Postřehy ze života


23. července 2018
V mém rodném Tišnově se mohutně investuje, tedy staví a opravuje, což zákonitě znamená nepříjemné, avšak nezbytné komplikace se silniční (a místy i pěší) dopravou. Občas to ale přináší i zajímavá zpestření, když se ve "sbírce" používané techniky objeví nějaké vzácnosti. Projíždí tu jedna Avia A31 Turbo 4x4 a zaznamenal jsem též vůz ROSS LN431. Oba vlastně představují nepříliš povedené a nepříliš úspěšné pokusy nahradit legendární Pragu V3S, ale jisté je, že už je lze vidět jen velmi zřídka.

22. července 2018
Byl jsem dotázán, jaký mám názor na dvě premiéry z aerosalonu ve Farnborough, tzn. britský projekt stíhačky nové generace BAE Systems Tempest a česko‑izraelský stroj Aero F/A‑259 Striker. U programu Tempest jsem rád, že se Albion přidává k rostoucímu počtu zemí, které chtějí nové bojové letouny vlastní konstrukce, jelikož typově bohatší trh znamená lepší výběr pro zájemce o stíhačky (mezi kterými bude na konci příští dekády také Česko), takže Britům držím palce. Ještě víc pak pochopitelně fandím českému typu F/A‑259. Přímo v USA asi má jen malé šance, ale je to báječná reklama pro světový trh. Aero opět boduje ve třetím světě i u soukromých firem, a proto je potřeba využívat příležitosti. Jen tak dál, pánové!

20. července 2018
Můj odpor k sociálním sítím je asi dobře známou skutečností, takže opravdu nemají smysl otázky, jak mě najít na Facebooku. Mám profil jenom na síti LinkedIn, což bych také každému doporučil, jelikož to je velice dobrý vynález na profesionální (resp. studijní a pracovní) záležitosti. Díky LinkedIn jsem se ledacos dozvěděl a našel jsem tak i nějaké zakázky, ačkoliv mě někdy udivuje či baví, jaké pracovní pozice mi jejich systém nabízí jako pro mě vhodné. Nejnověji to je interní komunikační specialista v pivovaru. Zajímalo by mě, co by měl na téhle pozici dělat někdo jako já. Jsou věci mezi nebem a zemí...

18. července 2018
Někdy čtu i knihy od Johna Grishama, které se zpravidla točí kolem soudů, práva či kriminalistiky. Jeho román Obchodník se těchto námětů také dotýká, ale je zasazen do neobvyklého, byť mně hodně blízkého prostředí, a to do oboru literatury, knihkupectví a antikvariátů. Spíše než kvůli promyšlené zápletce bych jej tedy doporučil díky zajímavému náhledu do fungování knižního trhu v USA. U nás je pochopitelně ledacos jinak, ovšem i tak lze u nezávislých knihkupců (jimž moc fandím) najít styčné body.

17. července 2018
Snad jsme se odrazili ode dna. Zhruba tak bych stručně komentoval včerejší summit Trump‑Putin, který by se mohl stát začátkem nové éry vztahů mezi Amerikou a Ruskem. Nemám na mysli srdečné spojenectví (protože něco takového se mezi velmocemi objevuje velmi vzácně, pokud vůbec), nýbrž pragmatický realismus, v němž bude figurovat spolupráce i soupeření, shody i neshody, ale bude se hrát podle jistých pravidel, budou existovat zóny vlivu a zejména (pozor, důležité!) nevypukne atomová válka. Každopádně vítám, že dvě hlavní nukleární velmoci spolu znovu normálně komunikují. Ano, pro pseudo‑liberály je to pochopitelně začátek temného věku, kterému chybí k dokonalosti už jen Imperiální pochod. :‑)

16. července 2018
Děkuji všem za pochvaly, sdílení a šíření mého článku o rekonstrukcích bitev a palných zbraních. Jsem i velmi vděčný serveru Echo24.cz, že mi umožnil se k tomuto zásadnímu tématu otevřeně vyjádřit, aniž by mě jakkoli omezil, a to i s vědomím, že v tomto zastávám názory dost radikální. V každém případě ale trvám na všem, co jsem napsal. Kvůli vnitřní i vnější bezpečnosti zkrátka musíme tu idiotskou směrnici odmítnout implementovat, ať už by to mělo přinést cokoli. Ale jsem si zcela jistý, že to nepřinese nic, tedy nic kromě trapného kňourání a prázdného vyhrožování ze strany eurodementních byrokratů.

14. července 2018
Ne, není pravda, že všechno z historie již víme. Z archvů se stále noří nové, překvapivé, občas přímo šokující poznatky. Prokazují to i dvě čerstvé knihy. Zde jsou to Super Sabry nad Československem, publikace mapující americký vzdušný průzkum ČSR v polovině 50. let, zatímco na mezinárodní úrovni vzbudila velikou pozornost knížka Aircraft Carrier Impero, jež popisuje utajované plány Itálie s jednou bitevní lodí. Věřím a doufám, že se dočkáme i dalších podobných zajímavých odhalení. Watch the Skies! :‑)

12. července 2018
Překvapení se nekonalo. Česko má vládu s důvěrou (ačkoli takové malé překvapení je, že nedostala plný počet domluvených hlasů), zatímco Slovensko oficiálně potvrdilo to, co se neoficiálně vědělo už nějakou dobu, a sice výběr stíhaček F‑16 Block 70/72. Co se týče české vlády, popravdě nevím, co přesně napsat, protože snad vše již napsáno či řečeno bylo, ovšem (ve shodě s Petrem Kolářem) bych na udržení této politické konstelace příliš nesázel. Co se týče letadel pro Slovensko, obě nabídky byly velice dobré (ačkoliv každá jinak) a já sám nevím, co bych doporučil. Jisté je, že pokud si naši východní bratři opravdu vezmou tu nabízenou konfiguraci, půjde o excelentní stroje na úrovni toho, co provozují evropské velmoci.

11. července 2018
Odehrála se ještě jedna impozantní přehlídka, z níž chystám reportáž, a sice ta v Minsku v Bělorusku. Objevila se tam řada zajímavých obrněných vozidel, raketových systémů, bezpilotních letadel či pozemních robotů. Lze říci, že Bělorusko ukazuje stejný trend jako Ázerbájdžán, Turkmenistán a Kazachstán. Ex‑sovětské republiky s (relativně) silnými ekonomikami se snaží omezit svou závislost na Rusku a navazují kontakty i jinde, a proto se jim daří diverzifikovat odběratele i dodavatele. Vliv Moskvy tudíž pomalu, ale jistě slábne ve prospěch Pekingu a Ankary. Sledujete další epizodu nekonečného seriálu Geopolitika. :‑)

9. července 2018
Děkuji za doporučení filmu Blok 99. Po stránce zápletky je to v zásadě nepříliš nápadité vězeňské "béčko", ale dvě věci ho posouvají na rovinu výborného "áčka". Tou první je herecký výkon, který předvádí Vince Vaughn, pro něhož je to asi životní role a který ukazuje, že dovede ztvárnit i psychologicky složité postavy. A druhou je úchvatné technické provedení, jež by si zasluhovalo pár Oscarů. Blok 99 má naprosto excelentní kameru, střih, práci se světlem a barvami, fyziku bojů a další "řemeslné" aspekty, díky nimž představuje nejen skvělé vizuální dílo, ale rovněž atmosféricky brutálně působivý zážitek.

7. července 2018
Diskuse o mezinárodní politice. Řekl jsem to už mockrát a musím to říct znovu. V tomto oboru jsem již dávno pozbyl veškerý idealismus a stal jsem se absolutním realistou (nebo možná post‑realistou) a cynikem. Kdykoliv někdo argumentuje mezinárodním právem, smlouvami, morálkou, etikou atd., dívám se na něj velice skepticky a často se i usmívám jeho naivitě. Na mezinárodní scéně se nic z toho nehraje, důležité jsou jen zájmy velmocí (případně dalších států a jiných entit) a rozhodují reálné výsledky. Nemusí se vám to líbit, ale fakta se o emoce nestarají. Úspěšný státník není ten, jenž dodrží všechna pravidla, nýbrž ten, jenž s dostupnými kartami (někdy i falešnými) uhraje pro svou zemi nejlepší možný výsledek.

6. července 2018
Všem milovníkům dinosaurů musím doporučit čtyřdílný dokument Pravda o dinosaurech. Tvůrci v něm hodně odvážně prezentují mnoho nových poznatků, a tudíž jsou "jejich" dinosauři vysoce inteligentní, pestře zbarvení a opeření, složitě komunikují, mají bohatý společenský život atd. Představují se některé nově objevené či málo známé druhy a všechno to je nečekaně zábavné. Někdo tyto příběhy a chování kritizuje jako příliš "lidské", ale já to chválím jako opravdu skvělé spojení vzdělávání s napětím.

4. července 2018
V souvislosti s působivou vojenskou přehlídkou v Baku (z níž pochopitelně chystám reportáž) jsem se rozhodl, že se (konečně) vyjádřím k jednomu staršímu, avšak vlastně stále aktuálnímu tématu. Znalci už zřejmě tuší, že jde o původně československé dělostřelecké zbraně v Ázerbájdžánu. Realita se výrazně liší od toho, jak to celé podává většina médií, a dokonce lze říci, že se zde Česká televize dopustila lží a manipulací. Ty dodávky se ve skutečnosti odehrály naprosto jinak a nedošlo k jakémukoli porušení embarga, jelikož na Ázerbájdžán se žádné nevztahuje. Bez ohledu na politiku platí, že všechno bylo legálně zcela v pořádku, jenže někteří novináři z toho udělali nesmyslnou kauzu, což ovšem nejvíce vypovídá o nich.

2. července 2018
Andy Weir zaznamenal s románem Marťan obrovský úspěch, na který má navazovat jeho nová kniha Artemis. Jedná se o trochu jiný druh četby, protože děj se sice opět odehrává v kosmu (tentokrát na Měsíci) a je značně ovlivněn fyzikálními zvláštnostmi, ovšem zápletka má detektivní povahu, důležitou roli hrají interakce postav a není tu tolik ryze "vědeckých" pasáží. Zůstal ovšem zachován cynický humor, jenž i komplikované scény mění na zvláštní černou komedii. Pokud jsem si však z románu Artemis něco odnesl, tak další potvrzení teze, že lidé byli, jsou a budou pořád stejní, a to dokonce i na Měsíci.

1. července 2018
Na film Jurský svět: Zánik říše jsem se samozřejmě ohromně těšil, ačkoliv jsem realisticky čekal, že asi nebude tak podařený jako první film (jenž před třemi roky překonal veškerá očekávání). Kupodivu se však ukázalo, že je přinejmenším stejně dobrý, snad i lepší. První Jurský svět byl částečný remake Jurského parku a také zde se ozývají tóny Ztraceného světa, ale celkové vyznění filmu je výrazně odlišné. Vedle dinosaurů a jejich možného využití se připravte na několik překvapení a také na zajímavou atmosféru, která místy připomíná spíš horror (a to je moc dobře). Konec je opravdu působivý a celým filmem se (opět) nese varování před představou, že sám fakt, že něco udělat můžeme, ještě neznamená, že bychom měli.


Postřehy z dubna, května a června 2018

Archiv postřehů



Na úvodní stránku





WebZdarma.cz