří nové strany. Určitě zaboduje TOP 09, ale vnímám okolo sebe i tendence zkusit Věci veřejné, Svobodné nebo Občany.cz. V říjnu to asi bude zajímavé.

16. srpna 2009
Film G.I. Joe: The Rise of Cobra pro mě představuje vyvrcholení letošní letní filmové smršti. A jaksi už mi docházejí pochvaly a superlativy... Geniálně natočené souboje, honičky, přestřelky a bitvy, dokonalé vizuální efekty, spousta originálních nápadů, technika přesně mezi realitou a sci‑fi, neskutečné množství hlášek, závěr parafrázující Hvězdné války a jednoznačný příslib pokračování. Stále se "něco děje" a ani na minutku si neoddechnete. Podle kritiků je film jednoduchý, plný nelogičností a neplatí v něm zákony fyziky a pravděpodobnosti. I kdyby to byla pravda, je to důležité? Šel jsem do kina na dvě hodiny sqělé akční zábavy, což je přesně to, co jsem dostal.

14. srpna 2009
Téma diskuse: Wernher von Braun. Jakkoliv tohoto člověka uznávám jako technického génia a jednoho ze zakladatelů dobývání vesmíru, z morálního hlediska si jej prostě vážit nemohu. Jeho balistická raketa V‑2 totiž nebyla zbraní pro "férový boj" (jako byly např. německé letouny či tanky), nýbrž prostředkem použitelným jedině k ostřelování civilních měst, a navíc se vyráběla hlavně pomocí otrocké práce vězňů koncentračních táborů. Životopisný film o von Braunovi nazvaný Mířil jsem ke hvězdám by asi měl mít přesnější titul: Mířil jsem ke hvězdám, ale někdy jsem trefil Londýn.

13. srpna 2009
Včera dorazila do Tišnova převzácná návštěva: Na kole přijel modrý ptačí strom. Bohužel zůstal jen asi 20 minut, takže příliš času pro diskuse nebylo. Na mou otázku, proč byl z Poslanecké sněmovny stažen radar, mi Mirek Topolánek odpověděl, že jsem (cituji) "blázen" a že tímto krokem byl radar "zachráněn pro lepší politickou konstelaci". Pro mě z toho vyplývá zjištění, že předseda ODS je asi přece jen dobrý politik, neboť má politicky přijatelnou odpověď na každou otázku.

11. srpna 2009
Za týden začíná v Moskvě aerosalon MAKS 2009 a celý svět čeká, že Rusko konečně předvede bojový letoun 5. generace PAK FA. Doufám a věřím, že se tak stane, zároveň však tuším, že to pro mnoho lidí bude jakýsi antiklimax. Myslím si totiž (přestože bych se rád mýlil), že PAK FA bude hodně konvenčně řešený stroj, snad něco jako Su‑47 s křídlem podobným F‑22, tedy žádný aerodynamický hokus‑pokus. Po těch letech čekání asi budou fandové poněkud zklamaní, že je to "takový obyčejný"... A dále říkám, že PAK FA nebude tak dobrý jako F‑22. Bude to nejspíš kvalitní letoun, snad lepší než F‑35, ovšem na Raptora přece jen mít nebude. Američané zkrátka vyrobili stíhačku mimo kategorie a dost pochybuji, že by si ten technologický náskok nechali klidně sebrat.

9. srpna 2009
Spousta lidí má potíže se čtením dlouhých textů na počítači, a proto si elektronické knihy raději tisknou. Já tyto problémy nemám a nijak mi nevadí číst celé knihy na displeji notebooku. To však nic nemění na tom, že "papírové" knihy pro mě pořád mají svoje kouzlo. E‑book je jen počítačový soubor, zatímco ta tištěná je skutečný předmět, který můžete vzít do ruky, darovat nebo vystavit. (Často mívám dojem, že přemýšlím dost podobně jako někteří učitelé, knihovníci či umělci, pro něž představuje poškození knihy zločin zhruba na úrovni masové vraždy.)

8. srpna 2009
Dokážete si představit 100 000 až 150 000 útočících letounů? Já tedy ne. A dotazováním ve svém okolí jsem zjistil, že to zřejmě nedokáže nikdo. Ale proč to vůbec řeším? Protože Pepa Stalin měl pro operaci Bouře (útok na Evropu, plánovaný na 6. července 1941) v plánu nechat zhotovit právě asi tolik lehkých bombardérů Su‑2! Tisícovku letadel si představit umím (vždyť Spojenci poslali na Německo čtyřciferný počet strojů mnohokrát), ale na sto tisíc už moje fantazie zkrátka nestačí...

6. srpna 2009
Na veřejnost postupně pronikají zprávy o týmech amerických a izraelských tajných služeb a speciálních jednotek, které nelítostně likvidují činitele teroristických skupin a cílevědomě narušují zbrojní programy Íránu. Nejsem vůbec překvapen a bezvýhradně takové postupy schvaluji. Proti terorismu a darebáckým státům se musí bojovat právě takhle! Vraždy, sabotáže, záhadné "nehody" či "zmizení", šíření strachu a nejistoty, to vše jsou přece jejich metody. Nevidím však důvod, proč bychom jim měli nechat monopol. Právě naopak, bez výčitek svědomí bychom jim měli všechno stokrát vrátit. Platí totéž, co platilo už při bombardování Německa a Japonska: Kdo zaseje vítr, sklidí bouři.

5. srpna 2009
Jestliže Che na mě zapůsobil dost rozpačitě, pak film The World's Fastest Indian (odmítám používat ten divný český název) mě nesmírně nadchnul a překonal všechna má očekávání. Rozhodně to není "jen" o motorkách a závodění. Je to hlavně neobyčejně působivý příběh člověka, který celý život šel za velkým cílem a díky své šikovnosti a odhodlání (a také díky podpoře přátel) ho nakonec i dosáhl. Co mě ovšem dostalo asi nejvíc, to je skutečnost, že rychlostní rekord z roku 1967, který tehdy 68letý Burt Munro na 47 let starém motocyklu ustanovil, dosud nebyl překonán!

4. srpna 2009
Rád bych napsal něco konkrétního o filmu Che, jenže mi to jaksi nejde. Můj pocit z tohoto čtyři hodiny trvajícího snímku je takový rozpačitý. První díl o kubánské revoluci se mi zdál mnohem zábavnější než díl druhý o guerille v Bolívii. V každém případě ale příliš nechápu, jaký typ filmu to má být a co vlastně chtěli jeho tvůrci sdělit. Celkově to snad není film špatný, spíše velice nejasný (a také zbytečně dlouhý). Po jeho skončení jsem si řekl jen: "Hmm, a co?" Podruhé bych se na něj už asi nekoukal. (Neodpustím si ale jednu glosu ke Guevarově smrti: Zjevně byla strašlivá pitomost ho takhle zabít. Kdyby zkrátka jen "zmizel", patrně by se nestal "mučedníkem revoluce" a nečuměl by z každého třetího trička. Myslím, že po smrti Che napáchal víc škody než za svého života.)

2. srpna 2009
Diskuse na téma právní úpravy vlastnictví střelných zbraní. Snad nikoho nepřekvapí, že jako pravičák a konzervativec hájím názor, že občané by měli mít (pochopitelně bez debilního byrokratického svinčíku) možnost se ozbrojit, aby chránili své životy a zdraví, své bližní a majetek a v neposlední řadě i svobodu a spravedlnost v celé společnosti. Zločinci si totiž zbraně opatří vždycky! Docela málo se ví, že právě ty státy USA, v nichž je držení zbraní omezeno nejméně, se chlubí i nejmenšími počty násilných trestných činů, nebo že spoustu teroristických útoků v Izraeli zastavily zbraně v rukou civilistů. Jak řekl Robert A. Heinlein o Švýcarsku: "Ozbrojená společnost je slušná společnost."

1. srpna 2009
USA se vracejí ke staré myšlence pozvání Ruska do NATO. Samozřejmě to jen vítám, protože jsem už řadu let velkým propagátorem tohoto kroku. Jsem přesvědčen, že Rusko v Alianci jednou stejně skončí, ať už takřka "samo od sebe", nebo kvůli vnější hrozbě. Dále tvrdím, že NATO by se mělo přejmenovat (tedy pokud mi někdo neobjasní, co mají Slovensko nebo Turecko společného se severním Atlantikem) a změnit na systém kolektivní bezpečnosti "Tří Severů" (tj. Severní Ameriky, Evropy a Ruska). Pak by se snad mohla zapojit každá země splňující vstupní podmínky, což je nyní např. Izrael, Austrálie, Indie, Jižní Korea, Japonsko, Brazílie nebo Chile. Ano, šlo by o náročný "klub pro zvané", nikoli o neschopný a ubohý svinčík typu OSN, kde si může každá špinavá díra hrát na mocnost a masoví vrazi přednášet o lidských právech. (Podle mě mají Američané, Britové a Izraelci málem svatou trpělivost; na jejich místě bych už z milé OSN pravděpodobně dávno vystoupil.)

30. července 2009
Ještě se musím vrátit k protiletadlovým řízeným raketám na vrtulnících Mi‑24. Nostalgicky vzpomínám na (tehdy naprosto geniální) simulátor HIND, konkrétně na jednu misi z Afghánistánu, kde bylo úkolem proniknout do Pákistánu a zničit kolonu povstalců, kterou však chránily pákistánské F‑16... Tam rakety R‑60 opravdu přišly vhod! Počínaje provedením Mi‑24V se střely vzduch‑vzduch zkoušely a později se objevily i speciální "stíhačky" na bázi Mi‑24, ale u nás se protiletadlové rakety na vrtulníky (pokud vím) nikdy nedostaly. Současné Mi‑24V (Mi‑35) české armády by údajně mohly nést i střely Igla‑V, jenže to by je někdo od těch zlých Rusů nejdříve musel koupit!

28. července 2009
České zákonodárce vnímám zejména jako producenty nejrůznějších paskvilů, a tak mě docela příjemně překvapilo přijetí novely tzv. protikuřáckého zákona. Přestože bych v ní našel i nedostatky, pokládám ji za rozumný kompromis na bázi přístupu, který bych aplikoval na většinu kontroverzních společenských jevů (např. lehké drogy, prostituci a potraty), tj. "za jasně stanovených podmínek ano". Ale pokud mám být upřímný, na záplavu tvrzení o škodlivosti kouření jsem vždy pohlížel se značnou skepsí. Hádám, že jde o podobný alarmismus jako v případě hysterie okolo "globálního oteplování". Nějaké pravdivé jádro tam možná (možná!) je, ale to už dávno zmizelo pod nánosy nestydatých lží, překroucených polopravd, zaujatých spekulací a nepodložených blábolů.

27. července 2009
Jestliže si chcete užít skutečně zábavné, sportovní a lehce adrenalinové odpoledne, rozhodně doporučuji navštívit Ski‑areál Olešnice na Moravě, nacházející se (překvapivě) u obce Olešnice na Moravě. V zimě funguje jako normální sjezdovka, ale v létě nabízí (mj.) báječné terénní káry či střelbu z reflexních luků (jen se snažte neztrácet šípy a nezasahovat blízký hovězí dobytek). Nedaleko se nalézá několik vodních ploch použitelných ke koupání a řada dalších zajímavostí.

25. července 2009
Tak Bomby se teď prý zachtělo těm grázlům v Barmě (nebo Myanmaru či jak se to tam letos jmenuje)! Jak dlouho ta junta ještě poleze celému světu na nervy? Fakt mě nenapadá jediný rozumný důvod, proč ji nesmést bleskovou vojenskou operací. Příliš těžké by to asi nebylo, protože podle toho, co vím, by se barmské ozbrojené síly proti kterékoliv vyspělé profesionální armádě udržely zhruba deset vteřin. Ale to by snad ani nebylo potřeba. Hádám, že by stačil výsadek do hlavního města, zajetí vůdců junty a strohá výzva k bezpodmínečné kapitulaci plus upozornění, že v opačném případě budou vybraní členové junty postupně vraceni armádě... A to po velice malých kouscích.

24. července 2009
Díky stanici CS Film jsem měl (konečně) možnost vidět snímek Černý prapor, příběh Čechů, kteří jako příslušníci francouzské Cizinecké legie válčili v Indočíně. Film mě ale hodně zklamal. Technická úroveň není špatná a scény bojů v džungli jsou celkem "koukatelné", avšak vyzněním je Černý prapor naprosto poplatný době vzniku (1957). V duchu nejubožejší komunistické propagandy zobrazuje Cizineckou legii jako bandu brutálních vrahů a zlodějů (pod velením zločinců z SS). Téma českých legionářů v Indočíně by si rozhodně zasloužilo důstojnější zpracování.

22. července 2009
Opět se tu vracím k jednomu svému častému tématu, kterým je alternativní historie, tj. vyvracení OOO (Obecně Oblíbeného Omylu), že "historie nezná kdyby". Že tomu tak není a že zkoumání alternativních dějin je seriózní a přínosná vědecká činnost, prokazuje např. série knih Alternate Decisions od britského nakladatelství Greenhill Books. Vesměs jde o soubory esejů, které sepsali respektovaní vojenští historici a které zkoumají variantní scénáře vybraných konfliktů (nejen druhé světové války, ale i napoleonských válek, americké občanské války a studené války). Celkem rád bych věděl, kdo, kdy a hlavně proč přišel s tou podivnou větou: "Historie nezná kdyby..." Ale dnes už to papouškuje kdekdo, přesně podle známé poučky Jožina Goebbelse, že tisíckrát opakovaná lež se stane pravdou.

20. července 2009
Nápad: Co takhle zavést Kanadě víza? Ano, já vím, že to podle pravidel EU "nesmíme", ale přístup EU nyní přece jasně ukazuje, že způsobová slovesa (jako mít, muset, smět apod.) se v případě potřeby dají vykládat velmi volně. Brusel měl okamžitě zavést víza pro Kanadu, ale neudělal to, jenom vyjádřil lítost a ochotu jednat... Česko by tedy logicky mělo (i když jako "nesmí") zavést Kanadě víza. A samozřejmě by také mělo vyjádřit lítost a ochotu jednat.

19. července 2009
Ruské loděnice nezvládají dodávat válečné lodě v požadované kvalitě ani kvantitě, čímž se námořnictvo dostává do krajně obtížné situace. Přibývá zpráv, že Moskva zvažuje zoufalé řešení, totiž nákup lodí ze zahraničí, patrně z Francie či Německa... Admirálové Kuzněcov a Gorškov, kteří pro Rusko vybudovali "blue‑water navy", se musejí obracet v hrobech. Ve své sérii knih o třetí světové válce pracuje Joe Buff s tím, že Rusko staví špičkové ponorky pro Německo. Realita je tragikomická zrcadlová perverze... Ne, vlastně inverze. P.S. Objevila se první fotka "hybridní" ponorky Sarov.

17. července 2009
Už téměř dva roky jsem věděl, že existuje fotka českého vrtulníku Mi‑24D, který má na kolejnicích pro protitankové rakety Falanga usazené protiletadlové řízené střely R‑60. Měl se objevit na leteckém dnu v Čáslavi v roce 1995. Ačkoliv pochopitelně šlo jen o legraci a rakety se nedaly vypustit, mimořádně jsem po tom snímku toužil, ale hledání nepřinášelo úspěch. Až nedávno se usmálo štěstí a fotka se (náhodou) objevila! Byl jsem šťastný skoro jako při první trojce. :‑)

16. července 2009
Všichni jsou si rovni, ale někteří jsou si rovnější. To je zřejmě jedno ze základních pravidel EU, zvláště pokud by větší členové měli být solidární s menšími. Zavedení víz do Kanady je nepochybně lumpárna, za kterou je nutno Kanadu potrestat, ale postoj evropských zemí bych vůbec neváhal nazvat podvodem a zradou. Měli bychom jim dokázat, že i malá země dokáže způsobit nemalé problémy. Už přece máme u eurokratů nálepku "potížistů", tak bychom se podle toho konečně měli začít chovat! Při hlasováních s potřebou jednomyslnosti schválně používat veto, pořád přicházet s obstrukcemi všeho druhu a otevřeně porušovat dementní směrnice a nařízení. A k tomu explicitně oznámit, že ratifikace Lisabonské smlouvy v Česku se odsouvá na neurčito. Hezký den.

15. července 2009
Užíváme si každoročního globálního oteplování, známého též jako léto. Díky kvazi‑tropickým teplotám nejsou ženské půvaby nikterak nadměrně zahalovány, což je samozřejmě velmi krásné, i když to někdy naprosto zásadně ztěžuje koncentraci. Třeba když mi nádherná sexy slečna oblečená v poloprůhledných kalhotkách a vyhrnutém černém topu řekne: "Nekoukej na mě, koukej do počítače!" Copak to je vůbec možné? Holky, všímejte si prosím toho, co s námi chlapy děláte!

14. července 2009
Diskuse o Norimberském procesu. Mám dojem, že v dnešní postmoderní době morálního relativismu je už téměř podezřelé, když někdo pokládá trestání nacistických válečných zločinů a zločinů proti lidskosti za správnou věc. Tím však neříkám, že Norimberský proces byl bez chyby, to ani náhodou. Základním nedostatkem samozřejmě bylo odsouzení jen a pouze Němců, ačkoliv Sovětský svaz se dopustil zločinů srovnatelných a na rozpoutání války se podílel minimálně stejně jako Německo. Dále jsem měl vždycky výhrady k příliš tvrdým trestům pro vojáky, zejména pro Alfreda Jodla. Ale i přes tyto výtky tvrdím, že procesy tohoto druhu jsou potřebné a nezbytné. Doufám, že po vítězství ve válce proti terorismu budou uskutečněny podobné soudy s hlavními dopadenými zločinci.

12. července 2009
Téměř vždy, kdy to čas a stav oblohy umožňují, sleduji Mezinárodní kosmickou stanici, která je leckdy nejjasnějším objektem na nočním nebi. (Časy průletů se publikují v docela velkém předstihu a někdy se daří kromě ISS pozorovat i raketoplán.) Je to velmi zvláštní (a krásný) pocit dívat se vzhůru a vědět, že ta zářící tečka stovky kilometrů nade mnou je fenomenální výtvor lidského génia, na jehož palubě žije a pracuje několik statečných mužů a žen, kteří posouvají hranice vědění. A pevně věřím, že díky globální spolupráci na výzkumu a využití vesmíru se lidé vrátí na Měsíc, brzy poté se vydají k Marsu a k dalším planetám a měsícům... A nakonec snad i ke hvězdám.

10. července 2009
Známý australský analytik Carlo Kopp publikoval sérii pěti dosti depresivních prezentací pod výstižným názvem The Collapse of American Air Power. Varuje v nich, že moderní ruské a čínské zbraně (hlavně tzv. anti‑access weapons) by mohly v příští válce přinést Americe fatální ztráty. Přestože místy je to asi až příliš pesimistické, určitě to zajímavě koreluje s vyzněním knihy Dragon's Fury i s mým názorem, že v horizontu zhruba deseti let dojde k nějaké "big shooting war".

9. července 2009
Trocha lokálního patriotismu, resp. pochvala nejlepší koupací vodní plochy v okolí Tišnova. Jedná se o zatopený kaolínový důl u obce Maršov, který nese nelogický název Jezírko. (Jak známo, slovo "jezero" se má vztahovat k objektům přírodního původu, což důl asi tak docela nebude.) Ovšem i bez ohledu na jméno se vyznačuje řadou zvláštností: Ve vodě nasycené kaolínem se nevyskytují sinice a jiné svinstvo, díky absenci přirozené cirkulace vody vznikají zajímavé rozdíly teplot, je to jedna z mála vodních ploch fungujících jako "smíšené" (čili pro nudisty i textiláky současně, resp. bez omezení a oddělení) a na dně se povaluje skop..., ehm, německá vojenská technika. Co víc si přát?

7. července 2009
Probíhající americko‑ruská jednání ukazují, jak mají vztahy obou mocností vypadat. Účinná kooperace na tom, v čem se shodují, a věcný dialog o tom, v čem se neshodují. Další velké omezení strategických jaderných zbraní pochopitelně podporuji, stejně jako snahu zapojit do toho (konečně!) další země, které si vypěstovaly Hříbek. Pro Ameriku i Rusko je dnes absolutně zbytečné udržovat vzájemně odstrašující nukleární arzenály, a to navíc na úrovni "overkill". Naopak nezbytná je odstrašující kapacita pro případ, že by potíže dělal někdo jiný. (Nebudeme raději jmenovat; ona by se Čína mohla zlobit.) A samozřejmě pořád věřím v dohodu o společné protiraketové obraně.

6. července 2009
Strategický bombardér je nejvýkonnější a nejflexibilnější zbraň všech dob. Tento názor hájí autoři dvou knih, které jsem nedávno přečetl. Je to autobiografické dílo Pilot bombardéru, jež napsal někdejší velitel sovětského Dálkového letectva Vasilij Rešetnikov, a mrazivě působivý thriller Plan of Attack od (zde už mnohokrát vychváleného) Dalea Browna. Přestože oba muži létali na opačných stranách studené války, v hodnocení svých strojů se bezvýhradně shodují.

4. července 2009
Film Transformers: Pomsta poražených nejen naplnil, ale i překonal všechna má očekávání. Takřka bez oddechu běžící děj, spousta nových originálních robotů, množství moderní americké vojenské techniky, úchvatné efektové provedení, skvělé záběry kamer, vynikající hudba, navíc nezbytná dávka patriotismu a v neposlední řadě také záplava vtípků. Člověk samozřejmě nesmí příliš uvažovat nad většinou axiomů "transformerského světa" (např. nad fyzikálním provedením transformace, které zjevně využívá několik dimenzí navíc), ale to se u takového filmu zřejmě předpokládá. Michael Bay prostě odevzdal dokonalou práci a znovu nenechal nikoho na pochybách, že je Pan Režisér.

3. července 2009
Mlýny Boží i lidské (zvláště české) spravedlnosti jsou pomalé, ale na každou svini se vaří voda... Takže už došlo i na jednu z tribun českého antisemitismu, webzine Zvědavec, jehož vydavatel je trestně stíhán za zpochybňování holocaustu. Na svou obranu vydal roztomilé prohlášení, ve kterém se lze (mimo jiné) dočíst, že "skutečnými představiteli Židů" jsou Plastel... totiž Palestinci. :‑) Nicméně, osobně bych tento portál poněkud postrádal: Kde jinde bychom my Smrtijedi (nejnovější přezdívka sionistů) zjišťovali, jak probíhá instalace Nového Světového Řádu™?

1. července 2009
Přečetl jsem několik knih, díky kterým jsem si dost rozšířil své znalosti o bojích v severní Africe během druhé světové války. Jestli lze některou část celé války označit za opravdu civilizovaný boj, nepochybně to bylo právě africké tažení, jež se v tomto smyslu hodně lišilo od ostatních front. Bojovalo se poctivě a zásadně podle válečného práva, s úctou a respektem k živému i mrtvému nepříteli, vlastně "slušně"... Je smutným faktem, že něco takového se dá říci jen o malém počtu moderních válek, a to zpravidla o těch mezistátních (napadá mě válka o Falklandy či válka o Alto‑Cenepa), kdežto u konfliktů vnitrostátních je typická "civilizovanost" zhruba někde na úrovni doby kamenné.


Postřehy z dubna, května a června 2009

Archiv postřehů



Na úvodní stránku