 |
|
27. června 2017
Dost dobře si nelze nevšimnout ohromujícího úspěchu hračky zvané fidget spinner. Proč se tolik prodává něco
tak jednoduchého a jinak úplně neužitečného? Nic to neumí, jen se to točí! Vím, že v jednoduchosti je síla, ale
mám ještě jedno vysvětlení: V lidech už se podvědomě zvedá odpor proti přívalu digitálních přístrojů a aplikací
(z nichž se prokazatelně hloupne), takže se obracejí k něčemu mechanickému, na co si lze sáhnout a u čeho se
dá sledovat funkce. Fidget spinner boduje z téhož důvodu jako BB‑8.
25. června 2017
Když francouzský prezident poučuje státy střední Evropy, že se vůči EU chovají "cynicky" a "zrádně", zřejmě
by se mu mělo připomenout, že v tom případě se inspirovaly chováním Francie z konce 30. let 20. století. Sice
nevím přesně, co tím Makarón sleduje, ale jediné, čeho může dosáhnout, je zvýšení podpory názoru, že by V4
měla z Unie raději odejít a zařídit se podle sebe. Otázka zní, co by následovalo pak, protože tuším, že by Paříž a
Berlín takový rozpad EU nechtěly připustit. Že by tedy došlo na scénář knihy Obchodní válka? Její prognózy
se zatím ukazují jako strašidelně přesně, takže bych se tomu moc nesmál.
23. června 2017
Film Transformers: Poslední rytíř je zvláštní a tak trochu i kontroverzní. Na jednu stranu je to přesně to, co asi
čekáte od gigantického blockbusteru režiséra Michaela Baye, jenže na stranu druhou je jaksi "jiný" a má docela
složitý příběh, v němž se lze snadno ztratit. Ze všech filmů série obsahuje asi nejvíc vtipných momentů, ovšem
současně má hlavně v závěru velice vážnou atmosféru. V kontrastu s "čínskou" čtyřkou má silný britský motiv,
jemuž dle očekávání kraluje úžasný Anthony Hopkins, který opět ukázal, že je Pan Herec. Film je plný odkazů
na historii i popkulturu, dech beroucí kamera a efekty jsou samozřejmostí a už se můžeme těšit na další díl. Na
začátek horkého léta se takovýto mega‑film prostě hodí jako nic jiného!
22. června 2017
Arabské "ropné" státy již předvedly svou totální vojenskou neschopnost prostřednictvím debaklu v Jemenu, ale
evidentně jim to nestačilo, jelikož musely demonstrovat i svoje absurdní diletantství v mezinárodní politice. To,
co se nyní děje okolo Kataru, začalo tím, že zloděj křičel "Chyťte zloděje!", ovšem není jasné, kdy a čím by to
mělo skončit, protože (stejně jako v případě Jemenu) nikdo neví, čeho se má vlastně dosáhnout. Jisté ale je, že
(opět jako v Jemenu) nejvíc boduje Írán. Takhle to dopadá, když chce velmocenskou politiku dělat někdo, kdo
z hlediska formátu zatím nepřekonal pastevce velbloudů.
21. června 2017
Americká armáda vydala specifikace na novou pušku, a to dost překvapivě na munici 7,62×51 mm NATO, což
se stalo předmětem ostré kritiky. K té se musím připojit, protože i když chápu motivaci, nemyslím si, že cestou
ke zvýšení účinnosti je návrat k tomuto extrémně výkonnému střelivu. Nová puška má být dočasným řešením,
než po roce 2020 přijde nástupce M16/M4 na úplně nové střelivo, ovšem náboj 5,56×45 mm byl původně také
jen "dočasný". Jsem pevně přesvědčen, že nové puškové střelivo (ráže něco mezi 6 a 7 mm) se mělo zavést už
dávno. Čím později se k tomu přistoupí, tím obtížnější to bude.
19. června 2017
Zřejmě jste zaznamenali, že Česko má největší evropské zásoby lithia (údajně 6 % světových zásob) a že už tu
leckdo čenichá s cílem získat práva na těžbu. Doporučil bych však opatrnost a pečlivé prověření uchazečů, aby
se náš surovinový potenciál využil ve prospěch národních zájmů. Lithium má (podobně jako uran) nepochybně
strategický význam, a tudíž by (z našeho pohledu) nemělo být předmětem zcela volné soutěže, protože tohle je
hra s nulovým součtem. A klidně si nechám nadávat do nacionalistů.
17. června 2017
O knížce Totální rauš: Drogy ve třetí říši se hodně mluvilo. A po přečtení musím konstatovat, že zcela právem.
Že německá armáda občas používala pervitin a že sám Adolf Hitler zobal všemožnou chemii, jsem samozřejmě
věděl, ale netušil jsem, v jak gigantickém rozsahu se to dělo. Vojáci i civilisté brali bez předpisu miliony dávek a
sám Hitler dostával denně desítky injekcí. To vše se logicky projevilo ve společnosti i na bojišti, takže je třeba i
úspěch "bleskové války" do značné míry připsat chemii; totéž ovšem platí i o pozdějších debaklech. Tato kniha
je skutečně první komplexní studií drogové problematiky v nacistickém Německu a druhé světové válce a měla
by být povinností pro kohokoliv, kdo chce toto období pochopit.
16. června 2017
Debata o Německu a Němcích. Přestože mě někdy někdo podezírá z opaku, nepociťuji vůči Němcům nic jako
nenávist, odpor nebo strach. To, že se Německo dlouhodobě snaží získat (tím nebo oním způsobem) co nejvíc
moci a vlivu v Evropě, pokládám za přirozené a logické chování velmoci. Nejsou v tom jakékoliv emoce, jde o
prosté konstatování platnosti geopolitických zákonů. Totéž samozřejmě platí o Rusku, na které se dívám velice
podobně, byť k němu asi mám trochu srdečnější vztah. Prostě nemůžete od velmocí chtít, aby se nepokoušely
o expanzi. Současně ovšem nechci vidět Česko jako další spolkovou zemi nebo gubernii, chci vidět Česko jako
součást silné střední Evropy, která se sama stane velmocí.
14. června 2017
Už začíná být silně únavné a jednotvárné komentovat nejrůznější od reality odtržené nesmysly z EU, nejnověji
začátek řízení proti Česku kvůli neplnění idiotských imigračních kvót. To, že státy západní Evropy páchají cosi
jako civilizační sebevraždu a že na to mají oficiální hlasování, přece není důvod, abychom se přidávali. Na celé
věci je ale komické, že EU nemá žádné reálné páky, jak někoho k něčemu přinutit, když se nepodřídí. Tohle je
třeba si pamatovat v každém sporu s Unií. Byrokrati si klidně můžou žvanit, fňukat, nadávat a vyhrožovat, což
je zjevně to jediné, co umějí, zatímco my je můžeme naprosto ignorovat.
13. června 2017
Vývoj volebních preferencí ČSSD, které už směřují k jednociferným hodnotám, pro mě není nijak překvapivý,
právě naopak, protože přesně toto se dalo čekat. Nevýrazný předseda, neustálé spory, spousta skandálů, osoby
typu Dienstbiera juniora a soudružky Marxové, podlézání Bruselu, kontrast s dravým hnutím ANO, to jsou jen
některé (byť asi nejdůležitější) důvody propadu oranžových. ČSSD si evidentně prochází tím, čím procházela i
ODS, která už se odrazila ode dna, zatímco Babišovi se daří "luxovat" hlasy tam i onde (aktuálně se ale zdá, že
"loví" spíš vlevo). Pochybuji, že výměna předsedy ještě zachrání letošní volby, avšak ČSSD by určitě prospěla
velká programová i personální sebereflexe a pár let v opozici.
11. června 2017
Ještě s odstupem něco k veletrhu IDET 2017. Nejhorší pro mě vždycky bylo tahat domů tu hromadu katalogů,
prospektů a letáků, jež jsem potřeboval pro reportáže a pozdější články, avšak postupně se to začíná zlepšovat.
Stále více firem totiž místo těžkých papírů preferuje poskytování informací v digitální podobě, tedy DVD nebo
(což je úplně nejlepší možnost) USB flash disky. Těch jsem letos nafasoval hned šest, což zajisté ušetřilo nejen
naše (či nějaké cizozemské) lesy, ale hlavně moje záda a ramena. Jsem přesvědčen, že touhle cestou by se měli
postupně vydat všichni. Přece jen už pár let píšeme 21. století, ne?
9. června 2017
První výsledky z Velké Británie nevypadaly moc pěkně, ale postupně se ukázalo, že to zase tak špatné nebude.
Ano, toryové oslabili, protože Theresa Mayová nezvládla závěr volební kampaně (ačkoli zasluhuje pochvalu za
odvahu riskovat). Rozhodující je, že labouristé v čele s ultralevicovým antisemitou Corbynem nevyhráli a že se
výrazně propadla SNP. Konzervativci složí vládu s irskou DUP a sám fakt, že Jan Čulík již zahájil své obvyklé
liberální kňourání, svědčí o tom, že je to správný krok. Britskou politiku asi nečekají lehké časy, ale Britové už
zvládli horší věci, takže není nutné hned šířit černé scénáře.
7. června 2017
Před týdnem začal platit zákaz kouření v restauracích, jehož důsledky překonávají všechna očekávání. Dalo se
čekat, že z toho budou problémy (pochopitelně hlavně pro nekuřáky), avšak že budou až takové, to nečekal asi
nikdo. Tenhle zákon je vskutku excelentní ukázkou slabomyslného kontraproduktivního paskvilu, který značně
přispívá k destrukci právního státu. Nejhorší negativní efekt totiž nespočívá v tom, že se ten zákon porušuje či
obchází, nýbrž v tom, že tahle praxe logicky vede k většímu sklonu porušovat či obcházet i další zákony, takže
úcta k právu obecně klesá. K čemu je zákon, o kterém takřka všichni už předem ví, že způsobí více škody než
užitku a že se nebude dodržovat? Vítejte v postmoderních časech...
6. června 2017
Připomínáme si půlstoletí od izraelsko‑arabské šestidenní války, jež zcela překreslila mapu Středního Východu,
konečně získala Izraeli respekt a udělala z něj nepochybnou velmoc. Pořád přicházejí nové informace o tomhle
zlomovém konfliktu (např. o plánu odpálit na Sinaji nukleární pumu, pokud by to nešlo dobře), ale nikdo nikdy
nemůže sebrat židovskému státu jeho absolutně úžasné a brilantní vítězství, jež mu chca nechca musela přiznat
i média ve východním bloku. A ještě jedna věc: Šestidenní válka nás učí, že někdy je třeba udeřit první, jelikož
jinak by už nemusela být žádná možnost udeřit jako druhý.
4. června 2017
Myslím, že letošní rekonstrukce bitvy z války Severu proti Jihu u Železného znamená ohromný úspěch. Skvěle
vyšlo počasí, dostavil se hojný počet infanterie, kavalerie i artilerie a všechno šlo, jak mělo. Sice to nejspíš byla
poslední akce na tomto místě, protože od příštího roku se vrátíme pod Hradisko, což ale vůbec nevadí. Kromě
statečných vojáků dorazil také Marty Pešek z webu RadioDixie.cz (kde brzy čekejte velkou reportáž), kterému
(stejně jako mnoha dalším) mnohokrát děkuji za vše. Super akce!
3. června 2017
Letošní ročník veletrhu IDET se vydařil. Hlavním tématem byly jednoznačně nákupy vozidel pro Armádu ČR,
tedy pásových obrněnců a lehkých automobilů, ale kromě toho byla pochopitelně k vidění spousta dalších věcí.
Novinky popíšu podrobněji v reportážích pro ATM, Střeleckou revue a Zbraně. Letošní ročník ovšem zpestřila
krádež tlumiče, kvůli níž se pak prováděly důkladné prohlídky. Protesty zelených a jiných podobných existencí
byly už tak malé, že si jich snad nikdo ani nevšiml, což je také potěšující. Velké poděkování za vstřícný přístup
zaslouží firmy Česká zbrojovka, Czechoslovak Group, BAE Systems, PSM, SVOS a Zetor Engineering. Jen to
nejlepší pro naše vojáky a pro bezpečnost naší malé krásné země!
1. června 2017
Veletrh IDET 2017 pořád probíhá, a přestože jsem tam včera strávil celý den, budu se tam ještě vracet, a tudíž
nějakou zprávu čekejte až o víkendu. (Velké reportáže samozřejmě také budou.) Dovolil bych si jenom říci pár
slov k tomu, co na výstavě prohlásil prezident Miloš Zeman a na co hned mířila až hysterická kritika. Podle mě
má hlava státu absolutní pravdu. Ano, obranný průmysl si zaslouží maximální podporu státu, a pokud je nějaká
země řazena mezi "bezpečné" (tedy není pod embargem), měli bychom se snažit tam vyvážet. Existují‑li obavy
o další osud těch zbraní, proč je ona země na seznamu "bezpečných"? Potvrzuje se, že na Zemana (a Trumpa)
se prostě musí nadávat, i když konstatují, že 1 plus 1 jsou 2.
30. května 2017
Kolem publikace Císařův prezident od Davida Glocknera se strhnul velký poprask, jelikož to je první kniha, ve
které se naprosto seriózně pracuje s teorií, že biologickým otcem T. G. Masaryka byl císař František Josef I. Je
to nesmírně výbušné a současně atraktivní téma, takže jsem se na knihu velice těšil, ale musím přiznat, že je to
trochu zklamání. Spousta vedlejších informací a spousta spekulací, ale žádný spolehlivý důkaz. Popravdě, těch
nepřímých indicií lze najít podezřele mnoho a osobně si myslím, že to JE pravda. 100% potvrzení či vyvrácení
by přinesl jedině test DNA, který však byl zakázán. Proč asi?
27. května 2017
Připomínáme si 75. výročí úspěšného atentátu na Reinharda Heydricha. Pořád je o čem mluvit a pořád existují
různé mýty a nejasnosti, ale základní fakt je jasný: Českoslovenští parašutisté zlikvidovali jednoho z vedoucích
činitelů Třetí říše, zrůdnou kreaturu, která mohla napáchat ještě spoustu zla a utrpení. Heydrich byl takřka
jistě horší než Hitler, a kdyby přežil, svět by byl patrně hodně odlišný (viz The Man with the Iron Heart). Navzdory
všem následkům to byla správná věc a hrdinství odbojářů zasluhuje obdiv.
26. května 2017
Zcela upřímně říkám, že prezidentskou milost pro Jiřího Kajínka jsem uvítal. Na základě toho, co vím, tvrdím,
že je nevinen, resp. že onu dvojnásobnou vraždu, za kterou byl vězněn, nespáchal. (A navíc mám silný dojem,
že smrtí mafiána a jeho gorily nevznikla nějaká strašná společenská ztráta.) Ano, naprosto jistě se dopustil také
dalších zločinů, za ty byl právem odsouzen a trest si odseděl. Nejsem z těch, kdo si Kajínka idealizují a vidí ho
téměř jako českého Robina Hooda, ale zdá se, že ho vězení napravilo a že si zaslouží šanci. Každopádně by se
celý ten případ měl ještě jednou a opravdu důkladně prošetřit.
24. května 2017
Znovu se rozebírá možnost pořídit pro naši armádu zmodernizované tanky Leopard 2, popř. typ Sabra. A já na
to znovu říkám: Ne, ne a ne! Už tu nechci další tanky ze studené války, filozofie tanků už se někam posunula a
náhrada T‑72M4 CZ teď prostě není akutní ani aktuální záležitost. Až to v roce 2025 budeme řešit, bude již na
výběr ze dvou, možná i tří úplně nových tanků, protože vedle vozidla MGCS (neboli Leopard 3) se objeví také
nové tanky z USA. Buď bychom se mohli přidat k nějakému takovému projektu, nebo na bázi jeho technologií
vyvinout (asi s Poláky) nové vozidlo. Ale prosím, už žádné uloženky.
23. května 2017
Knížka Virtuální dějiny: Historické alternativy od skupiny britských a amerických odborníků patří mezi nejlepší
a nejcennější díla z oboru alternativní historie. Kromě devíti scénářů na téma různých "kdyby" totiž předkládá i
komplexní rozbor toho, proč je tato výzkumná a autorská metoda přínosná a potřebná, odpovídá na argumenty
zastánců determinismu a vysvětluje, jak se má při tvorbě alternativní historie postupovat. Některá tvrzení už se
sice dají pokládat za vyvrácená (protože od roku 1997 pokročil výzkum pramenů), ale hlavní teze platí, a tudíž
lze toto přelomové dílo doporučit všem zájemcům o dějiny. Speciální pochvala za závěrečnou kapitolu, v níž je
těch devět scénářů bez nadsázky geniálně propojeno.
21. května 2017
V Brně byla otevřena třetí pobočka obchodu s nábytkem XXXLutz, a tudíž jsem využil příležitosti a zajel jsem
se podívat. Dojem? V podstatě cosi jako rakouský protějšek značky IKEA, ale s trochu odlišným stylem zboží,
úplně jinou architekturou prodejny, chutnějším jídlem a vyššími cenami. Kromě toho jsme udělali veliký nákup
v několika supermarketech a v několika druzích jídla a pití jsme si zajistili zásoby nejspíše na celé léto. Jak říká
stará logistická poučka, lepší je sklad nacpaný než prázdný. :‑)
19. května 2017
Na Armádní mezinárodní hry 2017 (tedy ruskou "vojenskou olympiádu") podle čerstvých zpráv dorazí i Izrael.
Pozvánky údajně dostalo celkem 73 států, a to včetně členů NATO, takže jsem opravdu zvědavý, zda je v tom
seznamu také Česko, přestože nepochybuji, že případná pozvánka (by) byla odmítnuta. S vědomím toho, jaké
reakce asi vyvolám, říkám, že bychom se měli zúčastnit, aspoň kvůli šanci srovnávat a sbírat zkušenosti. A ne,
nikoho bych se neptal na svolení. Nebo si myslíte, že Izraelci se ptali?
18. května 2017
Debata o Čečensku a bizarním vládnutí Ramzana Kadyrova. Současné Čečensko více než co jiného připomíná
jakousi orientální satrapii, resp. feudální údělné knížectví, kde klan Kadyrovců zastává pozici šlechticů, kterým
panovník propůjčil toto území jako léno. Proč ale prezident Putin postupuje právě takhle? Kadyrov je (bývalý)
islamista, který vyhrál dvě bitvy o Groznyj, jenže každou na jiné straně, a se svými excesy je groteskní figurou
i na kavkazské poměry. Možná právě proto mu ale "šachista" Putin svěřil divoké Čečensko, protože usoudil, že
bude lépe mít Kadyrova na své straně a neriskovat další válečný výbuch. Putin je zejména realista a pragmatik,
takže takové řešení by do jeho politické strategie docela zapadalo.
16. května 2017
Film Doctor Strange má skutečně vhodné jméno, protože je opravdu zvláštní. Spadá sice do stále se rozvíjející
komiksové "stáje" Marvel Cinematic Universe, ale současně leží mimo hlavní linii, kterou tvoří tým Avengers a
jeho členové. Je jiný už tím, že zcela otevřeně pracuje s magií (a to ve "východním" stylu) či paralelními světy,
což v kombinaci s psychologií hlavního hrdiny dává filmu překvapivě silný duchovní aspekt, který nutí člověka
klást si otázky o podstatě bytí. Je to sice i skvělá podívaná s výbornými hereckými výkony a vizuálními efekty,
ale jeho hlavní deviza leží jinde. Podívejte se a přemýšlejte.
15. května 2017
Miloš Zeman se v Číně zúčastnil fóra o "nové Hedvábné stezce" (alias One Belt, One Road). Patrně to někoho
překvapí, ale nemám s tím problém. Podepsal bych se pod tvrzení pana prezidenta, že je to fascinující projekt,
který však nese i mnohá rizika. Každopádně na jednání a získávání informací není nic špatného, a jestliže chce
ČLR investovat a budovat, klidně může. Čínský ekonomický model je nafouknutá přehřátá bublina, která záhy
praskne, na tom se nic nemění, ale Čína pochopitelně nezmizí ze světa, obchod bude stále fungovat a dopravní
spojení také zůstanou. Jinak řečeno, pokud hodlá Peking dělat něco opravdu přínosného a užitečného, nevidím
důvod, proč bychom se na tom nemohli zcela pragmaticky přiživit.
13. května 2017
Pokud se hovoří o speciálních jednotkách, zpravidla se myslí ty vojenské, takže se zapomíná na to, kolik práce
v boji se zločinem a terorismem odvedou špičkové policejní útvary. Trochu to napravuje knížka Tajné mise, ve
které se věnuje pozornost především evropským speciálním policejním jednotkám, jež zasahují proti únoscům,
vrahům a lupičům, chrání VIP před atentáty či odhalují teroristy. Je to opravdu působivý a napínavý pohled do
fungování sil, které dělají nebezpečnou, ale nezbytnou práci.
11. května 2017
Situace na politické scéně už silně připomíná (post)moderní divadlo, popř. směs béčkového thrilleru a komedie.
Demise, odvolání, nahrávky, provokace, manipulace, kampaně, scénáře... Z hlediska postupů je však zajímavé
sledovat, jak někteří hráči neústupně drží své pozice, zatímco jiní neustále manévrují a mění taktiku, takže teď
už patrně sami nevědí, co vlastně chtějí. Naneštěstí to asi není přesně to, co občané od politiků čekají. Proto je
tím spíš paradoxní, že skandály minulosti vynesly nahoru Andreje Babiše, kolem kterého se nyní nakupilo tolik
skandálů, že by to dříve asi stačilo na pád několika vlád.
10. května 2017
Děkuji za všechny pochvaly mého včerejšího komentáře moskevské přehlídky. Pokud jde o událost samotnou,
byla trochu slabší než v předchozích letech (navíc kvůli počasí zrušili leteckou část), jenže zkrátka nelze každý
rok chtít takovou obří show jako v roce 2015. Mimochodem, zajímavá technika se objevila i v jiných městech.
Ještě jedna drobnost: Svatojiřskou stužku jsem včera měl jako formu vyjádření úcty vojákům, kteří padli (mj.)
při osvobozování ČSR. Jestliže mě kvůli tomu někdo pokládá za agenta Kremlu, tak prosím, ale já tomu žádný
politický kontext nedávám. Pocta padlým je elementární slušnost.
8. května 2017
Dnešní svátek, tedy Den vítězství, má být zejména příležitostí pro vzpomínku a poctu všem, kdo obětovali své
životy ve druhé světové válce. Ale kromě pohledu do minulosti bychom měli být schopni hodnotit současnost a
podívat se do budoucnosti. Měli bychom se konečně oprostit od iluze, že to dlouhé období míru bude trvat dál,
resp. měli bychom si přiznat, že Evropu patrně již záhy zasáhnou nové válečné konflikty. Na místě ovšem není
panika, nenávist či další emoce, jelikož bychom se měli s chladnou hlavou, klidem a rozumem chystat na různé
scénáře a uvažovat, co by z nich mohl plynout pro Česko. Druhá světová válka by tedy pro nás měla být nejen
vzpomínkou, ale také velkým zdrojem varování a poučení.
7. května 2017
O britské 617. peruti, slavných "Bořitelích přehrad" a hrdinech filmu The Dam Busters, již vzniklo mnoho knih
různé úrovně. Za vůbec nejlepší z nich považuji publikaci Legendární 617. peruť, což je podrobná historie této
malé, avšak nesmírně výkonné jednotky. Tým autorů dokázal něco, co působí takřka nemožně, a sice spojit až
absurdní smysl pro detail s napínavým a emoce bičujícím vyprávěním. Čerpali z mnoha britských i německých
svědectví a dokumentů, díky nimž zaplnili několik bílých míst a vyvrátili některé omyly. Rozhodně jde o knihu
velmi přínosnou, kterou by žádný fanda vojenské historie neměl minout.
5. května 2017
Krize se prohlubuje. Pod tento výrok Petra Fialy bych se podepsal. Bohuslavu Sobotkovi vydržela jeho ochota
hrát vabank zhruba jeden den, načež český politický systém (konečně) šlápl na jednu z "min", které se nalézají
v naší ústavě. Jaký je vlastně rozdíl mezi demisí vlády a demisí premiéra? Toť otázka, kámen úrazu a základní
téma celé debaty, v níž teď drží nejsilnější karty Miloš Zeman. Nesmí se však zapomínat, že bez ohledu na to,
co udělá prezident či premiér, na počátku celé krize stojí nejasné majetkové poměry Andreje Babiše, k nimž se
pak přidaly velmi výživné odposlechy. Nečiním si iluze ani o jedné straně tohoto mocenského boje, ale hádám,
že na tomto "minovém poli" zůstane pár politických mrtvol.
4. května 2017
Člověk by málem řekl, že bez Erdoganova fašistického Turecka by v NATO byla nuda. Který jiný člen Aliance
představuje hráče, kterého je potřeba odstrašovat nebo jehož důstojníkům se musí dávat azyl? A nebýt turecké
intervence na severu Sýrie, neobjevily by se pozoruhodné transportéry Stryker s četnými úpravami. (Jestliže se
dobře podíváte, zjistíte, že to jsou patrně konvertované ambulance M1133 MEV.) Situace okolo Turecka už je
natolik tragická, že se stává takřka tragikomickou, a proto se nedivte, že odpovídám černým humorem, protože
skutečně nevím, jakým jiným způsobem bych to měl komentovat.
2. května 2017
Bohuslav Sobotka skutečně překvapil, a to příjemně. Možná vyměnil poradce, možná se rozhodl hrát vabank a
možná prostě nevěděl, jak dál, ale každopádně udělal něco odvážného, což u něj nikdy nebylo zvykem. Kdyby
odvolal Babiše, jen by mu nahrál na smeč, jenže demise celé vlády je úplně jiný level. Je to riskantní a může se
to obrátit v něco, s čím dnes nikdo nepočítá, ale v každém případě musím velmi ocenit, že se premiér zachoval
ne jako bábovka, nýbrž (konečně) jako chlap. Toho si upřímně vážím.
1. května 2017
Je správné a potřebné připomínat si filmové klasiky i slavné historické osobnosti. Proto jsem se po nějaké době
podíval na stále skvělý snímek Generál Patton, představující portrét muže, jenž je mým vůbec nejoblíbenějším
vojevůdcem druhé světové války. Patton byl skutečně mužem plným rozporů; byl sečtělým básníkem i tvrdým
chlapem, občas byl brutální a jindy sentimentální, žil trochu v minulosti, ale chápal potenciál tanků, byl hluboce
věřící křesťan, ale také věřil v reinkarnaci... Pokud měl v tom posledním pravdu, tak bych soudil, že se na svět
vrátil jako Trumpův ministr obrany James N. Mattis. :‑)
29. dubna 2017
Americký prezident Donald Trump je ve funkci 100 dní. Samozřejmě nemohl čekat žádné "hájení", protože ho
většina médií (resp. 100 % liberálních médií) strašlivě nenávidí. Bez ohledu na to, co řekne či udělá, je to vždy
špatně. Pokud však odhlédneme od tohoto obrazu, je vidět, že za tři měsíce toho stihl překvapivě hodně, určitě
víc, než se dalo realisticky čekat. Nepochybně nemůže dělat zázraky, má proti sobě média a čelí řadě problémů
doma i ve světě, ale myslím, že na člověka bez politických zkušeností si vede velice dobře, za což zajisté vděčí
mj. svému silnému týmu. Každopádně má nadále mou plnou podporu.
27. dubna 2017
Včera jsem se opět zúčastnil diskuse v Souvislostech Jana Pokorného, tentokrát na téma české armády. Kromě
poděkování kolegům Dyčkovi, Foltýnovi a Šulcovi za podnětnou debatu musím zdůraznit ještě jednu důležitou
věc: Kritka problémů v Armádě ČR není v rozporu s tím, že jsem velký vlastenec a že jsem na českou armádu
a naprostou většinu jejích příslušníků hrdý. Na nedostatky upozorňuji právě proto, že chci, aby naše ozbrojené
síly představovaly maximálně užitečný a efektivní nástroj.
26. dubna 2017
Čína spustila na vodu první letadlovou loď domácí stavby (byť jde o evidentní kopii sovětského designu). Je to
samozřejmě důležitá věc, která si zasluhuje pozornost, nepatřím však mezi alarmisty, podle nichž je to bezmála
začátek války. Číňané mají velké plány a ambice, ale mají také problémy a zejména postrádají zkušenosti. A ty
se ukrást ani zkopírovat nedají. Proti Rusům, dokonce i proti Indům (nemluvě pochopitelně o USA) jsou pořád
amatéři. Chápou, že letadlová loď má i symbolický význam (to potvrzují i ty hry se jmény), ale jen se symboly
se vždycky vystačit nedá, což po angažmá Admirála Kuzněcova u Sýrie jistě pochopili i Rusové. Nic z toho ale
nemění základní fakt, jímž zůstává dominantní pozice US Navy.
24. dubna 2017
Diskuse o čínských médiích. Jak vážně brát to, co píšou Global Times? Hlavní čínské noviny People's Daily je
možné označit za oficiální propagandistický list vlády a KS Číny, ale přece jen jde o médium poměrně seriózní,
resp. normálně vystupující (zhruba jako ruský Sputnik). Naopak Global Times působí "bulvárně", občas přímo
štvavě, což ale nesnižuje jejich důležitost, protože jde o list, který čínské vedení užívá mj. pro testování nálady
lidí či šíření kontroverzních postojů a návrhů. Jinými slovy, obsah Global Times nelze brát úplně vážně, ovšem
ignorovat jej by také nebylo zrovna moudrou cestou.
23. dubna 2017
Opět jsem navštívil Přehlídku automobilové techniky v Depozitáři Technického muzea v Brně. Bylo zjevné, že
přitahuje zejména milovníky MHD, ale na své si přišli i jiní. Kromě vystavených autobusů a možnosti projet se
nějakým historickým "kouskem" (vybral jsem si typ Praga RND) bylo k vidění mnoho dalších vozidel. Osobně
jsem samozřejmě strávil nejvíc času u těch vojenských (např. u několika verzí slavné "vejtřasky"), dále stojí za
zmínku požární ZIL‑130 CAS‑16, sanitní Avia A21 VRZP či zametací Praga S5T SAM 5. Vystavena byla také
třeba technika letištní a četnická. Opravdu povedená akce!
21. dubna 2017
Jako Francouz bych v prezidentských volbách asi hodně váhal. François Fillon, nebo Marine Le Penová? Zbylí
kandidáti jsou pro mě absolutně nepřijatelní a to, jak sbírá body ultra‑levičák Jean‑Luc Mélenchon, představuje
z mého pohledu veliké varování. Alarmující je ostatně i podpora pro Emmanuela Macrona, který spadá do téže
kategorie jako (doufejme, že ne budoucí německý kancléř) Martin Schulz, tzn. mezi politiky, kteří mají přímou
vinu za současný tragický stav Evropy. Nedělám si iluze, že by některý kandidát mohl vše napravit, stejně jako
vím, že ani Donald Trump nemůže dělat zázraky, avšak to nic nemění na mém přání, aby se do čela západních
zemí dostali politici, pro které "národní zájem" není sprosté slovo.
19. dubna 2017
Nemalou část prodlouženého víkendu jsem strávil hledáním informací k Severní Koreji, její vojenské přehlídce
a představené výzbroji. Hlavní část pozornosti získaly balistické rakety, ale bylo toho tam daleko víc. Dřív, než
se zeptáte: Ano, sepíšu o tom velký článek. A ano, 9. května budu opět komentovat přehlídku v Moskvě. Stále
platí, že přehlídky jsou z velké části "divadlo" pro publikum doma i v zahraničí, ovšem to neznamená, že nejde
o působivou podívanou, kterou si prostě nenechám ujít. :‑)
17. dubna 2017
Přeji všem veselé Velikonoce. Bez ohledu na víru či vyznání kohokoli by mělo platit, že by se tyto svátky měly
využít k tomu, aby si lidé našli čas na své blízké a sami na sebe. Sice žijeme v informační společnosti, mluví se
o spojování a sdílení, jenže to vše platí jen pro digitální či virtuální světy, zatímco komunikace v reálném světě
až trestuhodně upadá. Ztrácíme schopnost spolu mluvit, trávit čas a těšit se z maličkostí, které život nabízí, což
je tristní výsledek "informační revoluce". Zůstávám však optimistou a vidím i malé, ale slibné náznaky protestů
proti tomuto trendu, takže mám důvod věřit, že přijdou lepší časy.
16. dubna 2017
Občasná výzva, aby do politiky směřovalo více mladých lidí, není možná v principu špatná, ale radil bych tady
i jistou opatrnost. Mládí přece není žádnou zárukou dobrých výsledků. V nynější české politice máme více než
dost příkladů "mladých", kteří za sebou nemají žádné praktické zkušenosti, ale zato se můžou pochlubit velkou
sbírkou problémů a skandálů. Lidé jako Matěj Stropnický, Matěj Hollan nebo Dominik Feri jsou hodně silnými
argumenty, jelikož bez takových odstrašujících existencí se zcela jistě obejdeme. Jako estrádní umělci by se asi
živit mohli, ovšem od politiky by se měli držet co nejdál.
15. dubna 2017
Fašistická KLDR ukázala na přehlídce spoustu balistických raket. Přestože řada z nich jsou zaručeně makety či
prototypy něčeho, co nebylo vyzkoušeno, popř. to reálně vůbec neexistuje, lze pozorovat několik trendů. Víc a
víc severokorejských raket se přesunuje na pásové podvozky (a)nebo do kontejnerů a přibývá zbraní na pevné
palivo. To vše znamená větší pohyblivost a kratší přípravu k odpálení, a tudíž vyšší schopnost provést odvetný
úder. Otázka za milion je, zda by kombinace odzbrojujícího a dekapitačního úderu dokázala zneškodnit KLDR
včas. Připomíná to šíleného narkomana, který mává použitými injekčními stříkačkami. Kolik byste si vsadili na
to, že ho zastřelíte dřív, než nějakou stříkačku po někom hodí?
13. dubna 2017
Státní maturity statečně směřují k dalšímu horrorovému výsledku. Témata slohových prací byla letos navržena
tak tragikomicky nesmyslně, že by se to mohlo ucházet o nějakou cenu. Schválně jsem to detailně prostudoval,
ale nejsem si jistý, že bych si z toho uměl vybrat, a to říkám jako člověk, který se psaním živí. CERMAT zcela
evidentně (ačkoli nevím proč) usiluje o to, aby systém maturit zcela zkrachoval, a proto bych doporučoval, aby
byly příslušné zodpovědné osoby přesunuty do výroby nebo do vazby.
11. dubna 2017
Kromě Sýrie ještě Severní Korea. Mám stále silnější dojem, že se už skutečně blížíme do finále. Taková slova,
jaká pronesli Trump a T‑Rex, zde dosud otevřeně nezazněla, což na jejich pravdivosti nic nemění. Už více než
dvacet let se zkouší diplomacie a sankce, ale pokud není situace horší, není v žádném případě lepší. Vypadá to,
že nevojenské alternativy byly vyčerpány. Trump neoplývá moc velkou trpělivostí a Čína nechce nebo nemůže
na Kima zatlačit víc... Několik rychlých otázek a odpovědí mi potvrdilo, že zdaleka nejsem sám, kdo cítí, že se
tato tragikomedie brzy dočká (ne nutně pěkného) konce.
10. dubna 2017
Po třech dnech od amerického úderu na Sýrii jsem pevně přesvědčen, že od prezidenta Donalda Trumpa to byl
výtečný tah. Vzkázal světu obecně a Moskvě konkrétně, že se naprosto liší od Baracka Obamy, že Sýrie je pro
něj důležitá, ale že je ochoten o ní jednat, protože ten zásah byl do značné míry symbolický. Z toho, jak na něj
Moskva (ne)reaguje, lze usoudit, že zpráva byla přijata. "The Big Dealmaker" si evidentně připravuje hřiště pro
jednání o sférách vlivu. Možná se chtěl stát prezidentem zejména proto, aby se zapsal do dějin jako muž, který
uzavřel největší obchod všech dob. Má v tom mou plnou podporu!
8. dubna 2017
Trump vyslal zprávu a musíme doufat, že byla správně pochopena. Zhruba takhle bych shrnul to, co si myslím
o americkém úderu na syrskou základnu v odplatě za chemický útok. Další mé názory k tomu najdete ve třech
rozhovorech, jež jsem včera poskytl pro iDNES, Lidové noviny a Parlamentné listy. Je klidně možné, že nikdy
nebudeme přesně vědět, jak to s tím chemickým útokem skutečně bylo, jelikož odhalit pravdu může být v těch
podmínkách prakticky vyloučené. Určitě to ovlivní dynamiku konfliktu a vztahů mocností, Trump získá i ztratí
pár příznivců a odpůrců, ale není to něco, co by nějak vybočovalo z rámce americké zahraniční a bezpečnostní
politiky, protože geopolitické zákony platí i pro Donalda.
6. dubna 2017
Do své knihovničky jsem zařadil publikaci Obrněný transportér OT‑810, nejnovější knihu řady Retro, ve které
značka Grada vydává tituly o různých historických vozidlech. Několik z nich už vlastním, a tak jsem si nemohl
nechat ujít tento detailní popis polopásového obrněnce s německými a kopřivnickými kořeny. Kniha obsahuje i
podrobnosti o všech odvozených verzích a spoustu dobových i dnešních snímků. Skvělá rešeršní práce, kterou
autor odvedl, zaslouží pochvalu před nastoupenou jednotkou. :‑)
4. dubna 2017
Liberální sluníčkáři přesvědčivě ukázali svou naivitu a odtrženost od reálného světa, když vyjádřili velký údiv a
zděšení nad tím, že se kvůli sporu o Gibraltar srovnávají námořnictva Velké Británie a Španělska. Jako realista,
který chápe fungování mezinárodní politiky, to naopak pokládám za naprosto normální, protože diplomacie bez
vojenské podpory postrádá smysl. To platí i v údajně "jednotné" Evropě, jejíž perspektivy asi nejlépe vystihuje
nápis na jednom francouzském vozidle VBCI. Určití lidé zřejmě potřebují ještě pár nárazů do zdi, než konečně
pochopí, že zahraniční politika bez iluzí je jako aligátor bez harmoniky.
3. dubna 2017
Začalo jaro a s ním pravidelné farmářské trhy v Tišnově. Jako pragmatik a konzervativec samozřejmě patřím k
těm, kdo podporují místní producenty a prodejce, protože to má veliký ekonomický a společenský efekt. Chce
to plánovat strategicky a racionálně. To znamená běžné každodenní nákupy ve slevách v supermarketech, díky
nimž se uspoří finance, které se poté dají použít na nákup místních (a chutnějších a zdravějších) produktů. Jen
bych byl rád, kdyby tak uvažovalo víc lidí. Cena je nepochybně velmi důležitá, jenže rozhodování nemůže stát
jenom na ní. Takhle bychom tu monarchii nevybudovali. :‑)
1. dubna 2017
Jak si můžete přečíst v dnešních Lidových novinách, konečně se zrealizuje myšlenka, o níž spousta lidí dlouho
sní. Česká republika bude mít vlastní válečné námořnictvo, jehož základ vytvoří letadlová loď CZN Masaryk a
které bude operovat primárně ve Středomoří. Výborně! Jak vám už (snad) došlo, je to skvělá aprílová fabulace
(autorem je můj kolega Luboš Světnička), avšak faktem je, že námořnické tradice máme my Češi velmi bohaté
a že vojenské loďstvo jsme svého času opravdu měli.
Postřehy z ledna, února a března 2017
Archiv postřehů
|
|