Postřehy ze života


24. července 2017
Východní fronta druhé světové války není úplně typickým námětem prázdninové četby, ale já jsem se rozhodl, že si musím doplnit a rozšířit znalosti. Díky knihovnám v Tišnově a Brně jsem se tak zásobil hromadou knížek z tohoto oboru, mj. od Davida Glantze, který (obvykle) čerpá ze seriózních ruských zdrojů. Teď tedy čtu něco o bitvách, kterým se občas přezdívá "zapomenuté". Až příliš mnoho lidí totiž chápe východní frontu takřka jen jako sekvenci čtyř bitev: Moskva, Stalingrad, Kursk, Berlín.

21. července 2017
Slyšeli jste o filmu Predator: Dark Ages? Ne? Já donedávna také ne, ovšem nyní ho musím ohromně pochválit, protože něco takového se hned tak nevidí. Je to amatérský projekt fandů, kteří ho vytvořili za peníze získané z Kickstarteru, má to jen 27 minut a děj je dosti jednoduchý a předvídatelný, úroveň zpracování je však bezmála profesionální. Výtečná atmosféra, pěkné kostýmy a prostředí, skvělá hudba, překvapivě dobré a poctivé efekty a slušné herecké výkony. Kdyby jen takových filmečků bylo více...

19. července 2017
Trumpovi poradci doporučují nasadit v Afghánistánu vyšší počet kontraktorů, kdežto armáda je proti. Přestože vím, že mainstreamová média o této záležitosti informují extrémně tendenčně, musím trvat na svém názoru, že bojující kontraktoři nejsou dobrá volba. Nemám nic proti těm mužům jako takovým a vím, že naprostá většina dělá správné věci. Také mi vadí, jak je v řadě médií démonizován Erik Prince. Nemám větší problém s tím, že privátní firmy zajišťují část logistiky a výcviku, přesto však tvrdím, že do skutečného boje mají jít vojáci státu, protože stát by si měl z principu zachovat monopol na legitimní násilí.

17. července 2017
Veterán české armády Pavel Stehlík již má na kontě skvělou a nesmírně působivou knihu Do temnoty, ve které se vyrovnával s vlastními traumatickými zkušenostmi. Nyní se pustil do snahy přiblížit veřejnosti, jací lidé jsou ti čeští vojáci, kteří vyrážejí na zahraniční mise. Výsledkem je kniha Já, voják v Afghánistánu, která vznikla na základě rozhovorů s deseti veterány afghánských misí. Je to hodně zajímavé čtení, jež spojuje vědecký přístup s poutavým vyprávěním mužů a žen, kteří "tam" opravdu byli a prožili cosi neobyčejného, avšak nepřestali být lidmi s normálními radostmi a starostmi. Ale právě to z nich dělá hrdiny a právě proto bychom si jich vždy měli vážit, protože oni každý den riskují i pro naši bezpečnost.

16. července 2017
Je skutečně paradoxní, že právě Francie, na kterou míří nejvíc vtipů na téma vojenské (ne)schopnosti, je zemí, která v NATO pořádá zdaleka největší a nejkrásnější vojenské přehlídky. (Ale upřímně řečeno, situaci jí hodně usnadňuje fakt, že většina členů nepořádá vůbec žádné.) Také ta letošní se povedla a musím pochválit zejména ukázky historické vojenské techniky. Sice jsem monarchista, avšak na oslavy 100. výročí vzniku ČSR se těším a jsem zvědavý, jak se předvede Armáda České republiky.

14. července 2017
Světem hýbe diskuse o tzv. síťové neutralitě, protože americký regulátor mění svůj názor na ni. Osobně patřím spíš mezi zastánce této koncepce, současně si však uvědomuji, že existuje i potenciál negativních důsledků. Na prvním místě je to hrozba, že infrastruktura už to nezvládne, jelikož "Internet věcí" a mobilní zařízení přinášejí ohromné zvýšení objemu dat. A peníze na rozvoj se někde vzít musí. Další věc je, že síťová neutralita, ačkoliv je leckde nařízena, reálně de facto nefunguje, a tudíž je otázka, zda ji lze nějak vynutit. Internet je koneckonců také trh a hádám, že v praxi nakonec zvítězí známá zásada silnějšího psa.

12. července 2017
Rozsáhlá publikace Sikorski: Spiknutí referuje o významné, ačkoli u nás někdy dosti opomíjené události, a sice záhadné smrti polského premiéra a generála Władysława Sikorského. Oficiálně šlo o leteckou havárii, trvá však podezření, že ve skutečnosti to byla vražda, pro což kniha předkládá silné důkazy. Vedle způsobu provedení se zabývá motivy podezřelých a přidává popisy řady dalších zajímavých záležitostí, počínaje vraždami v Katyni a konče nejrůznějšími aktivitami tajných služeb. Vše je (logicky) zpracováno především z polského pohledu, což z knihy dělá asi trochu nezvyklé, ale o to atraktivnější čtení.

11. července 2017
Konečně jsme se dočkali nového filmu z "vetřelčí" ságy, tentokrát už opravdu i s vysvětlením, kdo ty potvůrky vytvořil. Vetřelec: Covenant navazuje na film Prometheus (jehož znalost je k vychutnání více než vhodná), což dokazuje i absolutně fantastický výkon Michaela Fassbendera v roli hned dvou zcela odlišných androidů. Celou složitou zápletku zde nemá smysl rozebírat, jenom si dovolím poznamenat, že většina lidských postav se chová často skutečně hloupě, ale to bývá v horrorech vcelku běžné. Vedle hereckých výkonů a (dle očekávání) skvělé atmosféry bych zdůraznil i překrásné prostředí, práci kamery a (také dle očekávání) myšlenkový podtext, který se točí kolem víry a vztahu stvořitelů a výtvorů. Velmi dobrá práce!

9. července 2017
To, jak německá policie zvládla, resp. absolutně nezvládla masové protesty v Hamburku, působí docela děsivě. Zneškodnit několik band anarchistické sběře by snad neměl být takový problém, pokud by policie nasadila vše, co má k dispozici. Jestliže výtržníci s dlažebními kostkami udělají tohle, co by pak asi mohlo udělat pár desítek odhodlaných džihádistů s Kalašnikovy? A když policie není na takové nebezpečí připravena, zjevně by se měla zapojit armáda, a to exemplárně odstrašujícím způsobem.

7. července 2017
Říká se, že účetní vidí (skoro) všechno, jelikož (skoro) všechno se musí objevit v jejich záznamech a auditech. Nevím, zda to platí úplně všeobecně, jsem si tím však jistý v případě ruské zbrojovky Uralvagonzavod, v jejíž finanční zprávě za rok 2016 se objevují hodně zajímavé věci. Tanky T‑90S půjdou do Vietnamu a Iráku, vedle toho se plánuje licenční produkce "devadesátek" v Egyptě a oním tajemným arabským zákazníkem T‑90MS je patrně Kuvajt. Všimněte si, že to jsou převážně spojenci USA. Inu, vidíme tu další výsledky politického umění Baracka Obamy. Nechápu, proč kdekdo viní Donalda Trumpa, že je ruským agentem, když tím, kdo rozhodně nejvíce pomohl Putinovi rozšiřovat ruský vliv, byl právě Obama. :‑)

6. července 2017
Výjimečně jsem si přečetl diskusi pod rozhovorem se mnou o nákupu nových obrněnců pro Armádu ČR a opět jsem si potvrdil, že internetové diskuse představují absolutní ztrátu času. Nejčastěji do nich přispívají lidé, kteří o příslušném tématu nic nevědí, dokonce je mnohdy zřejmé, že článek ani nečetli, neboť opakují tvrzení, která jsou v článku vyvrácena. Některá prohlášení, pokud jsou míněna vážně, pak napovídají, že jejich autoři patrně mají přístup k mimořádně kvalitním chemickým materiálům.

4. července 2017
Klasický seriál Strážci vesmíru a stejnojmenný film z roku 1995 tvořily pevnou součást mého dětství, takže mě skutečně zajímalo, jak dopadne nový rebootový film Strážci vesmíru, protože trailery vypadaly slibně. Nyní již lze konstatovat, že výsledek předčí i velmi optimistická očekávání. Původní podoba se nikdy nedala brát vážně a nikdy nepřerostla úroveň dětské show, kdežto film z roku 2017 je docela dobrá kombinace sci‑fi, superhrdinů a teenagerů, která se už vážně brát dá. Z hlediska zpracování zaslouží pochvalu zejména výtečná kamera. Jako odpočinkový film na letní večer mohu jedině doporučit.

3. července 2017
Dostal jsem věc jménem O čem sním, když náhodou spím, kterou napsal Andrej Babiš. Záměrně ji neoznačuji za knihu, protože to technicky není kniha, ale není to ani monstrózní předvolební brožura, takže není jasné, co to přesně je, už se to však zkoumá, takže jsem zvědav na verdikt. Zatím jsem ji nečetl celou, jen jsem ji na pár místech otevřel a začetl se, ale klidně přiznám, že tak s 90 % souhlasím. To neznamená, že chci volit ANO, ale taky nechci fanaticky tvrdit, že vše od Andreje Babiše od ďábla jest.

1. července 2017
Konečně jsem sehnal knížku Na mušce je Eisenhower od Charlese Whitinga. Vyprávění o úkladných vraždách politických a vojenských činitelů za druhé světové války je nepochybně velmi zajímavým tématem, jež se týká i nás, protože samozřejmě nechybí likvidace Heydricha. Největší část ale zaujímá Skorzenyho plán zavraždění generála Eisenhowera, byť ani kniha nedává jasnou odpověď na otázku, jestli byl reálný, nebo jestli to byla jen propagandistická kachna. Takových otevřených otázek a spekulací je tam hodně, čte se to ovšem dobře a je to užitečný příspěvek k málo známé dimenzi vojenské historie.


Postřehy z dubna, května a června 2017

Archiv postřehů



Na úvodní stránku





WebZdarma.cz