17. září 2019
Všechno musí jednou skončit. Filmovou sérii od Marvelu tak zakončuje film Avengers: Endgame. O nezbytnosti aspoň trochu znát předchozí filmy asi není třeba podrobně psát, jelikož tady jde zkrátka o logické završení ságy, která zahrnuje obrovskou spoustu souvisejících postav, věcí a lokací. Tady se to navíc komplikuje tím, že se do děje zamíchá cestování časem. (Ne, neřešte časové paradoxy.) V závěru samozřejmě přichází epická bitva, kam dorazí i hrdinka Captain Marvel, jejíž samostatný film taky celkem ujde (a není to zas tak strašná feminacistická propaganda, jak se říká), ale na epochální rozměry Endgame rozhodně nemá. Hrdinou č. 1 je tady můj oblíbený Iron Man, jehož pohled na svět vlastně všechno rámuje. Iron Man byl první, takže... Ano, všechno musí jednou skončit, ale něco jiného začíná. Každopádně nádherná práce!

16. září 2019
Debata o jaderné energetice v Česku. O tom, že jádro musí zůstat základem, patrně nikdo rozumný a relevantní nepochybuje, ale vadí mi ta šílená zpoždění. Pořád se jen mluví a mluví o dostavbě Dukovan a Temelína, jenže správně už se teď oboje mělo dokončovat. Navíc by měla začínat stavba třetí elektrárny u Blahutovic u Ostravy a v plném běhu už mělo být plánování čtvrté někde v Čechách. Celý kontrakt bych zřejmě přidělil Jižní Koreji a zelené ekoteroristy bych doporučil vystěhovat do Severní Koreje. :‑)

13. září 2019
Miloš Zeman vzbudil rozruch výrokem o Srbsku a Kosovu, resp. o tom, že Kosovo by se mělo "oduznat". Část lidí mu fandí a podotýká, že Kosovo skutečně řídí banda mafiánů a islamistů, avšak jiní poukazují na to, že stát by měl držet kontinuitu zahraniční politiky, takže jednou provedené uznání by se již nemělo odvolávat. Přestože onu obecnou zásadu kontinuity podporuji, v tomto případě říkám, že samostatnost Kosova je velká chyba, jejíž následky se dosud projevují. Jinak řečeno, souhlasím s pohledem Miloše Zemana. Onen slogan asi nebudu nosit na tričku, ale s potěšením tady napíšu: Kosovo je Srbsko!

11. září 2019
Dovolte mi trošku filozofování. Od tragického dne v roce 2001 uplynulo osmnáct let. Svět se od té doby značně změnil, v mnohém k horšímu, ale v něčem i k lepšímu. Také já jsem změnil některé své dřívější názory. Pozbyl jsem většinu idealismu a stal jsem se větším realistou, spíše až cynikem, ovšem pořád věřím, že ideje a hodnoty Západu (tzn. antické, židovské a křesťanské), jsou nadřazeny všem ostatním. Neomarxisté popisují tento postoj jako "neorasismus". Myslím, že právě v tento den je správné cítit velkou hrdost na to, že jsem členem civilizace bílého muže, aniž by mě zajímalo, jakou za to dostanu nálepku.

10. září 2019
Debata o vrtulníku Mi‑24. Musíme nutně zavádět nové bitevníky AH‑1Z Viper? Nestačilo by provést důkladnou modernizaci osvědčených "Krokodýlů"? Ten nápad není vůbec nesmyslný, Mi‑24 je vynikající design, který má stále velký potenciál (jak ukazuje např. čerstvý ruský projekt Mi‑24P‑1M), osobně ho mám skutečně rád, avšak navzdory tomu všemu bych už přece jen doporučil posunout se dál. Poláci sice také chystají upgrade Mi‑24, ale jen jako dočasné řešení do nástupu nových bitevníků. Mi‑24 v AČR nepochybně odvádějí dobrou práci a asi by v tom mohly ještě nějakou dobu pokračovat, avšak bylo by to asi hodně složité a drahé. Nostalgie musí stranou. Je mi to líto, ale s "Krokodýly" se prostě budeme muset rozloučit.

8. září 2019
Nedávno jsem se tu zmínil o obrovském (a hodně nedoceňovaném) významu železnice. Shodou okolností se mi dostala do rukou vynikající kniha, která to perfektně podtrhává, a sice studie Vlaky a války. V podstatě se jedná o zajímavý výklad o válečných konfliktech 19. a 20. století prizmatem nasazení železnice. Vysvětluje, jak veliký význam měly vlaky pro logistiku a jak ovlivnily vypuknutí, průběh i výsledky konfliktů. Dojde i na mnohé méně známé války (mj. ty koloniální) a na různé obskurní epizody. Publikace si zaslouží maximální pochvalu za velmi čtivé zpracování důležitého, ale často opomíjeného tématu.

7. září 2019
Letošní ročník tišnovské Přehlídky elegance historických vozidel trochu pokazilo počasí, ale i navzdory tomu se objevilo několik pozoruhodných vozů. Za zmínku stojí mj. Tatra 87 v modrošedé barvě německých důstojníků, stará Toyota Land Cruiser J40 nebo vzácný Willys Jeep Truck z r. 1954. Kromě toho jsem tady nějak zapomněl napsat, že jsem před dvěma týdny vyrazil i na sraz veteránů v Uníně. Zavítala tam spousta tatrovek a dále např. požární Mercedes‑Benz 1113, nosič nářadí RS‑09 z bývalé NDR, Velorex upravený na čtyřkolku, dnes už skoro zapomenutý terénní VW Iltis, slavný německý VW KdF 82 či poválečný Willys Jeep M38A1. Sezóna končí, ale už začaly přípravy na tu příští, takže se můžeme opět těšit. :‑)

5. září 2019
Ať už jste viděli jakýkoli film o Godzille, můžete si být jisti, že Shin Godzilla je cosi naprosto jiného. Ostatně již sám název ("Nová Godzilla") o mnohém vypovídá. Rozhodně se nejedná o klasický kaiju film, daleko spíš je to takový fiktivní dokument, který ironicky kritizuje domácí i zahraniční politiku Japonska, která se nečekaně ocitá tváří v tvář šokující (a neustále se měnící) hrozbě. Není to tedy v podstatě přímo film o Godzille, nýbrž zvláštní alegorie s jasnou (někdo by řekl nacionalistickou) politickou agendou. Poselství tohoto snímku je jasné: Godzilla se mění, a proto se musí zásadně proměnit i samotné Japonsko.

3. září 2019
Kauza Čapí hnízdo se (ne)dočkala rozuzlení, resp. očekávaného vyvrcholení. Stíhání bylo sice zastaveno, jenže ve skutečnosti vlastně nebylo, takže na finální verdikt se zřejmě bude čekat ještě týdny až měsíce. Ale popravdě řečeno, tak či onak by se toho moc nezměnilo. Andrej Babiš trvá na své nevině s tím, že rezignovat nebude. Ať bude výrok státních zástupců jakýkoli, postoje veřejnosti, resp. voličů zajisté neovlivní. Fanoušci AB mu budou ještě víc fandit a odpůrci AB ho budou ještě víc nesnášet. Tato kauza je spíš marginálie ve srovnání s celkovým stavem důvěry českých občanů vůči politice a správě věcí veřejných.

2. září 2019
Děti (opět) míří do školy, ovšem nad českým školstvím se (opět, resp. pořád) vznáší nejistota, protože zde stále chybí jakási dlouhodobá smysluplná koncepce. Pokud školy připravují žáky a studenty převážně na profese, jež v nastupující digitální ekonomice (resp. v průmyslu 4.0) zaniknou, resp. budou vykonávány hlavně stroji, pak je tu něco opravdu velmi špatně. Představa, že to vyřeší povinná maturita z matematiky, je směšná, protože chyba spočívá v celém (tragicky zastaralém) systému výuky. Kombinace obrovské spousty učiva a "digitální demence" vede k oslabování vyšších mozkových funkcí. Když takové dítě přijde o smartphone, bude se podobat počítači, který má přeplněný pevný disk a zoufale pomalý procesor.

31. srpna 2019
Kauza pražského pomníku maršála Koněva může sloužit jako vynikající příklad toho, jak se nemá přistupovat k historii. Místo seriózní debaty o kontroverzní historické osobnosti se rozpoutal groteskní kabaret, v němž politici a aktivisté usilují o vlastní zviditelnění za pomoci metod, jež nejvíce odpovídají chování teenagerů na sociálních sítích. Zdůrazňuji, že to platí pro zástupce obou stran sporu, byť u těch i oněch se stále řídím známou poučkou, že většinu problémů nepůsobí zlý úmysl, nýbrž prostá lidská blbost.

29. srpna 2019
Tlustý Kim pokračuje v testování raket, které si dokonce nahrává s pomocí kamerových dronů. Je evidentní, že KLDR udělala pozoruhodný pokrok v oboru raket krátkého dosahu a jejich odpalovacích zařízení, ačkoliv se dá soudit, že za tím bude i jakási zahraniční asistence, popř. pomoc "inteligentních služeb". Zajímavé rakety ovšem nenápadně zavádí rovněž Jižní Korea. Vedle korejštiny luštím i farsí (perštinu), protože Írán má nový a opravdu pozoruhodný protivzdušný raketový komplex Bavar‑373, kdežto Turecko přebírá další dodávky ruských S‑400. Ano, správně tušíte, že o tom všem připravuji články pro ATM. :‑)

27. srpna 2019
Diskuse o budoucnosti vrtulníkového letectva AČR. Příležitostně se vyskytuje nápad, abychom si pořídili i těžší transportní stroje s nákladní rampou (ideálně CH‑47F Chinook), jež by zajistily aeromobilitu pro výsadkové síly včetně lehkých vozidel. Dříve jsem se na to díval skepticky, jenže teď se mi to pomalu začíná líbit. Přece jen se musíme realisticky chystat na nepříznivý vývoj (nejen) ve střední Evropě, takže schopnost provést úder na delší vzdálenost by mohla být velice užitečná. Teď pochopitelně neříkám, že musíme ihned objednat letku Chinooků, ale říkám, že by se o tom mohla začít vést seriózní diskuse.

26. srpna 2019
Nechci se uzavírat do informační bubliny, takže čtu i knihy, jejichž autoři stojí názorově zcela jinde než já. Jako příklad zmíním např. publikaci Praha na hřbitově metropolí, která popisuje historii Afghánistánu ve 20. století, a to s důrazem na zapojení Česk(oslovensk)a. Začátek je vynikající, postupně ovšem text začíná připomínat spíše výtvor konspiračního teoretika, což hodnotu knihy zřetelně devalvuje. Druhá provokativní publikace nese název Utajené dějiny Spojených států a je to fakticky knižní verze seriálu, jenž nabízí levicový pohled na kontroverzní momenty v historii USA. Jeho režisér Oliver Stone bývá terčem někdy až zuřivé kritiky, já jsem však shovívavý a řekl bych, že je to prostě jen zábavně naivní romantický idealista.

23. srpna 2019
Nebudu vůbec zastírat, že včerejší zpráva o rozhodnutí pořídit dvanáct vrtulníků UH‑1Y Venom a AH‑1Z Viper mi přinesla obrovskou radost. Přesně tohle jsem si dlouhé roky přál a také jsem pro to leccos udělal. Od začátku jsem tvrdil, že je to nejlepší řešení, protože jde o vynikající stroje, jež spojují osvědčenou základní konstrukci a ultramoderní technologie. Samozřejmě tím nekončíme, jelikož je třeba koupit i další tucet (aby zde bylo dvanáct od každého typu) a po roce 2025 začít zavádět střední UH‑60 Black Hawk coby nástupce "Hrochů". Česko pak může mít vrtulníkové letectvo na opravdu světové úrovni.

21. srpna 2019
Záhada okolo exploze na ruské střelnici Ňonoksa trvá. Ačkoli většina západních odborníků stále tvrdí, že se tam odehrálo něco v souvislosti s projektem střely s jaderným pohonem Burevěstnik, objevují se také jiné hypotézy. Mohla to být nová koncepce kapalinového reaktivního motoru s RTG? Nebo snad gigantické torpédo Poseidon? Nebo podmořský systém s balistickou střelou Skif? Musím přiznat, že i já začínám trochu váhat... Mohlo to být koneckonců i něco zcela jiného. A nemají ty různé hypotézy především vytvořit "informační šum"? Možná tady sledujeme zajímavou kombinaci zbrojení a informační války.

20. srpna 2019
Všichni milovníci veteránů (nejen) značky Tatra by měli vyrazit do Bystřice nad Pernštejnem, kde se nalézá tzv. Depozit Muzeum, které vede pan František Prosecký. Vlastní nádhernou kolekci automobilů a motocyklů, která obsahuje řadu unikátů, mj. tři vojenské verze vozu Tatra 57 (včetně jediného dochovaného kusu čínské armády či jediného spojařského vozu pro Wehrmacht), několik vozů řady Tatra 613/623, tři nákladní Tatry 805, vzácný terénní automobil Avia A11 Trend, výrobky dalších firem z východního bloku, Citroëny, motorky Jawa... Byl to pro mě opravdu mimořádný zážitek a dodatečně děkuji také paní Prosecké za překrásné vyprávění. Snad žádná soukromá kolekce ve mně nezanechala tak silný dojem. Respekt!

18. srpna 2019
Jen stručně ke střetnutí mezi ANO, ČSSD a Hradem o ministra kultury. Nebudu hodnotit (ne)ústavnost postupu Miloše Zemana ani (ne)vhodnost Michala Šmardy pro onen post, protože nejsem ani ústavní právník, ani expert na kulturu, ale jasně jsou vidět dvě věci. ČSSD je totálně v rozkladu (ačkoliv jsou tam pořád i rozumní lidé jako Jaroslav Foldyna) a Andrej Babiš je stále jen politický amatér, pokud jej srovnávám s ostříleným bojovníkem na Hradě. Ta tři desetiletí zkušeností se skutečně koupit nedají. :‑)

16. srpna 2019
Debata o železnici. Občas mám dojem, že mnoho lidí nedoceňuje důležitost železnice pro současný svět. Patrně proto, že koleje a vlaky se staly čímsi tak všedním a samozřejmým, že si ne každý uvědomuje, jaký ohromující průlom představovala parní železnice v 19. století. Byla snad nejvýznamnějším produktem průmyslové revoluce a současně jejím katalyzátorem, nesmírně urychlila vývoj strojírenských a stavebních technologií a hrála velkou roli i ve válkách. Bez nadsázky se dá říci, že železnice je jedním z ústředních prvků (západní) civilizace a jejího úspěchu. Myslete na to, až někdy zase pojedete vlakem...

15. srpna 2019
Vzniklo to jako povídka ve výborné antologii Ve stínu Říše, ovšem autor Roman Bureš se potom rozhodl, že na tomto základě napíše plnohodnotný román. Výsledek dostal jméno Inferium a myslím, že se může směle zařadit k tomu nejlepšímu v dnešní české literatuře. Možná znáte Churchillův výrok "Kdyby Hitler zaútočil na peklo..." A přesně o tomhle kniha je! Začíná válka mužů Waffen‑SS a pekelných legií, střetnutí dvou absolutně odlišných světů, ve kterém Satanovi démoni působí sympatičtěji než nacisté. Román zajímavě pracuje s reálnou historií i s mytologickými prvky, jež představují střípky v originální mozaice pekelné říše. Čte se to jedním slovem úžasně. Řekl bych, že tohle je ďábelsky :‑) silný kandidát na Knihu roku!

13. srpna 2019
Co se přesně stalo na ruské námořní základně Ňonoksa? Jisté je, že explodovalo něco s jaderným pohonem a že zemřelo (nejméně) pět lidí, zbytek však tvoří spekulace, mlžení a utajování. Upřímně řečeno, tomu poslednímu se nelze zase tak divit, protože jde o vývoj nových zbraní. Osobně si od začátku myslím to, co naznačuje i řada indicií, tedy že událost souvisí s programem "globální" střely Burevěstnik, jež užívá pro pohon atomový reaktor, popř. možná (pokud se Rusům povedl fundamentální technologický průlom) RTG. Každopádně je evidentní, že vývoj takové ultra‑futuristické věci stále nese značné riziko.

11. srpna 2019
Ještě něco k demonstracím a stávkám za klima. Studenti by určitě udělali lépe, kdyby řádně studovali, aby třeba někteří z nich v budoucnosti objevili nové technologie, které nám pomohou tyto problémy řešit. Přírodě by také pomohlo, kdyby se chovali zodpovědně, co se týče spotřeby zdrojů. Zajímalo by mě, kolik z nich by přistoupilo např. na úsporné opatření v tom smyslu, že si pět let nekoupí nový mobil. Požadavků má každý plnou pusu, ale když dojde na konkrétní činy, zájemců náhle značně ubývá, že?

10. srpna 2019
Ronald Reagan, Jan Pavel II. a Margaret Thatcherová představují skutečně výjimečné osobnosti, které ovlivnily svět zcela mimořádným způsobem. Zásadně se zasloužili o kolaps komunismu a šířili myšlenky svobody, naděje a víry v Boha a zdravý rozum. Velmi rád jsem si proto přečetl knihu Prezident, papež a premiérka, která vtipně, podrobně a zasvěceně líčí jejich vítězství ve studené válce. Potěšilo mě, že autor, známý konzervativní novinář, nepředstírá jakousi chimérickou "objektivitu", naopak se otevřeně staví na stranu trojice skvělých vůdců, která i v časech zoufalství vedla svět správnou cestou. Přesně takové osobnosti dnes Západ potřebuje, aby znovu našel důvěru v sebe sama a pevné odhodlání bojovat za své hodnoty.

8. srpna 2019
Mezi nejabsurdnější fenomény poslední doby náleží demonstrace a stávky proti klimatickým změnám. Klima se mění, měnilo a měnit bude. O vlivu lidské činnosti se stále vedou vášnivé diskuse, ale i kdyby se ukázalo, že ten vliv je relevantní (o čemž hodně pochybuji), tak s tím stejně nic neuděláme. Znamenalo by to opatření, která by na Západě způsobila takové zpomalení růstu ekonomiky a životní úrovně, že by to naprostá většina lidí odmítla, zatímco čtyři miliardy Číňanů, Indů a muslimů by ve znečišťování vesele pokračovaly dál. Můžeme se tudíž jen přizpůsobit a pokusit se z klimatických změn získat nějaké výhody.

6. srpna 2019
Děkuji za druhé české vydání excelentního francouzského románu Tábor Svatých, jehož autor Jean Raspail měl již v roce 1973 tolik předvídavosti (a odvahy), aby napsal o obrovských migračních vlnách z třetího světa, které zničí "civilizaci bílého muže". Je to tragikomické, ovšem zároveň děsivě realistické čtení, které popisuje všechny slabiny moderního Západu. Naším největším protivníkem totiž není islám, nýbrž naše vlastní slabost, ztráta víry a politická korektnost. Ta musí zemřít, aby Západ mohl žít.

5. srpna 2019
Diskuse o "unesených" slovech. Všimněte si, jak se u některých slov posunul význam. Typickou ukázkou může být "Evropa", protože se již stalo zvykem ztotožňovat Evropu s Evropskou unií, ačkoliv je to pochopitelně něco zcela jiného. Evropa je kontinent, je to kulturní okruh, je to i systém hodnot a myšlenek, ale každopádně zde ve všech smyslech byla před EU a bude zde určitě i po ní. Ale ještě lepší příklad je "liberalismus". Původně to byla ideologie, která žádala maximální svobodu jednotlivce a minimální vliv státu, kdežto její soudobá ("progresivní") verze svobodu jednotlivce všemožně omezuje. Je to v podstatě dokonalé obrácení významu, protože tento nový "pseudo‑liberalismus" se stal protivníkem toho klasického.

3. srpna 2019
Téma španělsko‑americké války v roce 1898 je v literatuře (a zejména v té české) zpracováno překvapivě málo, zvláště když uvážíme, jak důležitý konflikt to z hlediska důsledků byl. Kdysi obrovská evropská velmoc přišla o Kubu, Portoriko a Filipíny a její loďstvo bylo zmasakrováno, kdežto USA si připsaly úchvatné vítězství na moři i na zemi a zařadily se mezi hlavní globální aktéry. Proto jsem si velmi rád přečetl knížku Malá skvělá válka, jež podrobně popisuje cestu ke konfliktu i bojové operace. V češtině je to zcela jistě nejlepší zdroj a měl by jej znát každý, koho zajímá americký vzestup na pozici supervelmoci č. 1.

2. srpna 2019
Zubatá kmotra letos opravdu nezahálí. Opustil nás geniální Richard Vyškovský, autor papírových vystřihovánek především pro kdysi fenomenální časopis ABC. Ten si spousta lidí kupovala v podstatě jen kvůli těm modelům, které byly někdy až neuvěřitelně propracované. Občas dalo obrovskou práci je slepit, ovšem výsledek stál za to, protože žádný hotový zakoupený model nenahradí pocit z dokončené stavby vystřihovánky. Člověk se tak učil i manuální zručnosti či prostorové představivosti. Za to všechno patří panu Vyškovskému nezměrná vděčnost nás všech, kteří jsme s jeho nádhernými papírovými výtvory vyrůstali.

31. července 2019
Diskuse o politických vůdcích. Seznámil jsem se s takovou výstižnou poučkou: 1. Dobří vůdci tvoří dobré časy. 2. Dobré časy tvoří špatné vůdce. 3. Špatní vůdci tvoří špatné časy. 4. Špatné časy tvoří dobré vůdce. Neustále se to opakuje a velice přesně to vyjadřuje skutečnost, že ty nejsilnější osobnosti se do klidných období nehodí a projevují se jedině v krizích. Churchill, de Gaulle, Reagan, Masaryk... Příkladů se najde víc než dost. Věřím, že už jsme v kroku 4, protože ti noví dobří konečně nastupují.

29. července 2019
Děkuji za sehnání knihy Historická vozidla MHD ve sbírce Technického muzea v Brně. V publikaci se skutečně dlouhým názvem je popsána celá činnost muzea, které postupně získalo působivou kolekci tramvají, autobusů a trolejbusů z mnoha českých i slovenských měst. Součástí knihy je samozřejmě též katalog všech těchto vozidel, jež se nalézala v depozitáři v červnu 2009. V oboru hromadné dopravy jsem jen lehce poučený laik, ovšem toto nádherně zpracované dílo musím v každém případě pochválit.

27. července 2019
Diskuse o mezinárodní politice mezi oběma světovými válkami. Možná je to jen můj dojem, ale řekl bych, že se názory na tuto éru, smlouvy, vztahy velmocí, válečnou vinu a činnost různých politiků neustále proměňují. Dalo by se snad i říci, že je to součást "informační války", jelikož pořád koneckonců platí Orwellův postřeh o tom, že kdo ovládá minulost, ovládá přítomnost a budoucnost. Nechci proto komukoli vnucovat své názory na Sovětský svaz, Třetí říši a západní mocnosti, ale chci apelovat na každého, aby studoval různé zdroje, kriticky je hodnotil a budoval si vlastní názor. Důležité je nepodlehnout manipulativní propagandě a nezapomínat, že historii netvoří jen "syrová" data, ale vždy také kontext, souvislosti a interpretace.

25. července 2019
Českou vojenskou odbornou komunitu zasáhla tragická zpráva. Zemřel Ivo Pejčoch, skvělý expert přes obrněná vozidla a další techniku, autor desítek vynikajících knih a stovek hodnotných článků. Jeho úchvatná knižní série Obrněná technika zůstává mimořádným počinem. Měl jsem tu čest s ním také spolupracovat, a proto vím, že to byl i velmi příjemný, pracovitý a ochotný kolega. Je to ohromná odborná i lidská ztráta a my teď musíme udělat vše pro to, abychom na jeho rozsáhlé dílo důstojně navázali.

23. července 2019
Francouzi objevili dlouho ztracenou ponorku S647 Minerve. V listopadu se našla argentinská ponorka San Juan, zatímco u nás se rozjíždí pátrání po zmizelé německé ponorce U‑206 se jménem Reichenberg (Liberec). To vše je pochopitelně svým způsobem potěšující, zatímco skutečně tragická je havárie ruské ponorky Lošarik, která si vyžádala 14 mrtvých. V takových případech by měla jít politika stranou, protože muži (a nyní už vlastně i ženy) v posádkách ponorek si zaslouží obrovskou úctu za nesmírně náročnou službu a za ochotu riskovat svoje životy při plnění povinnost k vlasti. Všichni mají můj veliký respekt.

22. července 2019
Ponořil jsem se do studia podkladů o nekonvenčních pokusných palných zbraních, jež se kdysi zrodily v SSSR, mj. v závodě v Tule nebo v ústavu CNIITočMaš. Např. některé nápady, které měl G. A. Korobov, působí spíše jako rekvizity ze sci‑fi filmu. Jako ilustraci lze uvést zbraně koncepce bullpup (mj. TKB‑022) nebo pušky s více hlavněmi (např. TKB‑059). Povědomí o nich vesměs překrývá legendární Avtomat Kalašnikova, ovšem některé z těch pušek jsou vskutku lahůdkové. Ano, něco o nich napíšu. :‑)

20. července 2019
Zpráva, že v příští bondovce se na pozici agenta 007 objeví černoška, působila jako poměrně dobrý vtip, dokud se neukázalo, že je bohužel pravdivá. Je to opravdu smutná výpověď o tom, kam dospělo šílenství tzv. politické korektnosti, tedy spojení lží, zbabělosti, závisti a prosté blbosti. Nemám žádný problém s tím, aby vedle Jamese Bonda působila výrazná "čokoládová" kráska, vždyť přesně takhle to bylo v Dnes neumírej, ale to, co vymysleli teď, je absurdní stupidita. Ti, kdo říkají, že Bond je archetyp bílého heterosexuálního muže, mají pravdu, avšak evidentně nepochopili, že to je vymoženost, nikoli chyba.

18. července 2019
Připomínáme si padesát let od úspěšné mise Apollo 11, která vyvrcholila přistáním na Měsíci. Je zajímavé, kolik (jinak zdánlivě normálních) lidí věří na konspirační teorie, podle nichž k žádnému přistání nedošlo, ovšem to lze říci prakticky o všech "velkých" událostech. Již Jára Cimrman řekl, že historická událost má dvě funkce, tedy že 1) ovlivňuje chod dějin a 2) stává se dějepisným učivem. Nyní přibývá ještě třetí funkce, a sice to, že se událost stává předmětem teorií o spiknutí. Pro zábavu si klidně můžete zkusit vymyslet tu nejšílenější konspiraci, stejně se v3ak najde někdo, kdo jí vážně uvěří. Lidé už jsou prostě takoví.

17. července 2019
Nález plně funkční řízené střely vzduch‑vzduch Super 530F u italských neonacistů je opravdu šokující. Nevím, co s ní chtěli dělat; několik nápadů bych měl, ale žádný příliš hezký. Nabízí se odpálení ze země proti nějakému důležitému cíli. A pak je tu ještě jedna věc. Raketa údajně pochází z Kataru, což znamená, že existoval (či stále existuje?) kanál pro ilegální transfery velmi sofistikovaných zbraní z této arabské země. Vnucuje se tedy otázka, jaká další "překvapení" se touto cestou mohla někam dostat.

15. července 2019
Téma Hitlerova Německa i všeho okolo něj už bylo zpracováno tolikrát, že se tento námět může zdát jako zcela překonaný, ovšem britský historik Roger Moorhouse dokázal v knize Třetí říše ve 100 objektech předložit nový pohled. Sestavil jakousi virtuální kolekci staveb, zbraní, symbolů, dokumentů, předmětů denní potřeby a dalších artefaktů, které se vztahují k Říši a jejímu vedení, válce, holocaustu a v neposlední řadě i k životu prostých lidí. Já osobně jsem se dozvěděl nejvíc právě z toho hlediska každodenní reality Německa pod vládou NSDAP. Je to opravdu "šikovná" knížka pro fandy historie a také pro sběratele.

13. července 2019
Do Turecka dorazily první komponenty ruského protivzdušného systému S‑400 Triumf. Komentátoři a analytici se předhánějí v komentářích a analýzách, takže názorů si lze přečíst víc než dost. Nesporné je, že je to zejména další eskalace krize vztahů mezi Západem a Erdoganovým Tureckem, které se chová stále asertivněji. Na to má (jako suverénní stát) nesporné právo, ovšem k právu patří také odpovědnost, resp. nutnost nést následky. Ty už ostatně přišly ve formě faktického zablokování účasti v programu F‑35, jenže ačkoli se spekuluje, že by si Turci mohli pořídit ruské stíhačky Su‑57, já bych to tipoval spíše na čínské FC‑31. A jsem si jistý, že to bude výtečné téma pro diplomové i jiné práce. Buďte rádi za zajímavé časy. :‑)

12. července 2019
Diskuse o holocaustu a jeho popírání. Vím, že je to nesmírně kontroverzní a citlivá záležitost, ale přesto (či spíš právě proto) bych k tomu rád něco napsal. Zvláště dnes, kdy sílí útoky proti Izraeli a Židům/židům, je potřeba o holocaustu znovu a znovu mluvit, připomínat jeho strašlivý odkaz a vzdorovat těm, kdo jej chtějí zpochybňovat či zlehčovat. Pokládám proto za správné, že popírání holocaustu je trestným činem. Pochopitelně je vždy nutné hájit i svobodu přesvědčení, projevu a vědeckého bádání, takže jde o neustálé hledání jakési rovnováhy hodnot. Podle mého názoru je v tomto česká legislativa nastavena velmi dobře.

10. července 2019
Také se vám někdy stává, že objevíte překvapivou zprávu, kterou pokládáte za dezinformaci či hoax, ale potom zjistíte, že je absolutně pravdivá? Já jsem to zažil dnes s informací, že čínští vojáci cvičí v Německu. Ano, je to skutečně tak. Čínští armádní zdravotníci dorazili do Německa cvičit zásahy spolu s Bundeswehrem. Nechám na každém, aby si vytvořil vlastní názor. Dovolím si jenom krátkou glosu, že spojenectví a soupeření představují v současné době značně relativní pojmy. Hledejte azimuty. :‑)

8. července 2019
Akce týmu speciálních jednotek ODA 595 jistě patří mezi nejvíce fascinující příběhy moderního vojenství. Tito muži v říjnu 2001 přišli do Afghánistánu, aby po boku sil generála Dóstuma bojovali proti Tálibánu, ale nejdříve museli navázat spojenectví a naučit se válčit na hřbetech koní. Jejich mise je zpracována v knize Horse Soldiers a dočkala se i filmové podoby s názvem 12 hrdinů. Ten nabízí zvláštní a nečekaně hluboký pohled na konflikt v Afghánistánu a jeho někdy bizarní a obtížně pochopitelné zvraty. Každopádně je to také výtečná podívaná, jejíž některé scény si budete dlouho pamatovat. Mohu vřele doporučit.

7. července 2019
V běloruském Minsku se konala působivá vojenská přehlídka, na níž se objevila i řada nových výrobků tamního zbrojního průmyslu, který již začíná silně konkurovat ruskému. Kromě toho na mě zapůsobil jeden jednoduchý, ovšem hodně užitečný prvek přenosu, a sice fakt, že přímo do televizního obrazu se vkládaly rámečky se jmény a parametry defilující techniky. Opravte mě, pokud se pletu, ale řekl bych, že na žádné přehlídce (kdekoli) se to ještě nepoužilo. Bělorusové si každopádně zaslouží potlesk.

5. července 2019
K čemu je dobrá válka? Tak se ptá historik Ian Morris, který tak pojmenoval svou knihu, v níž mapuje tisíce let válčení od doby kamenné po blízkou budoucnost. Závěry, k nimž dochází, jsou zdánlivě paradoxní, avšak zcela jednoznačné. Válka je jistě zlo, ale všechny ostatní alternativy jsou ještě horší. Právě díky válkám totiž vznikají větší a lépe organizované společnosti, které ve výsledku potlačují násilí a zvyšují prosperitu. Válka tudíž vlastně generuje bezpečnost a bohatství. Morris se nebojí kontroverzí, nabízí zajímavé paralely a místy sám pochybuje, rozporuje či varuje, každopádně však jde o úžasné čtení. Děkuji za tip na tuto knihu a myslím, že by ji měl znát každý, kdo chce alespoń trochu rozumět fungování světa a lidstva.

3. července 2019
To, co v těchto dnech provádí ČSSD, se nedá popsat jinak než jako tragikomická sebevražda. Jan Hamáček pro funkci předsedy zkrátka nemá předpoklady, což platilo i o Bohuslavu Sobotkovi. Miloš Zeman respektuje pouze silné politické hráče a pouze silná osobnost dokáže vládnout s Andrejem Babišem, jenže ČSSD odsunula velkou většinu svých nejlepších politiků kamsi do pozadí. Ostatně u dalších stran je to víceméně stejné. Žijeme v době, v níž voliči preferují výrazné a silné osobnosti, což Andrej Babiš výborně chápe a využívá. Pokud to nepochopí opozice, tak zřejmě zůstane tou opozicí ještě velmi dlouho.

1. července 2019
Očekával jsem, že francouzský film Le Chant du loup (The Wolf's Call), který byl natočen pro Netflix, bude jen nějaké nenáročné ponorkové akční "béčko", což naznačovalo i shrnutí zápletky. Tentokrát jsem se ale v odhadu spletl. Jde o lehce mysteriózní a silně psychologické drama, jež vyniká zejména úžasně stupňovanou atmosférou na palubách ponorek v situaci hrozící jaderné války. Napětí v některých scénách je takřka zničující, takže divák přehlédne či odpustí některé technické či logické chyby. Není to koneckonců dokument o ponorkách, nýbrž film o extrémních nárocích, které služba na nich obnáší. Excellent!

Postřehy z dubna, května a června 2019

Archiv postřehů

Na úvodní stránku