Postřehy ze života


16. února 2018
Skutečnost může být podivnější než fikce, jak dokazuje i kniha Válka na jezeře Tanganika, ve které je popsána jedna bizarní epizoda první světové války. Skupina nadšených britských dobrodruhů v čele s někým, kdo by se měl spíše podrobit psychiatrické léčbě, dva směšné čluny (mající jména Mňau‑mňau a Haf‑haf), divoká africká příroda, k tomu nepřátelští Němci... Jenže ono to jakýmsi zázrakem a proti veškeré logice vyšlo, Britové uspěli a v miniaturní "námořní bitvě" ovládli strategicky důležité jezero. Tento groteskní příběh potom posloužil i jako inspirace velkofilmu Africká královna. Šílené, ale pravdivé.

14. února 2018
Dnes jedno vysoce valentýnské téma, a sice konflikt Izraele a Íránu v Sýrii. Podotýkám, že faktů je dosud spíš málo a v řadě věcí jsou dostupné jen hypotézy, předpoklady či spekulace, ale jisté je, že se jedná o nejvážnější incident tohoto druhu za dlouhé roky. Asadův režim se blíží k vítězství, které by ale bez pomoci Íránu a Ruska bylo nemyslitelné, což všichni dobře vědí. Írán si tedy více troufá, zatímco Moskva jej nemůže či nechce držet na kratším vodítku a Izrael nemůže nereagovat na provokace. Co bude dál, si opravdu netroufám hádat, neboť existuje příliš mnoho proměnných, každopádně to ovšem opět potvrzuje, že se ze Sýrie stalo "hřiště" velmocí a "pokusná laboratoř" jejich (ne vždy realistické a racionální) politiky.

13. února 2018
Diskuse o mých televizních vystoupeních. Dříve jsem občas slyšel kritiku ve smyslu, že na obrazovce působím příliš strnule a chladně (dokonce jednou zazněl "studený čumák") a že to extrémně kontrastuje s tím, jaký jsem takříkajíc tváří v tvář (tím snad míněno zábavný či vtipný). Začal jsem do toho tudíž vkládat trochu víc emocí, ale nyní zase slýchám, že v kombinaci s tím, co říkám, působím někdy až strašidelně a lidem z toho běhá mráz po zádech. Jak se zdá, musím na tom vyvážení ještě zapracovat.

11. února 2018
Obdržel jsem dotaz, jak vnímám nynější polsko‑izraelský spor. Každopádně jde o hodně nešťastnou věc, která dělá radost pouze nepřátelům obou zemí (jichž mají obě víc než dost). Vím, že je to nesmírně citlivá záležitost, a tudíž tak trochu chápu obě strany. Izrael je zcela logicky znepokojen vším, co jakkoliv zlehčuje či relativizuje holocaust a vinu za něj, naopak Polsko dnes čelí opakovaným útokům na svou suverenitu, ke kterým se někdy využívají i voloviny typu "polských koncentračních táborů". Ale teď to skutečně chce zchladit hlavy a snažit se najít řešení, které nebude poškozovat spojenecké vztahy.

10. února 2018
Série DC Extended Universe úspěšně složila reparát. Její start (Superman v. Batman) byl dosti problémový, ale poté přišla zřetelně lepší Suicide Squad a výborná Wonder Woman a teď skvělá Justice League. Tým hrdinů už je tímto (víceméně) sestaven, byť právě to sestavování vlastně tvoří většinu filmu, jenž proto nestojí ani tak na zápletce (jež naštěstí není tak překombinovaná jako Superman v. Batman), nýbrž na postavách, jejich rysech a konfliktech. Má to atmosféru a spád, takže divák se nenudí. Začínám mít pocit, že potenciál Marvelu se blíží k limitům, a proto může DC zkusit převzít žezlo. Šanci rozhodně má.

8. února 2018
Mezinárodní letecký mítink v Curychu v roce 1937 patřil mezi nejdůležitější události v letectví v meziválečném období. Navzdory velkému úspěchu čs. pilotů a letadel však donedávna neexistovala publikace, která by se jím detailně zabývala. Publikace s lakonickým titulem Curych 1937 to napravuje vskutku impozantně, jelikož jde o úchvatně podrobný popis celé akce, který ilustruje více než 700 fotografií. Kromě čs. výpravy se věnuje veliký prostor i jejím hlavním soupeřům z Německa, a tudíž výsledek potěší nejen fandy našich letounů Avia B‑534 a Ba‑122. Kniha Curych 1937 představuje monumentální dílo, jež sice není nejlevnější, přesto by ovšem nemělo chybět v knihovničce žádného milovníka dobývání vzduchu.

7. února 2018
Izrael hodlá zavést do služby operačně‑taktické balistické rakety s dosahem 300 km, výhledově až 500 km. Má jít o zbraně, které od letadel převezmou část úderů na silně bráněné bodové cíle (ostatně se má za to, že rakety s kratším doletem se tak už používají). Každopádně jde o velice zajímavou inspiraci. Až se (zanedlouho) začne řešit pořízení nových raketometů pro Armádu ČR, měla by se zvážit i možnost odpalování přesných taktických střel. Mám tušení, že se nám tato schopnost bude zatraceně hodit.

6. února 2018
Děkuji za všechny pochvaly za mé vystoupení ve včerejších Událostech, komentářích. Samozřejmě mi nejde o to, abych kohokoli takříkajíc "na efekt" strašil, a pokud to tak někdy vypadá, pak jen proto, že chci varovat. Je nutné se postavit čelem k realitě, zbavit se iluzí o Unii a pochopit, že dlouhé období míru v Evropě končí. Není to důvod k panice a hysterii, nýbrž důvod k racionálním úvahám a přípravám. Ale je to zřejmě trochu i trest za to, že Západ zapomněl na své hodnoty a státy na své národní zájmy.

4. února 2018
Pentagon publikoval Nuclear Posture Review 2018, tzn. vlastně aktualizaci americké nukleární doktríny. Stejně jako po úniku pracovní verze se pochopitelně musí nadávat Trumpovi, kterého se tudíž opět musím zastat, což ovšem bude chtít delší článek. (Ano, už ho mám domluvený.) Zde chci napsat spíš něco k jednomu vedlejšímu tématu, a sice k informacím z NPR o vývoji zbraní v Rusku, Číně a KLDR. Objevily se nové kódy pro rakety, takže se debatuje, co k čemu patří. Je v tom trochu zmatek, jenže také proto je lákavé se v tom hrabat a hledat řešení. Nepůjdu sice tak daleko jako kolega, který to srovnal se sexem, ale chvíle, kdy analytik najde odpověď, skutečně poskytují výborný pocit. Mám rád svou práci. :‑)

2. února 2018
Debata o české politické scéně. Parlamentní a do jisté míry i prezidentské volby ukázaly, že klasické členění na pravici a levici pozbývá sílu. Převahu nabírá dělení "establishment vs. protest", s čímž se částečně (ale opravdu jen částečně) kryje dělení podle přístupu k národním zájmům. Tato druhá linie navíc neběží jen mezi stranami, ale i uvnitř stran, jak naznačuje štěpení ODS a hlavně ČSSD. Právě z tohoto důvodu bude velice zajímavé, jak se v ODS bude vyvíjet pozice Václava Klause mladšího a jak skončí sjezd ČSSD. Voliči dali tradičním stranám jasné varování a strany teď musí konat, aby se potom nemusely divit.

1. února 2018
Většina médií to (asi nikoli překvapivě) nezaznamenala, ale v Austrálii se již v loňském roce rozběhla seriózní a věcná diskuse o pořízení vlastních nukleárních zbraní. Vlastně se to plánovalo již za studené války, a jestliže se podíváte na soudobé bezpečnostní prostředí Asie a Pacifiku, nemůžete se moc divit, že ten nápad znovu dostal na stůl. Vývoj a výroba jaderného arzenálu je (obvykle) racionální krok, který má především "pojistit pozice" a (jak by asi řekli čeští politici) "vyslat signál" konkurentům. Popravdě řečeno, na místě Australanů bych do toho šel už dávno. Tak schválně, kdo bude s "Bombou" další?

30. ledna 2018
Volební flashback. Výlevy některých exponentů anti‑zemanovského tábora prokazují, že jsou buďto uzavřeni v téměř perfektní sociální bublině, nebo jsou pod vlivem velmi kvalitních chemických materiálů (případně obojí). Schopnost nějaké sebereflexe se u většiny z nich (čest pár výjimkám) pohybuje mezi králičím bobkem a nulou, což bude (jak očekává i Václav Klaus) zřejmě také míra jejich ochoty přijmout porážku. Můžeme se tudíž těšit na další demonstrace "demokratů", které budou žádat změnu výsledku demokratických voleb. Vedle toho už se spekuluje, kdo by mohl na Hradě usednout v roce 2023. Osobně zde zatím vidím dva možné "korunní prince", z nichž jedním je Tomio Okamura a tím druhým Václav Klaus mladší.

28. ledna 2018
Znáte to, slovo dá slovo... Začalo to jako jednoduchá konzultace na téma autorských honorářů, ale následně se z toho stala zajímavá diskuse o všem možném, z níž vzešel nápad na větší rozhovor... Abych byl konkrétní, na seznam mých kontaktů se dostala velice schopná a talentovaná žurnalistka a copywriterka Veronika Gregušová, které jsem poskytl interview (nejen) o vojenství, politice a médiích. Je to vlastně zatím nejdelší rozhovor, který jsem kdy dával, takže si můžete počíst. A díky, Veroniko! :‑)

27. ledna 2018
Pan profesor Jiří Drahoš skončil na krásném druhém místě, zatímco Zeman je předposlední. Něco takového se teď asi dá čekat od pseudo‑liberálního mainstreamu, který nás také jistě poučí, že za každým, kdo hlasoval pro Miloše Zemana, stál Putin s pistolí. (Já bych zase analogicky mohl tvrdit, že za každým, kdo volil Drahoše, stál Juncker s uraženým hrdlem od lahve.) Jsem skutečně rád, že Miloš Zeman obhájil mandát, a to tím spíš, že po druhém televizním duelu se můj názor na Jiřího Drahoše velmi zhoršil. Ukázal se tam totiž jako člověk falešný, voliči pohrdající a pevné názory postrádající. Odborně ani lidsky na Hrad zkrátka nemá, zatímco Miloš Zeman potvrdil, že je stále špičkovým státníkem. Gratuluji, pane prezidente. :‑)

25. ledna 2018
Při pohledu na ambiciózní plány čínského námořnictva bych se na místě Rusů cítil dosti trapně. Čína už dávno předběhla Rusko v oboru bezpilotních letounů, hladinových plavidel i ponorek a vypadá to, že podobná situace záhy nastane i v oblasti palubních letadel. Čínský žák zkrátka překonává ruského učitele, který spíše přešlapuje na místě. Je ale nutno dodat, že Číňané pokračují v bezostyšném kopírování čehokoli od USA i Ruska. Jen tak pro zajímavost si zkuste spočítat, kolik opravdu vlastních (domácích) designů letadel dostali do sériové výroby, ale nebojte se, budou vám s rezervou stačit prsty jedné ruky.

24. ledna 2018
Předpoklady některých novinářů, že Miloš Zeman již není ten výtečný rétor a diskutér jako dřív, včera shořely na popel. Diskuse na TV Prima ukázala, že je to pořád ten "starý" (v dobrém smyslu!) Zeman, jenž se v každé debatě cítí jako ryba ve vodě. Celou dobu byl suverénní, klidný, vtipný a pohotový, kdežto Jiří Drahoš působil od počátku nervózně, protože na tohle prostě není zvyklý. Většinu času jen odrážel útoky, pouze vzácně zvládl sám smečovat, ke konci se trochu sebral, ovšem i tak je výsledek zcela jasný. Miloš Zeman přesvědčivě vyhrál argumentací i stylem a v neposlední řadě neverbální složkou. Má už koneckonců za sebou více než čtvrt století zkušeností, zatímco jeho soupeř má za sebou jen mediální poradce.

22. ledna 2018
V souvislosti s volbou prezidenta si povšimněte, že mediální mainstream už nějakou dobu produkuje dva velice silné narativy. Narativ č. 1: Český prezident je funkcí slabou, takřka jenom ceremoniální, protože prezident má malé provomoci, nemůže skoro nic změnit, nemůže téměř nic ovlivnit... Narativ č. 2: Je nesmírně důležité, aby byl poražen Miloš Zeman, který tu rozděluje společnost, poškozuje demokracii, táhne nás na Východ... Nejsou tyhle dva silné narativy náhodou tak trochu v rozporu? :‑)

21. ledna 2018
Publikace Špion za miliardu dolarů je dalším příkladem literatury faktu, která se ale čte jako výborný špionážní thriller. Jedná se o první kompletní zpracování příběhu Adolfa Tolkačeva, sovětského konstruktéra, jenž předal Američanům mnoho informací o sovětské letecké elektronice a zaplatil za to životem. Kniha tedy nabízí pohled "pod pokličku" tajných služeb i zbrojního průmyslu a střídá dramatické situace s detailními výklady. Jedná se o excelentní čtení jak pro milovníky historie špionáže, tak pro zájemce o historii letectví, protože to, co Tolkačev poskytl, mělo opravdu obrovský vliv a hodnotu miliard.

19. ledna 2018
Koncept nové americké jaderné doktríny (Nuclear Posture Review 2018) vzbudil velmi rozmanité reakce, mezi nimiž zní nejhlasitěji kritika záměru vyvinout malé a "použitelnější" nukleární hlavice. Ty by měly představovat možnost, jak flexibilně reagovat na omezený jaderný úder, aniž by se muselo sáhnout k masivní odvetě. Pokud má někdo lepší realistický návrh, rád si ho poslechnu, jenže jelikož je dobře známo, že Rusko má v rukávu mj. strategii "deeskalačního" nasazení taktických jaderných zbraní, pokládám americký plán za naprosto adekvátní. Racionální bezpečnostní politika (kam jaderné odstrašování pochopitelně patří) znamená také to, že když jeden hráč vloží do hry nějakou kartu, mohou s ní pak hrát i ti ostatní.

17. ledna 2018
Bez ohledu na finální výsledek si myslím, že tyto prezidentské volby měly jeden hodně důležitý pozitivní efekt. Díky nim se totiž do širšího povědomí veřejnosti dostala řada zajímavých osobností s velikým potenciálem. Na prvním místě pochopitelně Jiří Drahoš, dále zejména Pavel Fischer, kromě toho Jiří Hynek, Vratislav Kulhánek či Marek Hilšer. Umím si je dobře představit např. jako senátory, ministry či odborné náměstky. Když už se do té politiky dali, rozhodně by v tom měli nějak pokračovat.

15. ledna 2018
Čeká nás pohroma? Takhle se ptá bývalý náčelník české vojenské rozvědky generál Andor Šándor, který takto nazval i svou knížku. Popisuje v ní svou pestrou vojenskou a zpravodajskou kariéru, komentuje různé kauzy a prezentuje své (jako břitva ostré) názory na současný turbulentní svět. Nebojí se kontroverzí a celou knihou se táhne jeho hlasitý a naléhavý apel na posilování Armády ČR a celého bezpečnostního systému. Generál Šándor však nenabízí jen kritiku a varování, ale i možná (byť nepopulární) řešení. Opravdu musíme něco dělat, pokud nechceme, aby se naplnila nedobrá odpověď na onu úvodní otázku.

14. ledna 2018
První kolo prezidentské volby žádné gigantické překvapení nepřineslo. Miloš Zeman se utká s Jiřím Drahošem, což věští velmi vyrovnaný souboj. Prostá "matematická" úvaha, že profesora Drahoše budou nyní volit všichni voliči neúspěšných kandidátů, je podle mě spíš zbožné přání. Tábor "Anti‑Zeman" je nepochybně silný, ovšem nynější prezident může hodně bodovat v diskusích, jež patří mezi jeho nejlepší stránky. Každopádně jsem rád, že uvidíme duel dvou důstojných a kvalitních osobností. Ačkoliv samozřejmě pořád podporuji Miloše Zemana, myslím, že by Jiří Drahoš mohl být docela dobrý prezident.

12. ledna 2018
Jelikož začíná první kolo prezidentské volby, dovolil bych si zde znovu vypsat, proč podporuji Miloše Zemana. Vždy mi byl a pořád je osobně sympatický. Je to člověk, který naprosto otevřeně a upřímně říká, co si myslí, a nestará se, jak to bude vypadat v televizi a jak bude mektat pseudo‑liberální mainstream. Je to státník, který se důrazně zaměřuje na české národní zájmy, prosazuje ekonomickou diplomacii a realistickou zahraniční politiku všech azimutů. Má ohromné zkušenosti, je vzdělaný a vysoce inteligentní. Navíc jednoznačně podporuje Izrael a staví se proti agresivnímu islámu, což je mezi evropskými hlavami států pozice hodně vzácná. Z těchto všech (i pár dalších) důvodů si přeji, aby byl prezidentem dalších pět let.

11. ledna 2018
Pokud bych ještě měl sebemenší pochybnosti, že korejská krize musí skončit válkou, pak bych je určitě pozbyl po přečtení knihy Nejčistší rasa od B. R. Myerse. Jeho brilantní rozbor severokorejské propagandy ukazuje, že v zemi ve skutečnosti panuje ideologie postavená na mystickém pojetí rasismu, jenž hlásá nadřazenost Korejců nad jinými národy a nejvíce se inspiruje starým japonským nacionalismem. KLDR je v podstatě fašistický stát, kde vůdce zosobňuje ctnosti národa a vede své děti jako starostlivý rodič. Žádné odstrašování, jednání, sankce či omezené údery, nic takového nepomůže. Tohle šílené monstrum musí být prostě vojensky drtivě poraženo a beze zbytku posláno na smetiště historie, tak jako kdysi Třetí říše.

9. ledna 2018
V Praze se hroutí služby České pošty, takže balíky chodí se zpožděním či vůbec. Jelikož takto vypadá obvyklý výsledek činnosti této tragikomické firmy, musí být situace skutečně mimořádně špatná, když se o ní informuje jako o něčem zvláštním. Nedivím se, že ČP nemá lidi, jelikož při rekordně malé nezaměstnanosti nikdo nechce tu mizernou práci za mizernou almužnu dělat. A co má být "řešení"? Samozřejmě zdražování, aby si ve vedení ještě stihli vyplatit pár milionů na odměnách, než se jim celý ten zoufalý cirkus totálně rozloží. Skutečně by mě zajímalo, ve které zvláštní škole se tahle sběř učila ekonomii.

7. ledna 2018
Debata o mobilních mezikontinentálních balistických raketách. Rusko i Čína na ně spoléhají a mají jich značný počet, zatímco USA je nikdy do výzbroje nezařadily, byť se o to pokoušely v projektu MGM‑134 Midgetman. Mělo by smysl to zkusit znovu? Nejsem si jistý. Midgetman byl nepochybně velice zajímavý a jeho odpalovací vozidlo Hard Mobile Launcher bylo úžasné, ale výsledky by asi neodpovídaly nákladům. Americké "oceánské" strategii přece jenom víc odpovídají střely na ponorkách.

6. ledna 2018
Je čas pro každoroční hodnocení kulturních počinů roku minulého, resp. pro vyhlášení mé Knihy roku a Filmu roku. V sektoru literatury bych si to dovolil rozdělit na dvě části, resp. dát dvě ocenění. Mezi beletrií je celkem jasným vítězem excelentní Ofenziva českých zemí od Honzy Kotouče, který se spolehlivě vyšvihl mezi českou spisovatelskou špičku. Mezi knihami naučnými speciálně vyzdvihuji Na volné noze od Roberta Vlacha, protože něco takového zde dříve citelně chybělo. Co se týče filmů, dost jsem váhal mezi dvěma kandidáty, ale nakonec jsem se přece jenom rozhodl. Filmem roku 2017 je (především za výborný scénář, úchvatné herecké výkony a maximálně důstojné uzavření jednoho velkého příběhu) snímek Logan.

4. ledna 2018
Už ani nevím, kdy jsem byl tak rád, že nemám úplně nejnovější IT hardware, resp. nejnovější počítač a mobil. Ano, narážím na gigantickou bezpečnostní "díru" v procesorech nejen od firmy Intel, ale podle čerstvých zpráv i v těch značek AMD a ARM, a to těch zhruba od roku 2015. Opravy už sice existují, způsobují ovšem značné snížení výkonu. Evidentně jde o jeden z největších hardwarových problémů v historii, který současně ukazuje, jak pomýlený je trend "spotřebních" strojů, které by měl uživatel (jak si výrobci asi představují) měnit každých pár měsíců. Ne, díky, o takové věci fakt nemám zájem.

2. ledna 2018
Děkuji za doporučení výtečné knihy Na volné noze od Roberta Vlacha. Je to vlastně první česká publikace pro freelancery neboli nezávislé profesionály, mezi které se také řadím. Její čtení pro mě tudíž bylo pozoruhodným zážitkem, protože jsem se každou chvíli "poznával". Vskutku objemná, ale o to cennější kniha nabízí obrovské množství rad a tipů pro nezávislé podnikání, startem kariéry počínaje a marketingem konče, a navíc je napsaná neobyčejně živým stylem, takže se i dobře pobavíte. Pro každého, kdo se chce na trhu prosadit díky vlastnímu nadšení a dovednostem, je to povinná četba. Luxus, Roberte! :‑)

1. ledna 2018
Nový rok má na konci "osudovou" osmičku. Navíc je to 25 let, co se Československo rozdělilo na dvě země, a ačkoli je mi jaksi nostalgicky líto, že k tomu došlo, nepřestávám věřit, že jednou (možná už brzy) budeme zase v jednom (větším) celku. A teď nemyslím umírající EU, myslím spojenou střední Evropu, kam historicky patří také další státy. To by měl být hlavní imperativ, a to třeba i za cenu odchodu z Unie. Koneckonců, jak je vidět, stejně by z ní nejradši vyhodili nás, Poláky a Maďary, abychom nebránili jejich radostnému pochodu ke zkáze. Pokud tahle "osmička" přinese nějakou osudovou volbu, pak pevně doufám, že tahle země a národ nezklame a rozhodne se tak, aby toho příští generace nemusely litovat.


Postřehy z října, listopadu a prosince 2017

Archiv postřehů



Na úvodní stránku





WebZdarma.cz