5. srpna 2019
Diskuse o "unesených" slovech. Všimněte si, jak se u některých slov posunul význam. Typickou ukázkou může být "Evropa", protože se již stalo zvykem ztotožňovat Evropu s Evropskou unií, ačkoliv je to pochopitelně něco zcela jiného. Evropa je kontinent, je to kulturní okruh, je to i systém hodnot a myšlenek, ale každopádně zde ve všech smyslech byla před EU a bude zde určitě i po ní. Ale ještě lepší příklad je "liberalismus". Původně to byla ideologie, která žádala maximální svobodu jednotlivce a minimální vliv státu, kdežto její soudobá ("progresivní") verze svobodu jednotlivce všemožně omezuje. Je to v podstatě dokonalé obrácení významu, protože tento nový "pseudo‑liberalismus" se stal protivníkem toho klasického.

3. srpna 2019
Téma španělsko‑americké války v roce 1898 je v literatuře (a zejména v té české) zpracováno překvapivě málo, zvláště když uvážíme, jak důležitý konflikt to z hlediska důsledků byl. Kdysi obrovská evropská velmoc přišla o Kubu, Portoriko a Filipíny a její loďstvo bylo zmasakrováno, kdežto USA si připsaly úchvatné vítězství na moři i na zemi a zařadily se mezi hlavní globální aktéry. Proto jsem si velmi rád přečetl knížku Malá skvělá válka, jež podrobně popisuje cestu ke konfliktu i bojové operace. V češtině je to zcela jistě nejlepší zdroj a měl by jej znát každý, koho zajímá americký vzestup na pozici supervelmoci č. 1.

2. srpna 2019
Zubatá kmotra letos opravdu nezahálí. Opustil nás geniální Richard Vyškovský, autor papírových vystřihovánek především pro kdysi fenomenální časopis ABC. Ten si spousta lidí kupovala v podstatě jen kvůli těm modelům, které byly někdy až neuvěřitelně propracované. Občas dalo obrovskou práci je slepit, ovšem výsledek stál za to, protože žádný hotový zakoupený model nenahradí pocit z dokončené stavby vystřihovánky. Člověk se tak učil i manuální zručnosti či prostorové představivosti. Za to všechno patří panu Vyškovskému nezměrná vděčnost nás všech, kteří jsme s jeho nádhernými papírovými výtvory vyrůstali.

31. července 2019
Diskuse o politických vůdcích. Seznámil jsem se s takovou výstižnou poučkou: 1. Dobří vůdci tvoří dobré časy. 2. Dobré časy tvoří špatné vůdce. 3. Špatní vůdci tvoří špatné časy. 4. Špatné časy tvoří dobré vůdce. Neustále se to opakuje a velice přesně to vyjadřuje skutečnost, že ty nejsilnější osobnosti se do klidných období nehodí a projevují se jedině v krizích. Churchill, de Gaulle, Reagan, Masaryk... Příkladů se najde víc než dost. Věřím, že už jsme v kroku 4, protože ti noví dobří konečně nastupují.

29. července 2019
Děkuji za sehnání knihy Historická vozidla MHD ve sbírce Technického muzea v Brně. V publikaci se skutečně dlouhým názvem je popsána celá činnost muzea, které postupně získalo působivou kolekci tramvají, autobusů a trolejbusů z mnoha českých i slovenských měst. Součástí knihy je samozřejmě též katalog všech těchto vozidel, jež se nalézala v depozitáři v červnu 2009. V oboru hromadné dopravy jsem jen lehce poučený laik, ovšem toto nádherně zpracované dílo musím v každém případě pochválit.

27. července 2019
Diskuse o mezinárodní politice mezi oběma světovými válkami. Možná je to jen můj dojem, ale řekl bych, že se názory na tuto éru, smlouvy, vztahy velmocí, válečnou vinu a činnost různých politiků neustále proměňují. Dalo by se snad i říci, že je to součást "informační války", jelikož pořád koneckonců platí Orwellův postřeh o tom, že kdo ovládá minulost, ovládá přítomnost a budoucnost. Nechci proto komukoli vnucovat své názory na Sovětský svaz, Třetí říši a západní mocnosti, ale chci apelovat na každého, aby studoval různé zdroje, kriticky je hodnotil a budoval si vlastní názor. Důležité je nepodlehnout manipulativní propagandě a nezapomínat, že historii netvoří jen "syrová" data, ale vždy také kontext, souvislosti a interpretace.

25. července 2019
Českou vojenskou odbornou komunitu zasáhla tragická zpráva. Zemřel Ivo Pejčoch, skvělý expert přes obrněná vozidla a další techniku, autor desítek vynikajících knih a stovek hodnotných článků. Jeho úchvatná knižní série Obrněná technika zůstává mimořádným počinem. Měl jsem tu čest s ním také spolupracovat, a proto vím, že to byl i velmi příjemný, pracovitý a ochotný kolega. Je to ohromná odborná i lidská ztráta a my teď musíme udělat vše pro to, abychom na jeho rozsáhlé dílo důstojně navázali.

23. července 2019
Francouzi objevili dlouho ztracenou ponorku S647 Minerve. V listopadu se našla argentinská ponorka San Juan, zatímco u nás se rozjíždí pátrání po zmizelé německé ponorce U‑206 se jménem Reichenberg (Liberec). To vše je pochopitelně svým způsobem potěšující, zatímco skutečně tragická je havárie ruské ponorky Lošarik, která si vyžádala 14 mrtvých. V takových případech by měla jít politika stranou, protože muži (a nyní už vlastně i ženy) v posádkách ponorek si zaslouží obrovskou úctu za nesmírně náročnou službu a za ochotu riskovat svoje životy při plnění povinnost k vlasti. Všichni mají můj veliký respekt.

22. července 2019
Ponořil jsem se do studia podkladů o nekonvenčních pokusných palných zbraních, jež se kdysi zrodily v SSSR, mj. v závodě v Tule nebo v ústavu CNIITočMaš. Např. některé nápady, které měl G. A. Korobov, působí spíše jako rekvizity ze sci‑fi filmu. Jako ilustraci lze uvést zbraně koncepce bullpup (mj. TKB‑022) nebo pušky s více hlavněmi (např. TKB‑059). Povědomí o nich vesměs překrývá legendární Avtomat Kalašnikova, ovšem některé z těch pušek jsou vskutku lahůdkové. Ano, něco o nich napíšu. :‑)

20. července 2019
Zpráva, že v příští bondovce se na pozici agenta 007 objeví černoška, působila jako poměrně dobrý vtip, dokud se neukázalo, že je bohužel pravdivá. Je to opravdu smutná výpověď o tom, kam dospělo šílenství tzv. politické korektnosti, tedy spojení lží, zbabělosti, závisti a prosté blbosti. Nemám žádný problém s tím, aby vedle Jamese Bonda působila výrazná "čokoládová" kráska, vždyť přesně takhle to bylo v Dnes neumírej, ale to, co vymysleli teď, je absurdní stupidita. Ti, kdo říkají, že Bond je archetyp bílého heterosexuálního muže, mají pravdu, avšak evidentně nepochopili, že to je vymoženost, nikoli chyba.

18. července 2019
Připomínáme si padesát let od úspěšné mise Apollo 11, která vyvrcholila přistáním na Měsíci. Je zajímavé, kolik (jinak zdánlivě normálních) lidí věří na konspirační teorie, podle nichž k žádnému přistání nedošlo, ovšem to lze říci prakticky o všech "velkých" událostech. Již Jára Cimrman řekl, že historická událost má dvě funkce, tedy že 1) ovlivňuje chod dějin a 2) stává se dějepisným učivem. Nyní přibývá ještě třetí funkce, a sice to, že se událost stává předmětem teorií o spiknutí. Pro zábavu si klidně můžete zkusit vymyslet tu nejšílenější konspiraci, stejně se v3ak najde někdo, kdo jí vážně uvěří. Lidé už jsou prostě takoví.

17. července 2019
Nález plně funkční řízené střely vzduch‑vzduch Super 530F u italských neonacistů je opravdu šokující. Nevím, co s ní chtěli dělat; několik nápadů bych měl, ale žádný příliš hezký. Nabízí se odpálení ze země proti nějakému důležitému cíli. A pak je tu ještě jedna věc. Raketa údajně pochází z Kataru, což znamená, že existoval (či stále existuje?) kanál pro ilegální transfery velmi sofistikovaných zbraní z této arabské země. Vnucuje se tedy otázka, jaká další "překvapení" se touto cestou mohla někam dostat.

15. července 2019
Téma Hitlerova Německa i všeho okolo něj už bylo zpracováno tolikrát, že se tento námět může zdát jako zcela překonaný, ovšem britský historik Roger Moorhouse dokázal v knize Třetí říše ve 100 objektech předložit nový pohled. Sestavil jakousi virtuální kolekci staveb, zbraní, symbolů, dokumentů, předmětů denní potřeby a dalších artefaktů, které se vztahují k Říši a jejímu vedení, válce, holocaustu a v neposlední řadě i k životu prostých lidí. Já osobně jsem se dozvěděl nejvíc právě z toho hlediska každodenní reality Německa pod vládou NSDAP. Je to opravdu "šikovná" knížka pro fandy historie a také pro sběratele.

13. července 2019
Do Turecka dorazily první komponenty ruského protivzdušného systému S‑400 Triumf. Komentátoři a analytici se předhánějí v komentářích a analýzách, takže názorů si lze přečíst víc než dost. Nesporné je, že je to zejména další eskalace krize vztahů mezi Západem a Erdoganovým Tureckem, které se chová stále asertivněji. Na to má (jako suverénní stát) nesporné právo, ovšem k právu patří také odpovědnost, resp. nutnost nést následky. Ty už ostatně přišly ve formě faktického zablokování účasti v programu F‑35, jenže ačkoli se spekuluje, že by si Turci mohli pořídit ruské stíhačky Su‑57, já bych to tipoval spíše na čínské FC‑31. A jsem si jistý, že to bude výtečné téma pro diplomové i jiné práce. Buďte rádi za zajímavé časy. :‑)

12. července 2019
Diskuse o holocaustu a jeho popírání. Vím, že je to nesmírně kontroverzní a citlivá záležitost, ale přesto (či spíš právě proto) bych k tomu rád něco napsal. Zvláště dnes, kdy sílí útoky proti Izraeli a Židům/židům, je potřeba o holocaustu znovu a znovu mluvit, připomínat jeho strašlivý odkaz a vzdorovat těm, kdo jej chtějí zpochybňovat či zlehčovat. Pokládám proto za správné, že popírání holocaustu je trestným činem. Pochopitelně je vždy nutné hájit i svobodu přesvědčení, projevu a vědeckého bádání, takže jde o neustálé hledání jakési rovnováhy hodnot. Podle mého názoru je v tomto česká legislativa nastavena velmi dobře.

10. července 2019
Také se vám někdy stává, že objevíte překvapivou zprávu, kterou pokládáte za dezinformaci či hoax, ale potom zjistíte, že je absolutně pravdivá? Já jsem to zažil dnes s informací, že čínští vojáci cvičí v Německu. Ano, je to skutečně tak. Čínští armádní zdravotníci dorazili do Německa cvičit zásahy spolu s Bundeswehrem. Nechám na každém, aby si vytvořil vlastní názor. Dovolím si jenom krátkou glosu, že spojenectví a soupeření představují v současné době značně relativní pojmy. Hledejte azimuty. :‑)

8. července 2019
Akce týmu speciálních jednotek ODA 595 jistě patří mezi nejvíce fascinující příběhy moderního vojenství. Tito muži v říjnu 2001 přišli do Afghánistánu, aby po boku sil generála Dóstuma bojovali proti Tálibánu, ale nejdříve museli navázat spojenectví a naučit se válčit na hřbetech koní. Jejich mise je zpracována v knize Horse Soldiers a dočkala se i filmové podoby s názvem 12 hrdinů. Ten nabízí zvláštní a nečekaně hluboký pohled na konflikt v Afghánistánu a jeho někdy bizarní a obtížně pochopitelné zvraty. Každopádně je to také výtečná podívaná, jejíž některé scény si budete dlouho pamatovat. Mohu vřele doporučit.

7. července 2019
V běloruském Minsku se konala působivá vojenská přehlídka, na níž se objevila i řada nových výrobků tamního zbrojního průmyslu, který již začíná silně konkurovat ruskému. Kromě toho na mě zapůsobil jeden jednoduchý, ovšem hodně užitečný prvek přenosu, a sice fakt, že přímo do televizního obrazu se vkládaly rámečky se jmény a parametry defilující techniky. Opravte mě, pokud se pletu, ale řekl bych, že na žádné přehlídce (kdekoli) se to ještě nepoužilo. Bělorusové si každopádně zaslouží potlesk.

5. července 2019
K čemu je dobrá válka? Tak se ptá historik Ian Morris, který tak pojmenoval svou knihu, v níž mapuje tisíce let válčení od doby kamenné po blízkou budoucnost. Závěry, k nimž dochází, jsou zdánlivě paradoxní, avšak zcela jednoznačné. Válka je jistě zlo, ale všechny ostatní alternativy jsou ještě horší. Právě díky válkám totiž vznikají větší a lépe organizované společnosti, které ve výsledku potlačují násilí a zvyšují prosperitu. Válka tudíž vlastně generuje bezpečnost a bohatství. Morris se nebojí kontroverzí, nabízí zajímavé paralely a místy sám pochybuje, rozporuje či varuje, každopádně však jde o úžasné čtení. Děkuji za tip na tuto knihu a myslím, že by ji měl znát každý, kdo chce alespoń trochu rozumět fungování světa a lidstva.

3. července 2019
To, co v těchto dnech provádí ČSSD, se nedá popsat jinak než jako tragikomická sebevražda. Jan Hamáček pro funkci předsedy zkrátka nemá předpoklady, což platilo i o Bohuslavu Sobotkovi. Miloš Zeman respektuje pouze silné politické hráče a pouze silná osobnost dokáže vládnout s Andrejem Babišem, jenže ČSSD odsunula velkou většinu svých nejlepších politiků kamsi do pozadí. Ostatně u dalších stran je to víceméně stejné. Žijeme v době, v níž voliči preferují výrazné a silné osobnosti, což Andrej Babiš výborně chápe a využívá. Pokud to nepochopí opozice, tak zřejmě zůstane tou opozicí ještě velmi dlouho.

1. července 2019
Očekával jsem, že francouzský film Le Chant du loup (The Wolf's Call), který byl natočen pro Netflix, bude jen nějaké nenáročné ponorkové akční "béčko", což naznačovalo i shrnutí zápletky. Tentokrát jsem se ale v odhadu spletl. Jde o lehce mysteriózní a silně psychologické drama, jež vyniká zejména úžasně stupňovanou atmosférou na palubách ponorek v situaci hrozící jaderné války. Napětí v některých scénách je takřka zničující, takže divák přehlédne či odpustí některé technické či logické chyby. Není to koneckonců dokument o ponorkách, nýbrž film o extrémních nárocích, které služba na nich obnáší. Excellent!

Postřehy z dubna, května a června 2019

Archiv postřehů

Na úvodní stránku