20. ledna 2026
Diskuse o Grónsku a zájmu Donalda Trumpa ho získat. Opravdu se nebojím, že dojde k nějaké anexi nebo podobnému kroku, protože si myslím, že Trumpova prohlášení
jsou vesměs nevhodná či nešikovná, ale v zásadě představují jen "dělostřeleckou přípravu" před jednáními. Proto také očekávám, že se najde nějaké smluvní řešení, např.
v podobě prodeje, pronájmu nebo volného přidružení. Trumpův zájem ovšem zajisté chápu, protože Grónsko má strategicky důležitou polohu a ukrývá gigantické zásoby
nerostných surovin, takže Amerika prostě nemůže dovolit, aby se tam angažovali Rusové (a)nebo Číňané. Dlouhodobě to stejně míří ke scénáři, který popisuje excelentní
román Ghost Fleet (v češtině jako Třetí světová válka), tedy k nezávislému státu Kalaallit Nunaat, jehož vojenskou ochranu (výměnou za těžební práva) převezmou USA,
jelikož to je geograficky, politicky i vojensky nejjednodušší a nejlogičtější řešení. Vůči Trumpovým metodám můžeme mít (oprávněně) námitky, ovšem to, že Američané
(dříve či později) získají faktickou kontrolu nad Grónskem, pokládám za víceméně hotovou věc.
18. ledna 2026
Jsem rád, že jsem si konečně mohl přečíst slavnou knihu Vládcové nebes, podle níž byl natočen i stejnojmenný seriál a která pojednává o operacích 8. velitelství USAAF,
které provádělo bombardování Německa za druhé světové války. Právě členové osádek bombardérů jsou proto hlavními hrdiny této rozsáhlé publikace, jež se ale zdaleka
neomezuje pouze na ně, protože rozebírá také např. diskuse a rozhodování generálů a dává prostor i německé straně, a to vojákům i civilistům. Těžiště knihy tvoří popisy
samotných náletů, ale také např. výcviku, zajetí či trávení volného času, to vše očima amerických letců, kteří riskovali, bojovali a umírali. Autor se ovšem nijak nevyhýbá
ani sporným tématům v čele s účinnosti celé bombardovací kampaně, která čelila a dosud občas čelí kritice. Tvrdá data ale prokazují, že navzdory počátečním chybám se
nakonec jednalo o faktor, který zásadně přispěl k porážce Třetí říše. Některá autorova tvrzení jsou diskutabilní, avšak to nic neubírá na čtenářském zážitku. Nenechejte se
odradit obrovským rozsahem této "bichle", jelikož jde o dílo, které za to rozhodně stojí.
17. ledna 2026
Debata o pornografii, resp. (jak se politicky korektně říká) "filmech pro dospělé". (Kdo se na ně nedíval před dospělostí, krok vpřed!) Ale debata asi poněkud jiná, než by
se dalo čekat. Málo se ví, že právě tento specifický průmysl má velké zásluhy na rozvoji technologií v oboru audio‑video a IT. Mj. značně přispěl k rozmachu VHS kazet,
DVD a Blu‑ray, měl nemalý vliv i na rozšíření HD televizí, pomohl rozvinout online streaming a v neposlední řadě se významně podílel na pokroku v oblasti rychlého (a
mobilního) připojení. Ale proč to všechno? Protože tenhle sektor měl často silnou motivaci a (pozor, důležité!) finance, aby tlačil na vývoj a zavádění inovací, které měly
komerční potenciál. Stručně řečeno, technologický pokrok táhnou vpřed nejen zbraně, ale i kozy! :‑)
16. ledna 2026
Babišova vláda dostala důvěru. Přes všechny výhrady k novému premiérovi nečekám, že nastane nějaká katastrofa, resp. že nám hrozí "maďarský scénář". Babišovi se dá
vyčítat ledacos, ale rozhodně není ideolog, je naopak byznysmen a ryzí pragmatik. Základní linie zahraniční a bezpečnostní politiky tedy nepochybně zůstane zachována.
Osobně pokládám za zásadní, že (mj. díky Motoristům a navzdory výkřikům SPD) bude pokračovat jednoznačná podpora Ukrajiny, a to včetně dodávek zbraní a munice,
protože Česko jako dodavatel na tom ohromně profituje. Proto také očekávám a doufám, že nová vláda bude maximálně vycházet vstříc domácímu obrannému průmyslu,
který by letos mohl předstihnout produkci automobilů a stát se největším sektorem průmyslu u nás. Všechno ukazuje na to, že se Česko vrací mezi zbrojní velmoci, a to i
ve světovém měřítku, o čemž svědčí pokračující exportní úspěchy. Také proto je potřebné pěstovat dobré vztahy s Ukrajinou, jelikož díky nim můžeme získávat nesmírně
cenné know‑how. Několik zajímavých věcí už je ostatně v procesu. Coming soon... :‑)
14. ledna 2026
Zemřel Erich von Däniken, kontroverzní badatel a spisovatel, který ohromně zpopularizoval hypotézu, že starověké civilizace byly v kontaktu s mimozemšťany. Získal si
mnoho nadšených následovníků i nesmiřitelných kritiků. Já ovšem nepatřím ani do jedné skupiny. Podle mého názoru Däniken kladl správné otázky, nabízel ovšem příliš
"senzační" odpovědi a hodně podceňoval schopnosti našich předků. Osobně rozhodně neodmítám existenci inteligentního mimozemského života, ale vysvětlení záhad se
vždy snažím hledat primárně na Zemi. Moderní pozorování UFO/UAP tudíž považuji spíše za testy supermoderních a supertajných (amerických) letounů a jiných zbraní,
zatímco "bohové" ze starověkých pověstí podle mě byli technicky vzato lidé, jenže lidé z nějakých dávných zaniklých civilizací, které byly na vyšším stupni vědeckého a
technického vývoje, než by se nám chtělo připustit. Dänikenovi ovšem nepochybně náleží velká zásluha za to, že u spousty čtenářů podnítil zájem o historii, archeologii a
astronomii. Věřím, že už snad konečně zná odpovědi na všechny své otázky. Čest jeho památce.
13. ledna 2026
Diskuse o "tajných" a "zázračných" zbraních zemí Osy, které však leckdy měly spíše zoufalý charakter. Němci a Japonci vytvořili některé typy techniky, které nás dodnes
fascinují a které do jisté míry předznamenaly moderní naváděné zbraně. Nemám tady ovšem na mysli známé V‑1 a V‑2, u kterých je vliv na poválečný vývoj zcela jasný,
mám na mysli konstrukce více či méně sebevražedného charakteru. Např. německý Ba 349 Natter byl vlastně groteskní raketa země‑vzduch, kdežto Mistel byl v podstatě
předchůdce "sebevražedných" dronů a japonská Ohka se dá striktně technicky popsat jako protilodní řízená střela, ačkoliv pochopitelně s tím "malým" detailem, že řízení
obstarával pilot na palubě. (Právě této zbrani se věnuje můj článek v aktuálním čísle časopisu Vojska.) To všechno ale vnímáme až z dnešního pohledu, zatímco tehdy šlo
převážně o nouzová řešení. Poučení: Nikdy nesmíme zapomínat na historický kontext.
11. ledna 2026
Jakožto správný nerd, geek, otaku a weeb, který má za ženu velkou znalkyni a sběratelku pokémoních karet, jsem vyrazil na brněnskou akci Tour de Cards, jak se nazývá
burza, kde se právě takové karty mění, prodávají a kupují. Nasát výjimečnou atmosféru, něco prodat, něco koupit... Vzhledem k cenám některých karet se v tomhle oboru
točí docela slušné peníze, což může laiky překvapovat, možná až šokovat. To jsem koneckonců mohl sám pozorovat na výrazech některých příchozích, kteří tam dorazili
převážně jako doprovod a nestačili se divit, jaké částky tam viděli a slyšeli "létat". Je to podobné jako s akciemi. Pokud umíte a máte trochu štěstí, můžete hodně a rychle
vydělat, avšak v opačném případě můžete stejně rychle zbankrotovat. Každopádně platí, že Pokémoni jsou sice původně videohra, ale karty trochu paradoxně znamenají,
že jejich fandy zajímá i něco mimo digitální svět, a to vždy potěší. Gotta Catch 'Em All! :‑)
9. ledna 2026
Diskuse o projektu bitevních lodí třídy Trump. Nevíme, co přesně z něj nakonec vzejde, protože by to mohlo být i něco jako CG(X) či DDG(X), tedy loď proti původním
vizím menší, byť stále větší než současné torpédoborce a křižníky US Navy. To totiž nutně potřebuje náhradu za třídu Ticonderoga, protože design třídy Arleigh Burke je
sice skvělý, jenže bohužel nevyhnutelně dospěl na limity svého potenciálu. Třída Trump či nějaká její odvozenina se proto nabízí jako optimální řešení. Musím tu ovšem
znovu zdůraznit svoje přesvědčení, že USA udělaly ze zpětného pohledu obrovskou chybu, když v 90. letech vyřadily všechny čtyři bitevní lodě třídy Iowa a všech devět
nukleárních křižníků. Ve službě měly zůstat minimálně dvě lodě třídy Iowa (které mohly prodělat konverzi na "hybridní" nosiče) a čtyři křižníky nejnovější třídy Virginia
(jež mohly dostat systém Aegis), protože i dnes by šlo o nesmírně mocná plavidla. A ještě jedna poznámka: Osobně bych pro třídu Trump (resp. jakéhokoli nástupce třídy
Ticonderoga) preferoval jaderný pohon, který by zajistil větší rezervu výkonu pro railguny a lasery.
8. ledna 2026
Je zde další várka mých zkušeností a tipů na rešerše: Wikipedie je vynikající "zdroj zdrojů", jelikož vás často dokáže navést na zajímavé články a knihy. Sociální sítě sice
obsahují i odkazy na hodnotné věci, ale 99 % jejich obsahu tvoří totální balast. Od umělé inteligence žádejte použití zdrojů v jazyce, který je "rodný" pro téma, kterého se
týká váš doraz. (Máte‑li tedy např. otázku na japonské lodě, chtějte čerpání především z japonských podkladů.) Jako vysoce užitečné se ukazují jednak diplomové práce a
jednak vědecké články dostupné přes Open Access. Někdy se asi budete divit, jaké poklady ukrývá Internet Archive. Mnoho věcí získáte přes anonymní režim prohlížeče
či přes prohlížeč Tor. Ale pozor, ten vás snadno zavede i na dark web, kde buďte mimořádně opatrní.
7. ledna 2026
Známý ruský komentátor Rybar navrhl poslat do Venezuely "sebevražedné" drony Shahed/Geraň, které Rusko používá pro terorizování Ukrajiny. Ale jak se říká, dávejte
si pozor, co si přejete, protože by se vám to mohlo splnit. Vyskytují se totiž indicie, že v rámci své operace Američané nasadili i prostředky LUCAS, jak se nazývá kopie
onoho íránského designu od americké značky SpektreWorks. Tyto drony zapadají do rozsáhlé iniciativy Pentagonu s cílem vyzbrojit vojáky množstvím levných útočných
prostředků (resp. raket a dronů), které umožní (mj.) "přestřílet" Čínu, popř. Rusko. Evidentně tudíž proběhl první (a úspěšný) bojový test, který byl o to pikantnější, že se
rudý narkofašista Maduro paktoval i s íránskými ajatolláhy. Lze tedy očekávat, že drony LUCAS uvidíme v akci i jinde, pokud/až se Doník rozhodne ukázat, že to myslí
opravdu vážně. Dovolím si tu také jeden skromný návrh: Jestliže americký startup během pár měsíců spustil sériovou produkci těchto dronů, a to za velmi příznivou cenu
35 000 dolarů za kus, jsem si naprosto jistý, že totéž by dokázal i český obranný průmysl.
5. ledna 2026
Pokračuji v četbě knižních rozhovorů od Martina Moravce. Tentokrát přišel na řadu výborný policejní vyšetřovatel Josef Mareš, jenž řadu let vedl oddělení vražd v Praze
a proslavil se i jako spoluautor televizních seriálů. O své kariéře promluvil v knize Moje případy z 1. oddělení, která nabízí nesmírně poučný pohled do systému policejní
práce. Podrobně hovoří o detektivech, pachatelích, obětech, svědcích, pozůstalých či advokátech, rozebírá motivy, důkazy i soudní procesy a vše ilustruje na konkrétních
případech, mezi nimiž figurují i některé mediálně známé kauzy. Samozřejmě se věnuje také tomu, jak vznikal úspěšný seriál Případy 1. oddělení, jehož kvalitu podtrhuje
snaha o maximální autenticitu. (To říkám jako někdo, kdo se na detektivky nedívá, ale vím, že tento seriál je opravdu výjimečně chválený.) Pokud tedy chcete vědět více
o činnosti kriminalistů, tahle kniha vás určitě potěší. P.S. Extra díky za slovníček policejního slangu!
4. ledna 2026
Bravo, Doníku! Zpovykaný autobusák, komunistický fašista a nakrobaron Nicolás Maduro neobohatí proslulou sbírku svržených diktátorů, kterou vlastní Vladimir Putin,
protože tenhle cenný kousek mu vyfoukla excelentně provedená americká vojenská operace Absolute Resolve. Spoustu věcí pořád nevíme a otazníky se vznášejí také nad
budoucností Venezuely, ale znovu se potvrdila jedna důležitá věc: Zajisté můžeme polemizovat o motivech a důsledcích amerických vojenských akcí, ovšem pokud jde o
tu striktně vojenskou stránku, pak stále platí, že když se Yankees rozhodnou hrát tvrdě, dokážou být hrůzostrašně efektivní a neuvěřitelně výkonní. Amerika tímto vyslala
i důrazné varování všem, kdo podceňují její sílu, jelikož by se jim klidně mohlo stát, že další návštěva Delta Force bude směřovat do jejich ložnice. A ještě si neodpustím
aktualizovanou variantu mého oblíbeného klasického vtipu: Víte, co měli společného Alexander Dubček a Nicolás Maduro? Oba trpěli stejnou nemocí, tzv. geografickou
sklerózou. Dubček totiž zapomněl, že Moskva je blízko, zatímco Maduro zapomněl, že je daleko. :‑)
3. ledna 2026
Velkou (a zaslouženou) pozornost vzbudila čínská nákladní loď Zhong Da 79, která se díky kontejnerům proměnila na nosič zbraní, senzorů a dronů. Mnozí si uvědomili,
že jde o určitý "revival" konceptu pomocných křižníků, tzn. historické kategorie válečných plavidel, jež vznikla konverzí obchodních lodí a během obou světových válek
dosáhla působivých úspěchů. Čínský případ může být jen jakýmsi experimentem, ale napovídá, že se na moři můžeme dočkat lecjakých překvapení. Koneckonců, někteří
lidé (včetně mě) již navrhli, že by se podobnou cestou mohli (a měli) vydat Ukrajinci. Stálo by patrně za pokus přestavět obchodní loď na pomocný křižník, který by nesl
např. raketové komplety Neptun a zařízení pro vypouštění vzdušných (a)nebo námořních dronů a vydal by se škodit ruské flotile. Náklady a riziko minimální, potenciální
efekt obrovský. Když se ovšem podíváte na pokračující útoky na ruské "stínové" tankery, a to nejen v Černém moři, ale také ve Středomoří a Atlantiku, pak se neodbytně
vnucuje jedna provokativní otázka: Co když už to Ukrajinci ve skutečnosti udělali? :‑)
1. ledna 2026
Vstupujeme do nového roku. Svět kolem nás se rychle proměňuje. Gradující soupeření velmocí, kulturní války, společenské napětí, umělá inteligence, to jsou jen některé
procesy a jevy, které jsou s těmito změnami spojeny a které nás všechny ovlivňují. Jak hezky řekl Niels Bohr: "Předpovídání je těžké, zvláště předpovídání budoucnosti."
Není tedy jednoduché vyvozovat, k čemu to dále povede, avšak vůbec nevylučuji skutečně prudké zlomy, které se mohou jevit jako "černé labutě", ačkoli třeba budou ve
skutečnosti plynout z uvedených (popřípadě i jiných) procesů a jevů. A jak se na to připravit? Mezi nejdůležitější vlastnosti skupin i jednotlivců by měla patřit resilience,
tedy jakási flexibilní odolnost a vytrvalost, díky níž lze zvládat krize, případně z nich i něco vytěžit.
Postřehy z října, listopadu a prosince 2025
Archiv postřehů