18. května 2017
Debata o Čečensku a bizarním vládnutí Ramzana Kadyrova. Současné Čečensko více než co jiného připomíná jakousi orientální satrapii, resp. feudální údělné knížectví, kde klan Kadyrovců zastává pozici šlechticů, kterým panovník propůjčil toto území jako léno. Proč ale prezident Putin postupuje právě takhle? Kadyrov je (bývalý) islamista, který vyhrál dvě bitvy o Groznyj, jenže každou na jiné straně, a se svými excesy je groteskní figurou i na kavkazské poměry. Možná právě proto mu ale "šachista" Putin svěřil divoké Čečensko, protože usoudil, že bude lépe mít Kadyrova na své straně a neriskovat další válečný výbuch. Putin je zejména realista a pragmatik, takže takové řešení by do jeho politické strategie docela zapadalo.

16. května 2017
Film Doctor Strange má skutečně vhodné jméno, protože je opravdu zvláštní. Spadá sice do stále se rozvíjející komiksové "stáje" Marvel Cinematic Universe, ale současně leží mimo hlavní linii, kterou tvoří tým Avengers a jeho členové. Je jiný už tím, že zcela otevřeně pracuje s magií (a to ve "východním" stylu) či paralelními světy, což v kombinaci s psychologií hlavního hrdiny dává filmu překvapivě silný duchovní aspekt, který nutí člověka klást si otázky o podstatě bytí. Je to sice i skvělá podívaná s výbornými hereckými výkony a vizuálními efekty, ale jeho hlavní deviza leží jinde. Podívejte se a přemýšlejte.

15. května 2017
Miloš Zeman se v Číně zúčastnil fóra o "nové Hedvábné stezce" (alias One Belt, One Road). Patrně to někoho překvapí, ale nemám s tím problém. Podepsal bych se pod tvrzení pana prezidenta, že je to fascinující projekt, který však nese i mnohá rizika. Každopádně na jednání a získávání informací není nic špatného, a jestliže chce ČLR investovat a budovat, klidně může. Čínský ekonomický model je nafouknutá přehřátá bublina, která záhy praskne, na tom se nic nemění, ale Čína pochopitelně nezmizí ze světa, obchod bude stále fungovat a dopravní spojení také zůstanou. Jinak řečeno, pokud hodlá Peking dělat něco opravdu přínosného a užitečného, nevidím důvod, proč bychom se na tom nemohli zcela pragmaticky přiživit.

13. května 2017
Pokud se hovoří o speciálních jednotkách, zpravidla se myslí ty vojenské, takže se zapomíná na to, kolik práce v boji se zločinem a terorismem odvedou špičkové policejní útvary. Trochu to napravuje knížka Tajné mise, ve které se věnuje pozornost především evropským speciálním policejním jednotkám, jež zasahují proti únoscům, vrahům a lupičům, chrání VIP před atentáty či odhalují teroristy. Je to opravdu působivý a napínavý pohled do fungování sil, které dělají nebezpečnou, ale nezbytnou práci.

11. května 2017
Situace na politické scéně už silně připomíná (post)moderní divadlo, popř. směs béčkového thrilleru a komedie. Demise, odvolání, nahrávky, provokace, manipulace, kampaně, scénáře... Z hlediska postupů je však zajímavé sledovat, jak někteří hráči neústupně drží své pozice, zatímco jiní neustále manévrují a mění taktiku, takže teď už patrně sami nevědí, co vlastně chtějí. Naneštěstí to asi není přesně to, co občané od politiků čekají. Proto je tím spíš paradoxní, že skandály minulosti vynesly nahoru Andreje Babiše, kolem kterého se nyní nakupilo tolik skandálů, že by to dříve asi stačilo na pád několika vlád.

10. května 2017
Děkuji za všechny pochvaly mého včerejšího komentáře moskevské přehlídky. Pokud jde o událost samotnou, byla trochu slabší než v předchozích letech (navíc kvůli počasí zrušili leteckou část), jenže zkrátka nelze každý rok chtít takovou obří show jako v roce 2015. Mimochodem, zajímavá technika se objevila i v jiných městech. Ještě jedna drobnost: Svatojiřskou stužku jsem včera měl jako formu vyjádření úcty vojákům, kteří padli (mj.) při osvobozování ČSR. Jestliže mě kvůli tomu někdo pokládá za agenta Kremlu, tak prosím, ale já tomu žádný politický kontext nedávám. Pocta padlým je elementární slušnost.

8. května 2017
Dnešní svátek, tedy Den vítězství, má být zejména příležitostí pro vzpomínku a poctu všem, kdo obětovali své životy ve druhé světové válce. Ale kromě pohledu do minulosti bychom měli být schopni hodnotit současnost a podívat se do budoucnosti. Měli bychom se konečně oprostit od iluze, že to dlouhé období míru bude trvat dál, resp. měli bychom si přiznat, že Evropu patrně již záhy zasáhnou nové válečné konflikty. Na místě ovšem není panika, nenávist či další emoce, jelikož bychom se měli s chladnou hlavou, klidem a rozumem chystat na různé scénáře a uvažovat, co by z nich mohl plynout pro Česko. Druhá světová válka by tedy pro nás měla být nejen vzpomínkou, ale také velkým zdrojem varování a poučení.

7. května 2017
O britské 617. peruti, slavných "Bořitelích přehrad" a hrdinech filmu The Dam Busters, již vzniklo mnoho knih různé úrovně. Za vůbec nejlepší z nich považuji publikaci Legendární 617. peruť, což je podrobná historie této malé, avšak nesmírně výkonné jednotky. Tým autorů dokázal něco, co působí takřka nemožně, a sice spojit až absurdní smysl pro detail s napínavým a emoce bičujícím vyprávěním. Čerpali z mnoha britských i německých svědectví a dokumentů, díky nimž zaplnili několik bílých míst a vyvrátili některé omyly. Rozhodně jde o knihu velmi přínosnou, kterou by žádný fanda vojenské historie neměl minout.

5. května 2017
Krize se prohlubuje. Pod tento výrok Petra Fialy bych se podepsal. Bohuslavu Sobotkovi vydržela jeho ochota hrát vabank zhruba jeden den, načež český politický systém (konečně) šlápl na jednu z "min", které se nalézají v naší ústavě. Jaký je vlastně rozdíl mezi demisí vlády a demisí premiéra? Toť otázka, kámen úrazu a základní téma celé debaty, v níž teď drží nejsilnější karty Miloš Zeman. Nesmí se však zapomínat, že bez ohledu na to, co udělá prezident či premiér, na počátku celé krize stojí nejasné majetkové poměry Andreje Babiše, k nimž se pak přidaly velmi výživné odposlechy. Nečiním si iluze ani o jedné straně tohoto mocenského boje, ale hádám, že na tomto "minovém poli" zůstane pár politických mrtvol.

4. května 2017
Člověk by málem řekl, že bez Erdoganova fašistického Turecka by v NATO byla nuda. Který jiný člen Aliance představuje hráče, kterého je potřeba odstrašovat nebo jehož důstojníkům se musí dávat azyl? A nebýt turecké intervence na severu Sýrie, neobjevily by se pozoruhodné transportéry Stryker s četnými úpravami. (Jestliže se dobře podíváte, zjistíte, že to jsou patrně konvertované ambulance M1133 MEV.) Situace okolo Turecka už je natolik tragická, že se stává takřka tragikomickou, a proto se nedivte, že odpovídám černým humorem, protože skutečně nevím, jakým jiným způsobem bych to měl komentovat.

2. května 2017
Bohuslav Sobotka skutečně překvapil, a to příjemně. Možná vyměnil poradce, možná se rozhodl hrát vabank a možná prostě nevěděl, jak dál, ale každopádně udělal něco odvážného, což u něj nikdy nebylo zvykem. Kdyby odvolal Babiše, jen by mu nahrál na smeč, jenže demise celé vlády je úplně jiný level. Je to riskantní a může se to obrátit v něco, s čím dnes nikdo nepočítá, ale v každém případě musím velmi ocenit, že se premiér zachoval ne jako bábovka, nýbrž (konečně) jako chlap. Toho si upřímně vážím.

1. května 2017
Je správné a potřebné připomínat si filmové klasiky i slavné historické osobnosti. Proto jsem se po nějaké době podíval na stále skvělý snímek Generál Patton, představující portrét muže, jenž je mým vůbec nejoblíbenějším vojevůdcem druhé světové války. Patton byl skutečně mužem plným rozporů; byl sečtělým básníkem i tvrdým chlapem, občas byl brutální a jindy sentimentální, žil trochu v minulosti, ale chápal potenciál tanků, byl hluboce věřící křesťan, ale také věřil v reinkarnaci... Pokud měl v tom posledním pravdu, tak bych soudil, že se na svět vrátil jako Trumpův ministr obrany James N. Mattis. :‑)

29. dubna 2017
Americký prezident Donald Trump je ve funkci 100 dní. Samozřejmě nemohl čekat žádné "hájení", protože ho většina médií (resp. 100 % liberálních médií) strašlivě nenávidí. Bez ohledu na to, co řekne či udělá, je to vždy špatně. Pokud však odhlédneme od tohoto obrazu, je vidět, že za tři měsíce toho stihl překvapivě hodně, určitě víc, než se dalo realisticky čekat. Nepochybně nemůže dělat zázraky, má proti sobě média a čelí řadě problémů doma i ve světě, ale myslím, že na člověka bez politických zkušeností si vede velice dobře, za což zajisté vděčí mj. svému silnému týmu. Každopádně má nadále mou plnou podporu.

27. dubna 2017
Včera jsem se opět zúčastnil diskuse v Souvislostech Jana Pokorného, tentokrát na téma české armády. Kromě poděkování kolegům Dyčkovi, Foltýnovi a Šulcovi za podnětnou debatu musím zdůraznit ještě jednu důležitou věc: Kritka problémů v Armádě ČR není v rozporu s tím, že jsem velký vlastenec a že jsem na českou armádu a naprostou většinu jejích příslušníků hrdý. Na nedostatky upozorňuji právě proto, že chci, aby naše ozbrojené síly představovaly maximálně užitečný a efektivní nástroj.

26. dubna 2017
Čína spustila na vodu první letadlovou loď domácí stavby (byť jde o evidentní kopii sovětského designu). Je to samozřejmě důležitá věc, která si zasluhuje pozornost, nepatřím však mezi alarmisty, podle nichž je to bezmála začátek války. Číňané mají velké plány a ambice, ale mají také problémy a zejména postrádají zkušenosti. A ty se ukrást ani zkopírovat nedají. Proti Rusům, dokonce i proti Indům (nemluvě pochopitelně o USA) jsou pořád amatéři. Chápou, že letadlová loď má i symbolický význam (to potvrzují i ty hry se jmény), ale jen se symboly se vždycky vystačit nedá, což po angažmá Admirála Kuzněcova u Sýrie jistě pochopili i Rusové. Nic z toho ale nemění základní fakt, jímž zůstává dominantní pozice US Navy.

24. dubna 2017
Diskuse o čínských médiích. Jak vážně brát to, co píšou Global Times? Hlavní čínské noviny People's Daily je možné označit za oficiální propagandistický list vlády a KS Číny, ale přece jen jde o médium poměrně seriózní, resp. normálně vystupující (zhruba jako ruský Sputnik). Naopak Global Times působí "bulvárně", občas přímo štvavě, což ale nesnižuje jejich důležitost, protože jde o list, který čínské vedení užívá mj. pro testování nálady lidí či šíření kontroverzních postojů a návrhů. Jinými slovy, obsah Global Times nelze brát úplně vážně, ovšem ignorovat jej by také nebylo zrovna moudrou cestou.

23. dubna 2017
Opět jsem navštívil Přehlídku automobilové techniky v Depozitáři Technického muzea v Brně. Bylo zjevné, že přitahuje zejména milovníky MHD, ale na své si přišli i jiní. Kromě vystavených autobusů a možnosti projet se nějakým historickým "kouskem" (vybral jsem si typ Praga RND) bylo k vidění mnoho dalších vozidel. Osobně jsem samozřejmě strávil nejvíc času u těch vojenských (např. u několika verzí slavné "vejtřasky"), dále stojí za zmínku požární ZIL‑130 CAS‑16, sanitní Avia A21 VRZP či zametací Praga S5T SAM 5. Vystavena byla také třeba technika letištní a četnická. Opravdu povedená akce!

21. dubna 2017
Jako Francouz bych v prezidentských volbách asi hodně váhal. François Fillon, nebo Marine Le Penová? Zbylí kandidáti jsou pro mě absolutně nepřijatelní a to, jak sbírá body ultra‑levičák Jean‑Luc Mélenchon, představuje z mého pohledu veliké varování. Alarmující je ostatně i podpora pro Emmanuela Macrona, který spadá do téže kategorie jako (doufejme, že ne budoucí německý kancléř) Martin Schulz, tzn. mezi politiky, kteří mají přímou vinu za současný tragický stav Evropy. Nedělám si iluze, že by některý kandidát mohl vše napravit, stejně jako vím, že ani Donald Trump nemůže dělat zázraky, avšak to nic nemění na mém přání, aby se do čela západních zemí dostali politici, pro které "národní zájem" není sprosté slovo.

19. dubna 2017
Nemalou část prodlouženého víkendu jsem strávil hledáním informací k Severní Koreji, její vojenské přehlídce a představené výzbroji. Hlavní část pozornosti získaly balistické rakety, ale bylo toho tam daleko víc. Dřív, než se zeptáte: Ano, sepíšu o tom velký článek. A ano, 9. května budu opět komentovat přehlídku v Moskvě. Stále platí, že přehlídky jsou z velké části "divadlo" pro publikum doma i v zahraničí, ovšem to neznamená, že nejde o působivou podívanou, kterou si prostě nenechám ujít. :‑)

17. dubna 2017
Přeji všem veselé Velikonoce. Bez ohledu na víru či vyznání kohokoli by mělo platit, že by se tyto svátky měly využít k tomu, aby si lidé našli čas na své blízké a sami na sebe. Sice žijeme v informační společnosti, mluví se o spojování a sdílení, jenže to vše platí jen pro digitální či virtuální světy, zatímco komunikace v reálném světě až trestuhodně upadá. Ztrácíme schopnost spolu mluvit, trávit čas a těšit se z maličkostí, které život nabízí, což je tristní výsledek "informační revoluce". Zůstávám však optimistou a vidím i malé, ale slibné náznaky protestů proti tomuto trendu, takže mám důvod věřit, že přijdou lepší časy.

16. dubna 2017
Občasná výzva, aby do politiky směřovalo více mladých lidí, není možná v principu špatná, ale radil bych tady i jistou opatrnost. Mládí přece není žádnou zárukou dobrých výsledků. V nynější české politice máme více než dost příkladů "mladých", kteří za sebou nemají žádné praktické zkušenosti, ale zato se můžou pochlubit velkou sbírkou problémů a skandálů. Lidé jako Matěj Stropnický, Matěj Hollan nebo Dominik Feri jsou hodně silnými argumenty, jelikož bez takových odstrašujících existencí se zcela jistě obejdeme. Jako estrádní umělci by se asi živit mohli, ovšem od politiky by se měli držet co nejdál.

15. dubna 2017
Fašistická KLDR ukázala na přehlídce spoustu balistických raket. Přestože řada z nich jsou zaručeně makety či prototypy něčeho, co nebylo vyzkoušeno, popř. to reálně vůbec neexistuje, lze pozorovat několik trendů. Víc a víc severokorejských raket se přesunuje na pásové podvozky (a)nebo do kontejnerů a přibývá zbraní na pevné palivo. To vše znamená větší pohyblivost a kratší přípravu k odpálení, a tudíž vyšší schopnost provést odvetný úder. Otázka za milion je, zda by kombinace odzbrojujícího a dekapitačního úderu dokázala zneškodnit KLDR včas. Připomíná to šíleného narkomana, který mává použitými injekčními stříkačkami. Kolik byste si vsadili na to, že ho zastřelíte dřív, než nějakou stříkačku po někom hodí?

13. dubna 2017
Státní maturity statečně směřují k dalšímu horrorovému výsledku. Témata slohových prací byla letos navržena tak tragikomicky nesmyslně, že by se to mohlo ucházet o nějakou cenu. Schválně jsem to detailně prostudoval, ale nejsem si jistý, že bych si z toho uměl vybrat, a to říkám jako člověk, který se psaním živí. CERMAT zcela evidentně (ačkoli nevím proč) usiluje o to, aby systém maturit zcela zkrachoval, a proto bych doporučoval, aby byly příslušné zodpovědné osoby přesunuty do výroby nebo do vazby.

11. dubna 2017
Kromě Sýrie ještě Severní Korea. Mám stále silnější dojem, že se už skutečně blížíme do finále. Taková slova, jaká pronesli Trump a T‑Rex, zde dosud otevřeně nezazněla, což na jejich pravdivosti nic nemění. Už více než dvacet let se zkouší diplomacie a sankce, ale pokud není situace horší, není v žádném případě lepší. Vypadá to, že nevojenské alternativy byly vyčerpány. Trump neoplývá moc velkou trpělivostí a Čína nechce nebo nemůže na Kima zatlačit víc... Několik rychlých otázek a odpovědí mi potvrdilo, že zdaleka nejsem sám, kdo cítí, že se tato tragikomedie brzy dočká (ne nutně pěkného) konce.

10. dubna 2017
Po třech dnech od amerického úderu na Sýrii jsem pevně přesvědčen, že od prezidenta Donalda Trumpa to byl výtečný tah. Vzkázal světu obecně a Moskvě konkrétně, že se naprosto liší od Baracka Obamy, že Sýrie je pro něj důležitá, ale že je ochoten o ní jednat, protože ten zásah byl do značné míry symbolický. Z toho, jak na něj Moskva (ne)reaguje, lze usoudit, že zpráva byla přijata. "The Big Dealmaker" si evidentně připravuje hřiště pro jednání o sférách vlivu. Možná se chtěl stát prezidentem zejména proto, aby se zapsal do dějin jako muž, který uzavřel největší obchod všech dob. Má v tom mou plnou podporu!

8. dubna 2017
Trump vyslal zprávu a musíme doufat, že byla správně pochopena. Zhruba takhle bych shrnul to, co si myslím o americkém úderu na syrskou základnu v odplatě za chemický útok. Další mé názory k tomu najdete ve třech rozhovorech, jež jsem včera poskytl pro iDNES, Lidové noviny a Parlamentné listy. Je klidně možné, že nikdy nebudeme přesně vědět, jak to s tím chemickým útokem skutečně bylo, jelikož odhalit pravdu může být v těch podmínkách prakticky vyloučené. Určitě to ovlivní dynamiku konfliktu a vztahů mocností, Trump získá i ztratí pár příznivců a odpůrců, ale není to něco, co by nějak vybočovalo z rámce americké zahraniční a bezpečnostní politiky, protože geopolitické zákony platí i pro Donalda.

6. dubna 2017
Do své knihovničky jsem zařadil publikaci Obrněný transportér OT‑810, nejnovější knihu řady Retro, ve které značka Grada vydává tituly o různých historických vozidlech. Několik z nich už vlastním, a tak jsem si nemohl nechat ujít tento detailní popis polopásového obrněnce s německými a kopřivnickými kořeny. Kniha obsahuje i podrobnosti o všech odvozených verzích a spoustu dobových i dnešních snímků. Skvělá rešeršní práce, kterou autor odvedl, zaslouží pochvalu před nastoupenou jednotkou. :‑)

4. dubna 2017
Liberální sluníčkáři přesvědčivě ukázali svou naivitu a odtrženost od reálného světa, když vyjádřili velký údiv a zděšení nad tím, že se kvůli sporu o Gibraltar srovnávají námořnictva Velké Británie a Španělska. Jako realista, který chápe fungování mezinárodní politiky, to naopak pokládám za naprosto normální, protože diplomacie bez vojenské podpory postrádá smysl. To platí i v údajně "jednotné" Evropě, jejíž perspektivy asi nejlépe vystihuje nápis na jednom francouzském vozidle VBCI. Určití lidé zřejmě potřebují ještě pár nárazů do zdi, než konečně pochopí, že zahraniční politika bez iluzí je jako aligátor bez harmoniky.

3. dubna 2017
Začalo jaro a s ním pravidelné farmářské trhy v Tišnově. Jako pragmatik a konzervativec samozřejmě patřím k těm, kdo podporují místní producenty a prodejce, protože to má veliký ekonomický a společenský efekt. Chce to plánovat strategicky a racionálně. To znamená běžné každodenní nákupy ve slevách v supermarketech, díky nimž se uspoří finance, které se poté dají použít na nákup místních (a chutnějších a zdravějších) produktů. Jen bych byl rád, kdyby tak uvažovalo víc lidí. Cena je nepochybně velmi důležitá, jenže rozhodování nemůže stát jenom na ní. Takhle bychom tu monarchii nevybudovali. :‑)

1. dubna 2017
Jak si můžete přečíst v dnešních Lidových novinách, konečně se zrealizuje myšlenka, o níž spousta lidí dlouho sní. Česká republika bude mít vlastní válečné námořnictvo, jehož základ vytvoří letadlová loď CZN Masaryk a které bude operovat primárně ve Středomoří. Výborně! Jak vám už (snad) došlo, je to skvělá aprílová fabulace (autorem je můj kolega Luboš Světnička), avšak faktem je, že námořnické tradice máme my Češi velmi bohaté a že vojenské loďstvo jsme svého času opravdu měli.

Postřehy z ledna, února a března 2017

Archiv postřehů

Na úvodní stránku